Strom čarodějnic
Elena Collins (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529821/bmid_strom-carodejnic-659d961edc31b.png
4
106
106
Přítomnost Když se Seleně rozpadne vztah a spolu s ním i sny o budoucnosti, zatouží malířka z Manchesteru po dovolené. Chata Trnka jako by vypadla z pohlednice a zdá se být tím pravým místem, kde Selena zapomene na všechny své problémy. A tak se s přicházejícím jarem nastěhuje do svého nového domova. Ale už zanedlouho k ní začne promlouvat minulost. Chata Trnka ukrývá tajemství, která nehodlají zůstat ukrytá. 1682 Grace Cotterová netouží po ničem jiném než po muži a rodině. Je sice spokojená se svou prací na statku, ráda pečuje o otce a od báby Bett se nechává zasvěcovat do léčivých praktik, i tak ale stále touží po lásce. Jenže doba snílkům nepřeje a pomluvy i klepy dokážou přivodit smrt. Jediná chybička může Gracein osud navždy zpečetit Dvě ženy od sebe dělí tři sta let a přes to je k sobě svede dům plný krve a kouzel. Graceina duše touží po odpočinku a jen Selena jí v tom může pomoci.... celý text
Přidat komentář
Strom čarodějnic mi vyloženě sedl do nálady. Je to takové poklidné, pomalé čtení, zdánlivě se tam nic moc neděje, ale čte se velice dobře a lehce. Linka z minulosti o Grace mě bavila o malinko více, přestože jsem tušila nelehký konec, ale celkově jsem spokojená a čtení můžu doporučit romantickým duším :)
Dvě ženy ve dvou různých časových obdobích, které se vzájemně prolínají. Více mě bavila linka z minulosti, s Grace. V přítomné lince jsem se dlouho nemohla začíst.
Na knihu jsem se těšila, proplétání děje ze současnosti a minulosti mě vždycky baví, ale tady mi cosi vadilo. Styl psaní mi úplně nesedl. Jinak příběh byl zajímavý. Malířka Selena si pronajme chatu zvanou Trnka, aby se vzpamatovala z nepříjemného rozchodu. Zdá se však, že v chatě není sama, zjevuje se jí přízrak mladé nešťastné dívky.
Strom čarodějnic je Redovka, ale já bych se nebála ji označit jako soft duchařinu pro posery (neboli přesně pro mě). Rozhodně se nebudete klepat hrůzou, ale pro mě tam bylo úplně akorát takového toho příjemného mrazení. Už podle názvu tušíte, kam děj spěje, ale pořád doufáte a přejete si, aby to dopadlo jinak. Celý příběh je napsaný opravdu poutavě, nemohla jsem se odtrhnout a i když mě trochu víc bavila linka z minulosti, tak ani ta současná nijak nezaostávala. A všechno se nakonec hezky propojilo.
Hezky pribeh dvou zen, ktere to v zivote nemaji jednoduche. Linka Grace se mi libila vic, ale to tema o ktere se opira, za me bylo az moc vyhrocene. Stacilo jen par naznaku a ja bych byla spokojena. Takhle mi to kazilo zazitek z knihy. Celkove se mi kniha libila. Prima oddechovka a hezky historicky romanticky roman 3,5*
Hlavní hrdinky, Selenu a Grace, spojuje Chata Trnka. Selena, po špatném rozchodu s přítelem, potřebuje místo, kde by našla novou inspiraci k malování obrazů a v klidu načerpala nové síly a tak si na tři měsíce pronajme chatu s dávnou minulostí. Grace v ní žila v 17. století, kdy její těžký život byl završen nespravedlivým obviněním, nemožností řádného pohřbu, čímž její duše nemohla získat klid.
Děj této knihy není nijak objevný. Odhadla jsem k čemu vyvrcholení příběhu směřuje, ale celým příběhem se line spousta nádherných popisů přírody, spousta tradic, zvyklostí, historie, vůně bylinek, vykreslení jednotlivých postav a to se mi hodně líbilo. Příběh vyprávěný dvěma hrdinkami není rozdělen zvlášť do kapitol, ale navazuje, což zvyšuje jeho celistvost a to bylo super. Jakoby obě ženy v chatě žily najednou.
Osud Grace ve mně vyvolal pocity nespravedlnosti, bezmoci a vzteku.
Za mně krásné čtení.
I přes trošku pomalejší úvod mě kniha zcela pohltila, velmi dobře se čte.
Oba příběhy byly přehledné, skvěle se doplňovaly a k tomu autorka i moc hezky popisuje krásy anglického venkova.
Pro mě by kniha mohla být i obsáhlejší, uvítala bych více detailů a podrobností, hlavně ze života Grace, protože téma mi přišlo dost zajímavé… A Selenin příběh mohl být možná trošku záživnější.
Strom čarodějnic od Eleny Collinsové od Eleny Collinsové je knihou, která mě zasáhla svou hloubkou a emotivností. Příběh Seleny, zoufalé malířky z Manchesteru, která po bolestivém rozchodu hledá útočiště v chatě Trnka, mě okamžitě pohltil. Na první pohled idylické místo v malebném Somerset však brzy odhaluje svá temná tajemství. Selena, která prchá před svým vlastním žalem, se ocitá uprostřed záhadných jevů a hlasů minulosti, které ji volají zpět do temné historie domu.
Elena Collinsová mě uchvátila svou schopností propojit dvě časové linie. V roce 1682 žila v této chatě Grace Cotterová, mladá žena s touhou po lásce a rodině. Její příběh je dojemným a tragickým obrazem života v 17. století, kdy byly ženy často nespravedlivě obviňovány a pronásledovány. Grace, která se učila léčivým praktikám od své babičky, čelí nebezpečí kvůli pomluvám a předsudkům, které nakonec vedou k jejímu tragickému osudu.
Když jsem četla o tom, jak se osudy Seleny a Grace proplétají, nemohla jsem se ubránit slzám. Selena se stává klíčem k odhalení tajemství chaty Trnka a pomoci Graceině duši najít klid. Atmosféra knihy je prosycená nadpřirozenými jevy a doteky magie, což mě vtahovalo stále hlouběji do děje. Autorka kombinuje historickou fikci s prvky nadpřirozena, a její detailní popisy přírody a prostředí dodávají knize živost a autentičnost.
Postavy jsou vykresleny s takovou hloubkou a lidskostí, že jsem s nimi snadno soucítila. Grace je zobrazena jako silná a odhodlaná žena, která se nevzdává ani tváří v tvář nebezpečí, zatímco Selena představuje moderní ženu hledající útěchu a smysl po traumatickém zážitku. Jejich příběhy, i přes staletí, která je dělí, jsou propojeny a vzájemně se doplňují.
Čarodějnický strom je nejen příběhem o lásce a ztrátě, ale také o hledání spravedlnosti a uzdravení. Elena Collinsová nás zve na cestu časem a ukazuje, jak mohou být osudy dvou žen propojeny přes staletí. Tento nádherný a napínavý příběh mě zanechal s pocitem naděje a vírou v to, že láska a odvaha mohou zvítězit i přes všechny překážky. Kniha zůstane v mé paměti jako silný a nezapomenutelný zážitek.
Hrozně pomalej začátek knihy, historické kapitoly byli super, ale co se týče Seleny nic moc až posledních 150 stránek jsem si užila.....
Čarodějnice mě fascinují i když žádné nebyly, vždyt to byly jen ženy, co sbíraly bylinky a pomáhaly léčit ..A mě by také tenkrát upálili...Linie z roku 1682 mě bavila víc ale celá kniha má spád i když má 390 stran. Já doporučuju-.
Mně se kniha moc líbila, jako obvykle historická linie byla o kapánek lepší, ale obě se pěkně doplňovaly. Líbily se mi i popisy přírody. Hodně mi připomínala knihy B, Erskinové, takže doporučuji všem čtenářům této autorky.
Příběh, který je napsaný ze začátku pomalým tempem, ale krásný dojemný, emotivní...
Bylo to fantastické přecházet mezi dvěma časy, oba příběhy jsou vyprávěny citlivě, o lásce, ztrátě a zradě.
Nechci nic více prozradit, ale každý pochopí až začne číst spojení Selena a Grace. Atmosféra a popisy míst v Somersetu a dotek paranormálních jevů jsou jak živé. Příjemná historická fikce i zápletka se povedla, doporučuji
Obálka je nádherná!!!
Tak tohle bylo boží! Přesně kniha pro mě!
Příběhy dvou žen, jeden z minulosti a druhý z přítomnosti, a jejich propojení; nechybějí bylinky, léčitelství,... Autorka čerpala z informací o polovině 17. století, a i když příběh nebyl podle skutečných událostí, tak by mohl být, bylo to uvěřitelné.
Kniha se mi moc líbila a určitě doporučuji :o)
Naprosto skvělá kniha s dvěma dějovými linkami.
Malířka Selena utekla z Manchesteru do staré chaloupky ze 16. století,
kde se dějí podivuhodné věci.
Moje srdíčko plesalo nad krásnými popisy přírody, tajemno, nadpřirozeno,
pověry, pověsti a čarodějnictví, až mě mrazilo.
Kniha je úžasně čtivá a s radostí doporučuji.
V komíně víří jiskry, polínka v krbu syčí a doutnají a zčernalé větvičky praskají jako ohořelé kosti. Kouř se klikatí a stoupá vzhůru, tiše jako kouzlo, a ona natahuje ruce, aby si ohřála dlaně, až se skoro spálí. Za oknem burácí vítr a profukuje skrz okenice. Uhladí si sukni a zadívá se do ohně, pozorujíc plameny, jak poskakují, šlehají do výšky a zase se stahují zpět. Není slyšet nic než praskání ohně...
„No a někde jsem četl, že prý se kdysi věřilo, že to tu postavil sám ďábel.
Ale je to tady až moc krásné na to, aby to vzniklo z něčeho tak zlověstného.“
„Já ti nevím. Moje obrazy jsou dost často přesně o tomhle…
o kráse přírody, která má veškerou moc se změnit, zdivočet,
umí být bouřlivá, a někdy dokonce i nebezpečná,“ zavrtěla Selena hlavou.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Ještě to nebalím, vzkazuje babička |
| 2024 |  Strom čarodějnic |
| 2021 | Babičky na tahu |
| 2022 | Babičky na cestě za sluncem |
Tak toto byl báječný, krásný a přímo očarující, silný příběh.
Příběh dvou žen, Grace a Seleny se mi hodně líbil. Ta prolívanost mezi dávným žitím a dnešním souzněním ve vztahu a přesto tak hluboký kořen lásky v obou případech.
Doba kdy vystihovala žití Grace, se mi strašně líbila. Samotná Grace mi přilnula k srdci svým dobrosrdečným chováním, jak byla laskavá vůči svému okolí a myslela to vždy s každým dobře. Přála všem poznat jaký to je pocit neutuchající lásky, mezi matkou a dítětem, jak sama později zažila.
Doba kdy dojila krávy, otec tvrdě pracoval na poli, pomyšlení na vdavky, lidi se mezi sebou pomlouvali, ale ne jak v dnešní době, dříve lidi vážili více slova, předtím než slova vyřkli.
Ovšem jde s té doby zároveň strašně cítit ta váha a síla slova mezi lidmi, buď se vážně uctívali a měli rádi, nebo se k smrti nenáviděli a proklínali. , zloba a nenávist se mezi lidmi šířila i v sedmnáctém stolení. Moc mě zamrzel osud Grace a babičky Bett mi bylo strašně líto. Čekala jsem různé scenérie, jak by se asi děj mohl odehrávat nadále, dokonce jsem si říkala několikrát, tak a teď umře ten a ta ...
Neee, autorka to má skvěle promyšlené a nádherně spoutané ať už procítěním mezi postavami, tak nádherně popsanou krajinu okolí Chaty Trnky.