Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468280/bmid_strach-PoQ-468280.jpeg
4
1596
1596
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Už jsem narážel na hlášky o slovenském Stephenu Kingovi, ono se to asi nevyhne skoro žádnému autorovi, píšícímu horrory, kterému se podaří prosadit do všeobecného literárního a vydavatelského prostředí. Těší mě však, že tato přirovnání ohledně Kariky už mizí. Pravděpodobně za to (to přirovnávání) může z velké části právě tato kniha. Protože jako děti... po letech se cyklicky vracející zlo. Ale víte co? Právě Karika touhle knihou dokazuje, že King na tyhle věci nemá žádný monopol a že se i s nimi dá napsat zajímavý, vcelku originální, ale co je hlavnější, neskutečně atmosférický a strašidelný horror. Ač částečně o dětech, Strach postrádá prakticky cokoliv pozitivního, je chmurný, mrazivý, smutný, nepříjemný a STRAŠIDELNÝ. Z některých scén a narážek mi opravdu běhal mráz po zádech. Co mě trošku ani ne zklamalo, spíše jsem z toho ještě trochu v rozpacích a nevím, jak se k tomu postavit, je závěr. Není špatný, odpovídá tónu i směru příběhu, jen mě trochu překvapil svým vyústěním. Přesto, mé první románové setkání s Karikou je velmi příjemné setkání, chci další knihy a tuhle si chci znovu přečíst v originále. 4.5*
Kniha, u které jsem se opravdu bál. A to se normálně u hororových knih nebojím, narozdíl od filmových hororů.
Kniha je dobře čtivá a napínavá, i když někomu nemusí sedět psaní formou první osoby. Jen mě mrzí, že si autor nehrál pořádně s postavami, jejich psychologií, nedal více zápletek a že to tak rychle skončilo.
Príbeh s dobrou atmosférou, ktorú miestami narúšajú (pre mňa) nelogické situácie.
Pozitívne hodnotím autorov majstrovský opis niektorých scén, jeho schopnosť vymotať sa z pavučiny príbehu nečakaným záverom a úvahu o strachu na posledných stranách.
Kniha mne příjemně překvapila a ačkoli jsem se během jejího čtení nebála, prožívala jsem atmosféru příběhu, jako by byla plastická. Oceňuji autorův výjimečný cit pro popis prostředí /situace se sousedkou a nůžkami na nehty je malé mistrovské dílo/ i v celku originální pointu příběhu, která čtenáře doslova vtáhne do děje. Mysteriózní zápletka je z logiky věci trochu přitažená za vlasy a popis některých scén svojí apokalyptičností a hypernerealističností směle koresponduje se závěrečnými scénami jaké známe spíše z románů zahraničních autorů /Harlan Coben, Lisa Jackson nebo Stephen Jones/. Nejsem taková znalkyně Kingových románů, abych mohla hodnotit s tohoto směru, ale pro mne je pan Karika nečekaným objevem a velmi ráda si od něho přečtu něco dalšího.
No, mám takové smíšené pocity. Nejprve prvních cca 120-150 stránek, které mě nijak neupoutali, nijak mě nebavili a v prvních sto stranách jsem se musel přemlouvat abych knihu nezastrčil zpět a dočetl ji. Na druhou stranu zbytek knihy byl tak zničující a strhující, že jsem se nedokázal odtrhnout a musel to dočíst "naposezení". Kniha byla v koncích opravdu hodně děsivá a nejednou jsem se opravdu bál. Myslím, že kdyby autor vše nepopisoval do úplného detailu, získala by kniha na ještě větší kráse, ale i takto musím říct že velmi dobrý mysteriózní horror.
Napínavý mysteriózní thriller. Není to úplně můj šálek kávy, ale kniha byla čtivá a chvilkami jsem se fakt bála. Konec mě hodně překvapil
Musím říct, že mě Karika velmi překvapil. Dobře se to četlo a kniha odsejpala. Celkově se mi líbil nápad s malými dětmi, protože ty jsou přece nejděsivější! Plus je opravdu dobře vykreslená depresivní atmosféra.
A samotný závěr jsem si představoval trošku jinačí, ale o to mě tento více překvapil.
Na závěr knihu doporučuji všem kdo mají rádi horory a hodlám si přečíst další Karikovu knihu, konkrétně Trhlinu.
Celkové hodnocení 75%
ANOOO... Tato kniha je podla mna jedna s tych lepsich hororoviek. Jezila som sa po celom tele este dlho po precitani.
Levné přísady v knize, v podobě dětských nehtů a vlasů mi přišly nechutné a zbytečné. Podle mě je to "lacný horor"...A je to škoda, talent spisovatele je nesporný.
Až taký strach som pri čítaní tejto knihy nemala. Nebyť záveru, tak to považujem za lacný horor.
Príbeh sa čítal jedným dychom, skvelo napísané, to sa musí Karikovi uznať. Avšak, u mňa dosť ovplyvnilo hodnotenie knihy zakončenie príbehu, ktoré bolo nečakané a osobne mi nesadlo.
Ze začátku jsem byla dost zklamaná, pak jsem se nemohla odtrhnout a konec? No tak ten mohl být propracovanější jako prostředek! :D Je to dobré, ale … Kniha by měla mít jiný formát. Má to sice 272 stran, ale je to psané velkým písmem a dost stran je prázdných. Kdyby to byl menší formát, který se na takovéhle minihorory hodí více, neiritovalo by mě to a možná bych uvažovala i o další hvězdičce. Ale ten začátek byl i tak fakt slabý.
Keďže som priamo z Ružomberka, a konkrétne poznám miesta ktoré autor používa tak je jasné že ma to strašne chytilo. Čítal som to vždy vo vlaku zo Žiliny do Ružomberka a bál som sa pozrieť na ten prekliaty Čebrať. Neskutočná atmosféra. Čítal som pár hororov pred touto knihou, ale nikdy som nepochopil, čo na tom tý ľudia vlastne majú. Až táto kniha (majstrovsky napísaná) mi otvorila oči. Horory sú o tom spomenúť si na vlastné strachy a o uspokojení, keď ich prekonáte
Pokud máte chuť se trochu bát, zkuste tenhle horor slovenského spisovatele Jozefa Kariky. Je to takové Kingovo It z Ružomberku, ale tuhle inspiraci autor v knize poctivě přiznává, takže to ani nenaštve.
V mrazivých zimách mizí děti, nějaké nelidské „it“ je unáší, zabíjí a zotročuje jako neživé pomocníčky pro další lov. Autor v knize také zmiňuje proslulou Djatlovovu výpravu na Ural v lednu 1959, kdo neví, o co jde, doporučuji najít a prostudovat, je to skutečná a plnokrevná záhada, ze které doopravdy mrazí.
Kniha Strach je trochu kostrbatě těžkopádná (může to být i překladem), ale čte se dobře a za jeden, dva večery máte přečteno. Četla jsem ji v době, kdy panovaly velké mrazy, stejně jako v knize, a o to to bylo lepší. Kdo se rád bojí, knížku doporučuji, i když ji mezi oblíbené nezařadím.
Tohle cist v noci sama v byte....masakr.nejdriv jsem se nemohla zbavit dojmu,ze jde o lacine napodobeni Kinga,ale cim vic jsem cetla,tim vic jsem se od predsudku odpoutavala,desila se a cekala na rozuzleni.a to stalo za to.
Samotnou mě překvapuje, že po přečtení knihy ve mně přetrvalo spíše pozitivní mínění a (ne)příjemné mrazení v útrobách (a to jsem četla ve 30 stupňových vedrech).
První, co mě napadlo, bylo, že mi děj hrozně připomíná Kingovo To (a „to“ jsem přitom nikdy nečetla, jen zhruba znám základní dějovou linku). I když má Strach zajímavý námět, často ujíždí na okoukaných klišé a bohužel nevyužitém potenciálu. Příběh se ke konci slušně rozjel, ale problém byl, že místo, aby do sebe vše logicky a propracovaně zapadlo, spíše se to na sebe jen bezmyšlenkovitě a uspěchaně vršilo (archeologické vykopávky, Ďatlovova výprava, Eskymáci,…) a moc to nedávalo smysl. Zasazení děje na Slovensko je sympatické, což se ovšem o hlavní hrdinovi, jeho činech a myšlenkových pochodech říct nedá. Podobně je na tom i parta jeho (ne)myslících (ne)kamarádů. Konec mě překvapil, ne že ne, ale čekal jsem, že se o tom „strašidle“ při finální konfrontaci dozvím mnohem víc.
Dále připomínky spíše technického rázu: Ta hora se česky píše „Cholat Sjachyl“, jeden infinitiv na -ti „autentický“ text z dvacátých let opravdu neudělá a nepochopila jsem ten šíleně okatý a místy poněkud trapný produkt placement na elektroniku a hlavně stupidní aplikace (nejspíš to mělo evokovat „věrohodnost“ celého příběhu, ale spíše to rušilo).
Po této knize jsem sáhla v podstatě ze zvědavosti. V době vysokoškolského studia jsem v Ružomberku strávila nějaký čas prací na diplomové práci, měla jsem tam kolegyni ze školy, znám povahu města 8O. let, ale thriller není můj šálek čaje ... Zpočátku mě kniha nějak zvlášť neuchvátila, ale ocenila jsem popis člověka, který se vrací do svého rodiště a je na životní křižovatce. Pak mě ale kniha vtahovala víc a víc, i když asi ne z důvodu strachu. Změna nastala popisem minulosti a důvodů, které mohly vést k mizení dětí. A po přečtení poslední kapitoly jsem se ptala sama sebe: Sakra, o čem to vlastně bylo? O našem vlastním strachu?
Po precitani tmy, ma druhe Karikove dielo co som vzal do ruky este viac sklamalo. Koncu som vobec nepochopil a mam pocit ze sam autor nevie niekedy co pise. Je pravda ze clovek mal zimomriavky na chrbte, ale ze by sa clovek bal tak urcite nie. Jedine co ma zaujalo je ako autor spojil svoj dej s pribehom ruskych studentov, ktory umreli za zvlastnych okolnosti pri vystupe na horu Cholat Sjachyl v pohori Ural v roku 1959. :(
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Autorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Byl jsem nabuzený Trhlinou a tak jsem se vrhl s očekáváním na Strach. Jenomže asi bylo chybou číst to až po Trhlině, nebo číst to bezprostředně po Trhlině. Karika umí psát. Umí budovat atmosféru. Umí postupně zvyšovat napětí. Přirovnávají ho ke Kingovi. Inu… ve svém žánru a regionu je opravdu jedním z nejlepších, možná nejlepší. Kdybych to četl před Trhlinou, určitě by mě to bavilo více. Takhle jsem měl pocit déjà vu.
Opět tu máme les, co žere lidi… pokud bych si pomohl textem písničky Hýkal. Opět jakási „trhlina“ v realitě. Opět… Ono by se to spíše mělo říci naopak – Trhlina navazuje na Strach, ale posouvá příběh více do skutečnosti a blíže ke čtenářovi. Ale jinak – skvěle napsané. Ružomberok, krajina dětství, zima, mráz a neustálá polotma. Děsivý les. Děsivé vzpomínky, které se – nechtěně a osudově – derou z temných koutů mozku a z děsivých skulin neznámých světů do reality. Pokud se rádi bojíte, rádi se rochňáte ve strachu, zachumlaní v bezpečí své vyhřáté postele – nech sa páčí…