Svět podle Prota / Na světelném paprsku
Gene Brewer
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/3499/bmid_svet-podle-prota-na-svetelnem-paprs-iKV-3499.jpg
5
439
439
Svět podle Prota série
Manhattanský psychiatrický ústav přijme pacienta s vcelku banální diagnózou – tvrdí o sobě, že je mimozemšťan jménem Prot, návštěvník z planety K-PAX, vzdálené od Země pár tisíc světelných let. Jeho několikatýdenní pobyt v místní ozdravovně lidských hlav a duší však od základu změní život většiny tamních obyvatel i zaměstnanců – včetně vyšetřujícího lékaře, který se rozhodne celý případ podrobně zaznamenat. Prot se totiž nechová ani jako šílenec (ač trpí bludy), ani jako učený idiot (jeho znalosti vesmíru daleko přesahují vědomosti všech pozemských astronomů) a ani vyšinutě: podoben spíše šašku, jemuž je vše dovoleno, pronáší někdy s laskavým humorem, jindy s nemilosrdnou ironií své postřehy a názory o naší planetě a bytostech na ní žijících – zejména pak o těch, kteří sami sebe nazývají pány tvorstva. V kontrastu s tímto světem pak nadšeně popisuje harmonický život na K-PAXu, bez válek a náboženství, bez vražd páchaných na komkoli, bez pracovních povinností, ale i bez emocí. Právě toto idylické líčení a také několik drobných signálů v chování onoho prazvláštního a nezařaditelného blázna, který s oblibou komunikuje se zvířaty a s úspěchem léčí své spolubydlící, přesto naznačují, že jeho minulost skrývá nejedno až nelidsky kruté a nesnesitelně bolestné tajemství. Postupné odhalování jeho totožnosti – přerušené Protovou pětiletou nepřítomností – umožní čtenáři nahlédnout do nejedné pokřivené mysli nenormálních lidí, zmučené často tzv. normálními jedinci, a přinutí jej mimo jiné i zapřemýšlet, kde všude ve svém vývoji, úvahách a konání udělalo lidstvo, řítící se do globálních ekologických i jiných katastrof, chybu...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
K-PAX / On a Beam of Light, 2008
více info...
Přidat komentář
Toto bolo tak strašne naivné, že sa čudujem sama sebe, že som to dočítala do konca. Nerozumiem tomu vysokému hodnoteniu.
Po přečtení některých knih mívám v duši hřejivý pocit spokojenosti. Pocit, kdy to prostě "cinkne" a já zavírám knihu s úsměvem na tváři. A toto byla jedna z knih, která po dočtení poslední strany prostě a jednoduše cinkla. Bylo to krásné, milé, citlivé, četlo se to skvěle. Vyprávění psychiatra mě bavilo, stejně jako popisy onemocnění dalších pacientů MPÚ, které mě zaujaly natolik, abych si volnočasově vyhledal informace o duševních poruchách. Ke knize bych měl možná dvě tři výhrady, a to z hlediska nevysvětlení určitých věcí, ale... dnes nebudu hnidopich. "Stále se mi stává, že někdy v noci vyjdu ven a dívám se do nebe, někam k souhvězdí Lyry. A pořád si říkám, jestli..."
Pokud bych měla říct pouze jednu knihu, která je dle mého názoru nejlepší na světě, dala bych tuto :)
Kniha pro mě byla de facto primárně zajímavá hlavně z pohledu, jak moc zranitelná je lidská duše, co všechno náš mozek dokáže a jak málo stačí k tomu, aby se kdokoliv z nás stal "bláznem". Teprve pak je zde pro mě jakési poselství lidstvu, které zajisté přiměje k zamyšlení a ač tu hodně lidí píše, že je svět K-Paxu příliš naivní, nebrala bych to tak doslova, myslím si, že autor schválně myšlenku ideálního světa přepískl, právě proto, aby čtenáře doslova donutil přemýšlet. Jen jsem tedy nenašla tu odpověď, jak zase jiní uvádí, zda prot je nebo není z jiné planetu, protože popis Robertova příběhu je zcela jasný, ale přesto je v pozadí spousta "nedořešených věcí" a různých nastínění, které člověka stále nechávají v nejistotě (viz Russellův pohřeb). Velmi se mi líbily obě dvě části knihy, každá z trochu jiného pohledu, hlavně mi ale byla velmi sympatická postava Roberta, rozhodně více než prot, dohromady však tvoří více než zajímavou "dvojku". Rozhodně stojí za přečtení a některé myšlenky by se daly tesat do kamene.
Dnes je to několik let, kdy jsem dočetla tuto knihu. U tohoto čtení se mi potvrdilo, že moje čtenářská "nespolehlivost", kdy knihy nedočítám, není tak úplně moje chyba, ale spíš chyba knih, které mi přichází pod ruku.
U této knihy jsem kolikrát nechala být i ten praštěný fejsbuk a četla a četla, třeba několik hodin a četla jsem i v práci, když nebyli zákazníci.
Celkový příběh se mi moc líbil, už jen proto, že témata psychologie a psychiatrie jsou mi dost blízká a zajímají mě. Příběh pacienta prota, který tvrdí, že je z planety K-Pax, kde neexistuje nic jako války, náboženství, školy, kde nikdo nepracuje - protože když je něco potřeba, vždy se najde někdo, to udělá, kde jsou si všechny bytosti rovni a žije se tam zkrátka lépe, než na Zemi, mě hlavně v první části okouzlil. Bylo to tak krásně očistné, utopické, pořád mi vrtalo hlavou – opravdu je to jen výplod nemocné osoby, nebo skutečně přivtělená bytost z jiné planety... ?
Taky se mi líbila protova věta (možná proto, že já a škola jsme si nikdy moc nefandily :D):
"Zdrojem vzdělanosti je touha po poznání. Když ji máte, školy nepotřebujete, A když ne, žádná škola ve vesmíru vám nepomůže."
Všechno mi to přišlo nějak povědomé a neumím říct proč. :)
Amnézie, bolístky pacientů, bludy...všechno tak smutné a v jádru i leckdy veselé a naopak. Prot měnil životy pacientů a spoustě z nich pomohl k vyléčení. Chvilku jsem taky přemýšlela, že bych ráda věřila, že "až se bude vracet, vezme mne s sebou."
No, ovšem postupně kniha odhalovala docela děsivé příčiny protovy samotné existence. Nechci popisovat celý příběh, jednak by mi to asi nešlo a taky nechci nic odhalovat těm, kdo by si chtěli přečíst knihu nebo shlédnout film, ale pár věcí ještě napíšu.
- Především se mi líbilo, jak je kniha psaná. Žádné zbytečně dlouhé popisy ani rozbory, pouze osudy nemocných lidí, hodně rozhovorů a témat k zamyšlení
- Je tam krásně popsané to, jak je vlastně těžké určit, kdo je psychiatr a kdo pacient. Kdo je vlastně normální a kdo je blázen? Nejsme všichni tak trochu blázni? :)
- Dozvěděla jsem se zase nové věci o nemocích duše, které se mi budou hodit
- Nevím, jestli to ze své malinké pozice mohu říct, ale pan psychiatr Brewer mi někdy přišel až odporně vyzvídající a poněkud hloupý, protože se prota ptal často na jednu a tu samou věc několikrát :D a byl na moji vzletnou mysl až moc „při zemi“. A když už se na scéně objevil Robert, tak jsem měla občas chuť ho praštit pomyslnými novinami, za to jak tlačil na pilu.
- Nevyřešenou záhadou v knize i v mé kebuli zůstalo to, jak se prot dokázal přemisťovat rychlostí světla….Jasně, pomocí zrcadla, ale pokud se jednalo jen o alter ego nemocného člověka, jak se to mohlo stát? Toto mi hlava nebere, ačkoliv moje fantazie by na tom dokázala zapracovat.
- Aktuální moudro: Jakékoli bytosti, které by toužily zničit jiný svět, vždycky dávno předtím zničí samy sebe
- Osud Roberta je velmi smutný. A vůbec všech lidí tam. Chvilkami mi z toho bylo opravdu velmi, velmi úzko. Snivé rozhovory o K-PAXU prolnuté tíživou realitou a minulostí ve mne zanechalo opravdu bizarní sled emocí. Ale dalo mi to naději, že když člověk chce, tak se může i z velmi zapeklitého útrpného bludiště své mysli dostat na denní světlo a dobře žít.
Knížku jsem četla v digitální formě, ale určitě si ji plánuji i koupit a přečíst ještě několikrát. Tohle je přesně ten případ, kdy se to vyplatí a budu ji chtít v mé domácí knihovně. :) Takže díky za tento zážitek.
Asi vše už tu bylo napsáno. Dokonalý příběh, trochu záhadný, ale hlavně nutící k zamyšlení. Film je super, ale nad knihu není. Doporučuji.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Nezapomenutelné myšlenky, příběh, který vás drtí, nutí vás přemýšlet, jestli je Prot odjinud anebo ne..neuvěřitelná story! Doporučuji číct!! Film byl taky skvělý, knihu však nepředčil.
Je to mnoho let, co jsem viděl filmové zpracování. Ačkoliv byl výkon Kevina Spaceyho excelentní, film jako takový jsem tenkrát nedocenil, resp. jsem tehdy nepochopil pointu, jestli je Prot skutečně mimozemšťan nebo duševně nemocný člověk...
Nejen odpověď na tuhle otázku mi přinesla skvělá knižní předloha, ve které se o Protovi dozvíte mnohem víc informací i díky druhému dílu Na světelném paprsku. Celkově se jedná o zajímavý a čtivý román se širokým tematickým záběrem, proto bych ho až tak úplně neřadil do žánru sci-fi.
prot na průzkumu na ZEMI, nebo obyčejný člověk, stižený neznámou pohromou, díky které se u něj vyvinula silná schizofrenie? Po některých protových odpovědích si nebudete jisti... vřele doporučuji.
Kniha, která mi otevřela tak trošku oči. Ke všem lidem a zvířatům se chovám k nim naprosto jako k rovným a nemám žádné předsudky a tak mě mají za to rádi, ale pokud si ten člověk nezaviní předsudek sám.
"Drogovou závislostí bude lidská společnost trpět pořád, pokud život bez drog nezačne být pro všechny, koho se to týká, přitažlivější."
"Nedávejte vinu za své problémy politikům. Oni jsou jen odrazem vás samotných."
"lidí s oblibou šidí sami sebe eufemismy, aby mohli dělat, jako že nejedí jiná zvířata: ne kráva, ale „hovězí", ne ovce, ale „skopové". Mezi bytostmi u nás tohle vždycky spolehlivě vyvolává smích."
Nejdříve jsem znala film, ve kterém byl K. Spacey naprosto famózní. Uchvátil mě natolik, že když jsem posléze četla i knižní podobu, už jsem ho prostě nedostala z hlavy. Což mi ale vůbec nevadilo, ba naopak, prot v jeho podání je nenahraditelný. Knihu řadím mezi jednu z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších, jaké jsem kdy četla. Prot i K-Pax mají v sobě zvláštní kouzlo, nutí nás přemýšlet o spoustě věcí a ať chcete nebo ne, určitě vás nějak ovlivní.
Svět podle Prota - výborný neotřelý příběh, originální myšlenky a vtipné pasáže. Když si vzpomenu na HOMO SMRDIENS tak se směju ještě teď. Dávám 5 hvězd.
Na světelném paprsku - něco tak nudného jsem už hodně dlouho nečetl, konec jsem už jen prolistoval. Neustálé omílání toho, co bylo řečeno v prvním díle. Žvásty o společnosti, kde neexistují peníze a soukromé vlastnictví, normy se plní na 150% a panuje mír a láska na věčné časy, to jsme už zažili za reálného socialismu. Ti co si prošli uranovými doly by o tom mohli vyprávět.
Ten nebetyčný rozdíl v kvalitě si dovedu vysvětlit jedině tak, že první část napsal Prot a druhou Gene Brewer. Nebo to bylo opačně?
"Vy lidé se považujete za nejchytřejší bytosti ZEMĚ. Je to tak?
Ano.
Pak tedy nevyhnutelně ostatní bytosti musí hovořit jednoduššími jazyky než vy, že ano?
Inu ...
Když tedy jste tak chytří a jejich jazyky jsou tak prosté, jak to, že s nimi nedokážete hovořit?
Čekal na odpověď. Bohužel jsem žádnou neměl."
Tak film byl fajn většinou to bývá slabý odvar, ale tohle se povedlo, škoda jen, že toho byla jen půlka
Skvělé! Kniha, která mě mnohokrát dokázala rozesmát, ale také jsem musel občas zatlačit slzu dojetí... To se mi nestává často.
Už před delší dobou jsem viděla film, který mě - jako jedna z výjimek potvrzujících pravidlo - zaujal více než kniha. Knižní předloha patří určitě k nadprůměrným literárním dílům; silnému, originálnímu příběhu ale podle mého názoru škodí přílišná snaha zanechat zde morální ponaučení, explicitní poselství o zkaženém (nenapravitelném?) lidském pokolení. Nevadí mi ani tak to, že soud o pozemšťanech vyznívá vskutku negativně (letmou zmínku o tom pozitivním, co člověk může světu dát, najdeme snad jen na jediném místě); vadí mi, že těch soudů o nás lidech je zkrátka v textu až moc, že vyznívají poněkud zkratokvitě, černobíle.
Jedna z nejkrásnějších knih jaké jsem kdy četla. Při jeho moudrých poselství lidstvu mrazí. Pro mě je prot rozhodně z K-Paxu a jednou se tam i vrátí a nic na tom nezměnilo ani pokračování knihy.
Kniha která mě nutila přeskakovat části bez hlavního hrdiny (abych se pak jen z perfekcionismu vracel k vynechaným částem a stejně zjistil, že jsem o nic nepřišel), si ode mne moc dobré hodnocení nezaslouží. A jak řekli už mnozí jiní, nejvíc mi vadil Protův domácí svět - autor je neskutečně naivní, pokud si myslí, že by něco takového fungovalo. Míním - dobrá, cizí druh možná nemusí řešit stejné sociální faktory jako my, rozhodně ale musí řešit věci ekonomické a politické, už to tak prostě je. Kde nic tu nic utopie není možná. Četlo se mi to mnohem lépe, když jsem si řekl, že je Prot ve skutečnosti cynický vtipálek z težce byrokratického korporátního světa, ještě větší díry, než je Země, a škodolibě si utahuje z naivních, lehko ovlivnitelných lidí, znejistitelných popisem levičáckého mokrého snu, u vyspělých ras již dávno opuštěného bludu... trochu indícií, že by to tak mohlo být, a dal bych hvězdiček více.
Prot je velice zvláštní osobnost, píše, myslí i vyslovuje své jméno s malým p. Prot je sice blázen, ale má oči otevřené a vidí mnohem dál a mnohem víc, než většina našeho pokolení. Jeho příběh a příběhy jeho spolupacientů čtenáře doopravdy nutí k zamyšlení. Jak tenká je vlastně hranice mezi šílenstvím a realitou…?
Část díla
Na světelném paprsku
1995
Protova moudrost (nebo šílenství)
1995
Svět podle prota
1995
Autorovy další knížky
| 2008 | Svět podle Prota / Na světelném paprsku |
| 2019 | Protovy světy |
Naprosto se stotožnuji se všemi myšlenkami a názorym které byly zmíněné v knize. Určitě jedna z nejlepších knih co kdy přečtu.