Strach moudrého muže
Patrick Rothfuss
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260207/mid_kronika-kralovraha-strach-moudreho--BAx-260207.jpg
5
970
970
Kronika Královraha / Príbeh kráľovraha série
< 2. díl
Kvothe opouští Univerzitu a vydává se do vzdáleného Vintasu, kde se velmi rychle zaplétá do spletitých sítí místní dvorské politiky. Ve snaze zavděčit se mocnému šlechtici odkrývá pokus o vraždu, dostává se do sporu s nebezpečným arkanikem a na stopě skupině žoldnéřů vyjíždí do divočiny, aby zjistil, kdo přepadává poutníky na Králově cestě. Při tom všem samozřejmě nezapomíná ani na hledání odpovědí, jež by mu umožnily pomstít vraždu svých rodičů.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , Argo , TritonOriginální název:
The Wise Man's Fear, 2011
více info...
Přidat komentář
Fantasy mám ráda, i když moc často ji nečtu. Vybírám si jen ty nejvíc oceňované a stejně mám vždycky pocit, že to nebylo nic světoborného a nechápu oslavné ódy. Ale když pak nechám stranou normální beletrii a vezmu v potaz jen fantasy, tak musím uznat, že Kronika královraha je hodně povedená. Dobrý příběh, bohatý, barvitý, originální, žádné plytké čtení, hezký jazyk. Samozřejmě se najdou námitky, ale celkově vzato je to vážně dobré. Jen je blbé, že autor není schopen dokončit třetí díl, a kdo ví, zda někdy bude. Přičemž "není schopen" je lepší varianta, taky by mohlo jít o reklamní trik vymáčknout z lidí co nejvíc zájmu.
Jedna z nejlepších knih jakou jsem v poslední době četl, rozhodně za to stojí. Všem doporučuju. Hodně se těšim na další díl :).
Snad ještě lepší než první díl, tahle série rozhodně kvalitu neztrácí. Ale kdy se dočkám dalšího dílu, potřeboval bych ho okamžitě :-(
Úctyhodné pokračování geniálního prvního dílu, které v mnoha směrech ještě rozvíjí jeho přednosti. Lyričnost i jistá klukovská hravost je dovedena do dokonalosti v kapitole Felurian. O mistrovství jazykových a vypravěčských schopností autora snad nejlépe svědčí protahování děje na univerzitě - které se nejpozději na začátku druhé knihy již vysloveně zacykluje, nicméně díky živým postavám a jejich přirozeně plynoucí interakci i tak nepozbývá nic ze své zajímavosti a čtivosti. Rothfuss trousí na čtenáře různé úvahy i dilemata. Velmi oceňuji rozuzlení pasáže s falešnými Ruhy. Naopak jako krok vedle vnímám celou pasáž v Ademu, kde autorova snaha o zrelativizování civilizace působí místy hodně křečovitě (viz diskuze o otcích).
Celkově je to nicméně opět vynikající dílo, které dokazuje v některých momentech nelíčenou radost z detailu, srší inteligencí a střídá hravost s citem i duchaplností.
V tomto ohledu nakonec vlastně vůbec nevadí, že celkově se děj hlavního příběhu ani moc neposunul. Jen tím trochu vzrůstá obava, zda se autorovi v posledním díle podaří ho skutečně uspokojivě uzavřít...
Nádhera - jak si autor umí hrát se slovy a obraty. Skvělé pokračování, skvělé vypravěčské umění. Dokonce musím přiznat, že co jsem knihu dočetla, začal mi Kvothe a jeho příběh svým způsobem chybět. Je fascinující, jak se člověk dokáže ponořit do jiného světa a téměř tam žít spolu s postavami příběhu.
Najprv som bola absolutne nadsena, kniha sa mi pacila ovela viac ako jednotka. Bolo to prekvapivo svizne a putavejsie - kym som citala, vobec som nevnimala svoje okolike. Az kym sa Kvothe nestretol s Felurian, od vtedy to islo dolu vodou. Hryzla som si nechty, cakajuc, kedy sa konecne preluskam cez risu vil, aby som sa dostala k nudnym ademcanom. Odtial som citala jedine preto, lebo som dufala, ze ma na konci caka aspon nejake rozuzlenie - aspon nejake odpovede na to mnozstvo otazok, ktore zostali nezodpovedane. Musim povedat, ze po skvelom rozbehu to bolo sklamanie.
Kdyby byla tato kniha o 200 stránek užší, přivodilo by to jen hodně dobra. Místy až zničující popisy každého kvítku kolem cesty a u pasáže s Felurian jsem knihu málem nudou sežrala... Naštěstí mám ve zvyku knihy dočítat, takže jsem přežila a celkově se mi kniha vlastně i líbila... Takže jak již bylo zmíněno níže, s trochou přeskakování je kniha super :) S napětím čekám na třetí díl :)
Podobne jako prvni dil. Spousta udalosti a žádný tah na branu, nicmene prihody jsou natolik poutave napsane, ze oproti prvnimu dilu pridam jednu hvezdu. Nektere casti jsou zbytecne natahovane, vlastne vetsi - Fae je utrpeni. Kdy se dockame dalsiho dilu je otazka, protote Rothfuss aktualne pracuje na RPG hre Torment: Tides of Numenera, ketra udajne trpi podobnym grafomaniactvim, jako Rothfussovi knihy.
Kniha bola veľmi ... zaujímavá ? Knihu som si po pár stranách obľúbil. Bolo to prvý krát čo som v knihe čítal aj niečo "erotické" :D. Nové dobrodružstva, postavy, tie nápady... Všetko bolo dobré, ale mal som pocit, že kniha postúpila do nového stupňa depresie.
Len teraz, keď sa na to pozriem spätne zdá sa mi, že autor dej naťahoval. Mne to nevadí lebo knihu minulej, ale autor by sa konečne mohol zdvihnúť a napísať novú knihu! :D
A toto som si nemohol odpustiť ... prepáčte Česi ale ten váš obrázok na knihe je otrasný :D my máme našťastie originálny.
Moje hodnotenie je ... no nakoniec dávam: 5z5
Mno, pořádně nadhodnocená knížka, ale to bude zjevně tím, že nikdo, komu se nelíbil první díl, už druhý ani nezkoušel...
Když to porovnám s výletem na Kokořín, tedy chci říci s Pánem prstenů, který na podobné délce obsahuje nejepičtější fantasy, které kdo napsal s tímhle grafomanským popisem příběhů zmateného kluka, plácajícího se odnikud nikam, který neví co chce. Navíc je zde na můj vkus příliš mnoho ne zrovna krátkých nesouvisejích epizod a rádoby atmosféru tvořících nekonečných popisů.
Nicméně s dostatečně častým a rozsáhlým přeskakováním se jedná o knihu velmi čtivou a napínavou a chápu, proč tomu puberťáci dávají 5*. Ostatně jsem připraven, že s podobným přeskakováním si přečtu i poslední díl, snad nebude mít 2000 stránek...
Škoda nedostatečné sebereflexe autora, kdyby měla kniha do 400 stran, byla by rozhodně výborná.
Druhý díl je stejně kvalitní, jako ten první, dokonce bych řekla, že o trochu lepší. Děj se konečně posouvá někam dál. Autor umí skvěle pracovat se slovy, používá krásné slovní obraty, což se v mnoha knihách v současnosti moc nevidí. Číst tento příběh je jedna velká radost.
Druhý díl opět nezklamal. Vynikající čtení a rozvinutí příběhu. Už se těším na třetí díl a doufám, že bude brzy.
Druhý díl nás posune zas o kus dál v příběhu a rozhodně mu to neubírá na zajímavosti a napětí. Těším se, co bude dál.
PS: I když je občas až neskutečné, co všechno Kvothe zažívá a jak mu některé věci procházejí. Ale proč ne :).
Univerzitu vystřídalo výpravnější fantasy. Rothfuss ale nepolevil a servíruje pořád ten krásný, lidský a maličkostmi napěchovaný, intimně vyprávěný příběh. Byť na větším plátně. Detektivka ve Vintu, výcvik u Ademských žoldnéřů, vnady bájné Felurian, setkání s Čandrínem. Opět nezapomenutelné. Nemůžů se dočkat trojky.
Skvělá knížka. I přes 1000 stran se čte fantasticky. Uz se těším na den třetí
Miluji fantasy svět této knižní serie a tuto knihu jsem zhltl jedním dechem (asi za dva dny). Moje očekávání nezklamala, spíše naopak. Pro fanoušky fantasy vřele doporučuju. Aby byl požitek z knihy stoprocentní, je vhodné mít přečtené předešlé díly série...
Co na to říct? Neumím poskytovat konstruktivní kritiku, takže mohu jen napsat, jak moc jsem knihou unešená. Více, než prvním dílem a i to je co říct.
Vlastně ale mám jednu výtku. Téměř tisíc stránek a pořád není konec. Ne, že by mi vadilo číst dlouhou knihu. Ale ten moment, když se do něčeho opravdu zažeru a čím je kniha delší, tím víc se do ní začtu až mám nakonec pocit, že už nikdy nebudu číst nic jiného (a je to báječný pocit), ale pak je najednou konec knihy, ale ještě není konec příběhu a já najednou nevím co se životem a říkám si: "Do pytle, nemůžu přece rozečíst nový příběh, když nevím, jak tento příběh končí"
Toto byl asi nejhlubší dojem, co ve mně kniha zanechala. Je to báječné čtivo, do kterého se člověk ponoří tak, že ani nechce vnímat realitu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Strach moudrého muže |
| 2008 | Jméno větru I. |
| 2015 | Hudba ticha |
| 2017 | Jméno větru |
| 2008 | Jméno větru II. |
Ani nevím, kdy jsem naposledy četla nějaké fantasy, ale po tomhle se k němu zase vrátím. :-D Příběh Kvotheho se ke mně dostal úplnou náhodou, chytl mě do svých spárů a pustil až po těch skoro 2000 stranách (i se Jménem větru). Občas je Kvothe sice trošku sebestředný a namyšlený, ale to mu tak nějak skoro vždy odpustíte. Co mě ale absolutně nadchlo byla nápaditost příběhu, barvitost vyprávění i bohatost jazyka (celá Kronika královraha je plná krásných přirovnání, popisů a originálních nápadů). Ač je kniha rozsáhlejšího charakteru, tak nudných částí je tam opravdu poskrovnu a po dočtení Vám bude smutno, že není ještě další díl... 5 hvězd a doporučuji!