Fantom z Blackwoodu
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475874/bmid_fantom-z-blackwoodu-Z9v-475874.jpg
4
869
869
Strašidelné domy série
< 6. díl >
Mara je dcerou spiritistů. Její dětství bylo plné seancí, podvodných zaříkávačů duchů a řečí o jejich přítomnosti. Když odešla z domu svých rodičů, přísahala, že do svého života už nikdy nevpustí pověrčivost. Je připravena se svým snoubencem Neilem začít nový život ve světě, který je založený na racionalitě a faktech. Její minulost se jí ale ještě nechce pustit. Mara a Neil koupí dům u Blackwoodu, zchátralou budovu daleko za městem. Jsou varováni, že se v rozpadající se budově dějí podivné věci. Dveře se samy od sebe otevírají, hlasy uprostřed noci šeptají, na zdech se objevují zakrvácené otisky rukou a ve sklepě se vyskytují studená místa tam, kde byl zavražděn původní majitel domu. Dům byl ale opravdu levný a Mara ho miluje, takže je rozhodnutá si varování nevšímat. Protože duchové přece nejsou skuteční… …nebo ano?... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
The Haunting of Blackwood House, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Pro mě zatím nejlepší kniha ze série Strašidelných domů, nicméně ani tak to nebylo čtení bez výhrad.
Darcy Coates a její strašidelné domy mám ráda, nicméně je to pro mě opravdu takový boční oddechový žánr. Knihy jsou šablonovité, Darcy mnohdy rozkopírovává samu sebe a typický je cukerínový happy end. Ani tahle kniha nebyla výjimkou, i když na mě působila celkem příjemně a konzistentně. Opět zde máme ženskou hrdinku, která koupí starý dům za babku, tentokrát ale odmítá přijmout nadpřirozeno. Mara mi byla z duše protivná, její nezávislost a racionálnost v knize působila těžce nepřirozeně. Protikladem byl přítel Neil, který byl dalším perfektním mixem Káji Maříka a Mirka Dušína. Samotná duchařská linka byla povedená, napětí se postupně stupňovalo a jevy v domě gradovaly. Finále bylo adekvátní a knihou jsem prolítla za den a půl. Osobně jsem se nebála, necítila jsem ani nějaké větší napětí, což bude možná tím, že po tolika knihách od Darcy prostě vím, že není třeba mít o hlavní postavy strach, protože jsou nesmrtelné. Nicméně jeden dotaz na autorku bych měla. Kde byla kočka?! :-)
Další klasika od Darcy Coates. Příběh opět jako přes kopírák, ale tajemná zápletka byla stejně super jako vždy. Akorát mi tentokrát některé věci přišly nelogické a víc přitažené za vlasy než obvykle, takže ubírám jednu hvězdu. Jinak jsem se ale bavila dobře a čtení si užila.
Asi bych řekla to stejné, co v předchozích recenzích - náběh na dobrý příběh, místy i strašidelný, ke konci to autorka přehnala s nadpřirozenými prvky a třešničku tomu nasadil směšný konec.
Opět nezklamala.zacatek sice takový zdlouhavý a tahací ale pak to nabyvalo na síle.opet slabší povahy necist večer.mela jsem strach i já.....za mě působila knížka fantastickým dojmem.hlavne hrdinka Mara.hrozne silná zena.
Když Mara a Niel koupí dům u Blackwoodu, dostane se jim varování, že se ve zchátralé budově daleko za městem dějí podivné věci. Mara ale na duchy nevěří a tenhle dům je díky své pověsti tak levný...
Tohle byla asi nejlepší autorčina "pohádka" z celé série strašidelných domů, ale i tak to byl pouze dobrý příběh o nadpřirozenu,rozhodně ne však skvělý.
Darcy umí skvěle popsat prostředí domu a atmosféru,kterou podtrhne i dobře vymyšlenou historii domu,ale její postavy jsou stále ploché jak vystřihovánka z papíru.
To způsobuje fakt,že vám na nich nějak nezáleží,ba naopak se těšíte až přijde noc a oni budou zase strachy bez sebe.
Hlavní postava Mara se opět chovala dost nereálně - nejednou jsem nad jejím chování kroutila očima a říkala jí: " Hej! Ty blbínku,to tam jako vážně chceš jít?" ️
Navíc byla Mara dost otravná a tvrdohlavá žena,která si nedokáže udržet přátele ani zaměstnání a skončí s "Perfekt boyem" Nielem,který je velký, silný, bohatý a až chorobně sladký.Vždy se objeví včas, aby zachránil život a uvařil čaj.
Co se týče paranormální linky vyprávění, tak tam jsem byla vcelku spokojená.Izolovaný dům s temnou historii,bez elektřiny, bez telefonu a daleko od civilizace... tohle Coates prostě umí.
Na závěr nás opět autorka nepřekvapí a končí jako vždy velkým happyendem.
Super horor. Když jsem četla v noci, docela jsem se i bála. Takže knihu doporučuji. Ale doporučuji slabším povahám – nečíst v noci ;-D
Ačkoli nejsem vášnivá čtenářka hororů, během víkendu jsem přečetla hned dvě knihy, kterým v knihovně nalepili na hřbet lebku. Jednou je Fantom Blackwoodu a druhou Odbočka v lesích. A myslím, že krom té lebky toho moc společného nemají.
Fantom měl naprosto příšerný začátek. Jaká svéprávná osoba by si pořídila dům několik kilometrů vzdálený od civilizace, když nemá auto? Dům bez funkční elektřiny, zato s děsivou minulostí, který se navíc při první návštěvě projevil jako semeniště podivných úkazů?
Musím říct, že projevy duchů zemřelých a tajemné události se mi docela líbily a možná by i vyvolaly mrazení v zádech, kdyby... Kdyby vše nekazila svou přítomností hlavní hrdinka. Totální blbka, úplně nepraktická, která dělá vše pro to, aby od sebe svého přítele odehnala. Pořád jsem se divila, že nevzal kramle, když dokola omílala, že je to její dům a ona tam chce být a na tajemno prostě nevěří. Na jednu stranu mu opakovala, jak ho miluje, ale jedinkrát nezauvažovala o společné budoucnosti a dokola trvala na tom, že tam bude bydlet, i když se tam Neil necítil dobře. Jak to chtěla udělat, bydleli by každý zvlášť? Jen osla jako Neil by netrklo, že s ním Mara do budoucnosti asi vůbec nepočítá.
Líbil se mi závěrečný souboj i vysvětlení, jak to s duchy bylo.
P.S.: Nedá mi to, abych nezmínila ještě jednu věc - už jen jméno hlavní hrdinky mi evokovalo jakousi bláznivou rozevlátou osobu. Kdyby to byla Marta, Marla, Marsha nebo Mary... A taky se mi nelíbilo použití názvu Dům v Blackwoodu s velkým dé. Celkově šlo o překlad i korekturu šité horkou jehlou, hlavně aby byla kniha co nejdřív na pultech, dokud je zájem. Občas to jazykově velmi skřípalo.
Byla jsem pokaděná až za ušima a vůbec se za to nestydím. Na horory se nedívám, horory nečtu. Tohle byla tuším moje premiéra. A teda... Myslela jsem si, že strachy nedočtu. Jasný, pokud jste zvyklí koukat na hrůzu a číst hrůzu, byl to pro vás asi nejspíš čajíček, ale na mě teda zafungoval. Brrr...
Na knihach autorky me bavi to, ze se pekne ctou a ani tato nebyla vyjimkou.. Jasne, par veci moc nedavalo smysl, hlavni postava na facku, ale jako takova Bubu pohadka, proc ne :)
Za mě z celé série zatím nejpovedenější díl. Příjemně jsem se začetla a kniha svou atmosférou převýšila moje očekávání! Už se těším na nový díl, ktery si s jistotou nenechám ujít.
(SPOILER) Nebudu opakovat vse nelogicke co v knize bylo.(Odstehovat se mimo civilizaci bez auta? zavislost na priteli ktereho ale prece ta tvrdohlava nána vubec nepotrebuje? Atd..) Strasidelna byla jen na zacatku,pak se vse opakuje ale ok.Ten konec? ti dva navstevnici a saskarna ve sklepe? to leda mozna pro nekoho kdo ma rad komedie.Me jeji knihy bavi ale POKAZDE me ten konec zklame.Za ctivost,hodneho beranka Neila a za to ze jsem se aspon trochu bala davam 3*.
To byl asi nejpovedenější, nejstrašidelnější a nejnapínavější díl z celé téhle serie strašidelných domů od Coates. Mohlo to možná být kratší,kdyby se neopakovaly slova a děj,co se tam každou noc dělo,než to pořádně vygradovalo,ale stálo to za to,celých 290 stran. Sice mě ta Mara štvala jak mravenec na zádech,jak má na všechno odpověd a nic ji nedokáže rozhodit. Tak tvrdá nebyla,jak si myslela. Parádní díl a těším se na další!
(SPOILER)
Tohle bylo tedy 'velký špatný' (jak by řekla Jolanda). Maru bych liskla, až by druhou chytla o futra dveří ve svém 'úžasném' novém domě. "Chci být nezávislá, ale odvez/přivez/zavez, Niele. Nesnáším spiritualisty, ale stanu se jedním z nich." Niel totální mamánek, víc slov netřeba.
Kdyby to byla nějaká povídka na 20 stran, tak dobrý, jelikož námět je fajn. Ale to neustálé řešení toho, jak Mara od nikoho nic nepotřebuje, nebo vlastně potřebuje, nebo ne, to naprosto zabíjí. Vrcholem všeho je příjezd těch dvou amatérů, které přivolá, když si najednou zčistajasna uvědomí, že duchové existují. A konec opět zalitý sluncem...
Hodně jsem přemýšlela co o této knize říci. Knihy od Darcy Coates mám ráda...je to takové oddechové čtení když mám chuť přečíst si něco ne moc náročného. Taky mě baví příběhy o strašidelných domech...to se nikdy neomrzí.... Nicméně příběh kterým nás provází Mara je vcelku dobrý. I když mi nejzajímavější přišlo posledních pár stránek. Hlavním kamenem úrazu v této knize je hlavní postava samotná. Mara..... bože takovou povahu snad nikdo nemá. Její představa nezávislosti dosáhla úplně nového levelu. Úplně jsem nechápala její agresivní chování když jí přítel chtěl pomoci prakticky s čímkoliv.... když by si bez něj nebyla schopná dojet do města nakoupit.... protože nemá auto. Ale prostě je to nezávislá a svobodná žena.
Díky bohu že není skutečná.....
Toť vše o této knize.
Mara byla tak moc rušivým elementem v této knize, že mi skazila celou knihu.
Začnu tím pozitivním - na duchařských knihách mám obecně ráda ty pasáže, kde je popisován vliv "neznámého" - v této knize houpací křeslo, kroky na půdě, dětský hlas. To spisovatelka umí. Ve chvíli, kdy je "duch" viděn a popsán (byť sebeohavněji), úroveň mého zděšení má sestupnou tendenci. Navození mrazivé atmosféry tedy chválím.
Co mi vadilo - bylo toho asi až moc, taková lehce přeplácaná pohádka na dobrou noc pro dospělé. Aka sinister nahrávky, prapraděda, X vražd, sebevraždy, masový vrah, veleživé sny, ale Mara ten dům přece miluje, neasi. A co mě ještě jako hnidopicha nejvíc točilo do vrtule - hrdinka si až úzkostlivě chrání svou nezávislost, ale dá všechny prachy do domu, odkud se fakticky bez auta nehne? Neilovi vynadá, že ji chce věnovat starý gauč, ale je úplně cajk, že ji denně vozí jídlo, které by si z logiky věci vlastně sama neopatřila? 3*
U autorky mi začínají vadit její ženské hlavní postavy. V této knize ještě více než v jejích ostatních. Hrdinka mi byla nesympatická, její chování nelogické, nelogičností je ostatně v téhle knize dost a dost. Pořád dokola, elektřina není, ale elektrické spotřebiče ano, to je to nejmenší. A ty strašidelné jevy a jejich vysvětlení mi přišly spíše trapné.....démonický spiritistický příbuzný, masový vrah a stejně to k vykreslení děsu nestačilo, tohle mi bohužel přišlo úplně amatérské.
(SPOILER)
Kde jen začít ....i po 5 hodinách od dočtení této knihy nemám slov. No vlastně mám, a upřímně to nebudu balit do nějakých cukrových vět, abych někoho neurazila a řeknu to na plnou pusu co si myslím - Ta kniha je prostě hrozná hovadina a strašně ale fakt jako strašně se mi nelíbí. Lituju toho, že jsem si jí koupila a lituju i toho času, který jsem s ní strávila. Ta jedna jediná hvězdička je jen za čtivost, která je pro autorku víc typická než to, že by uměla psát dobré duchařské knihy. Hele, já si tu nechci hrát na nějakého kritika nebo bůh ví koho...ale při čtení této knihy jsem měla reálně pocit, že si z nás Darcy vystřelila...vždyt to bylo jako parodie. Úplně celé...slovo od slova, kapitola po kapitole.
Takže řekněme to takhle - Mara a Neal jsou jako recept na cukrovku toho největšího stupně. Ze začátku je jejich vztah takový miloučký a na konci je oba chcete shodit ze schodů. Oba si pořád dokola jen protiřečí, mění své názory jako na běžícím pásu, nemají absolutně dotažený charakter do aspon nějakého náznaku osobnosti a ten jejich vztah je až děsivě nereálný. Jako ze začátku jsem si říkala, že Neal je prostě pan božský, ale všeho je moc toho je příliš. Ty dva břídilové na konci...úplně zbyteční, mohlo by to fungovat kdyby to nebyli doslova lidi odnikud a nezjevili se tam jako hektická přívalová vlna. Ono se tu zase dostávám k tomu, že Darcy ty celkem ucházející nápady má, ale to zpracování je v lepším případě lehký nadprůměr...
Tak dál: Vztah Mary s rodinou, budu bouchat hlavou o stůl...to je prostě strašný. Mara je odstřihne jen proto, že nesouhlasí s jejich prací, a taky tím že jí otec utopil nemocného králíka....to si Darcy vzpomněla, že abychom někoho nenáviděli, tak musí udělat něco hanebného..a vzpomněla si na to v předposlední kapitole. Ono by to celé bylo pochopitelné, ale kdyby to v té knize bylo uchopený jinak, kdyby se tam střídaly třeba kapitoly z Mařiny minulosti - rodiče by jí nutili do toho čeho nechce, pak by tam byl ten králík, Mařiny pocity atd. Ale takhle. Na mě to působilo hrozně amatérsky, nic nikde autorka nevysvětlila ani neprokreslila...ale hlavně, že tam máme nesmyslné masové vraždy...jako toho se vážně lidé bojí? Na mě to nepůsobilo, jelikož v té knize to prostě působilo hrozně uměle a na sílu....Darcy si prostě řekla: ,, No masového vraha co vraždí děti jsem do knih ještě nedala a sekera zní taky slibně....ae zase...to zpracování je tak odfláknutý, že něco cítíte jenom asi ve dvou scénách...a to v tý s pomalu se rozkládající ženou na kolečkovém křesle a když minulý obyvatel natáčel smrt své rodiny, jen tyto scény z celé knihy pro mě měly nějaké emoce a nějak na mě působily...všechno ostatní co se tam dělo, nebo spíš nedělo...bylo prostě o ničem...a to jako úplně o ničem. Jako paronormal activity v knižní formě. Hrozná nuda, žádná hororovost, nepovedená duchařina, špatná výstavba děje, vlastní podráždění nohou...Neal je celou dobu ochranitelský typ až za hrob, a na konci je všechny vystaví nebezpečí, protože je Maře zatěžko opustit barák, kterej koupila pod cenou....vždyt to nedává smysl. Mara celý život nenávidí spiritisty a ze dne na den se stane pomalu jednou z nich..prostě bum, zase to přijde úplně samo. A ten konec...co to proboha bylo. Dva rádoby spiritisti kteří jsou jak pod drogama, Mara, kterou ochrání dva listy pitomý šalvěje...už nemusíte natáčet horory, stačí ttiž když si postavy koupí v Tescu šalvěj a žádný zombík, démon nebo entita na ně nemůže, Neal, který se - proboha proč- stal nástrojem Mařina praněcodědečka, sériový vrah, který vlastně nebyl sériový vrah, Mara a její zakrvácené rameno od rány sekerou - docela by mě zajímalo co si holka vymyslela když s takovou ranou přijela na policii..že spadla na hrábě?
Upřímně tohle je asi nejhorší duchařinu kterou jsem četla....i filmy od Nory Roberts jsou lepší. I Utažení šroubu jehož čtení se podobá slézání hory byl pro mě větší čtenářský zážitek než tahle kniha. V minulé recenzi Knihy od D jsem psala, že D zachranuje pozadí to jak čtivě umí psát.. a tahle kniha je toho největším příkladem. Vlastně nevím co krom čtivosti a těch dvou scén pochválit. Mě to sakra nestačí a přijde mi jako kdyby ta kniha vůbec nebyla od jedné z nejvydávanějších autorek tohoto období......strašně mě štve, že patří do jinak celkem průměrné série. Už mi to nestačí ani jako oddychovka....
Psát oddechovější duchařiny je jedna věc, ale musí to mít nějakou kvalitu a, aby ta kniha dávala smysl....Za mě prostě ne, dalo by se o tom mluvit ještě dlouho, ale můj názor na knihu je jasný a nezměnitelný.
Štítky knihy
tajemno tajemství horory duchové a přízraky spiritualita strašidelné domy strašidelné příběhy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Klasická Darcy, teda až na kočku.
Duchařská zápletka, romantická linka, trochu rychlý závěr, a možná i ten hepáč na konci.
Ale pobavila, a to je hlavní.
Nicméně pokud někdo ještě nic od autorky nečetl a miluje horory, mohl by být zklamán.