Stojedenročný starček, ktorý sa obával, že priveľa myslí
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423056/mid_stojedenrocny-starcek-ktory-sa-obav-vKB-423056.jpg
4
1088
1088
Stoletý stařík série
< 2. díl
Všetko sa začalo výletom teplovzdušným balónom na počesť Allanových stoprvých narodenín a štyrmi fľašami šampanského. Allan a jeho priateľ Julius sa tešili na nádherný výhľad, lenže balón bez pilota a s odtrhnutým ventilom sa nečakane odlepil od zeme a vzlietol. Dvaja vzduchoplavci tvrdo pristáli v mori. Zachránila ich severokórejská loď. Vo sne by im nenapadlo, že kapitán lode pašuje aktovku plnú uránu pre vodcu Kim Čong-una na jeho tajné plány s jadrovými zbraňami. Allan Karlsson a Julius Jonsson sa tak ocitli uprostred šialenstiev celosvetovej diplomatickej krízy. V centre pozornosti sú jadrové zbrojenie, kohútie zápasy medzi mocnými, hlúposť, zloba a úskoky. Počas svojho putovania Allan narazí okrem Kima aj na Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Angelu Merkelovú či švédsku ministerku zahraničných vecí, ktorá si udivene kladie otázku, či toto všetko je naozaj možné. Allana celý čas naviguje jeho najcennejší majetok – čierna tabuľka, teda iPad. V nej nachádza všetko, čo za niečo stojí, ale ešte viac toho, bez čoho by sa celkom rád zaobišiel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Hundraettaringen som tänkte att han tänkte för mycket, 2018
více info...
Přidat komentář
Po přečtení zdejšího hodnocení jsem se obával, že to bude nuda. Obavy byly zcela zbytečné. Byla to pecka!
I když jsem nečetl první díl staříka, tak jsem se chytil a moc jsem se bavil. Knížka je vtipná a zároveň vzhledem k času vydání velmi aktuální k politickému dění.
Rád se k ní někdy vrátím :-)
Pro mě takový Jonassonovský standard. Stařík šmrcnutý Andersem a Analfabetkou. Tak trochu vykradl sám sebe, ale pořád se tam dalo najít něco nového, zasmát se hláškám na nácky (vč. Trumpa) a bláznivé politiky (vč. Trumpa) a užít si sice podobný, ale pořád dobrý příběh. Napsáno klasicky kvalitně, postavy mají charakter a i když se často chovají naprosto nesmyslně, mají své kouzlo a jsou neskutečně sympatické. Jen jedna věc by mě zajímala, kam se poděla ta jeho ženská z prvního dílu?
Načteno jako obvykle taky dokonale.
Jonas Jonasson tvrdí, že druhý díl napsal proto, že mu chyběla Alanova dobrodružství, spíš to ale vypadá, že měl neodbytnou potřebu okomentovat světovou politickou situaci. Hlavy světových velmocí ztvárnil skvěle, především Kim Čong Un byl skutečně osobitý. Jak je u Jonassona zvykem, opět půjde o zběsilé dobrodružství. U Jonassona upřednostňuju audioknihy, protože hlas a způsob četby Martina Stránského těmto knihám neuvěřitelně sedí a v jeho podání mě to baví mnohem víc, než když si čtu sama.
První díl byl mnohem zábavnější, ale i tento díl sem tam pobavil a člověk si i odpočinul, když pomineme politiku v knize. Trošku to působilo dojmem satiry na nynější celosvětovou politikou.
Každopádně mě Alan Karlsson zase přesvědčil o tom, že mít někde je nejlepší cesta k tomu vyhnout se průserům :D
kniha ktoru som po dlhom trapeni ani nedocital. (skoncil na strane 130) prvu knihu o storocnom starcekovi som precital velmi rychlo, ale toto mi akosi neslo.
odrazu akoby starcek bol neskutocne bystry a vedel oklamat kazdeho, (utek z Korei aj s jadrovym materialom). odrazu mi bolo jedno co sa bude dalej v knihe diat.
Stojednoletý stařík se mi nelíbil tak jako Stoletý stařík, bylo zde příliš politiky a trochu méně humoru.
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu, přednes Martina Stránského byl skvělý.
Jednička byla o dost lepší, tohle už na mě bylo moc přeplácané. Na druhou stranu pro oddech, proč ne.
Stařík se vrátil a opět boduje. Zajímavě a vtipně napsáno. Jen ta současná politika mě nebavila tolik jako setkání s politiky v předešlém díle.
tento díl jsem nedočetla, nezvládla jsem ani prvních sto stran rozjezdu, vnímala jsem Alana jako mermomocí vtipného světáka, co všechno umí, všechno mu projde, všichni mu všechno uvěří... v prvním díle to bylo podáno jako náhoda, já nic, já muzikant, ve druhém to už byl "frajer"... a to mi nesedlo. A na můj vkus moc politiky, vlastně jen politika
Dávám čtyři hvězdičky pouze proto, že první díl byl zkrátka lepší a zábavnější. První díl vyprávěl o Alanově životě, o sto letech plných dobrodružství, absurdit a náhod. Tento druhý díl už byl něco navíc, bez čehož bychom se asi obešli. Ale nemění to nic na tom, že autor píše velmi vtipně a inteligentně a jeho styl mě velmi baví. :)
To, čo bolo v storočnom starčekovi "kúl", už rozhodne v stojedenročnom starčekovi "kúl" nie je. Prečo? Pretože udalosti v storočnom starčekovi boli rozdelené do desiatich dekád a aj keď boli ad absurdum, tak boli zábavné. Udalosti nahustené do jedného roka už tak zábavné nie sú. Okrem toho mi prišlo, akoby Allan hral druhé husle a stačilo mu k šťastiu surfovanie (nie po vode, ale virtuálne) a doslova bol ako Pavlovov pes, len čo sa niekde spomenul alkohol, tak už slintal - to zábavné nie je ani trochu. No a potom je kniha silne politicky ovplyvnená svetonázorom spisovateľa - podľa neho je Angela super "kúl" mädchen a to podľa mňa rozhodne nie je. Že je Donald samoľúby vidlák, s tým súhlasím, lenže na rozdiel od svojich prezidentských predchodcov s nikým nebojoval, tým sa vyznamenal najmä George Junior, čo bol tiež vidlák avšak s napoleonským komplexom. Podtrhnuté a spočítané: v stojedenročnom starčekovi je viac politiky než humoru. Škoda.
Aj pri tomto dieli som volila audio a opäť výborné. Dokonca sa mi táto časť páčila viac ako prvá. Už dávno som sa tak nepobavila na hláškach týkajúcich sa štátnikov a situácií - svet verzus politici verzus jeden starček. Biznis s rakvami nemal chybu. :)
První díl se mi četl lépe. Líbil se mi víc. Do první půlky druhého dílu jsem se nemohla začíst. Druhá půlka už mě chytla a a dobře jsem se u ní bavila.
Stoletýho staříka si přečtu klidně ještě tisíckrát, ale stojednaletý stačil jednou. Autor sám sobě nasadil laťku hodně vysoko.
Oproti prvnímu dílu to bylo slabší, první půlka mě vůbec nebavila, druhá se trochu rozjela. Ale sto let bylo lepší než "aktuální" dění.
Jaký je rozdíl mezi prvním a druhým staříkem? Asi jako rozdíl mezi pohodovým trampem, který spí pod širákem a užívá si svobody s lahváčem v ruce, a aktivistkou Grétou, která zahraňuje celou planetu ale pod širákem nikdy nebyla. Alan už není vtipný, příběh je po 50 starnách předvídatelný, setkání se všemi světovými vůdci je povinností a z apolitického vyprávní se stává politické školení. Ale v několika momentech se objeví lehkost a humor prvního dílu, jako při setkání s Trumpem ;-)
„Máte strašně pěknej účes.“
„Strašně pěkný účes?“ zopakoval prezident.
„Jo, vlastně jste pěknej celej. Ale ten účes je něco extra.“
Prezident Trump si urovnal zrzavě blond ofinu. Vnitřní zloba z něj vyprchala.
„Nejste první, kdo si to myslí. Nejste první.“
Ten Švýcarošvéd je docela sympatický, pomyslel si Donald Trump. A trochu zábavný. S dobrým úsudkem, jak to tak vypadá.
Už ne tak nápadité a zábavné jako Stoletý stařík, někdy skoro až nudné (ale to jen výjimečně). Autor dobře zakomponovává aktuální politické události a obvykle dost přesně uhodí hřebíček na hlavičku, především Trumpa vystihuje docela přesně. Je to lehké, zábavné a oddechové čtení. Při 70% je to spíš ke 4*, protože 3* by byly opravdu málo. 13. 11. 2021.