Syn
Jo Nesbø
Sonny je navonok poslušný väzeň. Odsúdili ho v osemnátich rokoch za dve brutálne vraždy, ktoré nespáchal. V modernej väznici, z ktorej sa údajne nedá ujsť, slúži ostatným väzňom ako spovedník a dáva im rozhrešenie. Hlavný inšpektor Šimon Kéfas je policajt zo starej školy. Sonnyho otec bol jeho kolega, kým nespáchal samovraždu. V liste na rozlúčku sa priznal k rozsiahlej korupcii. Sonny ho dovtedy vnímal ako dokonalého človeka, pre Šimona bol blízky priateľ. Ten list však obrátil ich svety naruby. Všetko sa zmení, keď jedna z väzenských spovedí odkryje ďalšie otcovo tajomstvo. Sonny utečie z väzenia a honba za pravdou a spravodlivosťou sa začína.... celý text
Přidat komentář
Tradiční nepřekonatelný Nesbo a nečekané rozuzlení. Na můj vkus sice více postav, ve kterých jsem se někdy ztrácela, vždy jsem se ale znovu našla a od čtení se už neodtrhla.
Neuvěřitelný napínák! Přestože od začátku je úplně jasné, kdo je vrah, objevují se stále temnější a temnější zápletky. Dokonce si až trochu uvědomuju, že jsem Sonnymu fandila... Celý příběh mi přijde jako hříčka se čtenářem, jen se nějaká nitka rozplete, hned jsou zamotané další. Další důkaz, že nic není tak černobílé, jak na první pohled vypadá... Já toho Nesba prostě žeru :D
Z počátku to vypadalo velice zajímavě. Opět to špinavé Oslo, kde sněží akorát tak koks a za pár dávek s vámi ztratí holka panenství a to i opakovaně.
A v tomhle zatraceném městě je věznice, kterou má pod palcem chlapík s napoleonským komplexem, který si dělá vlastní pravidla. A v tomhle kriminále sedí mladík, kterému je všechno tak nějak jedno a sedí tam jen proto, že když tam bude sedět, bude za to dostávat pravidelně heroin.
Vypadá to, že karty jsou rozdány a všechno bude klidně pokračovat k spokojenosti všech dál.
Přece jen všechno má svůj řád a ne nadarmo se říká organizovanému zločinu organizovaný. Emotikona wink
Mladík, ano ten flegmatický mladík, který sedí jen kvůli pravidelnému přísunu heroinu jednoho dne zjistí, že jedna dávná událost která jej nadobro zlomila se udála trochu jinak. A právě ta pravda o minulosti jej nakopne a začne měnit svou budoucnost a z věznice poměrně důmyslně uteče.
Fajn, těšil jsem se na explicitní násilí a také jej z počátku dostáváme, ale pak se do toho začne motat nějaká ta morálka, láska, svědomí, slušnost a romantická stydlivá erotika.
Hlavní postava projíždí textem jako horký nůž máslem a oproti nedůvtipné policii, kterou reprezentuje zase ušpiněný policajt s vnitřním démonem /zdravíme Harryho Holea/ působí jako superman.
A všechno to nakonec dopadne až moc dobře - láska a pravda zvítězí!
Na jednu stranu kniha popisuje svět, kde dvanáctileté holky šlapou, aby měly na fet pro svoje děti a na druhou stranu zase kniha tvrdí, že drogy zase nejsou tak špatné. Že feťáci ačkoliv jsou odpad společnosti jsou krásní lidé.
Autor vypiloval svůj styl a má knihu od knihy lepší zvraty a překvapení na čtenáře. Ale po mé Xté knize od autora to už nestačí.
Kdyby všechno v knize vzhledem k okolnostem dopadlo špatně, byl bych spokojen. Takhle mohu jen všem, kteří touží číst nějakou knihu od autora která nijak nesouvisí s detektivem HH přečíst Lovce Hlav a nebo se věnovat sérii Krev na sněhu, kde je sice druhý díl extrémně zamořen romantikou, ale nakonec to nějak dává smysl.
Musím říci, že jsem nečekala, že mne Syn dokáže upoutat víc, než série Harry Hole.
A stalo se.
Snad s výjimkou Sněhuláka, kdy jsem se cítila u čtení velmi podobně.
Propracovaný příběh, vykreslené prostředí i vztahy a to celé v neutuchajícím napětí.
Místy ten děj měl takový spád, že jsem si připadala na dně.
Uvědomila jsem si, že knihy autora na mne působí jakousi tísnivou atmosférou, že zkorumpovaná společnost v jeho podání poskytuje jen malý prostor pro lidskou naději.
Je to strhující čtení, ale nikdy bych se nechtěla ocitnou na takových místech.
Přesto závěr knihy vyznívá skrze pár slov epilogu tak, že máme jako lidé šanci. A to je dobře.
" Ale nezachránila ho moje láska k němu. ...zachránila ho jeho láska ke mně. Zachránil se sám"
"Tím, že Vám lásku opětoval"
"Amen"
Přiznám se, že to byla první kniha od tohoto autora. Dlouho jsem se mu vyhýbala s tím, že to není nic pro mě. Ale po přečtení Syna jsem naprosto nadšená. A budu dál pokračovat.
Za mě nejlepší kniha od Nesba hned po Sněhulákovi. Napětí od začátku až do konce. Vřele doporučuji. :)
Od autora jsem dosud četla pouze jednu knihu, která mě moc nenadchla, tenhle román tak byl ideálním kandidátem na druhou šanci. Na můj vkus je čtenář v průběhu čtení seznamován se zbytečně moc charaktery, přičemž některé mi přišly i celkem zbytečné.. To samé některé zdlouhavé popisy. Dále, co si budeme povídat, byl děj občas hodně nereálný, to, že se vězeňský uprchlík vlastně neustále pohyboval v blízkém okolí a přesto nebyl lapen.. To, že policie nehlídala dům, kde vyrůstal a který byl tak ideálním místem pro jeho úkryt. I přes to se mi však kniha hodně líbila, na čemž má velký podíl i hlavní postava, Syn, která mě zkrátka od začátku do konce bavila. A samotný příběh mě téměř po celou dobu dokázal udržet v touze po rozuzlení.
Připadám si trochu jako podvodník, protože jsem knihu nečetla, ale koupila si jako audio...co ale říct k ději? Přišlo mi to trochu jako Edmont Dantes alá Norsko (přeloženo: příběh o promarněném životě ve vězení a touze se za něj pomstít všemi prostředky)...
celkově mě kniha trochu zklamala. Začátek mě zajímal, prostředek bavil, ale konec už mi přišel zdlouhavý a nějak jsem si to neužívala...a ani ,,překvapivý" zvrat (ne, že bych to přímo čekala) to nezměnil, spíš mi to bylo jedno...
...a většina postav mě opravdu štvala...
Syn se Nesbøvi povedl a tento autor se u mne po nijak oslnivém Netopýrovi zcela rehabilitoval. Zajímavý příběh i jeho neotřelé podání z mnoha úhlů pohledu je velmi čtivé a zároveň téměř dokonale propracované. Autor si s ním bezesporu dal velkou práci. Plný počet hvězdiček nedávám pouze z důvodu, že se mi synovy kousky přeci jen občas zdály trochu moc superhrdinovské a z lehka (ale opravdu jenom z lehounka) chvílemi narušovaly uvěřitelnost celého dění. Každopádně knihu doporučuji, já sám mám okamžitě chuť pustit se do dalšího díla tohoto autora.
Opět napínavé a strhující. Konec byl klasicky Nesbovský. I zde jsem při čtení několikrát případ vyřešil, abych se o pár stránek dále dočetl že jsem se zmýlil a tak jsem mohl pokračovat v pátrání dál. Nesbo je v tomhle opravdu skvělý.
Opět mi docela dlouho trvalo, než jsem si uvědomila, že se opravdu odněkud nevynoří Harry. Kniha je samozřejmě výborná i bez něj.....ale zvyk je zvyk :-) Šimon mi tak úplně neseděl , ale zřejmě to bude tím, že jsem ho nikoli záměrně, srovnávala s Harrym. Sonny byl sympaťák, ale vyloženě láska z toho nebyla. Každopádně kniha jako celek úžasná, v typickém autorově stylu. Prostě špičková kvalita - jako vždy . A konec knihy ? Asi to tak mělo být.... Taky mě napadla verze pokračování... Uvidíme :-)
Nesbø mě opět uchvátil tak jak to umí jen on. Skvělý příběh, který vás na začátku chytne a do konce nepustí. Kupodivu jsem se modlila, aby hlavní hrdina -vrah- konec přežil. Trochu zarážející byly až nadlidské Sonnyho vlastnosti, ale to rozhodně neubírá na čtivosti.
Sakra to byl zase zážitek:)
Jakmile začnete číst, nepřestanete, pokud nemusíte.
Já nevim jak vy, ale já od začátku fandím Sonnymu a Šimonovi :)
Levák, Dvojče, Syn, Ďáblovo dítě - já teda nevím, ale zápletka byla skvostná a až po dočtení jsem si uvědomila ty lehké náznaky "kdo je kdo" a taky občas "proč".
Jo Nesbo je prostě Pan Spisovatel, říkejte si co chcete, ale mám takový dojem, že není lepšího severského spisovatele. Sice mi ještě chybí "Dívka, která ...", ale nemám pocit, že by JN mělo něco překonat:)
Krásné čtení přeji:)
Štítky knihy
drogy vězení, věznice norská literatura zločiny severská krimi norské detektivky severská literatura
Buď můžeme Syna číst jako napínavý detektivní román drsné školy, kde hlavní vyšetřovatel připomíná poručíka Colombo (s rozdílem, že jeho žena nevidí, ne že ji nikdo neviděl), a hlavní hrdina je mcbainovsky sledován očima nezaujatých svědků, kteří nemají pro další děj žádný význam.
Nebo se na román podívejme jako na biblické podobenství.
Pozor je to SPOILER!
Musel jsem si vzít na pomoc Wikipedii.
U Sonnyho je to zřejmé - Syn boží, který na sebe bere hříchy druhých, dává odpuštění, uzdravuje dotykem ruky, pečuje o ty nejubožejší, vystupuje z hrobu (vězení), aby spasil svět!
Šimon Kéfas - apoštol Šimon, kterému dal Mesiáš přezdívku Skála, aramejsky Kefas, česky Petr. Třikrát Ježíše zapřel, a pak ho následoval do hořícího Říma, aby pro něho zemřel.
Marta - praktická žena, sestra Lazarova, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých. Marta se přátelila s Ježíšem a právě ona uvěřila, že je Mesiášem, Synem božím, který přišel na svět!
Markus - evangelista Marek, který psal o životě a smrti Ježíše, ale nebyl očitým svědkem událostí, psal to, co se dozvěděl z doslechu - v románu vidí jen to, co se odehrává ve žlutém domě.
Ukřižování - scéna s naušnicemi na straně 257!
Pontius Parr, policejní ředitel, neboli Pontius Pilatus, prokurátor Judeje, který zatkl a odsoudil Ježíše.
Kalle Farrisen, drogový dealer, neboli Farizej, pokrytec, který vydává svoje bližní na smrt!
A Levi Thou?
Tahle hádanka mi dala vážně zabrat! .....Leviathan, pekelný kníže, veliká mořská příšera - velryba, závist, jednota pořádku a chaosu, hmoty a antihmoty, jing a jang.....odraz na vodní hladině!
Otázkou tedy není zda, ale proč? Hledání důkazů bylo vzrušující, ale nejsem zběhlý v čtení biblických textů, abych pochopil, jak to vlastně autor myslel?! Třeba mi s tím někdo pomůžete!
P.S. A co Ab Lofthus, Sonnyho otec, policista a zápasník? Ab jako Abel, který byl zabit bratrem Kainem? Podařilo se mi najít - Herbrand Lofthus (1889-1972), reprezentoval Norsko na letních OH 1912 ve Stockholmu v řecko-římském zápase, lehká váha! Víc jsem o něm nezjistil, kdo ví, třeba byl povoláním policista nebo tesař?!