Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Liza McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka Silver Bay jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenomže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a shodou okolností také Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Silver Bay a vlastně vše, na čem Lize záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle škrobený límeček z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Liza měla nenávidět, tak co nevidět začne ohrožovat i Lizino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Z komentářů jsem očekávala, že tato kniha bude možná přece jen o trochu "horší", než ty další, mnou již přečtené. Říkala jsem si : "Co naplat, nelze přece udržet tu laťku stále tak vysoko, to by asi nebylo možné."
Dočetla jsem a vážně si nemyslím, že by to byla kniha s nižší kvalitou. Jak ona to ta moje stále oblíbenější autorka dělá, že dokáže psát tak, že mne ( a věřím že mnohé další) naprosto vtáhne do děje, do příběhu a dokonce i do prostředí takovým způsobem, že jsem po přečtení prvních stránek "slyšela a cítila moře"
Zpočátku jsem si říkala, že to bude méně komplikovaný příběh.
No a co, nemusí to být vždy drama !
Záhy jsem ale pod klidnou hladinou zátoky vycítila temné proudy.
Opět žasnu nad lidstvím postav, naprosto uvěřitelnými vztahy a promyšlenou zápletkou se znalostí prostředí.
A konec?
Jo, já vím, že tohle by v životě asi nedopadlo, protože život je plný ztrát, ale na druhou stranu, proč se bránit šťastným koncům, když jako bonus plavou kolem i velryby ?
Co se mne týče, já tuto knihu doporučuji stejně, jako ty další od autorky.
A myslím, že ona tu nastavenou laťku udrží.
Děkuji za její psaní a věřím, že budu ještě dlouho číst to, co napíše.
Přiznám se, že jsem od knihy očekávala trochu víc. Po autorčiných výborných románech Než jsem tě poznala, Poslední dopis od tvé lásky a Dívka, již jsi tu zanechal mě Stříbrná zátoka poněkud zklamala. Je to příjemné čtení, oddechové, ale pokud máte za sebou výše uvedené a naprosto dechberoucí příběhy o milencích sužovaných osudem, tak vás tato kniha příliš nenadchne. Líbilo se mi ovšem prostředí, do něhož je příběh zasazen, v moři se prohání delfíni a velryby, všude kolem nádherná příroda a milostná zápletka, u které přesně víte, jak dopadne. Za mě tři hvězdy, podobných knih už jsem přečetla nespočet, neurazí, ale ani příliš neuvízne v paměti.
Já jsem z románu nadšená krásná životní pouť všech zůčastněných.
Silný příběh,který by nebyl špatný zpracovat filmově.
Začátek knížky mě nějak nenadchl, bylo to pro mě trochu zmatené-nevím proč a navíc, téma dělfíni a velryby, lodě a rybáři.Není to mému srdci blízké, ale PÁNI!Opět silný, krásně napsaný příběh, který pojednává(mimo jiné) o tom jak peníze nejsou na světě to nejdúležitější!Už to i vypadalo, že mi slza z oka nezaslzí, ale nakonec mi síla příběhu slzičku vytlačila ven.
V rámci žánru to je asi to lepší, po čem lze sáhnout, když máte náladu na trochu romantiky, ale žádný zázrak to tedy není. Děj je celkem předvídatelný, motivace a vývoj postav také. Trochu jsem doufala, že alespoň s důvodem Lizina útěku do Austrálie si autorka dá tu práci vymyslet něco ne zcela prvoplánového, ale marně.
A nevím, jak v českém překladu, ale v originále není příliš patrný rozdíl, když příběh vypráví pokaždé jiná postava. Přitom jen těžko bude stejný slovník a vnímání jedenáctileté holky, její matky a londýnského developera. Když už autorka zvolila pro vyprávění ichformu, bylo by fajn odlišit příslušné pasáže i jinak než jen tím, že na začátku napíše, kdo je zrovna vypravěčem.
Jinak u knížky platí takové to klasické "nenadchne a neurazí".
Tak jak se mi velice líbí ostatní knihy J.Moyes, s touhletou jsem měla velké problémy začíst se do děje. Až tak v druhé polovině příběh začíná nabírat spád. Ano, krásný popis moře, velryb, obyvatel..., jinak nemohu si pomoci, příběh měl předvidatelný konec, který jsem si typla v průběhu a nemohu než citovat větu, která zde byla už napsána a zcela přesně to vystihuje:V žánru červené knihovny celkem slušná kniha, v žánru Jojo Moyes zklamání. Se zavřenýma očima 4 hvězdy.
Prvních asi sto stran jsem louskala strašně dlouho, pohrávala jsem si dokonce s myšlenkou,že knihu odložím... Naštěstì jsem to neudělala a Jojo Moyes nezklamala a ve finále se mi kniha moc líbila.
Velice zajímavý příběh,když přežijete ten příšerně dlouhý nudný rozjezd.
Příběh pěkný, chvílemi to bylo i na mě hodně červená knihovna, naštěstí těch pasáží nebylo příliš. Zase jsem se velmi rychle začetla, v pozdních nočních hodinách knihu ne a ne odložit a odtrhla jsem se tak od každodenních starostí a povinností. S Jojo ráda trávím svůj volný čas.
Knihu Než jsem Tě poznala jsem si velmi oblíbila. Šílela jsem z rozhodnutí jednoho z hlavních hrdinů. U této knihy jsem skončila tuším na sté stránce a přestala mě bavit, až moc klidný rozjezd knihy, mám ji rozečtenou a odloženou už několik měsíců.
Tuhle knihu jsem si ani neměla potrebu kupovat, ale Než jsem Tě poznala byla krásná, ale krásnější je Dívka již jsi tu zanechal, prostě krása, spojit dobu bídy, hrůzy v letech 1917 spojit s nynější dobou..pecka..
A na zítra mám připravenou Poslední dopis od tvé lásky, snad ji stihnu do dvou dnů přečíst.
A pak již zde zmiňována Stříbrná zátoka.
Velmi silný příběh od bezvadné autorky. Možná ještě předčil mé původní nadšení z knihy "Než jsem tě poznala", kterou jsem od Jojo Moyesové četla jako první. Až do poslední chvíle jsem byla přesvědčená, že skončí všechno tak, jak jsem si to přála nejméně. O to víc byl obrat na konci knihy překvapivější :).
Pro mě naprosto neznámé prostředí, ke kterému jsem si za celou knihu nedokázala vytvořit moc pozitivní vztah. První třetina trochu moc rozvleklá, příběh celkem předvídatelný, happyend nemohl chybět. Lehce nadprůměrná oddychovka, která mi v paměti asi moc dlouho nezůstane. Byla to moje první Moyes a pevně doufám, že ty ostatní jsou lepší.
Štítky knihy
Austrálie láska společenské romány velryby
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Ze začátku jsem taky měla problém se do příběhu začíst ,nechat se vtáhnout do děje, to je pravda , ale o to více mě pak postavy chytly za srdce a přivykla jsem jim a jejich život jsme začala prožívat s nimi. A jsem ráda, že jsem nečetla žádné recenze a kniha pro mě byla jedno velké překvapení.
Děkuji za skvělý příběh a nemyslím si, že je až tak nepravděpodobný . Naopak, mnohdy život chystá mnohá překvapení .