Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489730/bmid_stribrna-zatoka-hPK-489730.jpg
4
1774
1774
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Během čtení člověk začne milovat podmořský svět a chce chránit velryby stejně jako hlavní postavy knížky.
Je to moje třetí knížka od autorky a zatím nejslabší. Ze začátku knížky jsem se docela musela nutit do čtení. Má trochu pomalejší rozjezd. Je zde nádherně vkreslené prostředí nedotčené pláže australského přímořského městečka Silver. Od poloviny se knížka začíná číst opravdu jedním dechem. Pro toho kdo tuto knihu vezme do ruky jako první bude úžasná, autorka psát umí. Bohužel po přečtení předchozích dvou a v porovnání s nimi je tato opravdu méně poutavá.
Moje první kniha od této autorky a já tedy vůbec nejsem zklamaná. Živě vylíčené prostředí, výborný styl vyprávění (a to rozčlenění vypravěčů a přitom děj nerušeně plyne, nikde se nesmyslně neskáče). Nadšení a rozhodně nadšení, konec knihy mě překvapil a opravdu mile potěšil. Chystám se na další, Jojo, víc takových jako Ty! :-)
Po přečtení Než jsem tě poznala jsem od téhle knihy čekala něco víc. První polovina se dost táhla ale, když se tím prokousáte a děj se rozvine už se nebudete moct odtrhnout(minimálně to tak bylo v mém případě). :-)
Knížka se mi líbila, i když jak jsem správně odhadovala, nepředčila vynikající Než jsem tě poznala nebo Dívka, jíž jsi tu zanechal. Přesto byla dobře napsaná, líbilo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrával a jak ho autorka krásně popisovala. Už se těším na další její knížku :-)
Zápletka je dobrá ale děj knihy byl předvídatelný. Kniha se mi líbila už jen z toho pohledu, jak ctive je napsána, proto za mě pět hvězdiček.
Kniha se mi jako celek líbila a prostředí ve kterém se děj odehrává je pro mě neznámý, ale o to je zajímavější. Jen se mi ze začátku zdál děj takový utahaný a těžkopádný. Ovšem zhruba od poloviny jsem se do toho tak začetla, že jsem nemohla přestat :) Za mě tedy jen to, že tato autorka má i poutavější příběhy.
Knížka na odpočinek, člověk by sem tam i slzičku uronil. Na postavě Mika bylo poznat, že knihu napsala žena.
Na můj vkus příliš mnoho sentimentu, ale knihy Jojo Moyes jsou na sentimentu založené, takže bylo jasné, že zde tomu nebude jinak :-) Příliš mě knížka nezaujala, sem tam jsem se musela přemlouvat, abych pokračovala.
první věc, kterou od Moyes čtu, líbí se mi to nakousnuté tajemství, popis přírody i lidských vztahů a jsem zvědavá na její další knihy
Paní Moyes mě zklamala. Ale můžou za to také přemrštěná očekávání po Posledním dopisu a Než jsem tě poznala. Kdybych ty dvě nečetla, dám za 5. Takže kdyby byly ryby.
Pro mě opět jedna z těch slabších knížek do Jojo Moyes. Na ukrácení cesty ve vlaku naprosto ideální, ale dějově poněkud pokulhává. Na dobu dovolených nejspíš ideální, ale hvězdných výšin typu Dívka, jíž jsi tu zanechal opravdu nedosahuje.
Já nemám slov, už po druhé mi tahle úžasná spisovatelka vehnala slzy do očí..... Začátek nic moc, ale když jsem se dostala dál, nemohla jsem se od knihy odtrhnout.
Knihy této autorky mám velice ráda, tato kniha mi ze začátku přišla velice nudná, občas jsem i stránky přeskakovala. Druhá polovina knihy se ,,rozjela,, a už jsem ji přečetla jedním dechem. Přesto byla Stříbrná zátoka asi nejslabší ze všech od Jojo Moyes.
Kniha začíná jako velká nuda, když přežijeme začátek začne se nám ukazovat zajímavý příběh. Nejvíce mě zaujal na začátku popis krajiny a zvířat. Udivila mě nějaká fakt o nich. V polovině knížky jsem se již přestala nudit a kniha se začala číst jedním dechem. Konec byl překvapující a dojemný. Nevím, jestli bych jí chtěla číst znovu, ale bylo to fajn čtení. Oproti "Než jsem tě poznala" je tato kniha slabší.
Kniha od výborné spisovatelky.První polovina byla trochu krkolomná, ale potom jsem to četla jedním dechem.Na víkendové čtení určitě doporučuji, ale nesmíte se nechat odradit tím začátkem...:)
Pokud mám být zcela upřímná, tak pro mě byla Stříbrná zátoka velkým zklamáním. Dlouho jsem uvažovala, kterou knížku bych si od Jojo měla přečíst jako další a z anotací mě zaujala pouze tato, takže jsem ji dala šanci a bohužel.
Nedokázala jsem se do knížky vůbec vžít, postavám jsem nepřišla na chuť a jejich osudy mi víceméně byly ukradené. Silver Bay mě sice svým způsobem okouzlilo, jenže příběh pro mě nebyl dostatečně zajímavý. Navíc mi nevyhovovalo, že se střídalo několik vypravěčů. Někdy vám do dokáže přiblížit postavy, jenže tady to prostě nějak nefungovalo. Velké tajemství, které nám bylo odtajněno skoro až na konci, nebylo nijak zvlášť překvapující a velký plot twist jsem odhalila dobrých padesát stránek předtím, než se to skutečně stalo.
Jako oddechové čtení je to ale celkem fajn. 3*
Štítky knihy
Austrálie přátelství láska rodina dobrodružství mezilidské vztahy společenské romány velryby světová literaturaAutorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Malebné australské přímořské městečko se svými obyvateli a zátoka s velrybami - to je svět sám pro sebe. Nádherný kus světa, který si při čtení jistě zamilujete. Jeho obyvatelé mají svou minulost i současnost. A když mezi ně přijde někdo nový, pak jistě rozčeří hladinu tamnějšího poklidného žití. Právě kvůli popisu okolní krajiny a přírody, se mnohé podstatné rozehraje až ve druhé polovině knihy. Takže určitě vydržte až do konce. Líbilo se mi to, ale i tak musím konstatovat, že knihy Než jsem tě poznala a Dívka, již jsi tu zanechal nasadily laťku opravdu hodně vysoko.