Stratení a nájdení
Brooke Davis
Dojemný román o objavovaní podstaty lásky a zmyslu života. Príbeh robia jedinečným jeho tri hlavné postavy: Millie Birdová alias Slečna Hrobárka má sedem rokov a vždy nosí červené gumáky, ktoré ladia s farbou jej kučeravých vlasov. Matka bojujúca so žiaľom za manželom ju zabudla v obchodnom dome a už sa po ňu nevrátila. Agatha Panthová je osemdesiatdvaročná žena, ktorá od smrti svojho manžela nevyšla z domu ani s nikým neprehovorila. Dni trávi pozorovaním svojho starnutia, sledovaním televízneho šumu a vykrikovaním z okna na okoloidúcich. Karl Hmatopisár má osemdesiatsedem rokov, ťuká prstami do vzduchu, tak ako „písaval“ svojej manželke na pokožku a premýšľa o svojom úteku z domova dôchodcov. Keď sa títo traja stratení ľudia náhodou stretnú a spoločne vydajú na cestu po Austrálii, všetky doterajšie pravidlá a stereotypy miznú. Millie túži nájsť svoju matku. Karl chce zistiť, ako sa stať mužom. A Agatha si želá, aby sa všetko vrátilo do starých koľají. Príbeh o živote a láske vás prinúti smiať sa a plakať zároveň a naučí, že prežívanie smútku môže byť kľúčom k životu. V románe sa vrátite do svojho detstva rovnako ako Millie a precítite, aké je byť v objatí, v ťažkostiach a v samote, aký úprimný a vtipný vie byť pohľad na život, a najmä, ako možno nájsť priateľstvo a láskavosť na miestach, kde to najmenej čakáte.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Fortuna Libri (SK)Originální název:
Lost and Found, 2014
více info...
Přidat komentář
začínám být alergickej na nálepky světový bestseller! kde se ty knihy vlastně berou? jsou to vůbec bestsellery? jedno velký klišé!
Není to můj šálek kávy, ale i přesto jsem knihu dočetla až do konce, protože měla spád a zajímalo mě, jak to skončí. Vadila mi postava Millie... A to mám děti ráda :-D Pro mě kniha, kterou stačí přečíst jen jednou a odložit na poličku, ale i přesto "srdnatý" příběh.
Mně byla kniha moc sympatická, mám podobně laděné knížky docela ráda. Sice to s nimi nesmíte přehnat, ale jinak jsou takovým malým pohlazením po duši. Zlato od Rhodese doporučuji víc, ale i Ztráty a nálezy jsou fajn kniha, taková odpočinková k vodě.
Velice sympatická mi byla postava Karla, naopak malá Millie mi chvílemi šla na nervy. Postavy ale měly minulost, byly plastické, což jsem ocenila.
Čtení mě bavilo, je plná zajímavých myšlenek, které Vás buď jednou napadly, nebo jsou pro Vás nové.
Kniha je čitelná, nicméně v určitých momentech se mi zdá surová (chování osob je mnohdy hrubší, nežli jsem zvyklá), i okolnosti jsou líčeny dost hrubě (upozorňuji, že se tam dost mluví o smrti - mně osobně to nevadilo, nicméně zmínky o smrti jsou v celé knize).
Mně se kniha líbila. Byla tak krásně naivní, až jsme se místy rozplývala nad roztomilostí Millie a staroušků :)) Místy ale i dost smutná :/
Nějak jsem se pořád nemohla "začíst", některé události mi připadaly dost těžko uvěřitelné.
V rámci plnění výzvy (bod č.1) jsem si knihu půjčila, když jsem ji míjela vystavenou v knihovně.. Dobrovolně bych si ji asi nikdy do seznamu Chci si přečíst nepřidala.. Nicméně některé pasáže jsou moc pěkné, naivita malé Millie, uvědomění Karla a jeho chování mi přišlo často úsměvné:) Četlo se mi to lehce, rychle, příjemně, i tak si ale myslím, že už za týden si horko těžko vzpomenu o čem to bylo..
"Na jiném místě v jiné době bych ji byl políbil," řekl si Karl v duchu. "Nikdy nedělám, co bych chtěl."
Námět zajímavý, ale omáčkovité schéma kopíruje již čtené knihy (asi je to trendy). Slabé, slabé, slabé.
Ztráty a nálezy jsou jedna velká záhada. Chvílemi jsem se opravdu ze srdce smála, jindy mě ale přepadal takový dost zvláštní pocit lítosti. Zajímavý byl také autorčin styl psaní, i když mi docela dlouho trvalo než jsem si na něj zvykla (No vážně, narazili jste někdy v nějaké knize na přímou řeč psanou kurzívou bez uvozovek?). Moc se mi líbil popis australské buše a celkově i to, že se kniha odehrávala "napříč" Austrálií. Millie se ukázala jako skvělá hlavní hrdinka stejně jako Agatha Pantha nebo Karl. V tom abych se do děje více ponořila mi ale určité věci bránily. Přesto se jedná ale o zdařené dílo začínající spisovatelky. :-)
Stejnou měrou půvabné, dojemné a humorné. Konec knihy je sice otevřený, nevíme jistě, zda Millie někdy našla svou maminku, ale přesto je příběh uzavřený. Ohraničuje změnu, kteru si prošli tři hlavní hrdinové, a která je hlavním smyslem, nebo lépe řečeno poselstvím celé knihy. Jaké bylo další pokračování osudů Millie, Agathy Panthy a Písaře Karla, je otázka pro případnou další knihu, avšak podstatné je, že ať už je potká cokoli, nikdo z nich na to už nebude sám.
A bude s nimi i Manny (byť fyzicky pouze skrze svou nohu).
Nevšední kniha,kterou napsala mladá autorka.Popisuje příběh malé Millie,stařičké Agathy a ještě staršího Karla.Každý je navenek jiný,ale uvnitř mají něco stejného.Nechtějte vědět a hlavně prožít,co se stali malé Millie.Knihu si musím ještě někdy přečíst.
Snažila jsem se, ale knihu jsem nedočetla. Autorka sice píše hezky, ale jinak mě příběh ničím nezaujal. Cítila jsem urputnou leč nepovedenou snahu vdechnout knize jakousi "přidanou hodnotu", ale nic převratného čtenář neobjeví.
Vite, už jsem přečetla mnoho "knih". Na některé radši zapomenu, některé mi - možná - změnily život nebo mě alespoň donutily se nad sebou, světem, sousedy, obtížným hmyzem a dalšími důležitými záležitostmi, jako je věčné téma života a smrti - zamyslet. Ztráty a nálezy, tedy více se mi líbí původní Lost and Found, protože mám zkrátka ráda angličtinu, mě nutí zamyslet se téměř nepřetržitě. Nevím, možná jsem Millie, Agathu i Karla našla ve správný čas ve správné přihrádce naší malé místní knihovny, prostě mě dostali... a to mám spoustu jiných "nezapomenutelných" knih, hrdinů, pasáží a mouder, které jsem objevila a stojí za zmínku ... Ale upřímně - pokud by mi bylo jako mé dceři (téměř 17 let), asi bych dala palec dolů. Ale já dávám velké plus :-). Je to - z mého pohledu - silný a velmi lidský příběh. Jen se asi musí číst ve správný čas...
Od knihy jsem asi očekávala daleko více, než mi nakonec dala. Bylo to zřejmě tím, že jsem ji dostala k narozeninám od jedné známé, která byla knihou tak nadšená, že mi ji věnovala. A neboť mám o této slečně velmi vysoké mínění, domnívala jsem se (bohužel marně), že kniha přinese nějaké rozuzlení k životu. Alespoň mě k tomu nabádal citát uvedený na knize v horní části obálky, který hlásá: "Příběh, který vás rozesměje, rozpláče a přesvědčí o tom, že na změnu není nikdy pozdě". A ono tak nějak nic. Krom toho že život je o ztátách a nálezech. Nemohu úplně říci, že se mi kniha nelíbila. Lehce jsem si oblíbila Millie s jejím zápisníčkem Mrtvých tvorů a lehce jsem nesnášela zaspšklou Agathu a do samotného konce jsem přemítala nad tím, co si mám myslet o Karlovi. Celkově mě ale kniha nenadchla a trvalo mi dlouho prokousat se ji až do konce.
Kniha pro mě byla zklamáním. Hloupý příběh, nereálné postavy... Nedoporučuji ji...
Podrobná recenze zde: http://alittlepieceofbooks.blogspot.com/2015/08/ztraty-nalezy.html
Kniha mě docela zklamala. Ne, že by byla špatná, ale prostě mě nějak nenadchla. Nejspíš jsem ale nebyla v tom správném rozpoložení, když jsem seděla v čekárně u zubařky a čekala na nová rovnátka. Vzdáleně mi to připomnělo Oveho, ale kniha zkrátka nebyla tak dobrá, což je škoda, Ztráty a nálezy měly rozhodně potenciál.
Hezké zamyšlení nad životem a smrtí, mezilidskými vztahy, smutkem a nadějí nových začátků. Kniha se mi moc líbila.
Mnoho povyku pro nic.
Sem tam něco úsměvného, sem tam nějaká ta hloubavější myšlenka...
Ale do čtení jsem se musela nutit a celkově mě to vůbec nebavilo ani nedojímalo ani...
Mě se kniha moc nelíbila...
Čekala jsem zajímavý příběh se skvělým dějem, ale opak byl pravdou.
Na druhou stranu se mi nějaké myšlenky v knize moc líbili.