Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126462/bmid_strasidlo-cantervillske-ulp-126462.png
4
1283
1283
Duch sira Simona je vytržen z poklidné existence na anglickém zámku Canterville, kde už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků. Nový majitel, vyslanec Spojených států amerických, je osvícený muž, který nemá pro astrální jevy nejmenší pochopení. Strašidlo, vtělení evropské romantiky a nostalgie, je konfrontováno s představiteli Nového světa, kteří byli tehdejšími Brity vnímáni jako vulgární, přízemní zbohatlíci. Rubáš tečkovaný hřbitovní prstí, rezavá dýka a krvavá skvrna svádějí marný hoj s Pinkertonovým nedostižným cídičem a Tinkturou doktora Dobella. Naštěstí je tu ještě vyslancova dcerka, půvabná a laskavá Virginie, která příběh dovede až ke smírnému konci.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1957 , Československý spisovatelOriginální název:
Canterville Ghost, 1887
více info...
Přidat komentář
Tak tohle bylo ještě lepší než Obraz! Boží boží boží příběh, který se mi neskutečně líbil! Vřele doporučuji! :)
Za mě tak trochu jiný Oscar Wilde. Jakoby víc romantičtější a nostalgičtější... Snad to bylo i tou dobou, která sebou přinášela tolik změn... Značně dobře využil starých, anglických tradic, myšlení tamních lidí, i prostředí, kde se tento příběh odehrává.
Číst tuhle kouzelnou knížku, je jako číst o dvou sestrách. O už velké, zkušené Anglii, se vším co dospělost a ,,zralost" sebou přináší, ale i odnáší... A o její, mnoho let mladší sestřičce Americe, která je plná sebevědomí, neohroženosti, naivních snů a ideálů...
To vše se výtečně a vtipně o sebe v knize tře, jako dvě ,,tektonické desky..." ; )
Chvílemi jsem se smála a fandila duchu sira Simona v jeho urputnosti, udržet a obhájit si to své... A párkrát jsem se přistihla, že mu už přeji ten ,,zasloužený, blažený, věčný klid a spánek..." ; ) To se díky krásné Virginii opravdu i stane.
Knížku k pobavení a odpočinku, mohu jen doporučit.
K téhle vtipné záležitosti se vracím již po mnohokráté... (Ač mám vydání společně s Dorianem Grayem, k Dorianovi jsem si našla cestu teprve nedávno.) První klasika, které jsem se hlasitě smála už jako teenager, což mi vydrželo do dospělosti. Kreativita moření nebohého ducha mě vždy dostane.
Kniha přečtena za pul hodiny, velmi dobre se četla. Taková roztomilá hororová pohádka.
Moje zamilovaná kniha o nešťastném strašidle, které by potřebovalo vysvobodit, ale noví majitelé panství a jejich ratolesti zdatně odolávají všem nástrahám záhrobního světa.
Milá jednohubka. Musím mrknout na film a jednou se snad dostanu i na představení :).
To se tak jednou v jedné kovárně potkali tři kluci: Wilde, Novák a Bouda. Wilde ukul meč, Novák jej přizpůsobil středoevropským podmínkám boje a Bouda jej vyzdobil, čímž vznikl dokonale vyvážený meč, který čtenářovu bránici sice nerozpůlí, ale i to polechtání stojí za to.
Ponouknut Havelkovým nastudováním opery Bílý pán v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě jsem sáhnul po Wildeově originálu, který byl snad ještě lepší, než zmíněná opera.
První polovina se nese v duchu viktoriánského Saw, a přízrak s láskou vzpomíná na způsoby, jakými se zabili všichni ti, které vyděsil. Hned potom následuje nemilosrdná řežba mezi tradicionalistickým nemrtvým Angličanem a moderními, leč notně otravnými žijícími Američany, do které kovář Wilde přikovává sarkastické poznámky na adresu domácích i hostů. Druhá polovina se nese ve vážnějších tónech a dělá z téhle brožury víc, než jen vlakovou rychlovku (záměrný dvojsmysl).
Ve finále se jedná o dost atmosférické čtení, a vydání z roku 1996 od Albatrosu v sobě spojuje nejen přednosti všech výše zmíněných pánů, ale i dobrou technickou úroveň. Pět hvězd ovšem nedám z toho důvodu, že mi zkrátka nepadli do noty ti Amíci. A taky by tomu slušelo víc stránek. Přesto solidní 4* si to jistojistě zaslouží.
Toto je pohádka od Oscara Wilda a ne ten horor Šťastný princ. Velmi příjemný, vtipný, krátký příběh, navíc doprovázený úžasnými ilustracemi Cyrila Boudy. Třešnička na jedno odpoledne. Varování: hrozí, že hlasitými výbuchy smíchu pohoršíte spolucestující ve vlaku.
Oscar Wilde a jeho duchařský příběh o strašidlu je spíše krásnou pohádkou s jednoduchým dějem a úžasnou atmosférou. Dílo vyniká jemnou ironií a suchým humorem, který je tolik typický pro Wildeova díla.
Nosnou kostrou příběhu je chudák anglické strašidlo, které se snaží vypořádat s rodinou amerických neotesanců. Rozdíly mezi Angličany a Američany jsou zde popsány se špetkou humoru a ještě větší dávkou jízlivosti. Celkově je tento příběh vtipně a svižně napsán a čtenář si tak může plně vychutnat Wildeův osobitý a neotřelý styl.
Moc pěkná jednohubka s humornou, ale i smutnou atmosférou. Není to zrovna moc často, že bych soucítil s duchem strašidlem, ale tady to tak nějak nešlo jinak. Navzdory důvodům, proč byl vlastně duchem. Možná k tomu přistupuji až moc vážně :D Každopádně ten přesah je zde jasný.
Výborný literární počin. První humorná polovina (jo, to strašidlo miluju!), se plynule přehoupla do druhé, vážnější poloviny. Kniha na jeden večer, která opravdu stojí za to.
Nedávno jsem byl na představení "Strašidlo na zámku" skvělá, humorná adaptace této knihy a všem ji doporučuji. Na základě toho jsem se rozhodl vyzkoušet i originál.
S Wildem jsem se literárně setkal jen u Doriana Graye a ten umně zcela pohořel, z toho důvodu jsem se Strašidla cantervillského dost obával, ale nakonec to nebyl taková hrůza :)
Původně to měl být asi odlehčený horror, ale z našeho pohledu je to spíš zábavná duchařinka o nešťastném strašidlu. Líbilo se mi to mírné špičkování mezi Amerikou a Anglií a ač jsem to nečekal i projev sira Simona je dosti humorný, o dvojčatech Otisových se snad nemá ani cenu zmiňovat :)
Bohužel povídka proti adaptaci dost ztrácí a ač nechci nedokážu nesrovnávat...
Krásná pohádka :-) O. Wilde si je moc dobře vědom mistrovství svého vyprávění, své moci nad upoutaným posluchačem. Zřejmě byl jedním z prvních autorů, který do literatury uvedl motiv strašidla, marně bojujícího s vymoženostmi moderní doby. Pohádku jsem si ráda přečetla znova. Přiznávám, že mi strašidla bylo spíše líto. Jak pro jeho neustálé úsilí za každou cenu obnovovat krvavou skvrnu v ložnici, jíž vždy spolehlivě vymaže "Pinkertonův cidič", tak pro jeho zbytečné pokusy o strašení. Jsem ráda, že na rozdíl od ostatních Wildeových pohádek je tato vtipná, napsaná s nadhledem a humorem. Starší čtenáři v díle uvidí i satiru, vysmívající se nejen anglickému snobismu a škrobenosti, ale i americkým zbohatlíkům. A i po víc jak sto letech má stále ještě co říci v současnosti :-)
Tuhle knížku jsem nečetla zdaleka poprvé. Mám ráda ten romantický příběh a vždy mě pobaví konfrontace anglické mentality s tou americkou.
Vtipně napsané. Strašidla mi bylo i líto, jak se mu nedařilo vystrašit Američany. Moc se mi líbily ilustrace.
Kongeniální duchařský příběh duchaplného Oscara Wildea a geniálního malíře a ilustrátora Cyrila Boudy. Pobavilo mě, jak Wilde vykreslil bohaté Američany, kteří si koupili zámek Canterville. Ti Amíci jsou pořád stejní. Všude byli a tam, kde nebyli se právě chystají...
Bylo milé si "zopáknout" Strašidlo. Ilustrace jsou také úchvatné. Zvláště ta "zviřátka" na straně 65, ta prostě "žeru" :-))
Štítky knihy
Anglie strašidla zfilmováno duchové a přízraky viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Nesedlo mi to a nebavilo mě to. Jednou jsem se sice zasmál, ale nestačilo to.