Střevíce z lýčí
František Nepil
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70138/bmid_strevice-z-lyci-45D-70138.png
5
166
166
Povídky o domácím zvířectvu humornou formou v podání F. Nepila
Přidat komentář
Je to velmi zajímavé podání autora od pravěku po dobu, kdy ještě existovali soukromí zemědělci. Příběhy jsou humorné a dávají přehled událostí v 20.30.a 40.létech. Protože jsem vrstevník autora, rád si zopakuji, jak se chovali zemědělci ke svým zvířatům, svým domácnostem a jaké byly vzájemné rodinné vztahy.
Je to jako laskavé pohlazení... přesně takové, jaké potřebujete, když ležíte v posteli, kurýrujete nějaký zatracený moribundus a už jste dost velcí na to, aby vás pohladila maminka. A když si čtete o jitrničkové diplomacii, tak je vám najednou trochu lépe, začnete slinit jako jeden z Pavlovových psů, vrací se chuť k jídlu i k životu, který v podání Františka Nepila voní těmi starými časy, které i přes všechny vymoženosti moderní doby, díkybohu, přetrvávájí v tradicích a vesnických pospolitostech dodnes. Krásná kniha...ostatně jako všechny, které František Nepil napsal.
Moc hezke, moje prvni autorova kniha. Pan Nepil ma smysl pro male veci a dobrou pamet, kdyz dokaze sepsat tolik usmevnych historek a pekne do detailu. Zahreje na dusi.
Nádherné čtení, úplné pohlazení po duši, milé, úsměvné, někdy trochu smutné, ale všechno pravdivé.
"Miluji všechna zvířata, protože ona to jsou, kdo zlidšťují tento svět." - Tahle knížka zahřeje u srdce každého vesničana.
"Miluji všechna zvířata, protože ona to jsou, kdo zlidšťují tento svět."
...a já miluji kapitolu o krávách!!! :-D :-)
Úžasná knížka, ještě lepší LP - namluvená samotným autorem. Ještě teď si vzpomínám na některé hlášky - a to je už 20 let nazpět...
Tak barvitě, úsměvně a bohatým jazykem popsané žití na venkově, jak to uměl jen pan Nepil...Nejvíce mám ráda povídání o hýskovské babičce, napsané tak úsměvně, mile, dojemně a s úctou...
Myslela jsem, že to nevydržím. Smíchy, bylo to báječné čtení! A nejen rozesmívá, dojímalo mě i k slzám.
Jedna z mých prvních "vlastnoručně" koupených knih a milovala jsem toto vyprávění pana Nepila i na gramodesce (tu jsem si koupila brzy poté) , bylo skvělé (nejlepší to o tchořovi - "Nech ho aspoň nasnídat" :).
Knížka je moc milá a zahřejeb u srdce. Člověk se tu může zcela odreagovat od dneščního shonu. A.
Humor a životní nadhled od začátku až do konce. Jak dojemně dokáže vzpomínat na členy své rodiny, kde není ani zrnko zloby a zášti, jen veliké pochopení. V dnešní době velice osvěžující.
Báječná kniha ještě báječnějšího spisovatele. Má to opravdu skvělou atmosféru! :)
Tak jsem dala pouze dvě hvězdičky jenom proto, že je to můj oblíbený spisovatel. Přiznám se, že poprvé když jsem přečetla slepičky, kachny, tak at mě milovníci zvířat prominou no no tohle jde mimo mě. Ale poté jsem se do toho začetla a vzpomněla jsem si, že jsem takovýto příhody s domácími zvířaty zažila u babičky a u dědy na venkově. Nejlepší bylo draní peří- taky jsem se těšila na vyprávění a ono Podej Támhleto Jak to že nic neděláš, .Uplně jsem se od začátku opět smála.
Za mě jedna hvězda. Nebylo to sice úplně nejhorší čtení jaké může být, ale zároveň mi ničím neučarovalo. Čekala jsem jak se zasměju, ale těch vtipných pasáží tam moc nebylo a tak jse se do čtení musela až skoro nutit.
Takové příjemné čtení na deštivou neděli. Mám ráda ten styl, kterým pan Nepil píše, jeho vzpomínky na mládí jsou kouzelné.
Část díla
A já jsem a já jsem na dolině oral
1988
Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová
1988
Čí jsou ty koníčky na to našem dvoře
1988
Hajha, husy, ze pšenice
1988
Kmotře Petře, nepřepepřete nám toho vepře
1988
Autorovy další knížky
| 2001 | Já Baryk |
| 1986 | Kolik je na světě krás |
| 1987 | Pět báječných strýčků |
| 1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
| 2007 | Střevíce z lýčí |
Vybrala jsem jako povinnou četbu s tím, že mě bude bavit, ale bohužel zklamala. Přišla mi zdlouhavá a občas tak nějak o "ničem". Libbila se mi pouze kapitola poslední a o králících...