Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422382/bmid_strach-8tn-422382.jpg
4
1598
1598
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili.... celý text
Přidat komentář
Opakovaně v knize zmiňovaný Stephen King je určitě pro autora Strachu velkým vzorem (papírové děti se spíš než pověstnému Papírovému chlapci z židovských mýtů protivně podobají kukuřičným dětem z legendární povídky S.K.), jenomže Karika při psaní nejspíš zapomněl na dvě pravidla. Jednak, že by se v příběhu měla alespoň mihnout nějaká zajímavější postava, a nikoliv pouze samý depresák, pitomec, blbka, magor, násilník či bláznivá stařena s nůžtičkami, všichni placatí a jednobarevní. To potom nejzajímavěji působí jelen se svou rodinkou. Za druhé by si měl autor uvědomit, že většinou neplatí "čím víc brutality, tím lepší horor". V tom se musí od mistra Kinga ještě hodně učit. A rádoby šokující závěr rozpačitý dojem příliš nevylepší. Tradičně dávám jednu hvězdu navíc za slovenské reálie a příští rok v únoru do Ružomberoku nepojedu, protože prý má být docela kosa :-).
Nečtěte v zimě, v noci, pokud se bojíte tmy, černých oken, podzemních prostor. Pomalu se to nabaluje až do překvapivého konce.
Při přečtení anotace tady mi nějak naběhlo To, teda aspoň tak, co si pamatuju z filmu z roku 1990 (knihu jsem ještě nečetla), a říkám si: No nazdar. Takže jsem nějak podvědomě očekávala podobný scénář.
První půlka se děsně táhla, k žádné z postav jsem si neutvořila kladný vztah a vypravěč mě vytáčel snad nejvíc. Jak jsem se postupně dozvídala víc o tom, co se stalo v minulosti, začalo mě to i víc zajímat. A ten konec, no, tak ten byl nečekaný!
Kniha mě zaujala od začátku a musím říct, že jsem nemohla přestat číst, až byl najednou konec... Atmosféra byla skvěle vykreslená, napětí se stupňovalo a tím, že byl děj zasazen do prostředí Slovenska, to pro mě bylo velmi atraktivní. Ale pro mě to mělo jedno slabé místo:
Spoiler:
Jeho otec mu poskytl informaci, že si má způsobit zranění, aby vyvázl. Řídil se jeho radou, ale nějak to nemělo efekt... ?
Asi mám dlouhé vedení, nebo to autor nedomyslel...
KONEC SPOILERU.
I tak se mi ale kniha líbila :)
Možná už jsem přeKarikovaná, ale tohle na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Ano, bylo to strašidelné, místy děsivé, autor udržoval napětí, oproti Tmě se tam i něco dělo, ale jak jsem u Trhliny a Tmy chválila spisovatele za závěr, tentokrát mě finále vysloveně zklamalo a hvězdu naopak ubralo.
Nicméně nepopírám, že jde o nadaného autora a za nějaký čas si od něj opět ráda něco přečtu.
(SPOILER) Poctivé a solidní. Karikova Trhlina měla pár hluchých míst a absolutně nesympatické postavy (všechny), s nimiž nebylo možné soucítit. Karika má očividně silnější druhé poloviny svých knih. I v Trhlině byla první půlka lehce nudná (kromě Fisherových záznamů), od druhé poloviny se to rozjelo a místy to bylo i děsivé. Strach mě chytil více od samotného začátku - postavy Ota, Bohuše i Hany mi byly značně nesympatické, jen hlavní charakter Jožka byl lepší, šlo s ním i soucítit. Příběh mě zaujal - dejte si pozor na zimní arktické dny. V těch dobách se v okolí Čebratě děje ... cosi děsivého, obludného a nepopsatelného. Noční můra, která vás bude pronásledovat od dětského věku až do dospělosti ... nelze se jí zbavit, ani před ní utéct. Přitahuje vás nevídanou silou. Tma s očima - tedy spíše dětský obličejík bez očí. Vzdorujte, jak je vám libo, ale papírové děti bez očí, zoubků a prstíků si vás najdou ... a pozvou vás na mejdan, ze kterého vyváznete šílení. Dobré čtení.
Mysteriózní horor, který raději nečtěte v zimě :) Při extrémních mrazech se probouzí cosi... nepopsatelného, děsivého, nepojmenovaného. V první polovině knížky jsem se do příběhu nemohla ponořit, dost věcí mi vadilo. Druhá už nabrala spád a poskytla trochu té úzkosti a děsu. Nicméně za mě je lepší autorova Trhlina. (3,5*)
Ze začátku taková nijaká knížka, od poloviny mě pak nadchla a přečetla jsem jí na jeden nádech. Chvilkama si to člověk uměl i živě představit.
Karikův Strach je přiznanou poctou dílu Stephana Kinga, zejména pak románu To. Jedná se ale o počin podstatně syrovější, nejsou v ní absolutně oddechové pasáže, během kterých by čtenář, tak jako tomu bylo v To, mohl s nostalgií vzpomínat na své dětství, prožívat s hlavními hrdiny i trochu té bezstarostnosti. Strach oproti tomu vyvolává trvalé ohrožení, existenciální pocity, je zde naprostá absence naděje a kam to všechno směřuje, je nanejvýš jasné. Trhlinu podle mě ale tato věc nepřekonává.
Ačkoli se mi kniha četla vcelku dobře a do čtení jsem se nemusela nutit, to hlavní, co jsem od ní čekala, nesplnila. Nebála jsem se. U Trhliny mě místy vážně mrazilo, u Strachu jsem klidně v noci šla do zahrady. Škoda, možná jsem na ni zrovna nebyla naladěná... A ten konec...? Večer jsem ji musela odložit 5 stran před koncem, ráno jsem si přivstala....a toto?!
Ale panu Karikovi ještě určitě šanci dám.
Výborný thriller/horor. Mrazivá atmosféra dýchá z každé stránky. Při čtení jsem měl místy až nepříjemný pocit v břiše, podobně jako u knih J. Ketchuma. Nejsou tu hluchá místa, čtete a čtete, kniha postupně graduje, nabírá na "strašidelnosti", objevují se další a další ukázky moci Černého krále.
Pátou hvězdičku dávám za konec. Především za to, že ho autor dokázal udělat krátký, ale přitom velmi působivý.
Dala jsem jednu hvězdičku z toho důvodu, že takto psané příběhy nejsou můj šálek kávy. Mám ráda děj, který je srozumitelný a jednoduchý na pochopení a konec, který není otevřený.
Již několikrát jsem na tohoto autora narazila, když jsem brouzdala knihkupectvím a teď se mi naskytla příležitost si přečíst jeho Strach.
A čtení to nebylo špatné. Dokonce se musím přiznat, že i když venku bylo velké vedro a já bych ráda větrala, v jednu chvíli jsem dala přednost zavřeným oknům a dveřím.
Na druhou stranu jsem v některých pasážích měla problém s některými reáliemi, např. již tu zmíněná jelení rodinka, která má mláďata v zimě. Ale když odhlédnu od těchto drobností, tak jako celek, to na mě působilo dobře.
A konec příběhu… no, vlastně jsem i něco takového čekala, ale na chvíli jsem se přeci jen nechala přesvědčit (ukolébat) stejně jako Hana.
Určitě zkusím přečíst další Karikovy knihy.
"Darkness Surrounding - Avenged Sevenfold"
Od autora jsem ještě nic nečetla. Po menším průzkumu jsem si na start zvolila Strach. A musím říct, že to byla volba dobrá. Jasně, je to inspirované t(T)o(u) knihou od Mistra (mimochodem nikdy jsem nečetla takové "In your face", když přijde ona narážka na Kinga, jako v téhle knize, oceňuji), ale tady mi to nevadilo. Proč? Protože je to napsané fakt dobře. A taky jsem se během čtení místy bála a cítila nepříjemné mrazení. Což se nedá říct o dvou jiných knihách poznamenaných touhle inspirací, které jsem četla, které byly spíš trapné. Takže Strach mi udělal radost.
Strach se blíží, úplně všude. Nejenom z lesa. A autor ho nechá odkapávat vážně pomalu. Co se stalo před 27 lety? Děje se to samé dnes znovu? Proč v lese mizí děti? Nechci moc prozrazovat...ale konec? Už chápu, proč sem ostatní psali, že je uspěchaný. No, vzhledem k tomu, co jsem se v něm dozvěděla, mi to tak vyhovovalo...
Jednoduchý základ, který funguje na 165%, protože je dobře budovaná atmosféra. A bez ní by to v tomhle žánru fakt nešlo. Bavilo mě zakomponování skutečných událostí, aby to vyznělo víc reálně.
Vadila mi jenom jedna věc. Ta nejde za autorem, ale za vydavatelem. Ve snaze udělat knihu zajímavou, si asi nevšiml jedné věci. Výběr písma. Některá písmen fontu do něj nešla a z textu to trčí (představte si comic sans a jste tam). Teoreticky jsem si toho jako zažraný čtenář neměla všimnout, ale fakt to trčelo jako bolavá noha :(
Tak nevím. To na pana Kariku někdo tlačil, aby ze sebe rychle vypotil další kousek? Z trojice jeho hororů je tenhle nejslabší, zbytečně upocený, perverzní krvavé detajly, co bych hledala někde v brakové literatuře. Hlavní hrdina se tak usilovně snaží přesvědčit o tom, jak se každou minutu knihy pořád víc bojí, a autor tlačí na pilu a tlačí...až má z toho čtenář zácpu. Je to celé rozvleklé, pořád se tam jí rohlíky k snídani a chodí nakupovat, do toho občas někde nějaký dětské vyrvané nehty nebo zuby, v hluboké zimě tam nějaká šílená laň s rozhozenýma biologickýma hodinama porodí koloušky, jen aby je cosi zmasakrovalo... No a konec, konec jste, pane Karika, opravdu nedůstojně odfláknul. To v lepším případě. Protože jinak je to slušná pitomost.
Noooo... Jako nevím. Začalo mě to bavit asi od poloviny, konec byl hodně zajímavý... Ale pro mě Trhlina byla mnohem děsivější.
Stejně skvělý horor jako Trhlina. Někteří si u Kariky stěžují na nesympatické hrdiny a vulgarismy, ale myslím, že i to je jedna z věcí, které jeho knihám dodávají autenticitu:) A konec zvládl lépe jak King.
Zpočátku jsem byla knihou poměrně zklamaná, místo mysteriózního thrilleru autor připravil velice obsáhlý popis vyhořelého samotného třicátníka, který se po rozchodu s přítelkyní vrací do starého bytu, ve které žil spolu se svými rodiči. Tam se pokouší vyrovnat se svými problémy, které se týkají zejména rozchodu. Přišlo mi místy až neuvěřitelné, jakým způsobem ho tato událost zasáhla, nicméně zhruba v druhé třetině se děj začal ubírat tím správným směrem. V místních horách se za mrazivých zimních dnů ztrácejí děti. A právě v tuto chvíli jsem začala vnímat podobnost s knihou To od Stephena Kinga (k této podobnosti se sám autor přiznává). Řekněme, že i zde je To, které záhadným způsobem unáší děti, vraždí je a zotročuje pro své zvrácené účely.
Vykreslení atmosféry spolu s volbou konkrétního místa a samozřejmě zajímavým příběhem mě opravdu nahnal pořádný Strach. Místy možná, stejně jako já, knihu odložíte, abyste vstřebali to, co jste právě četli, ale to ji právě přidává na atraktivitě.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské hororyAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Čím víc má čtenář načteno, tím méně ho Strach překvapí. Dá se říct, že jde o slovenskou verzi legendárního hororu TO zkombinovanou s Ďjatlovovou expedicí a ještě několika díly Stephena Kinga. Karika umí vystihnout atmosféru hlubokých slovenských pohoří a lidské osamělosti a daří se mu tak vytvářet určité napětí a nepříjemný pocit, který čtenáře hned tak nepřejde. Stejně tak umí zachytit určitý genius loci a zavdat myšlenky, že by se přece jen něco podobného mohlo na osamocených horách dít. Problémem Strachu pak jsou hrdinové, kteří nejsou úplně sympatičtí, jsou propracovaní spíše povrchně a od začátku je jasné, že jsou trošku divní. Škoda také, že nějakých hodně napínavých scén, které by vysloveně nutily číst dál, je tu minimum. Úplný závěr zas tolik nepřekvapí, protože k něčemu podobnému spěje autor hodně dlouho a mnohdy to naznačuje, takže to spíše působí jako laciná snaha o to čtenáře šokovat. Ve výsledku ale Strach určitě stojí za přečtení, jen asi víc zapůsobí na méně zkušené čtenáře a na ty, kteří se podobným záhadám a hororům jinak vyhýbají. 70 %