Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
U mě tentokráte pouze průměr a nezachránily to ani velryby, delfíni a prostředí Austrálie. Děj je předvídatelný, plný klišé, klasická červená knihovna. Do knihy jsem se nemohla pořádně zácist, chytla mě až poslední tretina, nedokázala jsem se sžít s hlavními postavami. Přitom od dvou předchozích knížek jsem se nemohla odtrhnout. Pro mě zatím nejslabší kniha od J.M.
Krásné prostředí, úžasné vykreslení australské zátoky. Do začtení jsem potřebovala sice více stránek než obvykle, ale nakonec to stálo za to a já se ve finále usmívala a plakala radostí a štěstím z toho skvělého, sice očekávaného, ale přesto moc pěkného konce.
Moc hezká odpočinková kniha. Způsob, jakým spisovatelka píše se mi zamlouvá, nebyla to od ní první kniha, co jsem četla a určitě nebude ani poslední. Chvilku mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla, ale po pár kapitolách jsem již byla pohlcena a nemohla přestat číst.
Dočetla jsem na 136 stranu a asi končím. Asi nejsem v takovém rozpoložení, že se mi chce kniha dočíst. Neříkám, že je napsaná špatně, čte se docela dobře, ale je to takové rozvláčné a vcelku nudné. Postavy jsou taky takové unylé, no nic moc. Taky se nemůžu rozmyslet, jestli mi vadí nebo nevadí střídání vypravěčů v jednotlivých kapitolách, ale asi to první... Možná se k ní někdy vrátím, ale teď potřebuju něco "údernějšího".
Stříbrná zátoka je třetí knížkou v pořadí, kterou jsem od této autorky četla a opět krásné čtení. Jak už tu bylo napsáno, autorka dokonale vylíčila australské prostředí, že jsem si připadala, jako bych tam byla taky. Moc mě knížka bavila. A jestli někdy pojedu do Austrálie, určitě se pojedu podívat na velryby :-)
Příběh za který bych dýchala.
Něco tak krásného člověk nečte každý den.
Přečteno za víkend. Bylo to... KOUZLO!
Bylo to fantastické, zamilované, magické, bolestné, strašidelné,...
Kniha měla strašně moc zvratů, vystupovaly v ní úžasní lidé a zvířata. Od té doby co knihu přečtete si o delfínech a velrybách budete myslet něco jiného... Silver Bay je místo, kam bych se přestěhovala hned. Tak do něj nahlédněte touto knihou...
Nejde to popsat... Má recenze: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1510/stribrna-zatoka-jojo-moyesova
Knihu chci mít doma, chci ji ještě tolikrát přečíst. Ten příběh nikdy nezapomenu...
Už teď tu autorku zbožňuju a těším se na její další knihy.
Ach, jsem stále ještě unešená...
Bože!!! Opravdu jsem se do téhle autorky asi zamilovala. Jako kdybych se na část svého života přemístila do Silver Bay. Opravdu mě to velmi bavilo. Stále jsem toužila číst dál:) a ten konec, tak nečekaně skvělý.:) Miluju šťastné konce, protože má člověk alespoň chvíli pocit, že zázraky se dějí a že pravá láska existuje. A také, že láska je mocnou zbraní v boji proti zlu.
Páni, to byla tak nádherná kniha. Třetí, co jsem od Jojo přečetla a pro mě asi nejlepší. Všechny jsou naprosto nádherné, myslela jsem, že po Než jsem tě poznala a Posledního dopisu už víc být dojatá nemůžu, ale jo, jsem. Nejen, že prostředí bylo pečlivě vykresleno a člověk se cítil, jak kdyby tam trávil čas, ale i postavy byly tak vykresleny, že mám pocit, že je znám.
Neskutečně se těším na její další knihu.
Dokonalé, úžasné, super. Opět mě autorka nezklamala svým příběhem, který byl naplněný láskou mateřskou, tak i příběhem o velrybách, nekonečném moři, věrných přátelích, úžasné dcerky, nezkrotné tety a milujícího muže. Rozhodně doporučuji, protože Jojo Moyesové knihy, jsou opravdu úžasné a chytnou vás za srdce. Rádi na tyto příběhy budete vzpomínat a možná se najde i někdo, kdo se ke knihám bude vracet.
Nádherný příběh z prostředí jedné zátoky, jejich obyvatel, o velrybách, delfínech a lásce. Kniha mě příjemně překvapila. Doporučuji.
Musím upřímně říct, že kniha Poslední dopis od tvé lásky mne pohltila mnohem víc...ale...
...Do knihy jsem se dlouho nemohla začíst. Ze začátku jsem nevěděla, kdo je kdo. Nicméně neodložila jsem knihu hlavně proto, protože se v ní hodně vypráví o velrybách a delfínech. Měla jsem tu možnost na vlastní oči spatřit velryby o kterých se v knize píše uprostřed Indického oceánu. Díky tomu jsem se do knihy postupně víc a víc začítala... Teď po přečtení musím říct, že to je velmi příjemná kniha, odpočinková.
Určitě bych si jí s odstupem času přečetla zase :)))
Hezká kniha s neobvyklým prostředím Austrálie a velryb. Doporučuji přečíst a určitě se ke knize po čase ráda vrátím. :-)
Příjemná oddechovka, oproti Než jsem tě poznala sice bez většího přesahu, i tak ale pěkné čtení pro holky.
Moc hezká kniha, místy dojemná, místy napínavá a romantická. Ze začátku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale potom to už šlo samo a na knihu se těšila :). Postavy byly velmi příjemné a sympatické a co je důležité...příběh končí "happy endem", i když některé pasáže byly trošku smutnější. Za mě dávám palec nahoru a těším se na další horkou novinku od Jojo Moyes :).
Jeden z nejkrásnějších příběhů, jaký jsem kdy četla. A zatím ten nejlepší od této spisovatelky. Na jejich knížkách se mi líbí, že člověk nemůže počítat s ničím, ani s dobrým koncem. Je to příjemná změna, od těch tuctových knih. Člověk se do knížky aspoň líp začte. Hlavní postavy si mě úplně získaly. No a když jde v příběhu i o bezpečí a ochranu zvířat, tak opravdu nemám co dodat...
Štítky knihy
Austrálie přátelství láska rodina dobrodružství mezilidské vztahy společenské romány velryby světová literaturaAutorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Čtivé a moc hezký přiběh. Tato autorka umí psát. Líbí se mi, že střídá vyprávění jakoby od jedntolivých postav a zároveň tím vypráví příběh....