Život, vesmír a vůbec
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 3. díl >
Třetí část pětidílné trilogie. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice!... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2002 , ArgoOriginální název:
The Life, the Universe and Everything, 1982
více info...
Přidat komentář
Tak jo tohle pokračování bylo místy dobře jen ze začátku. Šlo to víc do vážného směru toku myšlenek, ale je fajn, že je celá parta pořád tak nějak pohromadě. Rozhodně by to nešlo bez depresivního Marvina. Ty jeho ledabylé odpovědi, kdy ho vlastně stejně nikdo moc neposlouchá mě asi pobavily nejvíc. Teď si dám chvíli pauzu, a pak dočtu zbytek. Snad to bude aspoň trochu lepší. A jak píše Covenant: Taky bych se někdy ráda netrefila do země.
Chvílemi jsem si říkal, že mě to už nebaví - to když se Adams zasekl na jedné věci a tu popisoval, převracel, dokud nebylo o ní co víc říct a hned přešel na další, se kterou se po svém mazlil, až moc dlouho. Když, ale tohle člověk přelouskal, byl odměněn vtipnou částí, u které se opravdu smál nahlas. Pro příklad vybírám situaci, při níž se Dent probírá a autor nás úmorně dlouho uvádí do situace typu: ,,otevřel oči, nemohl uvěřit svým očím, tak je zase zavřel, aby je pak otevřel....apod." A pak přijde ta humorná část, kdy je nařčen "z vražd"... a nebudu prozrazovat koho. V té části jsem se opravdu hodně nasmál. A samozřejmě matrace a nikdy nezklamající Marvin alias oslík Ijáček. I když to byl shluk několika příhod, nakonec z toho byl opravdu celek a dávalo to jakože smysl....nebo něco takového. PS: někdy bych se rád netrefil při pádu do země
V tejto časti celá séria začína ísť kvalitou trošku dole, ale aj tak je to stále geniálne prepracované, niekedy až príliš...
85 %
Opět audio s geniálním Vojtou Kotkem :-)
Škoda, že si všechny ty gagy nedokážu na jedno poslechnutí zapamatovat… Matrace i kriket mě dost bavily - jen mi ty jednotlivé díly už začínají lehce splývat ;-)
Jasně, lze souhlasit s tím, že kloudný děj to nemá, ledaže byste za kloudný děj chtěli označit tu šílenost s ve stázi uloženou mírumilovnou a xenofobní planetou Krikitt a hledáním klíče k ní v podobě kriketové branky, jejíž tři pilíře jsou z plexiskla a kovu... a ten plexisklový pilíř je Cena za nejzbytečnější použití výrazu "do prdele" v literaruře, a jejíž břevno je jakési galaktické žezlo spravedlnosti - COŽE?
Ale přeci byste nezavrhli knihu, ve které jsou takové legendární šílenosti jako je zapšklý mimozemšťan, který se rozhodl pozurážet celou galaxii, létající večírek (vy jste snad na něm nikdy nebyli?), flolopující matracák, který se tak flupně vylomil, nebo bistromatická loď, která vypadá jako italská restaurace? Zkrátka v téhle šílenosti se skrývají drahokamy humoristické sci-fi!
Měli byste si to přečíst už jen proto, abyste se dozvěděli, co se přesně skrývá vrcholu hor Quentula Quazgara. A děj? Koho to zajímá! WUP! 70% (+20%, pokud si to poslechnete od Vojty Kotka)
Přibylo filozofování, ubylo humoru. Ale pořád je to super knížka, myslím, že svojí zabitou matraci začnu brát s větším respektem, co kdyby chtěla náhodou flurovat nebo dokonce glurlovat ;-)
Život, vesmír a vůbec už je totálně bláznivá jízda, kdy člověk v některých chvílích nechápe, jak moc je autor šílený, co vše je dle něj důležité, nebo naopak jen náhlým nápadem. První kapitoly vypadají, jako náhodná směs dobrých a zábavných historek, ale bez nějakého jasného pojiva. Nemluvě o poněkud "volnějším" navázání na předchozí díl série. Nakonec se však příběhové linky s množstvím různorodých náznaků spojí a knihu zakončí docela logicky a uspokojivě. Jen tomu z mého pohledu – i přes ústřední linku – chybí nějaký ten nutný díl příčetnosti.
Poznámka: Celé knize dost pomáhá audioverze namluvená Vojtěchem Kotkem, která z nějakého nepochopitelného důvodu dodává textu více smyslu. Přidávám tedy čtvrtou hvězdičku, kterou jsem před pár lety knize nenadělil. A mimochodem, je poslech jednodušší na vstřebání než čtení?
Se mi zdálo, že autor kolikrát plácá páté přes deváté. Pak už jsem i přestávala dávat pozor, co čtu. A najednou konec - uff. Ale pořád jsem se u toho bavila a několikrát se i zasmála, takže furt je to spíš dobré než špatné čtení.
Druhý krát som dal knihe šancu vo forme audia, ale v princípe rovnaký pocit. Nekonečne dlhé, vcelku fádne pasáže tak aspoň prešli rýchlejšie. Pri absencii vyššieho zmyslu, ostal už iba povestný Britský humor, ale ten je ako ich kuchyňa, musíte byť zúfalí aby Vám prišiel nápaditý....
(audiokniha)
Zase (stejně jako u prvního dílu) dávám knize z této řady plný počet a se svým hodnocením se připojuji ke komentáři pode mnou od mého oblíbeného knižního kamaráda n.ezn.amy ;-). Mohla bych se podepsat pod každé jeho slovo, které napsal - protože i já jsem to tak vnímala :-). Začátek knihy humorný byl, ale později už tak ne. To mi však nevadilo, protože se mi tentokrát líbil děj. Navíc interpretace Vojty Kotka je výborná a audiozpracování naprosto dokonalé! :-) Pokud se tedy chcete pobavit a odpočinout si od všech příběhů s vážnou tematikou, potom je tato kniha to pravé ořechové - i když si uvědomuji, že (samozřejmě) nebude pro každého ;-).
PS: A hlavně si nezapomeňte ručník! :-)))
Třetí díl bláznivé pentalogie, kdy tentokrát Arthur Dent musí zachránit vesmír. V tomto díle možná trochu ubylo toho humoru co v předchozích knihách, ale zase je zde propracovanější děj, který se velmi dobře čte. Takže nepropadejte panice a vyražte na dobrodružství ať pochopíte smysl života, vesmíru a vůbec
Pořád je to Stopařův průvodce, ale nějak už mi nepřipadá tak vtipný. Jediné, co mě udrželo u knihy, byl skvělý přednes V. Kotka. Knize dávám tedy 2*, ale audioknize 3* díky interpretaci.
Bavil mě tam kousek s reinkarnovanou Atrhurovou obětí, to bylo tak všechno, co si vybavuji.
No.. třetí kniha Stopařova průvodce v řadě.. teď si dám od nich chvíli pauzu, protože se tam opakují stále stejné motivy z předešlých knih, ale ještě více překombinované, až to člověka nudí.. nečetlo se to moc dobře.
Pro mě na čtení nejtěžší z dílů, četla jsem jí na můj vkus moc dlouho, spíš jsem se nutila. Nevím proč. Neurazí, nenadchne (oproti předchozím dílům)
Oproti prvním dvěma dílům trochu ztrácí "tah na bránu" a kniha již není tak nabitá vtipy. Ale jinak stále dobré.
První dva díly se mi líbily, ale tato část je tak dějově roztříštěná, že jsem měl problém jí dočíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Život, vesmír a všetko som si prečítal po veľmi dlhej pauze. A vôbec nebol zlý.
Dôvod bol jednoduchý. Druhý diel ma moc nezaujal a tak som nemal chuť experimentovať s pokračovaniami. No, ale keď už vlastním ten omnibus bolo by na mieste sa prelúskať až k samotnému záveru.
V minulosti som sa už vyjadril k jednotke, dvojke a štvorke, no na tento diel som akosi pozabudol. A niet sa čomu čudovať.
Jedná sa o najšialenejší diel z celej série, ktorý hlavne stavia príbeh na absurdnom situačnom humore, pri ktorom sa už v druhej kapitole vzdáte svojho rozumu a len postupne vstrebávate, čo si na vás tentokrát autor vymyslel.
Ak vás bavili i predchádzajúce dobrodružstvá Arthura Denta, potom nebudete sklamaní ani týmto nestálym dobrodružstvom, pri ktorom nemôžete nikdy vedieť z akého najbližšieho rohu na vás vyskočí banda Krikkät-ských robotov, ktorých nástup znie, ako keby tisíc ľudí naraz zvolalo "vuop!" ;)