Strach
Jozef Karika
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Po dlouhé době jsem si přečetl nějaký horor a tenhle byl tedy vynikající. Četl se moc dobře a napínavý byl tedy až do konce. I když ten konec se mi zdál takový slabší. Je tu spousta čtenářů co by nedoporučovali číst tento román o samotě. To je věc názoru. Slabší povahy budiž. Já, který dokáže usnout i při sledování hororu v televizi to bohužel neplatí. Ale to je můj problém. Každopádně se Karika zařadil mezi výborné spisovatele...
Moje třetí kniha od Kariky a od prvních chvil tentýž tíživý pocit temnoty a prázdnoty jako u Trhliny a Tmy. Na dalších stranách mistrovsky vybudovaná atmosféra pravého hororu, kdy čtete s otevřenou pusou a lekáte se každého zvuku. Konec opravdu šokující a překvapivý, ale pro mne škoda, že nezůstalo aspoň jednou nohou na zemi.
Popravdě neznám tolik slovenských autorů, kteří by dokázali přijít s něčím hodně děsivým, napínavým a mysteriózním jako talentovaný pán Jozef Karika. Vlastně nevím vůbec o nikom. V žádném případě se zde nejedná o thriller, jak je psáno v anotaci. Jedná se jen o slovy autora o "lépe prodejný" termín, který má větší šanci nalákat čtenáře, než "horor". A bez diskuze se jedná o čistokrevný horor. A zatraceně dobře napsaný a čtivý. Jako jeden z osobních důkazů podotýkám, že jsem měl tuhle téměř třísetstránkovou knížku přečtenou defacto za dva dny! Kingův megaopus TO jsem zatím nečetl, ale prý se jedná o jednu z hlavních inspirací v tomto příběhu. Vše se odehrává během kruté zimy na úpatí hory, jež je spjatá s temnou záhadou vynořující se v průběhu let. Zajímavý mi přišel odkaz na dosud neobjasněnou záhadu týkající se Ďatlovovy výpravy, která se skutečně odehrála v letech 1959 v ruském pohoří Ural. Pokud jste o ni dosud neslyšely, tak se zeptejte strejdy Gůgla. Každopádně STRACH nabírá postupně čím dál větší obrátky, hltáte stránku po stránce a dychtíte po konečném rozuzlení. Parádní knížka a na jeho další dílka se třesu o to víc!
Má první kniha od Kariky a čekala jsem trošku víc, ale četla se dobře. Byla i napínavá, ale že bych zažívala strachy, to rozhodně ne. Ale ten konec... Zdál se mi uspěchaný a odfláknutý.
Škoda posledních několika stran. Do té doby by se atmosféra dala krájet. Tohle prostě musí zfilmovat!
Přátelé, je to tak, konec je šokující. Zbytek knihy vás drtí, abyste si zamkli nadvakrát. A to vám říká člověk, co už má něco hororů za sebou..To já vám takle jeden večer čtu po vycházce se psem. Já hloupá zapomněla, že zůstal ještě chvíli venku na zahradě, to on rád. A tak čtu, čtu a v tom ten blbec zaškrabal packou na dveře z terasy! Já myslela, že se pose.ru!!
Je to fakt dobrý! Velice sugestivně podané!
Kniha se čte dobře, je dost tajemná, dost psycho, závěr mne překvapil. Myslím, že číst knížku v zimě na horách, když sněží a je mráz, bude příběh pro čtenáře mnohem děsivější.
Musím se přiznat, že dost dobře nechápu ten hype okolo Trhliny, protože tato kniha mi přijde minimálně 2 třídy víš.Skvělý,děsivý,temný a tajemný příběh.Trochu mě mrzí ten twist na posledních dvouch!! stránkách,ale jedno je jisté..už nikdy se nebudu na les a ruiny v něm dívat stejně.A myslím, že jsem docela vděčný za to, že se mi tahle kniha dostala do ruky v létě..
Do Ružomberku a okolí jezdím už 30 let a tak jsem se opravdu na román těšil. Bohužel té hrůzy tam moc nebylo. Tím myslím tu pořádnou kingovskou z nepoznaného. Ne usekané dětské prstíky. A když se objevilo tajuplné božstvo byl jsem už zcela otrávený. Tyhle berličky nesnáším. Teprve závěrem, kdy obětuje přítelkyni si u mne autor "šplhnul". Vždyť největší horory si dokáží způsobit sami lidé. Alespoň si letos zase po letech vylezu na Čebrať.
Líbila se mi více jak Trhlina. Mrazivá atmosféra tam byla znát a cerlkově se četla kniha celkem dobře.
Po Trhlině jsem sáhla po této lahůdce. Podle mě mnohem lepší. Byla to jednodenní záležitost a posledních 100 stran čtených v noci. Nedoporučuji číst v noci a být osamocen/a. Viděla jsem pak přízraky všude:)))
Mé první setkání s panem Karikou. Kniha mi byla doporučována jako “ku**vsky strašidelná”.
Mysteriózní thriller je psaný v ich-formě. Hlavní postava Jožko mi nebyl ani trošku sympatický. Bohouš taky. Ota a Hanu jsem měla ráda...
Bylo to nechutný, dost dobře napsaný, hustý, potřebovala jsem vědět jak to dopadne... ale zas takovej “strach” jsem neměla :))) každopádně další knihy od Kariky mě lákají.
Ty poslední tři stránky mě dostaly :D Jožko překvapil.
Slušný horor, ale je z toho až moc cítit inspirace Kingem. Ovšem některé scény v knize byly fakt výborně napsané a pořádně děsivé!!!
Tak, můj druhý Karika. Zatímco TRHLINA mě nijak extra nedostala, tak STRACH mě teda rozsekal. Ze začátku mi přišel trochu těžkopádný, chvíli mi trvalo se začíst, ale pak se to rozjelo a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Kniha má hodně rozporuplných hodnocení. Od naprostého nadšení po naprostý brak. Já budu hodnotit pouze to, že autorovi se povedlo mě totálně vyděsit. Opravdu jsem se bála. Úplně jsem se viděla v oné podhorské osadě na úpatí Čerbatě, která je paralyzovaná ukrutnými mrazy. Kde se lidé bojí o své děti, protože se záhadně ztrácejí. Ono zlověstné něco jsem přímo fyzicky cítila, a když mi doma při čtení bouchly průvanem dveře, málem mě z toho švihlo. Díky tomu všemu výše uvedenému nemohu hodnotit jinak, než že to bylo fakt skvělé.
Zpočátku mě mrzelo, že čtu tenhle román během nejteplejšího červnového dne v historii měření (38,9 stupně) a nemůžu se do atmosféry líp vcitit. Ale na konci, na konci už mě to nemrzelo vůbec... Vlastně si říkám, že globální oteplování vůbec není tak špatný nápad a do slovenskych hor se stejně má jezdit v létě, když se tam člověk může ztratit v žabkách a s igelitkou...
Moje první knížka tohoto autora. Musím přiznat, že jsem se nemohl odtrhnout a četl dál při každé volné chvíli. Konec velmi zajímavý. Pokračováním bude jistě Trhlina.
No, jako, je to strašidelný, občas je ta atmosféra popsaná fakt dobře. Co mi ale vadilo (protože je těžký se bát více věcí naráz, autor to sám v jedné chvíli v knize zmiňuje!!) bylo to, že se hlavní hrdina bojí ložnice a lesa zároveň, a ty vzpomínky, a ten kompas, a ta samolepka... trochu se to tím rozmělňuje, ikdyž vím, že všechno bylo vlastně výsledkem jednoho strachu.
Taky mi přišlo, že se to strašně natahuje. Týpeček pořád sedí doma, jde na nákup, jde na návštěvu, bojí se, jde spát, vstane, jde na nákup, chce utéct, nechce utéct, jde na návštěvu, bojí se... furt dokola.
A vyskytuje se tam hrozně moc takových detektivkových klišé, co by člověk čekal spíš v nějaký detektivní knížce pro děti 12+ od Thomase Breziny, hlavně návštěva muzea a tajný deník amatérského archeologa.
Po Trhlině moje druhá Karikova kniha. Opět skvěle napsané. Ze začátku se trochu nabízí srovnání s Kingem a jeden by si skoro myslel, že si přečte takovou slovenskou variaci na To. Jenže Karika je mnohem přímější a nemilosrdnější a nebojí se místy až krutých scén (nejen k postavám, ale i ke čtenáři samému). Stejně jako v Trhlině exceluje hlavně v popisu neznámého a nepochopitelného. Jeho zimní les na úpatí Čebratě je stejně znepokojivý, tajemný a cizí jako Blackwoodovy nekonečné písečné zátoky ve Vrbách. V těch pasážích, kde si hrdina sám sobě přikazuje "Nehledej v tom smysl!", je Karika nejsilnější. Naopak lehce selhává, když se pokouší tomu, co se děje dát nějaký řád a pravidla. Naštěstí tahle snaha bere ke konci za své a autor Vás v šíleném tempu žene vstříc překvapivému finále.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Autorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Skoro tak dobrý jako Trhlina. Na rozdíl od Tmy, která se mi nelíbila, te Strach mnohem konzistentnější, skoro až do konce dobrý. Škoda jen toho konce, tak to chtělo trochu víc dopracovat. Karika dokáže překvapit dobrým dějem, budováním strachu i popisováním vztahu mezi jednotlivými hrdiny. Škoda těch konců. I Trhlina měl na víc. Strach je hodně dobrý, myslím, že snese i srovnání s mistrem žánru Kingem. S. King psal dříve mnohem drsnější věci a teď, na stáří, už dost trpí slovním průjmem.