Svätý Tomáš Akvinský
Gilbert Keith Chesterton
Kniha britského spisovateľa a katolíckeho filozofa Gilberta K. Chestertona Svätý Tomáš Akvinský nie je klasickým životopisom. Aj keď v úvodnej poznámke autor čitateľa skromne uisťuje, že nechce byť ničím väčším než „len populárnou skicou veľkej historickej osoby, ktorá by mala byť pre svet viac známa“, predkladá nám takmer filmový príbeh stredovekých kultúrnych dejín prostredníctvom výnimočného farbistého štýlu rozprávania o tejto postave z dejín kresťanskej Európy. Cez optiku triezveho rozumu a pravdivosti rozvíja svoj postoj k svetu a viere, pričom ako východiskový bod mu slúži samotný sv. Tomáš Akvinský. Obaja títo veľkí muži majú pritom, ovládaní vášňou pre pravdu, schopnosť vyjadriť neviditeľné a ťažko uchopiteľné veci takým spôsobom, ktorý sa pre čitateľa stáva inteligentným zážitkom.... celý text
Duchovní literatura Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 2022 , Spolok svätého Vojtecha (SSV)Originální název:
Saint Thomas Aquinas, 1933
více info...
Přidat komentář
Len si to predstavte, Chesterton píše o Tomášovi Akvinskom. Nie je táto predstava sama o sebe podnetná? O čo viac ma potom prekvapila samotná kniha. Popravde to bola moja prvá kniha od Chestertona a asi budem patriť medzí tých "love him". Chestertonov štýl je vskutku štavňatý a farbistý, zároveň však pokorný a kľudný. Zaujímave pnutie.
Kniha o Tomášovi Akvinskom nie je klasickým životopisom. Chesterton si vyberá niekoľko legiend či historických poznámok a tieto následne brilantne rozvádza. Kniha je skôr obsahom dojmov z Akvinského, ako jeho verný životopis. Chcesterton si na základe svojej predstavivosti vymieňuje samotného Akvinského.
Najväčšiu hodnotu však mala asi posledná časť knihy zaoberajúca sa tomizmom. Je potrebné povedať, že túto náročnú filozofickú úlohu splnil Chesterton na prekvapivo vhodnej popularižačnej úrovni. Tak ako sám hovorí, je to len štartom do štúdia Tomáša Akvinského, avšak štartom veľmi dobrým.
„Lidé si jaksi představují, že každý, kdo zlidšťuje božské, musí je zpohanšťovat, aniž si uvědomují, že zlidštění božství je vlastně nejsilnější, nejhutnější a nejneuvěřitelnější dogma ve vyznání víry. Když svatý František hleděl na lilie polní nebo ptactvo nebeské, stával se podobnějším Kristu a nikoli jen Buddhovi; a když svatý Tomáš zdůrazňoval, že Bůh a Boží obraz vešli skrze hmotu ve styk s hmotným světem, stával se křesťanštějším a nikoli jen aristotelštějším. Tito světci byli v nejpřesnějším smyslu toho slova humanisté, protože zdůrazňovali nesmírnou důležitost lidského bytí v teologickém plánu věcí.“
Být svědkem Chestertonova myšlení a argumentace je zážitek! Je to trochu jako sledovat zručného skořápkáře: stačilo se na chvíli přestat soustředit a už jsem z rozjetého vlaku jeho úvah viděl jen zadní světla :-) Ale stálo to za to, různých teologických intuicí, náznaků a nárysů myšlenek mi bylo nabídnuto hodně (radost a originalita svatosti oproti jednotvárnosti a fádnosti hříchu, význam těla pro teologickou plnost bytí … a mnoho, mnoho dalšího), k okamžité reflexi i potenciálnímu budoucímu mudrování - a ani nevadilo, že svatý Tomáš je pro něj často jen výchozím bodem, ze kterého se pouští do představování svých pohledů na svět a víru a zapáleného boje proti všemu, co vnímá jako nezdravé a heretické.
Chestertonův konfrontační styl jsem docela dobře snášel, prostě jsem si jeho povídání jaksi „vnitřně překládal“ do pro sebe akceptovatelné podoby. Pochopení jsem měl i pro ty z jeho myšlenek, které už zastaraly: teologie je dynamická věda a co šlo zastávat před sto lety už dnes hájit nelze (že se vědecká a teologická pravda v Bibli zcela nepřekrývají se dnes studenti teologie učí už v prvním roce studia), to je nutné chápat a nelze za to autorovi spílat.
Ve větších rozpacích jsem ale byl tam, kde Chesterton hodnotí jiná náboženství nebo modernitu své doby. Zredukovat konkurenční systémy na pár nejvíc negativních aspektů, na takto vzniklého slaměného panáka zaútočit a pak se radovat z toho, že katolické křesťanství slavně triumfuje? Hm. Marně přemýšlím, k čemu by mi něco takového mohlo být užitečné.
Skvost, od začiatku jasných 5*, nabité myšlienkami, ktoré treba sledovat, aby neušla ani 1 skvostná pointa. Už som čítala pár zivotopisov sv. Tomáša, ale žiaden ktorý by ho vykreslil tak dobre. Chesterton má schopnosť veci domyslieť, nielen uviesť fakty, ale opýtať sa správnu otazku prečože sú veci práve takéto, aká je logika za takýmto správaním a pod. Čitateľ sa cíti akoby čítal detektívku, nie životopis. ( a to ma byť pochvala :-) )
Citát - "Jistý vynikající viktoriánský vědátor s oblibou prohlašoval, že dítě vůbec nevidí trávu, nýbrž jen jakousi zelenou mlhu, odraženou v drobném zrcadle lidského oka. Tato ukázka racionalismu na mne vždy působila jako něco téměř šíleně nerozumného. Není li si jist existencí trávy, kterou vidí za sklem okna, jak si může být u všech všudy jist existencí sítnice, kterou vidí pod sklem mikroskopu? Jestliže zrak klame, proč by nemohl klamat vždycky?"
Autorovo nadšení z konverse ke katolické víře a obhajoba její nauky je velmi nakažlivá. To ale neznamená,že by jeho odborný popis středověku,postavy sv.Tomáše a jeho srovnávání se sv.Františkem, bojů filosofických škol a ,ano, "chestertonovsky nekorektní",jak níže uvedl uživatel,zúčtování s Lutherem,nebylo objektivní .Pro mne ,jako člověka,který o katolících a víře ví jen to, co napíšou média,nebo je ovlivněn tendečními filmy jako Jan Hus od Vávry,či Kladivo na čarodějnice ,to bylo sice velmi obtížné čtení,mnoha pasážím jsem nerozuměl ,musel jsem se vracet a vstřebávat přečtené,ale zároveň překvapivé a objevné,že všechno je jinak, než co mne učili komunisté anebo co mne předkládá o katolících Blesk či AHA! Za sebe můžu říct,že Chesterton mi vyrazil buchty ateismu z rukou a rozšlapal bábovičky skepticismu na písečku mého světonázoru.Brečím a jdu žalovat mamince ,kde si teď mám hrát?.Děkuji.
"Pro něho (Tomáše) má hlavní význam vždycky to, že Člověk není balonem stoupajícím k nebi, ani krtkem ryjícím jen v zemi, nýbrž něčím jako strom, jehož kořeny živí země, zatímco jeho nejvyšší větve jako by se zvedaly téměř až ke hvězdám."
Oběma velkým mužům, kteří se v knize setkávají, můžeme závidět intelekt i schopnost vyjádřit neviditelné a těžko uchopitelné v úžasném řádu a uspořádanosti. Taky absolutní zaujatost a lásku pro nahlížení na svět skrz střízlivý rozum a pravdivost. Prostou všech afektů a vypočítavosti. Pravda, Chesterton si dokáže svými paradoxy získat čtenáře. Ale jen proto, že sám je nadšen osobností a pokorou zakladatele tomismu.
Čtení nebylo snadné, nedalo se ošidit soustředění a i tak jsem se často vracela a chvílemi přemýšlela nakolik chápu, co čtu:)
Přes všechnu obtížnost to byla osvěžující regenerace v přehledném a smysluplném světě rozumu a pravdivosti.
Závěrečná kapitola srovnání středověké reformy a lutherské Reformace je chestertonovsky nekorektní.
Obdivuhodné intelektuální schopnosti, vášeň pro pravdu, pokorné a milující srdce - pro mě neodolatelná kombinace. Kdybych do Tomáše nebyla zblázněná už dávno, musela bych si jej zamilovat při čtení této knihy - takovým způsobem o něm Chesterton píše! A je to Chesterton od první do poslední věty. Tu stovku stránek nelze jen tak přelétnout pohledem. S obtížemi bych dokázala najít větu, kterou by bylo možno jen tak přelétnout pohledem. Téměř každá si žádá plnou pozornost.
V dnešní době, přeplněné emocionálními apely a touhou nadělat co největší hluk, je tak útěšné a osvěžující číst o někom, kdo celým svým životem, s trpělivostí a nádhernou pokorou hájil rozum a jeho schopnost poznávat pravdu. Jedna z mých nejmilejších, nejcennějších knih.
Přečetla jsem asi třetinu knihy a byla jsem nadšená živým a barvitým popisem této velké postavy z dějin křesťanské Evropy. Chesterton jako skutečný "mistr pera" nám předkládá téměř filmový příběh středověké moudrosti, ale i složitosti doby. Stačí si přečíst líčení Tomášova mládí, abychom leccos pochopili:))
Štítky knihy
svatý Tomáš Akvinský, 1225-1274
Autorovy další knížky
1966 | Povídky otce Browna (8 povídek) |
1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
1989 | Modrý kříž |
1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
1924 | Anarchista Čtvrtek |
No teda, pre mňa boj na etapy, ktorý niekoľko krát skončil rezignovaným odložením, opätovným túžobným pokukovaním a nakoniec "jakž-tákž" dobojovaním. Varovanie pre "hltačov" biografií hneď v úvode! Toto v žiadnom prípade nie je typická faktografická biografia Tomáša Akvinského. Dlho som premýšľal, ako nazvať toto dielko a myslím, že "úvaha o úvahe o Tomášovi Akvinskom" je celkom presné. Úvaha je to však hutná, originálna, étericky zabiehavá a podnetná. Pre lepšie strávenie tejto "čestertonovky" odporúčam predkrm v podobe ľahkej porcie faktografie z Tomášovho života - napríklad Mircea Eliade (Náboženské predstavy časť III.) alebo Indro Montanelli. Tých zopár faktov, ktoré sa o Tomášovi dozviete Vám veľmi osožne pri čítaní tohto dielka pomôže, pretože sa ukážu ako oporné body a smerníky pri autorovom myšlienkovom košatení, tak náročnom na pozornosť a ducha. Autor je totiž náročný dozorca, ktorý nemilosrdne trestá odklon od textu stratou pointy. Nie raz, prichytil som sa, že blúdim v labyrinte slov bez významu či súvisu, ale uväznil som sa doň sám. Chce to naozaj pokoj a sústredenosť, ak chce čitateľ vychutnávať plným dúžkami.