Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223097/bmid_stribrna-zatoka-cTc-223097.jpg
4
1769
1769
Liza McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka Silver Bay jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenomže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a shodou okolností také Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Silver Bay a vlastně vše, na čem Lize záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle škrobený límeček z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Liza měla nenávidět, tak co nevidět začne ohrožovat i Lizino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Atmosféra a prostředí, do kterého je kniha zasazena, je nádherně popsáno, ale příběhově mě tahle autorčina kniha tolik nezaujala, četla jsem od ní i lepší.
Krásný příběh, bylo mi tak dobře při čtení této knihy, až mi bylo líto, že končí. Jojo prostě umí. Doporučuji přečíst.
Tohle je moje druhá kniha od autorky a musím říct, že jejím příběhům přicházím dost na chut. Nejprve jsem se dost bála, potože autorka má dost popisné začátky a jsou pro mě docela nudnějšího rázu. Ale naštěstí se to ještě před polovinou knihy rozjede a čte se to samo. Nejradši mám asi na jejích knihách tu nevinnost, roztomilost. Prostě to čtete a usmíváte se. Tedy zrovna Stříbrná zátoka je v některých částech smutější, ale to nemění nic na tom, že za to stojí. Možná bych autorku doporučila starším čtenářům, protože ve svých knihách vždy narazí na nějaké vážné téma, které by mladší čtenáře mohlo i odradit. Za mě je to oddechový příběh, který si určitě můžete přečíst.
Tak ani tato kniha od Jojo Moyes me bohuzel nechytla. Treba po ni v budoucnu jeste sahnu. Ted jdu zkusit dalsi knihu, a to Zakazane ovoce.
Pěkná kniha o malém přímořském městečku Silver Bay, velkém tajemství hlavní hrdinky Lisy a těžkém boji s developerským projektem na výstavbu nového hotelu. Kniha se čte plynule, krásně je popsaný život velryb i delfínů. A samozřejmě nechybí ani láska :o).
Jojo Moyesová patří mezi mé vůbec nejmilejší spisovatelky a všechny její knihy jsou u mě na prvních příčkách žebříčku. Stříbrná zátoka byla druhou knihou od autorky, co jsem četla. Bylo tomu již před více než pěti lety. První z nich byla kniha "Než jsem tě poznala." Všude jsem tenkrát slýchávala samá zklamání a že se téměř nelíbila. Neměla jsem tedy velká očekávání, ale nakonec jsem byla příjemně překvapena. Stříbrná zátoka stále zůstává mezi TOP knihami, co jsem kdy četla. Příběh odpočinkový, nenáročný a přitom ke konci více než zajímavý. Hlavní hrdinové vám přirostou k srdci po prvních stránkách a vy se jen necháváte unášet na vlnách romantiky, různých zvratů a téměř se cítíte, jako byste se ocitli v Austrálii. Přesně tak to Jojo Moyesová umí.
Pro milovníky romantiky, odpočinkových a romantických příběhů je Stříbrná zátoka jako dělaná, už se těším, až si v létě dám re-reading všech jejích knih a znovu se setkám s oblíbenými hrdiny, příběhem i prostředím.
Velké doporučení!
Do poklidné australské zátoky přijíždí developer Mike, aby našel lokalitu pro svůj projekt hotelového komplexu a vodních sportů. Postupně se ale seznamuje s poněkud svéráznými obyvateli zátoky - bývalou Lovkyní žraloků Kathleen, její neteří Lisou a její malou dcerkou Hannah, členy posádek stopařů velryb a tak nějak si začíná uvědomovat, že postavení hotelového komplexu možná není úplně nejlepší nápad.... Projekt je ale už hodně rozběhnutý a není lehké ho zastavit....
Kniha vypráví příjemný a oddechový příběh o lásce a útěku před minulostí a musím říct, že mě to velmi bavilo + prostředí s velrybami je moc milým bonusem... :-) Vlastně mi ani nevadil trochu přeslazený happy-end, prostě to k tomu patřilo.
"Někde tam na pobřežní cestě v Silver Bay jsem náhle dospěl k překvapivému zjištění. Celé měsíce jsem byl tím projektem jako posedlý, ale přemýšlel jsem o něm jen ve vztahu ke své vlastní kariéře a zaměstnavateli. Teď jsem zjistil, jakou za něj možná bude nutno zaplatit cenu. A uvědomil jsem si, že že už mi nezáleží především na penězích a vlastních ambicích, že nejdůležitější je teď pro mě něco mnohem obtížnějšího: úspěšný kompromis. Chtěl jsem, aby Kathleen s Lisou byly s konečným výsledkem stejně spokojené jako ti studení investoři. Chtěl jsem, aby si delfíni i velryby mohli dál žít svůj život, aby se jich projekt nijak nedotkl."
Můj vztah s knihami Jojo Moyes je dost na houpačce - něco se mi líbí víc, něco méně. Stříbrná zátoka patří mezi ty tituly, které u mne zase tolik nebodují.
Autorka i zde píše milým, sympatickým, čtivým stylem, který hezky plyne a vám to čtení rychle ubíhá. Líbilo se mi i to prostředí Austrálie, resp. australského pobřeží + zapojení tématu velryb, delfínů a jejich ochrany. Pro mne to bylo obohacení - něco nového. Docela zajímavá byla dějová linka řešící minulost hlavní hrdinky Lisy, to mne docela bavilo.
Ale je to romantický příběh založený na vztazích, je tu i milostná zápletka. A to mne úplně za srdce nechytilo. V řadě věcí to bylo pro mne předvídatelné, v některých bodech klišoidní. A vlastně mi to ke konci bylo i tak trochu jedno, jak to s těmi vztahy nakonec bude. Také mi nesedělo plynutí času v knize. Někdy bylo pro mne těžké si uvědomit, jestli se některé události odehrály třeba během jednoho dne a nebo během delšího časového úseku a byly mezi nimi rozestupy v řádu dní a tak. To bylo pro mne trochu matoucí.
Takže za mne nakonec takové slabší tři hvězdy.
Udelala jsem asi chybu,ze jsem po teto knizce sahla po trilogii Nez jsem te poznala ....
Knizka byla tedy hezky napsana,ale vadilo mi,ze ji vypravi spoustu lidi.
Kazdopadne jsem si poplakala a ted vzhuru na dalsi knizky od Jojo
Krásný, romantický příběh a sympatická hlavní hrdinka. Pro mne rozhodně za pět hvězdiček.
Nádherný příběh. Ke konci plný emocí. Čekala jsem typickou slaďárnu (je to první kniha od Jojo Moyesove, kterou jsem četla), a líbilo se mi, že to po dlouhé době není jen příběh o dvou lidech od zacatku, kteří něco spolu zažívají. Ale je to příběh, který se postupně rozvíjí, zároveň je zajímavý a poutavý a jako třešnička na dortu je pak ta slaďárna. Kniha se mi opravdu moc líbila.
Romantika a dobrodružství? Město a příroda? Introvert a extrovert? Spousta věcí jde postavit do určité protilehlosti a autorka to v prostředí australské pláže a rušného Londýna pokryla také vším mezi tím…. Bez přehánění, přirozeně a s citem zkušené (nejen dané oblíbeností) spisovatelky. Vybere si každý, trochu pohody a stresu, trochu hodného a zlého hrdiny, trochu lásky a vzteku, ….
Jen se necháte unášet na vlnách příběhu, který se nejen díky moři, delfínům a velrybám nemůže nelíbit. No, může, jako vše. Autorka sama však složitost postav a zápletku nepřehnala do sladkobolu. Příjemné čtení, takže komu budete fandit...?
Já tedy protinožcům a Aussie, nádhernému kontinentu, jež se lehce dostane k srdci….
Vím že asi nikdy nenavštívím Australské prostředí a na vlastní oči neuvidím keporkaky, ale s touhle knížkou jako bych tam byla.Moc jsem si oblíbila postavu Kathleen.
Nádherná kniha, která má pro mě dostačující happy end. Díky této knize jsem si velryby vybavila, jako kdybych byla přímo u nich. Napínavé momenty střídají smutné vzpomínky, ale zároveň vás vždy dokážou vtáhnout do děje.
Měla jsem ji rozečtenou fakt dlouho, nemohla jsem se prokousat začátkem. Zdálo se mi to bez děje, málo akční a nezáživné. Několikrát jsem knížce dala šanci, až jsem se nakonec začetla a užila si ji. Je to příjemná milá knížka, dýchal na mě z ní klid a pohoda, asi jako v hotelu Silver Bay.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Další příjemná oddechovka. Jojo je bezvadná pro nenáročné čtení s milým příběhem.