Střípky z ložnic
Simona Monyová (p)
Ve Střípkách z ložnic se dočtete, jak se mění vztah, když se z manželkých ložnic namísto milostných vzdechů začně ozývat dětský pláč.
Přidat komentář
Trochu netypická kniha od autorky, o to lépe se četla.
Poněkud neobvyklý pohled na muže, který se snaží pochopit svou frustrovanou manželku přes knihu, kterou čte (i když v této dějové lince je to trochu zmatečné).
A to vše je podáno s ironií a sarkastickým humorem, kterým je autorka tak typická.
Opět velmi doporučuji :-)))
Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.
Nenadchne, neurazi. Oproti jinym (Tchyne a uzeny..., Hra svalu apod.) take od teto spisovatelky me tato kniha zklamala. Prislo mi to jako "kniha v knize" a trosku reklama na knihu Utrhnout se ze retezu. Na zacatku knihy cte zena hlavniho hrdiny prave tuto knihu, potom on ji shani v knihkupectvi a najednou se kniha jmenuje Stripky z loznic, stejne tak obal knihy na zacatku popisuje nohy v retezech a pak kdyz ji shani, tak milence v rozbitem zrcadle... Zkratka trochu nevychytane a podle me kniha tak trochu o nicem a zcela zbytecna. Kniha o knize.
Jelikož mám doma osmiměsíční dceru a na mateřské dovolené jsem poprvé, naprosto jsem chápala pocity a výkyvy nálad hlavních hrdinek. Jsem na tom podobně stejně asi jako každá druhá matka. Naštěstí jsem se s nimi neztotožnila, protože mám skvělého manžela, který je z dcery unešený a dělá pro nás první poslední.... není vždy růžovo, ale tak hrozný jako v knížce to není. Kniha se mi líbila, četla se jedním dechem, proto uděluji čtyři hvězdy.
Dobrá kniha,oddechové počtení,jako většina knih od Monyové ze života, tentokrát z pohledu muže.
Knížky Monyové mám moc ráda a tato je moje nejoblíbenější. Odráží se v ní manželské stereotypy poté, co partnerům do života vpadne dítě. Velmi vtipně napsané, autorka se skvěle umí vcítit jako do manželky frustrované izolací a nepřetržitou péči o malé dítě, tak do jejího manžela, tvrdě pracujícího, aby rodinu zabezpečil, zaplatil hypotéku a který po návratu domů čeká něco úplně jiného, než čeho se mu od manželky dostává. Příběh nekonečného narážení mužského a ženského principu myšlení, rozdílnosti hodnot i priorit. To vše podáno s ironickým vtipem a sarkastickým humorem, který je autorce tak vlastní.
Tato knížka se mi moc nelíbila, vadily mi tu dvě dějové linky-ta životní a literární. A nakonec mě mrzelo, že jsem se nedozvěděla, jak ta jedna vlastně skončila...
Pribeh ze zivota, ke konci me nudil, opakovalo se to stale dokola, zadna velka dejova zapletka. Ale docetla jsem to do konce jen jak to dopadne. Ale musela jsem se nutit.
Super knížka, velice mě pobavila. Stále žasnu, jak Monyová dokáže naprosto přesně vystihnout mužské a ženské myšlení. :-)
Mně se líbila, byla taková.. pravdivá. Oddychová tvorba, vhodná na upršenou neděli na gauči pod dekou :-). Ale nic světoborného nečekejte.
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Bylo opravdu zvláštní tuhle knihu číst, jelikož to není mé opravdu oblíbené téma. Ze začatku mi přišla vtipná a později spíše smutná. Řekla bych, že je to taková satyra na manželství a docela mě to od něj po přečtení knihy odradilo. Zajímavé bylo čist knihu ze dvou různých stran. Ze strany manžela a manželky, jak má každý jiný pohled na věc. Doporučuji.