Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
Klasická česká divadelní báchorka. Strakonický dudák patří mezi nejhranější Tylova díla na českých scénách. Inscenátoři v ní hledají neustále z nových úhlů otázky týkající se světovosti či zápecnictví českého národa. Vždy se v inscenacích ozývá silný motiv mateřské lásky.
Přidat komentář
K obrozenecké literatuře a divadlu mám averzi, ale vlastně spíš z principu, přečetla jsem málo, abych mohla soudit. V rámci bourání předsudků jsem tudíž vzala do ruky Dudáka - a nebylo to špatné. Průměrná romantická historka, o nic horší nebo hloupější než jiné, naopak si říkám, že v dobré inscenaci může být příjemná. Byť ji teď pár let vidět nepotřebuju.
Nějak sem se nemohla začíst...pak jsem to sfoukla najednou, ale teda ten Švanda je pěknej trouba, že to nechal zajít tak daleko, chudák Dorotka...
Jako malá jsem se na Strakonického dudáka dívala xkrát, takže nevím, zda by se mi to tolik líbilo, kdyby se mi při četbě před očima neodvíjely ty krásné filmové obrazy. Když člověk bere v úvahu, že čte v podstatě scénář, a ne klasickou knihu, tak je to velmi povedený příběh, kterému není co vytknout. Rozmanité druhy postav, trochu drama, ale hlavně pohádka. Bylo fajn, že zde Dorotka jako ženská hrdinka nevystupuje jako ta, co jen sedí a čeká, až se pán uráčí, ale sama bere věci do svých rukou. Doporučuji a po pár letech si jdu zase pustit film :-)
Národní pohádka ,která v sobě snoubí jak vlastenectví tak i ponaučení ,že peníze nejsou v životě všechno a člověk by si měl vážit lásky ,jak ke svým blízkým ,tak ke své zemi.
Podle mého názoru jedno z nejlepších děl české literatury vůbec. Z dnešního pohledu ovšem přehnaně euroskeptické a Švanda by si před odchodem do světa zasloužil láskyplné fellatio od Dorotky (určitě by zvýšilo návštěvnost divadla).
Národní pohádka o třech jednáních která se řadí k tzv. dramatickým báchorkám. A film z roku 1955 s velice povedenou scénou u šibenice stojí za to. A asi tak - na to, že tohle dílo mělo premiéru v roce 1847 a s úspěchem se hraje a čte i dnes....klobouk dolů.
Povedené drama, avšak zapojení nadpřirozeného světa mi přišlo trochu umělé. Ze začátku je navozena vesnická atmosféra, která je však přerušena pohádkovými postavami. Na druhou stranu děj knihy ubíhá rychle a je i vtipná.
Nebudu tady psát o knížce jaký je to odpad nebo tak něco jen proto, že mě knížka nezaujala. Není to hezké se takhle o knížkách vyjadřovat, každá knížka má své kouzlo, a hlavně své čtenáře, někoho knížka bavila a někoho třeba ne tak jak mě. Ale i tak, tato knížka v době svého vzniku slavila určitě velký ohlasy a to, že se nelíbí čtenářům v dnešní době neděla z knížky nějaký odpad či úplně nudné dílo. Jen mě prostě knížka nezaujala, nebavila :).
Jak mile někdy překvapí česká klasika..humor, příjemný až roztomilý příběh, kdybych mohla volit do maturitní četby, rozhodla bych se právě pro Strakonického dudáka,je srozumitelný, veselý a hlavně má jen pár stránek :-)
Žádné překvapení se nekonalo - Tyl mě zkrátka nebere. Ale v porovnání s jinými knihami, které jsem od něj četla, je tohle slabý nadprůměr, co se dá přežít, proto 3 hvězdičky. Nějaká zajímavá myšlenka nebo pasáž se tu taky najít dají a těch 80 stránek je celkem přežvýkatelných. Pokud už od tohoto přeceňovaného autora musíte něco přečíst, tak Strakonický dudák je dobrá volba
Pohádková divadelní hra, kterou jsem začala číst kvůli povinné četbě. Nevím zřejmě bych ji asi moc nedoporučovala jako četbu, ale jako divadelní hra je skvělá.
Co se vlasteneckého pojetí týče, nemám hře co vytknout. S dějem už je to horší. Na pohádku to bylo velmi slabé a nenadchlo by mě to ani v dětských letech. Na klasické drama to zase mělo příliš mělký děj. Dobré divadelní zpracování by mě možná nadchlo, ale psaná forma pro mě byla utrpením.
Štítky knihy
česká literatura divadelní hry divadlo Stavovské divadlo Strakonice dudáci dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1956 | Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
2004 | Erotomanie |
1958 | Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka |
1932 | Rozervanec |
1954 | Domove líbezný |
Knihu jsem četla jako povinnou četbu. Ze začátku jsem se musela přinutit, ale nakonec se mi četla vážně rychle, až jsem byla překvapená. Za mě dobré zakončení.