Suchý hadr na dně mořském
Ivana Chřibková
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268345/suchy-hadr-na-dne-morskem-268345.jpg
4
251
251
Suchý hadr na dně mořském série
1. díl >
Neuměla šplhat. Chtěla být prodavačkou jako teta Bedřiška s velkýma prsama. Nenáviděla kostel, do kterého musela chodit, a nechtěla vodit svého bratra do školky, protože byl tlustý a do punčocháčů jí s ním museli pomáhat ostatní. Měla ráda knížky a nechápala, proč ostatní ne. Měla jiné zapínání na školní aktovce a myslela si, že to je ten důvod, proč jí do její oblíbené knížky malují kosočtverce. Krátké kapitoly, vtipně odrážející dění na vesnici, trampoty dospívajícího člověka i těžké soužití s rodiči, kteří se vzali pouze a jenom kvůli vesnickým konvencím, nicméně ukazují, že je možné život brát i z té veselejší stránky. I když si na ten okamžik někdy musíte chvíli počkat. To, co se v jí dětství zdálo jako fakt a v patnácti vypadalo jako špatný sen, v osmnácti přerostlo v něco, kvůli čemu stálo za to sáhnout si na život. Na samotném konci však zjistíme, že na každý problém existují pouze dva úhly pohledu. A ten pozitivní vyhrává.... celý text
Přidat komentář
Proč? Proč??? V pátek jsem se s Palivem tak zlískal, že teď v neděli stále ještě nemůžu řídit a tak cestu domu převzala paní domácí. Jelikož rozečtenej poslední díl Knausgårda byl v kufru, tak jsem otevřel jednu z knih, kterou si pořídila paní domácí na blind a větší sranec jsem nečetl od Alchymisty a Vlhkých míst.
Paní autorka působila v týdeníku Ano a poté jako šéfredaktorka webových stránek Novy. To jsem si bohužel přečetl až po dočtení. 230 stran jsem přečetl na jeden zátah, protože sloh odpovídá jejím předešlým pracovním zkušenostem a čte se to jak krabice od mlíka. Ale chudák paní za to vlastně nemůže. Jen je mi dost líto těch peněz, který jsme za tu knihu dali. Místo toho jsme je třeba mohli zapálit, nebo hodit do kanálu.
Příběh jsou rádoby vtipné krátké kapitoly popisující život a vyrůstání holky z vesnice, která se zamiluje do kněze a začne pracovat v centru pro mladé narkomany. Proč? Proč??
Asi jsem po knize sáhla v dobré chvíli, líbila se mi. Několikrát mě rozesmála, fajn oddychovka třeba na léto ;)
Nejdřív mě připadlo, že někdo četl Hrdý Budžes a pomyslel si to napíšu taky. Pohled na život od dětství , věčně blinkající tlustý bratr , první lásky a problémy v lehkém stylu .Zábavné a humorné , oddechovka.
Knihu som si kúpila s tým, že to bude niečo veselé, čo ma pobaví, ale bolo to sklamanie. Kniha je skôr smutná, hlavná hrdinka je otravná, stále sa len ľutuje. Škoda papiera.
Kniha je z počátku trochu toporná a rozpačitá, ale když člověk překousne slabší rozjezd, brzy pochopí, že nejde jen o naivní dětské plácání, ale stane se svědkem rozvíjejícího se autobiografického příběhu a autorčina dozrávání. Líbí se mi její lehký, až úsečný vypravovací styl, odpouštím i vulgarismy. To tápavé dospívání mi připomnělo mě samou, a věřím, že to je to, čeho chtěla autorka dosáhnout - donutit čtenáře zavzpomínat na vlastní dětství a dospívání, i na všechny ty ohromné bolesti a problémy, které se z dnešního dospělého pohledu zpět zdají malicherné a úsměvné, i když někdy s tragikomicky hořkou pachutí.
Z počátku jsem byla z knihy hodně rozpačitá, ale za půlkou jsem se několikrát přistihla, že se při čtení usmívám nebo že cítím v očích slzy...
Knížka mne zklamala na celé čáře. Nepřišla mi vůbec humorná, ani úsměvná, naopak vzbudila ve mne jen pocit zoufalství a beznaděje či lítosti s hlavní hrdinkou, která se v životě jen tak plácá a nemůže najít smysl svého života. Jazykový styl byl hrozný - možná chtěla autorka napodobit povídky od Šimka s Grossmannem, nevím, prostě ten jakoby dětský jazyk mi nesedl. A ano, nemám ráda knížky, které nás asi mají nějak poučit, a přitom je v nich plno vulgarismů, kouření a pohrdání Bohem. Tak jen doufám, že autorka nečerpala z vlastní zkušenosti, jinak je mi jí opravdu líto...
Odpočinková knížka. Krátké kapitoly a svižně plynoucí děj. Táta, máma, brácha a hlavní hrdinka. Jejich život od dětství až po ranou dospělost hrdinky. Aspoň mi to znovu připomnělo, jak moc ovlivňuje pohoda v rodině život dětí. Pak už je škoda litovat toho, že většina hádek byla úplně zbytečných. Děti si to v sobě nesou.
Na tuto knihu jsem přišla díky Mangolii, viz komentář níže, lépe bych to nenapsala, proto se nebudu opakovat :-). . Myslím, že kniha trefněji zasáhne starší "cílovky". . kolikrát jsem si vzpoměla na sebe :-), na problémy, nad kterými jsem se nyní pousmála (někdy i nahlas :-), které rozhodně v době prožívání nebyly banální a už vůbec ne k smíchu. . . :-))!!!! Rovněž si také myslím, že nešlo o rize humornou knížku (byly tam chvíle, kdy mi bylo smutno, líto. .:-(((( . ).. .taková skorozpověď, vyprávění dívky od 6 do 20plus. .úžasně psaná s ještě úžasnějšími obraty. . . . až mě napadly obraty dnešní mládeže:"Teda to jsou hlášky, kam na ně spisovatelka chodila??? :-). . .. .prostě doporučuji!!!!. .
Začínala jsem číst s rozpaky nad tím, co to bude za dětské vypravování, na hrdinku jsem si musela chvíli zvykat (a také na nejasné časové přechody, kdy jsem jen odhadovala, kolik jí to teď je roků a proč říká to, co říká). Krátké kapitolky s trefnými názvy mě ale pěkně posunovaly dál, z dětství k dospívání. Odtud to začalo být opravdu zajímavé čtení o jedné netuctové dívce z vesnice, co to nemá lehké a přistihla jsem se při tom, jak jí moc fandím. Není to typický románek pro dívky, ani vyloženě humorná knížka a nějaká ta peprnější slova tam možná někomu budou vadit, jako mě zpočátku (ale k hrdince prostě patří). Dočetla jsem s uspokojením z povedené knížky, kterou doporučuji těm, co jsou (nebo někdy byly) takovými nebo jinými holkami. A taky se mi líbí název i úprava knížky.
Musím říct, že jsem se u téhle knížky kolikrát opravdu hodně hlasitě smála, takže ji nedoporučuju číst v mhd, jestli nechcete, aby se za vámi lidi pohoršeně otáčeli :D
Štítky knihy
humor pro ženy česká literatura dospívání rodinné vztahy šikana vesnice český venkov české rományAutorovy další knížky
| 2015 |  Suchý hadr na dně mořském |
| 2017 | Když to tam není, tak to tam nehledej |
| 2019 | Kdoule |
| 2020 | My z Ulice |
Vyprávění malé dívenky až do jejích cca 20let života. Při čtení jsem se usmívala a bavilo mě to moc,jelikož když člověk vyrůstá ve stejné době,v jaké je kniha zpočátku psaná,zavzpomíná,cítí nostalgii a takové pohlazení.