Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468279/bmid_strach-cIF-468279.jpeg
4
1603
1603
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili.... celý text
Přidat komentář
Po Trhlině moje druhá Karikova kniha. Opět skvěle napsané. Ze začátku se trochu nabízí srovnání s Kingem a jeden by si skoro myslel, že si přečte takovou slovenskou variaci na To. Jenže Karika je mnohem přímější a nemilosrdnější a nebojí se místy až krutých scén (nejen k postavám, ale i ke čtenáři samému). Stejně jako v Trhlině exceluje hlavně v popisu neznámého a nepochopitelného. Jeho zimní les na úpatí Čebratě je stejně znepokojivý, tajemný a cizí jako Blackwoodovy nekonečné písečné zátoky ve Vrbách. V těch pasážích, kde si hrdina sám sobě přikazuje "Nehledej v tom smysl!", je Karika nejsilnější. Naopak lehce selhává, když se pokouší tomu, co se děje dát nějaký řád a pravidla. Naštěstí tahle snaha bere ke konci za své a autor Vás v šíleném tempu žene vstříc překvapivému finále.
Můj první Karika, ale asi nebudu cílový čtenář. 2* dávám za příjemné čtení, nenutilo mě to knihu odkládat. Ještě zkusím Trhlinu a Tmu, možná se budu bát více.
Tohle bylo slušné psycho , ale naprosto luxusní kniha . Název je přesný je to jeden obrovský strach a vše se to točí kolem něj. Kniha byla velice čtivá a přečetla jsem jí za jeden večer. I když jsem myslela že nebudu moc spát tak stejně kniha nešla odložit. Představa malých mrtvých dětí je podle mě jedna z nejděsivějších vůbec a hlavně když třeba vstanou z mrtvých nebo něco podobného jako v knize. Tohle bylo opravdu epické a pan Karika je úžasný spisovatel. Rozhodně si musím přečíst i jiné knihy...tohle bylo jako jedná velká psychická nemoc :) ale prostě paráda největšího kalibru.
Jedná se o moje první čtivo tohoto typu, proto jsem z toho vyklepaná ještě teď. Hlavním hrdinou příběhu je vyhořelý třicátník, který se vrací do míst, kde vyrostl, aby zde objevil hrůznou pravdu, která měla z minulosti přesah až do současnosti. Podivné události, které se ve vesničce dějí, se dotýkají nejenom jeho, ale i party z dětství. Ve vesnici totiž, stejně jako kdysi, začínají mizet děti za velice podivných okolností. Hlavní hrdina spolu s dávnými přáteli se tomu snaží přijít na kloub, při tom však vyplouvá na povrch řada nechutných skutečností a ten konec? Ten vážně stojí za to!
Doporučuji číst večer, v zimě, když je nasněženo, ideálně před venčením psa :D
Moje první setkání s autorem a bylo to příjemné překvapení. Příjemné asi není to správné slovo, vzhledem k pochmurné, depresivní náladě knihy, ale na mě tíseň, tajemné zlo a strach zapůsobily tak, jak měly. Já se bála. Kniha byla napínavá, děsivá a konec překvapivý, ale mně to smysl dávalo. Doporučuji milovníkům tajemna a další knihu od autora určitě vyhledám.
Moje první setkání s panem Karikou a jsem nadšená. Knihu jsem doslova zhltla za necelé tři dny a to jen při cestě v MHD. Příběh mě natolik pohltil, že se v tramvaji nade mnou několikrát ozvalo varovné zakašlání upozorňující na přítomnost staršího spoluobčana , který by se rád usadil na mnou okupované sedadlo :D Tímto se omlouvám, ale já opravdu v době četby byla daleko v Ružomberku.
Jak si tady pročítám další recenze, tak už se opravdu nemohu dočkat až se mi do rukou dostane Trhlina.
tak to byl opět masakr. přečteno vo slovencine za dva dny. zimomravky mám eště teraz. neuvěřitelná kniha. včera dotčena Trhlina, dnes tohle. a večer jdu na Trhlinu do kina. To by bylo bych se nezačal bát v zimním nočním lese, kam tak rád chodivam na čundry...
Je to děsivý, vládne tam dusná atmosféra, která přetrvává v celé knize a pokud člověk čte knihu v noci, pravděpodobně ho to vrhne do takové té chmurné nálady.
Jozef Karika bezpochyby umí dokonale vyprávět, skvěle vykreslit atmosféru, vystihnout postavy a celkově je to zkrátka dobře napsaný. I téma se mi líbilo, celé to ve mně budilo takovou tu hororovou atmosféru, kdy jsem cítil, že se v knize odehrává něco zlého. Tady ale chvála končí.
I přes skvělé vyprávění se v knize vyskytovala nudná místa, kdy jsem měl chuť přeskakovat. Námět, ač je opravdu povedený, mi připadal trochu nedotažený, zkrátka to postrádalo jakékoliv vysvětlení. A ten konec mě teda pořádně zklamal. To, že to je horor, nemusí nutně znamenat, aby to skončilo... takhle praštěně. :D
Tohle byla moje první knížka od tohoto autora, a i když mě malinko zklamala, určitě si hodlám přečíst i další, známější dílo Trhlina.
Největším nedostatkem téhle knihy bylo, že jsem ji četla po Trhlině, která prostě nemá obdoby. Strach byl zprvu podobnej, sice tísnivější, ale atmosféra taky vystavěná skvěle, že by se dala krájet (nebo trhat a dloubat). O to nic. Problém jsem měla s délkou a spádem - knížka se rozbíhá moc rychle a mně se nepovedlo najít cestu k postavám, vžít se do nich, oblíbit si je. Nakonec mi skoro byl nejsympatičtější Jožův otec...protože jeho chování nakonec dalo smysl, a nakonec pomohl, jak mohl, i když to byla poslední věc, kterou udělal - ale takový sympatie asi nebyly záměrem. Samotný hlavní hrdina se mi v závěru doslova znechutil... i když to je asi to, co TO s přeživšími dělá.
Četlo se to skvěle, padlo to během jednoho dne. Ale že bych cítila vyloženě strach... to ne. Napětí, zneklidnění, občas i hnus... to ano, ale takovej ten skutečnej strach to nevyvolalo, na to byl děj a události příliš neskutečný. Celý to začíná a rozvíjí se skvěle, ale brzy se to vymyká z takové té vlezlé a děsivé "trhlinové" skorouvěřitelnosti do jasného mystery horroru.
Povedená je ta "pátrací a vysvětlovací" část - Karika celkem logicky a smysluplně vysvětluje nevysvětlitelné, dost se mu to daří a vše do sebe celkem zapadá (otcovy nahrávky a zápisky, deník amatérského archeologa, podobnosti s Djatlovovou výpravou). Ale ke konci děj jakoby zdivočí, všecko se děje děsně rychle, klouže to po povchu, v cuku letu, najednou je konec a já zíram, jako jestli fakt. Při druhém přečtení mi to už dalo trochu víc smyslu, ale stejně: oproti střední, vysvětlovací části je závěr prostě slabší.
Kdybych ve mně ještě nerezonovala fantastická a do-hlavy-se-zažírající Trhlina, byla bych asi ze Strachu nadšenější, ale takhle to nejde. Kde Trhlina vtahuje náznaky, pozvolnýma proměnama a reálností, tam Strach děsí otevřeným hnusem a zlem, rychlostí a skokovostí a jasnou fantastičností. Záleží, co komu víc sedí.
A ano, ve Strachu jsou opravdu jasné inspirace - většinu knihy je to Kingovo TO, pak je cítit Černý dům (plahočící se děti, Temný král a jeho naháneči)... ale na posledních stránkách se to vyvrtne a náhle z toho je čistokrevnej Suzuki Kodži, minimálně jeho první díl. Možná mě od poslední hvězdy odradil i ten odklon od kingovské tradice v poslední chvíli - já až k jámě spolu s Hanou doufala.
Často čítam vyjadrenia, že je to skopírovaný King vsadený do lokálnych reálií. Nikdy som nijakého nečítala. Dajme preto bokom kingovský argument. Musím povedať, že na rozdiel od humoristickej knihy Trhlina toto bol naozaj výborné a hororové. Ja som sa proste nemohla odtrhnúť a neustále som si o 2 nad ránom hovorila: po túto kapitolu a potom spať. Výborné, výborné, koniec troška hororovo klišoidný s nádychom snáď aj paródie. Ale naozaj odporúčam, atmosféra výborná.
Toto je třetí knížka , kterou jsem od autora četla a pááááni….. no, nejdřív mi to trošku připomínalo jednu knížku od Kinga, ale pak mě to pohltilo a nepustilo..... každý jsme jiný, ale při čtení knížky než jsem šla spát (s rozsvícenou lampičkou samozřejmě) jsem teda radši kontrolovala, jestli není něco nebo někdo pod postelí a radši ležela zády ke dveřím...co kdyby náhodou ve dveřích něco stálo, že? :-)
Žádný dlouhý rozjezd, prima nápad a dobře napsané. Knížka mě bavila. Četla jsem před spaním ale i při opalování na balkoně. Tuhý mrazy v zimě by ale čtení přidaly lepší atmosféru.
Jozef Karika je eklektik, který ve Strachu skládá přiznaný hold nejen literární tvorbě Stephena Kinga, ale rovněž odkazu H. P. Lovecrafta (mytická povaha zla, ich forma) či Jaroslava Foglara (deníkové zápisy, flashforvardy, šifry). Šikovně pracuje s moderními médii, i motivem nepříliš spolehlivého vypravěče. Konec velmi předvídatelný. Prima čtení do vlaku, vany či jako předspánková terapie :-). Trůny černých králů horroru ovšem zůstávají neotřeseny. P. S. Překlad do češtiny místy dosti neobratný.
Nějak jsem se z počátku nemohl začíst, prostřední pasáž nebyla špatná a nakonci to zase trochu upadlo. Na to že to není má cílová skupina to ušlo u když bát jsem se u knihy nezačal.
Jako od Lovecrafta :-) i když příběh se více podobá zmiňovanému románu To od Kinga. První polovinu knihy se akorát všichni bojí, mluví o strachu a nic se neděje, za což ubírám body. Konec byl ale masakrální a dokonce vysvětluje tu nudnější první polovinu. Takhle si představuji horor, ale nebylo to tak dobře zpracované.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské hororyAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
No, jako, je to strašidelný, občas je ta atmosféra popsaná fakt dobře. Co mi ale vadilo (protože je těžký se bát více věcí naráz, autor to sám v jedné chvíli v knize zmiňuje!!) bylo to, že se hlavní hrdina bojí ložnice a lesa zároveň, a ty vzpomínky, a ten kompas, a ta samolepka... trochu se to tím rozmělňuje, ikdyž vím, že všechno bylo vlastně výsledkem jednoho strachu.
Taky mi přišlo, že se to strašně natahuje. Týpeček pořád sedí doma, jde na nákup, jde na návštěvu, bojí se, jde spát, vstane, jde na nákup, chce utéct, nechce utéct, jde na návštěvu, bojí se... furt dokola.
A vyskytuje se tam hrozně moc takových detektivkových klišé, co by člověk čekal spíš v nějaký detektivní knížce pro děti 12+ od Thomase Breziny, hlavně návštěva muzea a tajný deník amatérského archeologa.