Stojedenročný starček, ktorý sa obával, že priveľa myslí
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423056/mid_stojedenrocny-starcek-ktory-sa-obav-vKB-423056.jpg
4
1088
1088
Stoletý stařík série
< 2. díl
Všetko sa začalo výletom teplovzdušným balónom na počesť Allanových stoprvých narodenín a štyrmi fľašami šampanského. Allan a jeho priateľ Julius sa tešili na nádherný výhľad, lenže balón bez pilota a s odtrhnutým ventilom sa nečakane odlepil od zeme a vzlietol. Dvaja vzduchoplavci tvrdo pristáli v mori. Zachránila ich severokórejská loď. Vo sne by im nenapadlo, že kapitán lode pašuje aktovku plnú uránu pre vodcu Kim Čong-una na jeho tajné plány s jadrovými zbraňami. Allan Karlsson a Julius Jonsson sa tak ocitli uprostred šialenstiev celosvetovej diplomatickej krízy. V centre pozornosti sú jadrové zbrojenie, kohútie zápasy medzi mocnými, hlúposť, zloba a úskoky. Počas svojho putovania Allan narazí okrem Kima aj na Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Angelu Merkelovú či švédsku ministerku zahraničných vecí, ktorá si udivene kladie otázku, či toto všetko je naozaj možné. Allana celý čas naviguje jeho najcennejší majetok – čierna tabuľka, teda iPad. V nej nachádza všetko, čo za niečo stojí, ale ešte viac toho, bez čoho by sa celkom rád zaobišiel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Hundraettaringen som tänkte att han tänkte för mycket, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla dobře, ale byla v podstatě to samé v bledě modrém jako první díl.
Stoletého staříka přestává zahálka bavit a objevuje kouzlo černého tabletu...
Na rozdíl od předchozího dílu je tu znát jemná hořkost humorných scén, i když vykreslení některých státníků je více než trefné!
Skvěle napsané pokračování. Tato kniha se neomrzí. Vtipně a originálně glosuje současnou společnost a politickou situaci. Rozhodně doporučuji. Přečteno jedním dechem
Trochu krkolomné vyprávění prošpikované glosami na světové politiky současnosti. Nedalo se to číst jedním dechem jako kniha předchozí.
Když toto porovnám se stoletým staříkem, tak by bylo asi lepší, kdyby tato kniha vůbec nevyšla. Stařík s tabletem obletí svět, odevšad se dostane jak největší akční hrdina, ale kniha celkově o ničem.
Nebylo to špatný.Přišlo mi to jako ironický průřez politikou přes Koreu,USA a Švédsko.
Po Stoletém staříkovi jsem se na druhý díl těšila a nemohla se dočkat, co Alan zase vyvede. Ale druhý díl mne zklamal. Styl knihy je opět skvělý a čte se dobře, ovšem obsah se mi již tolik nelíbil. Většiny knihy je o politikaření a ani Alan už příběhem neproplouvá aniž by vlastně tušil co způsobuje. Jak jsem psala výše, styl psaní je čtivý, ale ke knize se zřejmě znovu nevrátím.
Skvělého Stoletého staříka jsem si zamiloval od prvních stránek, úsměvnou "repliku v ženské verzi" jménem Analfabetka považuji za poměrně zdařilou a velmi špatného Zabijáka Anderse omlouvám nevydařeným pokusem autora o jiný žánr. Avšak Stojednaletý stařík je nudný nevtipný recyklát, ve kterém o rok starší Alan Karlsson bohužel hraje až šesté housle, zatímco všech prvních pět houslí si usurpuje Jonassonův politický světonázor, černobílý a tendenční až běda. Když se snad podvacáté dozvíte, že Donald Trump je blázen zatímco Angela Merkelová nejdokonalejší političkou pod Sluncem, tak máte chuť knihu zahodit do koše (i kdyby to s tím Trumpem třeba byla pravda).
Po stoletém staříkovi jsem čekala víc, ale nakonec se příběh rozběhl, takže docela dobré
Prázdninové čtení. Za týden přečteno. Vyloženě nenadchne, ale vzadnem případě neurazí. Několikrát jsem se nasmál.Dobrodruzstvi z přítomné doby. Jak jen by to dopadlo, kdyby stařík nebyl tam kde měl právě být. A sice ve špatnou dobu na špatným místě. Asi by nezachrání svět a přinejhorším by vznikla katastrofa, vlivem obohaceneho uranu.
Ovšem katastrof v této knize vzniklo hned několik ???? Takže záleží z jakého konce se na to člověk dívá a za jaký tým kope.
Autorův jazyk i vtip mě ale moc bavil a už se poohlizim po nějaké jeho další knize... ????
Druhé díly bývají slabším odvarem dílu prvního. A tady to, bohužel, platí taky. I když to není o tolik slabší vývar, tak je to druhý díl... Přesto jsme se bavil a zasmál jsme se nad ironií dnešního světa.
Po Stoletém staříkovi jsem se s nadšením vrhla i na tuto knihu, ale bohužel, nedočetla jsem. Kniha mě zkrátka nudila.
Ironicko-vtipný rozbor 20. století má své pokračovaní, máme tu století 21. a staříkovi je 101, naštěstí je stále stejně vitální, jako v předešlých sto letech, navíc se momentálně strašně nudí a k tomu navrch objevil „kouzlo“ internetu – dobrodružná jízda, pardon let, může začít – napříč světovými oceány, teda spíš, přímo do středu dění, kde hlavní světové mocnosti do událostí tohoto století vehementně kecají, resp. mají pocit, že právě oni k nim mají co říct …
Lehkým krokem vyprávěný, svižným vtipem poháněný, příběh jsem si zabalila s sebou na dovolenou. Ve stínu olivovníků, za křiku racků a skřípání cikád, s pohledem na moře a skleničku osvěžující citronády, dobře naladěná, jsem se vydala ve staříkových stopách … načasování bylo správné, vždyť příběh taky začíná na pláži, tak možná proto se výlet okolo světa povedl, navíc, když všechno vlastně dobře dopadlo a svět byl opět zachráněn. Bonusové body pak autor u mě získal za osvěžující kritiku toho blonďatého kašpara z amerického kontinentu, a vlastně (vzhledem k teplu, které panovalo kolem) i za tu studenou sprchu, kterou jsem slízla někde poblíž Sibiře, rozhodně mě probrala z letargie a zostřila smysly, což mi docela prospělo, protože jsme, spolu se staříkem, právě dorazili do výsostného království malého Velkého (a pořádně tlustého) „krále“ Jelimana III., při jehož zachmuřeném pohledu tuhne krev v žilách všem jeho poddaným, ještě štěstí, že Švédové mají takovou príma babu velvyslankyní pro OSN. No jak jsem řekla, všechno dobře dopadlo a 101 letý stařík zas může užívat důchodu, i když, já osobně tomu vůbec nevěřím, už ho trochu znám, a tak si myslím, že určitě zas něco vymyslí, jinak by se totiž šíleně nudil :-).
A jak to mám s hodnocením? Když je něco poprvé a vydaří se to, je to skvělé, a samozřejmě je to na jednoznačných 5*, a když pak někdy dostanete chuť na repete, víte už co vás čeká, a po prvním vydařeném zážitku se těšíte, ale taky daleko víc očekáváte, protože už víte co máte čekat, v takovém případě je velmi těžké překonat sílu prvního zážitku, ale i když se to nepovede, neznamená to, že byste se dobře nebavili, protože i dostat na talíř stejnou (stejně dobrou) porci dobré nálady okořeněnou tou správnou dávkou ironie a nadsázky, za to stojí.
PS: docela mě překvapilo, že to fungovalo znovu, možná k tomu přispěla ta dovolenková pohoda ... jo, a možná taky ten nápad s těmi malovanými rakvemi :-))).
Stolety starik se mi libil moc, nasmala jsem se a v deji se slo krasne orientovat i pres rychly sled udalosti a pocet jmen. U pokracovani starika se to rict neda.
Zasmala jsem se tak 3x vseho vsudy a spis slo o dejovou linku Julia a vsech kolem, nez starika jako hlavni postavy.
Knihu jsem dostala, a trochu jsem se ji bála číst, po tom všem, co se po první knize vyrojilo za paskvily na toto téma. Ale byla jsem příjemně překvapená, kniha je opět vtipná, má švih a čte se sama.
Co na tom, že to je jednoduché a nijak originální. Celá kniha stojí na úpadku politiků a překvapivě i zasazeno do dnešní doby to funguje. Vlastně o to hůře. Člověk se nejvíce zasměje u částí s Trumpem a to je ve svém důsledku velmi smutné. Ano, není to nijak velké dílo, ale relativně často jsem se zasmál a to se mi u knih zas tak často nestává. A nemůžu nezmínit fantastický přednes pana Martina Stránského. Bojím se, že bez něho bych dal o stupeň horší hodnocení.
Žádné literární veledílo. Což jsem ani nečekala. Čekala jsem oddechovku, jak je avizováno v popisu. Každopádně jsou autoři, kteří píšou vtipně, jednoduše, ale přitom používají krásný jazyk, metafory a dokáží navodit skvělou atmosféru a vyvolat ve člověku všelijaké pocity, které v něm vydrží někdy i roky. Určitě víte, o čem mluvím. Tuto knihu jsem poslouchala jako audio. Nebavila mě. V půlce jsem už doufala, že je konec. Sem tam se objevila nějaká vtipná pasáž, ale většinou se jednalo o nudné (až trapné) žvatlání o ničem, jazykově fakt bída, děj neplynul a nekonečně se táhnul. Po celou dobu poslechu jsem přemýšlela, že knihu vypnu, smažu, odstraním z poličky... Trochu mi připomínala knihy od Patrika Hartla. Tak pokud máte rádi jeho "literaturu", tak se Vám bude líbit i tato kniha. Já asi nejsem úplně fanoušek tohoto žánru. Nebo "cílovka". V hlavě mi zůstal pouze pocit trapna za autora a taky pocit, že dnes může psát knihy už opravdu každý. Každopádně, podobné knihy, které mě nebaví číst, bývají mnohdy skvělé jako podklad pro scénáristy a filmové zpracování :)
Stařík jakoby byl trochu odsunut na vedlejší kolej a nezachránily to ani narážky na různé světové politiky.
Nebolo to už také vtipné ako prvý diel, ale na druhej strane bolo to aktuálnejšie, lebo sa to odohrávalo u súčasných politikov.
jako pokračování je to velmi povedené, vtipně vystižená politika, někdy je jí moc, nicméně chápu, že bez toho by čtenář nebyl v obraze. Pěkná.