Studna
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 12. díl >
Jeden moudrý muž, nebyl to ale policajt, vyřešil tajemství vraždy už kdysi dávno. A z tajemství se rázem stalo nejstarší pravidlo kriminalistiky. Je to jednoduché: buď jsou za vraždou peníze, nebo žena. Krauz a Chosé sloužili na oddělení vražd už pěkných pár let a mohli jen přikyvovat: praxe většinou potvrzovala stará kriminalistická pravidla. I na jaře roku 2003, když našli zohavená těla milenců, od začátku věděli, že motiv dvojnásobné vraždy bude buď v peněžence mladého podnikatele, nebo v kalhotkách jeho milenky. Aby se dostali dál, museli rozplést pavučinu starých událostí, ale to jim nevadilo, protože rozplétání pavučiny bylo jejich každodenním chlebem. Jen jim nešlo do hlavy, proč bestie v lidském těle střelí jiného člověka do hlavy a pak ještě i do těla... Když milence našli, nebyl to hezký pohled a pronikavý zápach byl tak nesnesitelný, že se i hasiči v maskách zakuckávali a soudní lékař, který už toho za svůj život viděl opravdu hodně, si po dlouhé době nad tou hrůzou upřímně povzdechl...... celý text
Přidat komentář
dobré čítanie, aj keď mi kamarátka povedala, že patrí toto diele medzi tie slabšie, ale od tohto autora sa mi číta dobre - hlavne známe prostredie - a prípady o ktorých sa hovorilo, alebo písalo.
Kniha se mi líbila, jen mě zaráží, že v anotaci se píše o vraždě milenecké dvojice, jako o hlavním motivu a přitom na toto téma "přišla řada" až na konci knihy...
I ked kniha sa mi páčila, musím povedať že tá prvá tretina knihy (žumpácka) bola trocha zdĺhavá... ale inak GooD :) 4/5
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
A máme tu ďalšiu, v poradí 12-tu knihu, od slovenského spisovateľa Dominika Dána. V deji zasadenom do rokov 2002 a 2003 sa stretávame s celou „mord“ partiou.
Riešený prípad je zaujímavý, zo začiatku mierne zmätený z dôvodu väčšieho počtu dejových línií, ale všetko sa nakoniec utrasie a zapadne na svoje miesto. :-) Určité pasáže boli pomerne zdĺhavé, avšak popri riešení hlavného prípadu v knihe samozrejme nechýbajú vtipné vsuvky hlavných protagonistov partie „vraždárov“. Po prečítaní anotácie je jasné, akým smerom sa bude prípad uberať, a preto ak chcete byť v napätí do poslednej stránky, radšej si ju nečítajte. :-) Čo sa týka života detektívov, tak táto kniha prakticky nadväzuje na knihu Knieža Smrť, takže pre plnohodnotný zážitok knihy odporúčam prečítať v poradí Hriech náš každodenný, Knieža Smrť a Studňa.
Pre mňa „dánovka“, ktorá opäť nesklamala a už pozerám po ďalšej. :-)
„Nie každý prípad musí byť hlavolam, aj keď sa začne zhnitou mŕtvolou neznámej totožnosti.“
A na záver typický príklad pracovnej morálky zrejme nielen na oddelení vrážd : :-)
„Tak máme o desať pol, ešte je pracovný čas, takže všetci k šéfovi, máme nový príp...“
„Choď do riti!“
„Vyser si!“
„Dám ti po hube, a hneď je po pracovnom čase!“
„Ty máš výjazd, ty si choď, debil!“
„Zbaľme sa a zdrhajme, decká!“
Všetci boli nadšení, že môžu ostať v robote aj po pracovnom čase.