Strach
Jozef Karika
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Co na to říct?
Asi jsem jediná kdo tady nečetl ani neviděl TO. Asi je taky spousta lidí, kteří se děsí zombie dětiček/Bílých chodců bez očí řízených zlomyslným Velkým Jiným..eh, prostě nějakým bossem. Ale já mezi ně nepatřím. Na mě moc...pohádkové nebo fantasy. Dokud vypadala záhada mizejících dětí spíše nekonkrétně, kdy to nevypadalo jako dílo obyč vraha, ale ani jako výše zmíněných, mě to bavilo, ale pak mi to začalo být jedno, včetně konce, který mě už ani nemohl naštvat. Hlavní nehrdina mě od půlky spíše otravoval, jak se kvůli svojí PTSD pořád bojí otevřít i skříň, a někteří další byli tak na hraně demence.
Ano, také přečteno po skvělé Trhlině - ale ta se mi líbila víc, protože pracuje především s místem, kde tak úplně nefunguje fyzika jak ji známe, a hlavně ty děcka bylo přesně to, co mi v ní vůbec nechybělo.
Stejně jako jinde u tohoto autora je dobré, že si čtenář může prostředí vyhledat na mapě, projet streetviewem, případně se tam i zastavit, podívat se, jak ty bytovky Malé Tatry vypadají...
Brr tak to zalézalo pod kůži. Líbí se mi autorova schopnost podsouvat pocity strachu a deprese a nenápadně odkrývat zápletku. Tu slovíčko, tu dvě a čtenář si je opět nejistý. Dokonce i do nevinné věty dokáže vždy vsunout nějaké „ale“ takže atmosféra postupně houstne. Ani nebylo třeba slovo „strach“ tolikrát opakovat, už po prvních kapitolách bylo jasné, že hlavní hrdina se snad ani jinak cítit nedokáže, pro mě by se dal jeho charakter vyjádřit třemi slovy – strach, hlad, spánek.
Hrozně mi leze do hlavy, když se zlé věci dějí dětem. Nebo je dělají děti. Z toho se osypávám. A tady toho bylo. Takže za mě supermrazivá věc na husí kůži až do rána (páč já čtu hlavně v noci).
Dobrá. Proč tedy jen 4? Za ten konec, milý pane. Připadám si jako dítě, kterému řekli, že Santa neexistuje. Tak dobře rozjeté to bylo, ale pak jsem měla pocit, že to autor chtěl nějak rychle ukončit a mně ten konec připadal v souvislosti s předchozím dějem absurdní. Navíc ( a teď musím opatrně, abych nespojlerovala, protože „my nesmíme ani naznačovat“) pokud je příběh vyprávěn v ich formě, je konec opravdu neuvěřitelný. Retrospektivně. Dám příklad. Pokud se někdo například úplně rozhodí, zblázní, nebo sesype, je otázka nakolik je schopen reálně posoudit věci, které se staly před tím a vyprávět o nich.
Každopádně na tuto knihu hned tak nezapomenu.
Toto je archetyp hororu, narozdiel od Trhliny som si jasne uvedomoval od prvej strany o čo ide, škoda že nie až do poslednej, teraz fakt neviem ....;)
Prečitala som ju za víkend. Nevedela som sa od deja odtrhnúť... Napätie od začiatku po koniec. Ešte k tomu som musela googliť a čítať si o záhade z Uralu. Záver som čakala iný, ale keď som sa potom nad tým zamyslela, čo som chcela?? Veď som čítala thriller. Za mňa super.
Jak to tu vidím, na tuto knihu jsou dost rozporuplné reakce. Někomu se líbí, někdo ji zatracuje. Hodně lidí tu píše, že Karikova "Trhlina", byla nesrovnatelně lepší. Ale já osobně, mám názor přesně opačný.... Mám-li srovnat tyto dvě knihy, tak "Strach" zaručeně vede.
Trhlina byla oproti této knížce, jen slabý šálek čaje. Jestli jsem při jejím čtení měla mrazení v zádech, tak při této jsem byla opravdu pohlcená strachy. Autor tu úplně mistrně stupňuje napětí. Kniha se vám dostává pod kůži, a vy zapomínáte na všechno kolem. Nemohla jsem ji odložit. Přímo mě to nutilo obracet stránku za stránkou, a odkrývat další várku děsu. Byla zde spousta nechutných míst. Tak podrobně popsaných, až se vám zvedá žaludek. O to spíš, že šlo o malé děti. Díky Bohu, že toto je jen důmyslně promyšlená fikce. A že na rozdíl od Trhliny, nemá žádný reálný podklad. Snad jen ta záhada na Uralu....
Jako horor naprosto perfektní. Jsem spokojená. Hodnotím plným počtem, a určitě se ještě pustím do autorovy "Tmy". Nenechám si ji ujít.
Moje prvotina od tohohle autora. Dal jsem na doporučení a ze začátku se mi to četlo poměrně dobře. Nicméně po chvíli mi začalo dost vadit to jak se autor snaží navodit pocit strachu..Na mě tohle moc nefungovalo a po pravdě mě to chvíli až štvalo a koukal jsem kolik mi toho zbývá do konce. Ve finále je to taková scifi fantasmagorie...Dám si teď chvíli oraz a pak zkusím ještě Trhlinu. Aktuálně za mě bohužel jen dvě hvězdy.
Tak toto byla příjemná jednohubka, kterou jsem slupla jako malinu, i když běžně tento žánr nečtu. V životě se bojím jiných věcí než knih, ač psaných právě pro tento účel, ale to není kritika. V závěru jsem byla moc spokojená, jak se Jožo vybarvil????. Opravdu jsem si čtení užila a už se těším na Trhlinu.
Autor příběh zasadil do lesů u Nízkých Tater, uvrhl na nás třeskuté mrazy, zahalil nás závojem temného vylidněného městečka a pokropil nás hektolitry krve. Takže věřte, že mě na to místo opět nikdo nedostane, stejně jako tomu bylo po přečtení Trhliny. Kniha působí autenticky a hororové prvky s malými dětmi tomu všemu dávají až zlověstný šmrnc. Celková atmosféra knihy je ponurá, děsivá a autor ji vylíčil s velkou dávkou přesvědčivosti. Karika je výborný vypravěč, kniha je psána dynamicky a já jsem ji přečetla jedním dechem. Výborný námět, který připomíná Stephena Kinga. Za zmínku také stojí pátrání v archivech a dokumentech, které mě neskutečně bavilo a odhalilo poměrně děsivou minulost tamního místa v lese, datující se před více než sto lety. Dále musím zmínit Ďatlovovu výpravu na Ural, rozhodně byste ji neměli opomenout, protože tuto knihu slušně okořenila, takže doporučím si o tomto něco přečíst. Hvězdičku ubírám z důvodu, že závěr knihy nebyl dotažený do toho správného konce a nezodpověděl poměrně důležité otázky.
Pane Karika, další wow ode mě.. Opět fantastický příběh, čtivý, nechybělo napětí a opravdu i strach! Tleskám..
Chladná atmosféra slovenského předměstí, kde se uprostřed třeskutých mrazů ztrácejí malé děti.
Po Karikově Trhlině jsem si nemohla tento titul nechat ujít. Vyhovuje mi autorův styl pomalu vzrůstajícího strašidelného napětí. A zatímco v Trhlině můžeme polemizovat, kde končí hranice mezi skutečností a fikcí (kdy už samotný fakt, že se v Tribeči ztrácí lidé, je děsivý), tady přichází na řadu nefalšovaná hororová zápletka. Líbil se mi vtíravý pocit zla a něčeho temného, bavilo mě to.
Lepší než Tma. Atmosféra byla mrazivě děsivá. Zklamal mě konec, který se stal přeplácanou sci-fi/fantasy slátaninou.
Po předchozím přečtení Trhliny jsem se nemohl ubránit srovnání, které však Strach ustál. Jiný příběh, vyprávěný stejným způsobem. Opět motiv smolaře z malého města a tajemné síly, která musí být odhalena a identifikována, k tomu navíc temné vzpomínky z dětství. Sečteno a podtrženo tady máme klasický horor, kterých po světě vzniklo a vznikají desítky, snad stovky. Čím je tedy Karika tak výjimečný? Jednoznačně prostředím. Dobře napsaných hororů z prostředí Čech a Slovenska není mnoho a atmosféře záměrně vyvolaného strachu napomáhá, když si můžeme představit, že něco podobného se může stát i nám, jelikož se děj odehrává několik kilometrů od našeho bydliště, nikoli v lese ve státě Washington nebo floridských bažinách. Chtěl jsem nenáročnou, hororovou knihu, ke které si uvařím čaj a přečtu ji nejvýše za tři dny, a přesně to jsem dostal. Jako velmi příjemný detail mi přišly reálné názvy ulic a míst, dal jsem si práci a zadal tyto názvy do google maps a mohl jsem se tak (alespoň virtuálně) pohybovat přesně v místech, kde se děj odehrává, což zesílilo můj zážitek z četby a umožnilo ještě pronikavější vžití se do děje. Vesměs příjemná kniha, která nedosahuje kvalit Trhliny, ale je schopná vedle ní obstát a pozornost si bezpochyby zaslouží.
Kniha se četla tak dobře, že jsem ji sfoukla jedním dechem. Tento autor mě začíná opravdu bavit. Jen teda -1 * za poslední 3 strany. Luxusní atmosféru knihy, mi poslední tři "kopance" (nebo bez uvozovek?) úplně zkazily. Po zavření knihy mi tedy nezůstal pocit strachu, ale spíše takový ten... WTF?!
Trhlina Strach sice překonává, ale i tak je tahle kniha velmi kvalitní. Určitě doporučuju.
4 hvězdy dávám jen z důvodu, že Trhlina je jenom jedna a Strach ji nepřekonal. I tak jde ale o mistrně napsaný horor, kdy jsem nevěřícně kroutila hlavou nad tím, že mi nedošlo, jak to skončí. Přitom podobný závěr, kdy "vrah je zahradník" :D tu už několikrát byl. Ale Karika to prostě umí schovat za detaily. Odvede čtenáře přesně tam, kde ho chce mít. Celou dobu jsem byla u knížky napnutá a živě si představovala ty temné lesy s hrůzami číhajícími uvnitř. Za mě skvělá knížka.
Skoro tak dobrý jako Trhlina. Na rozdíl od Tmy, která se mi nelíbila, te Strach mnohem konzistentnější, skoro až do konce dobrý. Škoda jen toho konce, tak to chtělo trochu víc dopracovat. Karika dokáže překvapit dobrým dějem, budováním strachu i popisováním vztahu mezi jednotlivými hrdiny. Škoda těch konců. I Trhlina měl na víc. Strach je hodně dobrý, myslím, že snese i srovnání s mistrem žánru Kingem. S. King psal dříve mnohem drsnější věci a teď, na stáří, už dost trpí slovním průjmem.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Autorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Pokud kniha měla čtenáři nahnat strach, tak na mě nepůsobila. Od samého začátku jsem se nemohl vžít do hlavní postavy, nezáživně psané, nadpřirozeno což nemám rád. Po vynikající Trhlině jsem se měl asi větší očekávání, tato kniha mě vůbec nezaujala.