Stráže! Stráže! (limitovaná sběratelská edice)
Terry Pratchett

Úžasná Zeměplocha série
< 8. díl >
Osmá kniha ze série Úžasná Zeměplocha v limitované edici. Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku v něco, co silně připomíná tablety živočišného uhlí. A tady začíná obtížný úkol kapitána Elánia, velitele Noční hlídky městské stráže. Ve městě plném zmatků, tablet živočišného uhlí, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků pátrá kapitán a s ním muži hlídky – seržant Tračník, desátník Nóblhóch i nově příchozí svobodník-čekatel Karotka – po stopách vedoucích k rozřešení celé záhady.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2021 , TalpressOriginální název:
Guards! Guards!, 1989
více info...
Přidat komentář


(SPOILER)
(Bylo usouzeno, že komentář obsahuje spoilery... osobně žádný nevidím, ale samozřejmě čtěte na vlastní nebezpečí :-))
Dobrá, tak už chápu, proč tolik lidí radí začít se Zeměplochou tady. Ono totiž tahle kniha je celkem "normální" - má propracovanou zápletku, kterou můžeme sledovat (což u Prachetta není samo sebou), má sympatické postavy (Což taky není samo sebou, že Mrakoplaši? Ne, že bych proti Mrakoplašovi něco měla, ale přiznejte... většinu času je na zabití.), ale zároveň si zvládá udržet svůj humor, i když možná v trochu zkrocené verzi (oproti naprosto nespoutané absurdnosti prvních dvou dílů...). Takže ano, uznávám odůvodněnost tohoto doporučení, ale osobně jsem ráda, že jsem četla chronologicky (kdybych byla o něco méně tvrdohlavá, tak by to ale dost možná nevyšlo...).
Co víc napsat? Naprosto jsem se zamilovala do lady Berankinové (od rvačky o Elánia se radši budu držet dál). Asi nejzajímavěji napsanou postavou je ale pro mě v tuhle chvíli Karotka. Adopce je zkrátka jedno z mých témat a tady je to skvěle provázáno s problematikou identity a kultury. Neskutečně obdivuji způsob, kterým Prachett do vtipného příběhu zvládne vetkat tolik náročných témat a dodá mu tak hloubku, kterou by nikdo neočekával.
Posloucháno jako audiokniha.
P.S. Kdybych nebyla líná, tak bych Velmistra odhalila daleko dřív, protože jsem byla na správné stopě... Ale už se mi to nechtělo víc promýšlet... Celkově si myslím, že je zápletka dost solidní. (Minimálně na Prachetta :P)


„Hlavně dej pozor, ať jim neublížíš,” nabádal ho Elánius. „Zatčeným se ubližovat nesmí.”
„Správně, pane,” prohlásil Karotka sebevědomě. „Každý zatčený má svá práva. Říkám to desátníkovi Nóblhóchovi pořád. Mají práva, povídám mu. To znamená, že do nich nesmíte kopat obutý.”
„Velmi dobře řečeno, konstáble.”
Karotka sklopil oči. „Máte právo mlčet,” prohlásil. „Máte právo neporanit se na cestě do cely při pádu ze schodů. Máte právo nevyskakovat z oken ve vyšších podlažích. Nemusíte nic říkat, ale cokoliv řeknete, no... podívejte... mohl bych si to zapamatovat a použít jako důkaz proti vám.”
Na svéráznou bandu chlapů z Ankh-Morporské městské hlídky jsem se těšila jak na měsíční dovolenou v ideální lokalitě (hory, lesy, potok, nikde ani noha – s výjimkou zvířecích, jen já a knihy… no dobrá, občas bych strpěla návštěvu svých blízkých). Coby vrásek prostá Metlička jsem si tenhle díl, jeho vtipné postavičky a především věčně sťatého kapitána Elánia oblíbila na nejvyšší možnou míru. Po čtvrt století mohu konstatovat, že stará láska nezrezivěla, i v těchto starostmi naplněných časech mi přinesla permanentní úsměv a často smích. „Stráže! Stráže!“ se budou obtížně překonávat, pokud se to vůbec některé z desítek následujících knih Zeměplochy povede.
„Máte právo nebýt bez výslechu vhozen do nádrže s piraňami. Máte právo na výslech na mučidlech.“
95%


Poslechnuto coby audiokniha a bylo to super! Pratchettovský humor má své kouzlo. Navíc, poslech audioknihy během jízdy do práce je ten správný stimulant pro sundání nohy z plynu. Mnohdy jsem vydržel i pár minut sedět na parkovišti, abych věděl jak skončí kapitola :)


Pořád nevím, jestli se mi knihy o Zeměploše líbí nebo ne. Toto byl asi 4. pokus a pořád nejsem rozhodnut - na jednu stranu jsou tam skvělé nápady a vtípky. Na stranu druhou mi to přijde občas už trochu přehnané a tlačené. Prostě nějak jsem s Pratchettem nekompatibilní... ale ještě to s ním párkrát zkusím :)


Kdosi v noci proměňuje obyvatele Ankh-Morkporku v cosi, co připomíná tablety živočišného uhlí. Městská hlídka v čele s kapitánem Elániem musí tento problém co nejrychleji vyřešit spolu s "neohroženými" seržantem Tračníkem a desátníkem Nóblhóchem. Aby toho nebylo málo, tak Noční hlídku rozšíří svobodník - čekatel Karotka, který měří dva metry a celý svůj dosavadní život žil v přesvědčení, že je trpaslík. Tento příběh je pro mě jeden z nejlepších, které Terry Pratchett napsal, protože celá Noční hlídka je jeden velký chaos a její členy prostě nelze nemilovat.


(SPOILER)
První kniha s Elániem kamenou tváří a hlídkou. Elánius i hlídka samotná se v průběhu série vyvíjí. Z alkoholika se stane vážený občan a lord, i když z toho zrovna nemá moc velké potěšení, a tak trochu podpantoflem své milující Lady Sibyly.
Je to už delší doba co jsem měla to potěšení si Stráže přečíst, ale brzy se mi to splní, tentokrát v originále a s úžasnými ilustracemi od Paula Kidbyho.
Chtěla jsem napsat, že příběhy s hlídkou jsou jedny z mých nejoblíbenějších, ale obávám se, že to samé bych psala u smrtě, mágů i čarodějek. Tak si to radši odpustím, než se definitivně rozhodnu, pokud k tomu někdy dojde.


S radostí konstatuji, že mám za sebou další audioknihu poslechlou při cestě do práce a z práce vlakem. V dnešní době je to více než příhodné a je sympatické, že časopis Pevnost dal ke svému časopisu přílohu právě audioknihu této knihy. Říkal jsem si, že kdy jindy dát po úvodních dvou knihách Terryho Pratchetta Zeměploše opět šanci, když ne teď a když ne knihou Stráže, stráže! A co Vám budu povídat, audiokniha byla odvyprávěná skvostně. Ale i příběh Městské hlídky je fakt sranda. Konečně ucelený námět, něco, co si dokážu živě pospojovat na rozdíl od prvních dvou knih, ve kterých jsem byl poměrně ztracený. Navíc Karotka a jeho parťáci Noby Nóblhoch a Fred Tračník jsou fakt parťáci k pohledání. Jednak je Jan Zadražil nádherně namluvil a jednak si s nimi Terry Pratchett neskutečně vyhrál. Tohle je přesně ten příběh, co jsem si pod Pratchettem předstatoval. Tohle je přesně to, co jsem potřeboval. Nápadité fantasy, které klade důraz na vtip a pohodu. Nic vážného, naopak zatraceně odpočinkové. Aktuálně dávám čtyři hvězdy, ale musím říct, že mi to vrátilo chuť opět okusit svět Zeměplochy. A řekl bych, že počínaje touto knihou se rodí krásné a dlouhé přátelství...


Terry nikdy nezklame. Četla jsem ji už asi potřetí a vždy mě rozesměje a najdu v ní narážky, které jsem dříve nepochytila.


Noir detektivka s drakem? Pohádka, kde není důležité jméno krále? Taková dávka cynismu a ironie, že to může být až nebezpečné? Tajné řády? Základy chemie dračích žaludků? Pravděpodobnost pro začátečníky? A do toho ještě trochu toho zamyšlení nad šedou masou lidu?*
Je skvělé, že některé věci zůstávají nevyřčené, přesto jsou nádherně jasné. Je zábavné hledat různá propojení napříč knihou, kdy jako už obvykle u Pratchetta každá až příliš konkrétní poznámka, která nezapadá do kontextu, odkazuje na něco v knize ukryté dál, nebo zpět**. A je až neuvěřitelné, že vše zmíněné dává dohromady skvělou a zábavnou knihu. A ještě o to lépe vyznívající, když je zpracování rozehrané ve velikosti divadelní hry, a přesto jde o audiobook namluvený jedním člověkem.
* Tam dole jsou lidé, kteří by následovali jakéhokoli draka, uctívali libovolného boha, přistoupili na každou ohavnost. A to všechno nevyplývá z přemrštěné zvrhlosti, ale z každodenní obyčejné špatnosti těch lidí. Ne z nějaké nepřirozené vynalézavé zvrácenosti velkých hříšníků, ale z ošklivosti a zla duše, produkovaného ve velkém. Dalo by se téměř říci z hříchu, který pozbyl veškeré originality. Oni přijímají zlo, ne tím, že říkají ano, ale protože nedokážou říci ne.
** Což je tedy u audiobooku trošku prekérní a musel jsem sáhnout po kdysi získaném e-booku. Kdo holt nemá v hlavě, musí použít funkci vyhledávání. Viz provrtané kameny a zelená mast na úplném konci knihy.


Pro mě první přečtená kniha od Pratchetta a musím říct, že skvělá. Zpočátku jsem se potřeboval začíst, ale to šlo rychle. U této knihy jsem se opravdu bavil.


Když jsem byl ještě malý capart, půjčil jsem si v knihovně takovou nenápadnou knihu, vlastně mě ani nezajímalo o čem je, ale na obálce byl drak (!!!), tak jsem ji musel mít. Od první stránky bylo jasné, že kniha není rozhodně taková, jakou jsem očekával. Byla plná podivných lidí a podivných názvů a draci tam jsou takové malé a ubohé stvoření, které při každém říhnutí nebo uprdnutí můžou explodovat. Ale hlavně jsem se smál a smál a uvědomil jsem si, že jsem vlastně ani jinou knihu nechtěl. Protože od toho dne jsem se zamiloval do fantasy žánru a do úžasného suchého anglického humoru.
Takže pro mě je to více než jen zdařilá kniha a proto dávám 10* z 5-ti.


Nedá se nic dělat. Knihy kde vystupuje Městská hlídka jsou zkrátka geniální. Je to zábavné, akční, vtipné a občas tam jsou docela zajímavé myšlenky. A celá zápletka je tady taky skvělá, ostatně posuďte sami: nepříliš bystré tajné bratrstvo se rozhodne přivolat draka aby s jeho pomocí terorizovalo město což logicky povede k tomu, že se objeví hrdina, pak draka odvolají a z hrdiny si udělají svého loutkového krále a obnoví "monarchii" podle své režie. Jenže drak se tak trochu vymkne z kontroly. Pak bude potřeba skutečných hrdinů. A kupodivu to bude parta všemi opovrhovaných nočních strážných...Zkrátka, klidně bych oželel celou Zeměplochu, jen ať zůstanou knihy s Městskou hlídkou. Elanius, Noby, Karotka a Tračník( v tomto díle s výraznou pomocí orangutaního knihovníka a potrhlé chovatelky dráčků Lady Berankinové) rozhodně už patří do mé osobní síně slávy nejoblíbenějších literárních postav.
PS: poslouchal jsem jako audioknihu namluvenou amatérsky Jiřím Pobudou, který perfektně mění hlasy pro každou postavu. Vřele doporučuji sehnat. Popravdě řečeno, už si ani neumím představit ty postavy s jinými hlasy než jaké jim dal. Díky mistři! (Pobudo i Pratchette)


Napodruhé mi ten začátek připadal zdlouhavý, už jsem se těšila na své oblíbené hrdiny a nemohla se dočkat, tak jsem byla trochu netrpělivá.
Ale dočkala jsem se a s pravděpodobností milion ku jedné budu pokračovat napodruhé v celé sérii, nejen pořád dokola Noční hlídku :)


Mě osobně kniha nenadchla. Možná tím, že jsem dříve četl její pokračování, Muži ve zbrani. Tahle kniha mi, zvlášť ve srovnání s pozdější, přišla prostě jako taková Policejní akademie (včetně na Pratchetta nezvykle vulgárního jazyka).


„Jsi si jistý, že věž postavená na špatných základech se nechvěje i při mávnutí křídel motýlích?”
Jedna z těch nejlepších knih, co jsem od Pratchetta četla, zároveň byla i mou první. Okamžitě jsem se vezla na vlně humoru a skvěle vykreslených postav. A upřímně - scéna, kdy se bratr Zapětprstů snaží najít setkání Osvíceného bratrstva ebenové noci, je naprosto k nezaplacení.


Moje šestá Zeměplošská kniha a první, o které můžu říct, že mě opravdu bavila. Už jsem to s Terrym málem vzdal, ale vždycky mi říkali, ať zkusím tu městskou hlídku. A ono je to vážně zásadně lepší.
Poslouchal jsem jako audioknihu a je to geniálně namluvené Janem Zadražilem, můžu jen doporučit.


Šance jedna ku milionu, to by mohlo fungovat!
A Hlídce to fakt funguje. Bezva postavičky, čestný a navzdory náklonnosti k alkoholu svědomitý kapitán Elanius, taťoušovský seržant Tračník... Nobby je prostě Nobby... a do toho jako kulovej blesk vletí nadšenej hyperaktivní Karotka. Parádně rozehráno. U seance spiklenců bratrů jsem se dosti nudila, ale pak najednou bylo akce až až. Jo, udělat si obludu králem, to dovedou snad fakt jen v Ank Morporku. Občas to bylo vtipný, občas pak smích přešel, a já jsem s Hlídkou trnula, co se komu podaří a co ne. Nemohla jsem z Errola! Čekala jsem sebevražedný útok, kdy se nechá spolknout tou obludou a uvnitř pak udělá to, k čemu je odjakživa vzhledem ke své žravosti a zažívacím obtížím předurčen... a ono nakonec samá voda, samá voda. Závěr super. Moc se mi líbil závěrečnej záblesk idealismu a happyendu. Zajímavý, jak se tak pozoruju, tak u postarších postav mi happyendy nevaděj. :)) Lady Barankinová je super, jinak to dopadnout nemohlo!
Paráda a dávám čtyři hvězdy, jen proto, že se to místy trošku vleklo, hlavně ze začátku trvalo, než mě to chytilo. Ale pak to bylo bezva. Těším se na brzkou shledanou s hlídkou.
Autorovy další knížky
1993 | ![]() |
1997 | ![]() |
2007 | ![]() |
2003 | ![]() |
1995 | ![]() |
Tak trvalo mi to "jen" 25 let, ale konečně jsem si našel cestu k Pratchettovi. Pan učitel Stejskal, který mi ho kdysi na ZŠ vychvaloval a snad mi i půjčil Lehké fantastično, by ze mě měl radost. Jen ta časová prodleva je taková... "pratchettovská".