Reštaurácia na konci vesmíru
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 2. díl >
Druhý diel štvordielnej trilógie – tak označil pokračovanie Stopárovho sprievodcu galaxiou Douglas Adams. Humor tohoto druhu je v knihe všadeprítomný. Mimochodom – dielov je v skutočnosti päť. Po výdatnom posilnení na pokraji totálnej skazy všetkého, čo kedy vo vesmíre existovalo, sa hrdinovia chtiac-nechtiac musia znova pustiť do pátrania po mužovi, ktorý vládne svetu. Nebude to ľahké. Neprajníci im prichystali množstvo úskokov, pascí a nástrah, do ktorých vedia neomylne padnúť a ešte neomylnejšie – a nečakanejšie – z nich zasa uniknúť. Zistíme, čo bude pri svojom druhom príchode svojim učeníkom zvestovať veľký prorok Zarkon, kto v skutočnosti stojí za demoláciou Zeme, prečo je výhodné mať zviera, ktoré túži nechať sa skonzumovať, a ako sa vo vesmíre varí čaj.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2004 , Slovart (SK)Originální název:
The Restaurant at the End of the Universe, 1980
více info...
Přidat komentář
Restaurant na konci vesmíru opravdu nedosahuje kvalit prvního dílu... Velká část se věnuje připomenutí předchozího dílu, jakoby autor ani nečekal, že ho někdo četl. Takový ten příjemný absurdní humor plný nepravděpodobnosti se pomalu začal stávat nuceným a kýčovitým, i děj byl už poněkud slabší. Z velké části se věnuje Zafodovi, kterého já prostě nemusím, přišlo mi, že Ford se choval jinak, divně,než jak ho znám a Arthur s Trillian tam měli pár frází a jinak si vůbec neškrtli... Bojím se, že kvalita bude už jen klesat a konečně jsem pochopil, proč se natočil jen jeden film o prvním dílu a ne víc... Nicméně alespoň jako oddechovka kniha posloužila :)
U druhého dílu jsem si asi již zvykla na styl, který mi přišel dokonce i zábavný, proto dávám o hvězdu víc. Velmi odpočinková kniha s nenáročným čtením vhodná jako proklad mezi náročnějšími knihami.
Druhy dil je opravdu slabsi nez jeho predchudce. Ani ne kvuli nahodnosti, protoze kdo dava pozor, pochyti Adamsovi naznaky a vysvetleni roztrousene po cele knize. Ale jsou tu urcita hlucha mista, ketra tolik nebavi. Jeste ze je vzdycky nasleduje nejake dostatecne silene dobrodruzstvi. Za me nejvtipnejsi je kosti zardousena liska, jejiz hnijici telo otravi studanku, intergalakticka monster-koza a krava, ktera v restauraci nabizi hostum casti sveho tela. Co treba rostenka, krava ten sval specialne cvicila, takze je libovy... Desive? A neni desivejsi snist zvire, ktere nechce byt snedeno? Presne takhle bavi Adams.
Z mého pohledu o něco slabší než první díl, zejména po stránce humorné, ale rozhodně mě Restaurant na konci vesmíru neodradil od pokračování v sérii.
"Stopařův průvodce Galaxií tuto změť akademických abstrakcí velkoryse přeskakuje - poznamenává pouze, že termín budoucí perfektum byl zrušen, protože se přišlo na to, že nic takového jako perfektní budoucnost neexistuje."
U prvního dílu jsem se parádně bavila. Tady jsem se přestala bavit po první stránce a celou knížku jsem byla absolutně ztracená! Až v poslední kapitole mi to začalo dávat trochu smysl, jinak vůbec netuším, o čem to celé bylo. Bylo to celé zmatené.
Dobrá kniha, ale nedosahuje kvalit knihy první... v některých pasážích jsem se nudila. To zároveň platí i u dalších knih série. A podle mě je to co další kniha tak trochu "horší".
"Hlavný problém-presnejšie jeden z hlavných problémov, lebo ich je viac-, jeden z hlavných problémov vlády nad ľuďmi spočíva v tom, koho na to môžete získať, či skôr, kto dokáže presvedčiť ľudí,aby ho získali a nechali si od neho vládnuť.
Aby sme to zhrnuli: Je známym faktom, že tí čo najviac chcú vládnuť ľuďom, sa na to práve z tohto dôvodu hodia najmenej.Aby sme zhrnuli zhrnutie: Ktokoľvek, kto je schopný nechať sa zvoliť, by tento post nemal v žiadnom prípade zastávať. Aby sme zhrnuli zhrnutie zhrnutia: S ľuďmi sú problémy!"
Arthur a Trillian mali na tvári výraz zajaca, ktorý v noci na ceste dospeje k presvedčeniu, že blížiacim sa reflektorom auta sa dá najlepšie čeliť tak, že ich pohľad opätuje.
"Vy ste vyhlásili vojnu susednému kontinentu?!"
"Presne tak!Totálnu vojnu! Vojnu, ktorá navždy ukončí všetky vojny!"
"Ale veď tam ešte nikto nežije!"
"To viem,ale raz tam niekto bude žiť.Nechali sme im otvorené ultimátum."
Výrazně slabší než první díl. Přijde mi, že autorovi došly nové nápady. Přestože děj je pestrý a ubíhá velmi rychle, přišel mi spíše zmatený než rozmanitý. Pořád se jedná o legendu a určitě si přečtu další díly, ale po nadšení nad prvním dílem jsem asi čekal něco víc.
Já jsem se do této série prostě naprosto zamilovala. Nemůžu se dočkat pondělí, až si skočím do knihovny pro zbývající díly. Kniha mě okouzluje stále více a více. Miluji autorův humor. A líbí se mi, že v knize se člověk něčemu zasměje a potom si uvědomí, že je to stejná absurdita jako se vlastně skutečně děje. Je to úžasná kniha nejen k zasmání, ale sem tam i k zamyšlení. Tedy alespoň na mě tak působí :))
Opět pecka!
"Mnohé rasy věří že vesmír byl stvořen nějakým bohem. Jen Džatravartidové z Vitlvodlu VIi věří, že vesmír vysmrkla z nosu bytost zvaná Velký Zelený Křečopažout. Džatravartidové, kteří žijí v neustálém strachu, že jednou nastane to, co nazývají příchodem Velkého bílého kapesníku, jsou malí modří tvorové s více než padesáti rukama. Díky tomu jsou jedineční, protože jsou jediná rasa v historii, která vynalezla dřív deodorant, než kolo."
První polovina druhého dílu mě bohužel moc nebavila, naštěstí jsou knihy tak úžasně čtivé, že jsem se prokousala dál a druhá polovina byla skvělá - navíc s ohromně napínavým vyvrcholením.
Další bláznivá výprava za hranice vesmíru i zdravého rozumu, během níž se člověk musí zamyslet i nad tím, že jestli jsme se vážně vyvinuli z kadeřníků, opice z nás teď nejspíš mají ukrutnou srandu. A opět musím pochválit také ilustrace Dana Černého. Doufám, že stačí nakreslit ještě další díly, než se dočista zblázní a fix a papír mu seberou.
Předčil má očekávání v tom ohledu, že jsem předpokládal úbytek zábavnosti oproti prvnímu dílu. Ó, jak jsem se jen mýlil! Pravda, dusivých a zajíkavých záchvatů smíchů bylo o něco méně, ale člověk se přece nemusí zrovna válet smíchy pod stolem, aby se bavil, nebo ne? Od té doby, co jsem knihu dočetl, marně sháním vstupné na jakýkoliv dostupný Konec světa. Jsem si jistý, že takové drama by mohlo vzbudit na naší divadelní scéně značný ohlas, alespoň dokud by jej kritici nerozervali na kusy.
(10/10) Opět zábavné a vtipné. Líbí se mi ten nápad s restaurací na konci vesmíru, kdyby to bylo možné, s návštěvou bych neváhal :)
Tady se to trochu na konci Vesmíru zvrtlo a dialog již není, to co býval. Možná by se dalo i napsati, že chvilkama je to nepřehledné a lehce chaotické. I tak, ale je to kultovní dílo a když čitatel chce, tak se prostě baví. A já se bavil, smál, cestoval a perfektně jsem se najedl. Dal jsem si masitého čtyřnožce z hovězího rodu s velkýma vodnatýma očima, s malými rohy a vývarem.
Štítky knihy
anglická literatura stopaři humorné sci-fi sci-fi romány
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
V druhém díle Stopaře se naše parta (excentrický prezident vesmíru na útěku, jeho přítelkyně, dopisovatel pro Stopařova průvodce a poslední muž planety Země) dostane - jak už název napovídá - do luxusního podniku, kde můžete díky různým hrátkám s časem a prostorem (nechtějte to po mně vysvětlit) sledovat při žvýkání stejku konec vesmíru, života a vůbec. Samozřejmě se hlavní hrdinové zapletou do další šlamastyky a poklidná večeře je nečeká.
Návštěva restaurantu obsahuje pár skvělých scén, ale překvapivě mě nebavila tolik, jak jsem čekal, a následný útěk z tohoto podniku začal být dost matoucí a zvláštní. Velkou část knihy se mi dostalo podivného, nezáživného děje s dobrými a někdy naprosto vynikajícími hláškami. Na konci přichází další nečekaná změna prostředí, v níž se Ford a Arthur dostanou na planetu podobnou Zemi spolu s jakýmisi opičími lidmi, ale především zástupci světa, který měl zaniknout, ale nezanikl - to jen třetině obyvatelstva nakecali, že se blíží armagedon, aby je vyslali na "záchranný let" co nejdál od nich. Takže Ford a Arthur trpí mezi línými budižkničemy, agresivními generály, co preventivně vyhlašují válku opuštěnému ostrovu, manažéry, co nevymysleli kolo, protože nejdřív musí podniknout průzkum trhu, jaká je po kole poptávka a jakou barvu kola by zákazníci nejvíce ocenili... a taky jsou tam kadeřníci z nějakého důvodu.
Co se týče postav, tak se toho moc nezměnilo. Zafod je docela zajímavý, ale rád ho nemám, Ford a Arthur jsou fajn, ale pořád často chováním zaměnitelní (jen Ford je sebevědomější) a Trillian je pořád úplně k ničemu postava. Naopak září depresivní Marvin, se kterým je skvělá sranda.
Poslední část (cca posledních 30 stran) je naprosto úžasná zábava, zbytek je fajn.
Hodnotím sedmi večeřemi na konci vesmíru z deseti.