Syn
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264687/bmid_syn-264687.jpeg
4
2560
2560
Sonny je ideální vězeň. V moderní, přísně střežené věznici Staten se těší značné oblibě, neboť slouží ostatním vězňům jako zpovědník – naslouchá jejich přiznáním a uděluje jim rozhřešení. Šušká se o něm, že na sebe bere vinu za zločiny jiných a odpykává si jejich tresty výměnou za pravidelnou dodávku drog. Vrchní komisař Šimon Kéfas, působící na osloském oddělení vražd, je policista ze staré školy. V jeden den dostane najednou nový případ a novou spolupracovnici. Ab Lofthus byl policista, Kéfasův kolega a dlouholetý kamarád a také Sonnyho otec. Kvůli podezření z braní úplatků spáchal před lety sebevraždu a jeho čin obrátil Sonnymu i Kéfasovi život vzhůru nohama. Roky ve věznici jednotvárně plynou do chvíle, než si Sonny nečekaně vyslechne jistou šokující zpověď a vydá se soudit živé i mrtvé.... celý text
Přidat komentář
Nesbo mě odrazoval tím, jak je v módě číst jeho knihy a já se tomu bránil.Nakonec jsem podlehl a sáhl po první knize co mi padla do ruky "Syn".Musím uznat , že ostatní milovníky jeho knih chápu.Zprvu jsem měl problém orientovat se v postavách a dějových liniích, ale postupem času jsem získával půdu pod nohama stejně jako Sonny.Kniha mě bavila a držela v napětí do samotného konce, takže pane Nesbo máte dalšího "závisláka" na vašich knihách.
Pokud se Vám nechce prodírat jinými sériemi od Nesba (přesto, vřele doporučuji! Série s HH jsou mé srdeční..), je tato kniha ideální. Jízda od začátku do konce. Dostane Vás!
Parádní "Nesbovina" ! Ten kluk prostě psát umí! Příběh plný korupce, závislosti, nenaplněné lásky. Do Sonnyho jsem se zamilovala (stejně jako do Nikkiho Sixe po přečtení knihy Heroinové deníky - ano, moje slabost pro sympatické narkomany je evidentní...). Bylo to čtivé, mělo to spád, všechno do sebe krásně zapadlo. Postav je tam sice hodně, ale kdo čte pozorně, rozhodně se neztratí. Pět hvězd zaslouženě!
Trošku se stydím to přiznat, ale dlouho jsem odolávala fenoménu "Nesbo" ... Lepší označení mě nenapadá :-) Odolávala jsem a nakonec jak je u mě zvykem, podlehla ... Jsem nesmírně ráda, že jsem neodolala a hned po přečtení této první knihy, je ze mě obdivovatelka Nesba a pustím se do jeho dalších knih ...
Dokonalá pomsta! Ruku na srdce, kdo Sonnymu nefandil? Vydal se soudit živé i mrtvé, kteří spáchali ten nejtěžší zločin. A dočkali se zasloužené odplaty. Zhruba někdy v polovině jsem si říkal, že Nesbo příběh trochu natahuje, protože se do té doby toho "zas tak moc nestalo". Ale přesně někdy v polovině nabral Syn neuvěřitelné obrátky a byla to fantastická jízda až do konce, navíc plná překvapení.
Ke konci jsem si říkal, kdo by nakonec mohl být tím největším záporákem ze všech, ale nijak jsem tu myšlenku nerozvíjel. A když se ukázalo, že jsem chvíli uvažoval správně, nebyl jsem až tak překvapený, jako spíš zklamaný, protože přesně to jsem si nepřál. Trochu z toho závěru mám smíšené pocity. Všechno do sebe skvěle zapadlo, ale naštvalo mě, když vyšla celá pravda najevo.
Při čtení jsem se skvěle bavil. Přečetl jsem celou sérii HH a už teď mám obrovskou Žízeň na další díl. Syn je hodně napínavý a dokonale promyšlený, což je u našeho "Džoua" mantrou. Navíc jeho výhodou je i to, že jde o samostatný díl. Upřímně říkám, že mi Harry až zas tak nechyběl, a rozhodně to jde i bez něho, i když samozřejmě pořád zůstává nejlepší. Napadlo mě ale, jaké by to bylo, kdyby on měl na triku případ, kdy musí chytat uprchlého vězně, který na všech hříšnících vykonává pomstu, a navíc dějově by ho ten vězeň upozadil, jako se to stalo v případě Sonnyho a Šimona. Nebylo by to úplně špatné, i když si jsem jistý, že by se to tak 99 % čtenářů nelíbilo, kdyby byl Harry upozaděn.
Dobře, lidi. Dám si krátkou pauzu, a pak se vrhnu na Lovce hlav a druhý díl Krve na sněhu. Potom přijde deprese, protože už nebudu mít od strejdy "Džoua" co číst až do té doby, než v květnu 2017 dostanu větší Žízeň než Kabáti.
Knížka zajímavá, napínavá, ne tolik drsná jako předchozí. To by mi nevadilo. Spíš mi chvílemi připadalo, že čtu milostný román. Konec jsem tušila už v průběhu čtení, takže velké překvapení se u mě nekonalo.
Poté, co jsem přečetla celou sérii s naším oblíbeným Harrym Holem, přišlo mi, že hlavní postavou v této knize byl spíše vrah, než vyšetřovatel. Nevím, Šimon mi jaksi nepřirostl k srdci a když se s ním něco stalo, nijak jsem to neprožívala. Naopak Sonnymu jsem držela palce na každé stránce a modlila se, aby z toho vyvázl..
I tak se mi ale kniha moc líbila, hodnotím čtyřmi hvězdičkami.
Dala jsem Nesbovi ještě jednu šanci a zkusila jsem Syna. Myslím, že jsem udělala dobře, byla to docela dobrá detektivka, i když jsem občas měla v postavách zmatek a některé věci mi přišly nelogické.
Moje první kniha od Nesba a dlouho jsem váhala jestli do ní jít ale musím říct že mě nezklamala naopak jsem si Sonnyho zamilovala i když to byl "padouch". Na serii o Harrym se chystam tak jsem dost zvědava...
Sonny strávil podstatnou část svého života ve vězení Staten, kde si užíval heroinu kolik chtěl, a kdo chtěl tomu poskytnul zpověď a rozhřešení. Jedná se o nejlepší vězení v Norsku, ze kterého nejde uprchnout a jednoho dne z něho uprchne a vydá se soudit živé a mrtvé. Na druhé straně je tu policista Šimon Kéfas, který se snaží řešit vraždy a jen tak mimochodem to byl nejlepší kámoš Sonnyho otce, který se za divných okolností zastřelil.
Jo Nesba považuji za celkem dobrého autora, ale nikoliv geniálního. Jeho knihy jsou dle mého názoru celkem obstojné a průměrné detektivky, kde všechny mají stejně zapomenutelný děj a stejně nezapomenutelného detektiva (Harry Hole).
V této knize však Harry není a místo něho tu je Šimon Kéfas – detektiv a trochu hajzl (nečekaně), který se nechová podle policejních nařízení, a musím říci, že mě z celé knihy přišel jako nejlepší. Poté tu je Sonny, kterého jsem už od první kapitoly ze srdce nesnášel. Bylo mi naprosto jedno, jak dopadne, protože většinu věcí měl naprosto pod kontrolou. Jestli znáte Milénium od Stiega Larrsona tak Sonny je v podstatě jako Lisbeth, až na to že neví nic o počítačích, mobilech a o všem moderním. Ale jeho suverénní počínání v jakékoliv situaci až moc připomínalo Lisbeth Salanderovou.
Ani náhodou se nejedná o klasickou detektivku, čteme zde o vyšetřování z pohledu policistů a zároveň o vraždách z pohledu vraha. A právě toto nám může pomoci knihu odlišit od miliónu jiných detektivek. Ale přesto se bojím, že za pár měsíců si už nebudu moci vzpomenout, co co se v této knize jednalo.
Na co také doufám rychle zapomenu je milostný trojúhelník, nechci spoilerovat a proto neřeknu mezi kým, jen musím říct, že to byla nejvíce klišé milostná zápletka, jakou si dovedete představit.
Knihu naštěstí zachraňuje její konec, kde se konečně dozvíme, kdo byl celou dobu ten špatný, ale vy i bez dlouhého přemýšlení to budete vědět od poloviny knihy a jenom doufáte, že se k závěru dopracují co nejdříve.
Jestliže nemáte přehnané očekávání, věřím, že si knihu oblíbíte, ale jestli znáte Nesba trochu více, budete většinu věcí očekávat a nic moc vás neudiví. A až na pár náhodných a naprosto geniálních stránek, kde je osud některých postav vylíčen tak srdceryvně, že se vám skoro bude chtít brečet, jedná o průměrné čtení bez překvapivých situací.
Jo Nesbo - Syn 65%
„Zemřeš, ale duše hříšnika, jemuž byly hříchy odpuštěny, bude přijata do ráje. Ámen."
www.mojeknizky.estranky.cz
Naprosto se ztotožňuji s názorem od Kent2004. Byla to má první kniha z proslulého severského krimi a kdybych měla soudit jen podle tohoto díla, tak teda to všeobecné nadšení naprosto nechápu, bohužel...
Dobrý a čtivý román, zajímavé postavy kladné i záporné. Bavilo mě to téměř celou dobu, mělo to napětí i různé zápletky. Drsné popisy jsem někdy tedy přeskakovala a zakázala jsem si pochybovat o úžasných schopnostech hlavního hrdiny (i když ...). Ale jo, občas se to dá, ale té korupce tam bylo vrchovatě (ačkoli ta je možná více uvěřitelnější, nežli jiné popsané skutečnosti).
I když tady nebyl Harry Hole, bylo to skvělé. Tentokrát nebylo třeba tolik krve, tolik nechutných způsobů vraždění, napětí bylo i tak dost a překvapivých zvratů jakbysmet. Nesbo prostě umí.
Této knize jsem se úmyslně po několik měsíců vyhýbala, neboť jsem velký a nekritický fanda Harryho H. a nechtěla jsem si pokazit dojem. Mé obavy byly naprosto liché.
Autor je severský mistr ve svém oboru a opět se mu podařilo stvořit další charismatickou postavu v podobě jakéhosi anděla pomsty Sonnyho, kterého si nelze nezamilovat. A ač je vrah od počátku známý, těch opravdových padouchů zbývá ještě dost, stejně jako napětí, zvratů a závěrečného překvapení.
Pane Nesbo, tohle se vám tedy povedlo a hodně !
Přesto, že byl začátek trochu rozpačitý, děj postupně získával spád a i v postavách (i s jejich pro mě složitými norskými jmény) bylo snažší se orientovat. I když se může zdát, že odstavec začínající popisem dosud nezmíněné osoby nemá s hlavním dějem co společného a akorát příběh komplikuje, je důležitým článkem ke spojitostem.
Nesbo nepíše jen strohé příběhy s do očí byjící předvídatelností, ale snaží se, aby každá informace měla svůj smysl a zapadla tam, kam má. A ta atmosféra, kterou jsem cítila při čtení Syna, byla stejně známá, jako při čtení HH, tak jako zcela nová, a o neméně skvělá.
První kniha od Nesba se kterou jsem měla tu čest. Ze začátku jsem z ní nebyla, tak jako někteří tady, nadšená. Ale čím víc se děj rozvíjel, tak mě to víc a víc dostávalo. Dobrý!
Štítky knihy
drogy vězení, věznice norská literatura zločiny severská krimi norské detektivky severská literatura
Skrýt reklamy
Další úžasná kniha od mého oblíbeného autora Jo Nesba. Do poslední kapitoly velice uzavřený děj. Do poslední kapitoly nikdo neví kdo je kdo. Jedna z nejlepších knih co jsem od něj četl. Možná i úplně nejlepší!