Svetová vojna Z
Max Brooks
Ľudstvo takmer vyhladila dlhoročná vojna so zombie. Povojnová komisia Organizácie spojených národov, pre ktorú autor pracoval, nemala záujem o osobné rozprávania preživších, hoci o konflikte vypovedali ďaleko viac ako štatistické údaje o miliónoch mŕtvych a nakazených. Preto sa rozhodol spísať toto svedectvo. Vznikol fascinujúci súbor príbehov, ktorý sa na globálnu epidémiu pozrel z najrôznejších uhlov. Opisuje prvý prípad nákazy v čínskej dedine Nový Ta-čchang, mesto živých mŕtvych pod Parížom, vzplanutie náboženského fanatizmu v Rusku či príbeh astronautov z vesmírnej stanice ISS, odkiaľ z výšky sledovali pravdepodobný zánik ľudstva. Ľudia na nákazu reagovali rozmanito, mnohí spáchali samovraždu, iní hľadali záchranu na odľahlých miestach, objavili sa aj podivné prípady kolaborácie živých s nemŕtvymi. Brooksova správa hovorí o ľudskej psychike aj o vojenskej stratégii, pričom zachytáva politické aj kultúrne reálie – práve tie boli v mnohých prípadoch kľúčom k záhube či prežitiu.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2013 , PremediaOriginální název:
World War Z, 2008
více info...
Přidat komentář
Skvělá filosofie coby-kdyby o zombie apokalypse. Autor naprosto skvěle rozebral spoustu úhlů pohledu na následky takové události a s každým dalším "rozhovorem", mě překvapoval záběrem různých míst a témat, které dokázal popsat a vyteoretizovat. K mínusu mu budiž, že by potřeboval někoho, kdo by mu jednotlivé rozhovory více rozlišil. Po delším čtení už bylo vidět, že píše různé věci pomocí stále stejné šablony, postavy, ač se snaží působit jinak, stále mluví a začínají víceméně stejným stylem. I přesto ale jedna z mých oblíbených knih a zoufale ji sháním v papírovém vydání do sbírky i ve fyzické podobě. ( několikrát přečteno jako e-book)(jo a na film se vykašlete)
Maxův pokus pojmout zombie jinak. Krátké rozhovory s lidmi z různých koutů země se snaží dokreslit extrémní podobu celosvětové války proti těmto vysněným monstrům. Co musím vytknout je to, že tímto stylem psaní zombie působí hrozně hloupě (jejich nadpřirozená podoba v kontrastu skepse a realizmu přeživších). Co oceňuji, tak to je právě reportážní styl, který žánr obohatil o další perlu. Knížka byla dobrá, nápady se mi hodně líbili, ale jak psali jiní, nebylo to příliš akční. To by ani tak nevadilo, kdyby autor přisypal více emocí. Jelikož knížka nenaplnila mé očekávání a ano, může za to film (prostě víc vědy Maxi!) :) tak za ***.
Výborné použití reportážního stylu. Autor se tak mohl vyhnout klasickým problémovým místům tohoto žánru (např. toho, že na vše přijde jediný hrdina, který jezdí všude po světě, jako ve filmu)
S úvodu "nářez", neskôr postupné vytriezvenie a ku koncu už celkom nuda. Pridávanie nových hrozieb na záver knihy podaných tak, že to bolo akoby celý konflikt bežnou súčasťou mi osobne prišlo ako..."včera som to na pive vymyslel - dnes to napíšem". Nakoľko išlo o uzatvorené dielo očakával by som, že bude konzistentnejšie, ucelenejšie. Reportážny štýl sa mi páčil a niektoré príbehy sú naozaj výborné a vyčnievajú nad zvyškom.
Miluji zombie tématiku, ale tuto knihu jsem přestal po chvíli číst. Není to kniha kde byste očekávali nějaký příběh a rozvoj postav, v podstatě jsou to jen rozhovory, a tento styl mě vůbec nezaujal. První kniha, kterou jsem nedokázal dočíst.
Dost často mě štve že na databázi není hodnocení 10/10 a jen 5/5.Jinak bych dal téhle knize trošku víc.
Ono do Walking dead jsem téma zombie nevyhledával spíše se vyhýbal.Před touhle knihou jsem viděl film ale to byl sh.. Úplně!
Kniha je lepší.Je napsaná tak jak je ale myslím že to není její mínus.Pro mě je to taková WC/MHD kniha která má tu výhodu že když jsem unavený nebo nemám tolik času,tak si dám jednu/dvě kapitoly a nějak si nemusím moc pamatovat děj do dalšího dne.
Jediné mínus je že ty delší kapitoly jsou většinou super.Ty menší si většinou nepamatuji protože tam jsou většinou i politické pasáže o (Mohly jsme,měly jsme,nemohly jsme) a ty to zrovna netáhnou.Ale většina knihy je ok.Líbí se mi že o každém místě je něco pravdy a není to čistá fikce.Za mě 7/10
Kniha mě překvapivě nudila. Knihy a filmy s apokalyptickou nebo zombie tématikou miluji, nicméně do téhle jsem se vůbec nemohla začíst a vlastně mi dělalo obtíže se dostat až nakonec. Neříkám, že byla nezáživná, spíš ten styl rozhovorů s lidmi mi nepřinášel uspokojivou pointu natolik, abych byla motivovaná číst dál. Je to škoda....dle mého názoru by se dala "Světová válka zombie" pojmout i líp.
Scenárista filmové adaptace poznamenal, že kniha vypadá jako zpráva OSN o zombie apokalypse. Měl pravdu, chlapec. Světová válka Z je zcela jiná než ostatní zombie horory. Ty zpravidla sledují stále se zmenšující skupinku nebožáků prchajících do bezpečí. I takové pasáže se v Brooksově knize objevují. Její podstata ale tkví v globálním záběru katastrofy. Autor střídá vypravěče, lokace i data, a k málokterým se vrací. Píše reportážovým stylem, do kterého občas prosákla akčnější pasáž. Kniha si drží výborné napětí a tempo. A je pekelně čtivá.
Neotřele psaná kniha na první dojem působí, jako by ji psal kovaný americký patriot, čerstvý student politologie popř. zapálený čtenář denního tisku fascinovaný fenoménem zombie. Předkládaná mozaika světového vypořádávání se s nemrtvými reflektuje mnohdy stereotypní vnímání toho či onoho národa; v čele dění pak pochopitelně stojí hrdinný americký prezident.
Českou verzi navíc bohužel notně křiví překlad, který se úplně nepovedl. Např. Antoniův val je podle pana překladatele "římská zeď Antonine", "Diet" ve smyslu politického shromáždění překládá zajímavě jako "Národní shromáždění Diet", občas se mu podaří velmi nečeské a někdy až nesmyslné znění věty či souvětí... naštěstí omezenému čtenáři ve svých četných vysvětlivkách blahosklonně osvětlí kupř. termín "gentleman".
Svým způsobem velmi pozoruhodná kniha, která nastavuje zrcadlo naší lidskosti a všeobecně uznávané etice, jež před tímto zrcadlem přísně zkouší. Skutečně tváří v tvář dokážeme udržovat všechny tyto zásady, o nichž se tak rádi myslíme, že jsou nám zcela vlastní, nejenom v období dostatku a blahobytu, ale i v období, kdy jde doslova o to kdo s koho?
- - - - -
"Vy rozmazlenci, vy si myslíte, že demokracie je Bohem dané právo? Očekáváte ji, vy ji přímo vyžadujete. Tak teď dostanete šanci si ji vyzkoušet."
To jsou přesně jeho slova. Byli jsme ti, kteří měli rozhodnout, kdo bude potrestán. Rozdělili nás do skupin po deseti a nechali nás, abychom hlasovali o tom, kdo z naší skupiny bude popraven. Genialita. Naprostá, vyložená, zkurvená genialita. Obyčejné popravy možná mohly posílit disciplínu, možná dokázaly zavést pořádek mezi jednotky odshora až dolů, ale tím, že z nás udělali komplice, nás drželi pohromadě, a to nejen prostřednictvím našeho strachu, ale i naší viny. Mohli jsme říct ne, mohli jsme odmítnout a nechat se sami zastřelit, ale my jsme to neudělali. Ten den jsme se vzdali svobody a byli jsme šťastní, že jsme to udělali. Od toho momentu jsme žili ve skutečné svobodě, protože jsme mohli ukázat prstem někoho jiného a říct: "Oni mi řekli, ať to udělám! To byla jejich chyba, ne moje! Já jsem jen uposlechl rozkaz!"
- - - - -
Mnohé z jeho návrhů na první pohled vypadaly bláznivě, ale když jste se dostal pod povrch, uvědomil jste si, že základem je nevyvratitelná logika. Vezměte si například ty nové trestní zákony, ty mě opravdu dostaly. Strkat lidi do klády? Mrskat je na náměstích? Co to jako je, Old Salem ne tálibánský Afghánistán? Dokud se člověk nezamýšlel nad tím, jaké možnosti se nabízely, znělo to barbarsky a neamericky. Co uděláte se zloději a lidmi, kteří rabovali, nacpete do vězení? A komu by to prospělo? Copak si někdo mohl dovolit vyhradit spoustu tělesně schopných lidí k tomu, aby krmili, šatili a hlídali další tělesně schopné lidi? A především - proč byste ty potrestané měl uklízet z očí veřejnosti, když vám mohou posloužit jako nedocenitelný odstrašující prostředek? Lidé se děsili toho, že ostatní lidé budou vědět o jejich zločinech. Ostuda je mocná zbraň. Neexistuje člověk, jenž by byl více než právo, takže občané viděli, jak nějaký senátor dostal patnáct ran za to, že se namočil do válečné šmeliny. Napomohlo to potlačování zločinnosti daleko víc, než kdyby na rohu každé ulice stál policista.
- - - - -
"Takže vy jste se nikdy nepokusili ten problém vyřešit?"
"Ale jděte... Můžete vůbec vyřešit chudobu? Můžete vyřešit kriminalitu? Je vůbec možné vyřešit nemoci, války nebo nějaký jiný společenský herpes? Není, do pytle. Jediné, v co můžete věřit, je, že se vám je podaří udržet na zvládnutelné úrovni a tak lidem zajistit, že si budou moci relativně v klidu žít. To není cynismus, to je dospělost." "Nemůžete zastavit déšť. Jediné, co můžete udělat, je postavit střechu a doufat, že jí nepoteče, tedy alespoň že jí nepoteče na lidi, kteří vás budou volit."
Bohužel nezaujalo. Po útrpné polovině jsem knihu odložila. Chyběl mi nějaký ucelený příběh a hlavní postavy. Naneštěstí bylo psáno stylem rozhovorů, pokaždé s někým jiným, vždy jen na pár stran a pak se zase přeskočilo jinam.Hojně se také probírala politika a rozhovory byly povětšinou podobné a o tom samém. Film se mi líbil, ale vlastně tahle kniha s ním ani nesouvisí.
Nejdřív mě zarazilo, že kniha je psaná formou rozhovorů a reportáží a to zpětně, když už je téměř po všem, zpočátku se mi četlo hůře. Ale právě ta syrovost toho, že se stalo a co se stalo, víceméně chladné vyprávění přeživších, to je na tom to, co dělá knížku tak až děsivou. Prostě se celkem bez otázek PROČ a JAK zetka vlastně vznikly pročtete válkou. Perfektní.
Znepokojující výpovědi obsažené v této knize vyžadují po čtenáři určitou dávku odvahy. Je na čase se postavit hrůzám Světové války Z tváří v tvář. Max Brooks se pochlapil. V sympatických 341 stranách shrnul vše podstatné týkající se období nemrtvých a jako bonus přidal dojemné příběhy přeživších, originální koncept celého příběhu a přiměřeně brutální popis bitev. O tomhle chlapíkovi ještě leccos uslyšíme!
Díky filmu jsem čekal, že bude příběh vyprávěný v reálném čase, ale Max Brooks se k válce vrací po deseti letech od jejího skončení.V rozhovorech postupně zpovídá mnoho aktérů bojů z řad vojáků, politiků, ale i obyčejných lidí, kteří bojovali se zombíky v různých částech světa.
A právě tento styl mě zklamal, přestože některé rozhovory jsou dobré, ale jejich neustálé opakování dokolečka dokola mě začalo nudit, takže jsem byl nakonec rád, že jsem se prokousal až ke konci.
Skvělá kniha, zajímavé investigativní pojetí, které ke konci zlehka ztrácí dech. Přesto silný zážitek a v neposlední řadě vynikající smysl pro historické detaily.
Knížka je opravdu poutavě napsaná, některé pasáže se čtou jedním dechem! Pěkně a hlavně uvěřitelně napsaná.
Páni, tomuhle říkám čtení, z kterého běhá mráz po zádech. Vážně nádhera. Zajímavá forma vyprávění (ok, oral history si tady autor trošíčku poupravil, ale proč by ne, že?) a pak to stupňované napětí, kdy tušíte, že se blíží katastrofa a nikdo jí nemůže zabránit. Jen bych ocenila, kdyby na mě tak okatě nevykukovala autorova americká národnost, ale možná ze mě mluví zklamání, že Evropa (hlavně ta střední) nedostala tolik prostoru.
zimomriavková záležitosť, na rozdiel od filmu, ktorý má s predlohou spoločný akurát tak názov.
Autorovy další knížky
2010 | Světová válka Z |
2010 | Zombie: Příručka pro přežití |
2013 | Zombie - příručka pro přežití: zaznamenané útoky |
2017 | Ostrov |
2021 | Devoluce: Očité svědectví o útoku seskvečů u Mt. Rainier |
Mám slabost pro hnijící, šourající se postavičky s touhou po lidském mase, takže je mé hodnocení asi dost zaujaté, ale v podstatě nemám knize co vytknout. Naopak se mi moc nelíbil film, který si vybral z předlohy jen něco a značně to překroutil, včetně konce, který mě dost otrávil. Velmi se mi líbí i způsob, jakým je kniha řešena a to rozhovory s různým typem lidí od civilistů po vojáky a z nichž každý má své osobní zážitky s průběhem zombie apokalypsy od jejího počátku a pacienta nula, až po finální vojenské tažení k postupné očistě světa a znovunastolení civilizace.