Ta zrzavá
Sára Saudková
Až brutálně upřímná a sarkastická zpověď od raného dětství po dospělou současnost. Skutečnost a fikce... Autorka ji popisuje z pohledu malého dítěte, dospívající vzdorovité holky, zamilované ženské, která vstupuje do světa mužů a nestačí se divit. Osudové setkání s Mužem, který ovlivnil její život a kterému ovlivnila život ona. Mateřství bez obvyklých sladkých přívlastků. A blížící se tragédie, ke které se nevratně schyluje. Anebo ne?... celý text
Přidat komentář
Zajimava knizka... Najednou me vcucla, zacatek byl totiz velmi pozvolny, a pak uz jsem se v pribehu ztratila.. Konec me dostal - hodne prkvapujici ;) a az rozbrecel.. A pak kde je hranice mezi snem a realitou ?? Sara je zajimava zena, a i kdyz neni moje krevni skupina, rada si ji vzdy proctu, poslechnu a podivam se na jeji dila ;)
Tak nějak nevím, co si o této knize vlastně myslet. Střídaly se u mě pocity obdivu, pochopení, často jsem se v tom i viděla a pak nudy a touhy konečně ji dočíst. První část zbytečně dlouhá a popisná, hlavně mě nebavilo, když o některých věcech mluvila opakovaně. Druhá část s Janem celkem zajímavá, mělo to lepší spád, ale všichni už známe ten příběh...třetí část, taková klidnější, rodinná, ovšem ta vsuvka v podobě love story na dálku mě abnormálně nudila, až jsem autorku začala podezírat, že si tou knihou pěje sama sobě ódu na svou odlišnost, na to, jak v žádném případě není stejná jako jiné ženy a je hodna mimořádného obdivu. Takže jsem byla ráda, za ten náhlý konec, kde realita splývala se snem a s fantazií. Jinak jazykově a stylově pěkné dílo, spousta pěkných spojení a poetických obratů, možná až moc přemetaforováno, ale celkově zdařilé. Asi se mi to vlastně líbilo.
Knihu hodnotím za tři hvězdičky. Dobrá slovní zásoba autorky, některá neotřelá slovní spojení, mírně rozvleklé vyprávění, pokrátila bych ho. Určitě je živel v kladném i záporném slova smyslu.
Knihu jsem přečetla díky tomu, že jsem viděla film Fotograf, který také beru jako uměleckou
nadsázku skutečného stavu věcí. Zrzavá v knize pro mě nepředstavuje vzor ženy, které bych se chtěla podobat, ale to je otázka vkusu. Jak vše bylo a je v reálném životě ví ona, Jan, Samuel a pár dalších lidí kolem ní.
Tak to se mi dost líbilo. Pro koupi knihy rozhodla, někde v hlavě uložená, vzpomínka na jeden rozhovor se Sárou S. s jejími neotřelými názory na mateřství, ženy i muže. Knížka mě bavila celá a všechno jsem její protagonistce ráda věřila, občas si sama zavzpomínala a něco si s ní i poprožívala. Je to přímá a zajímavá žena, nejen vzhledem a ještě k tomu fotografování umí i psát. Prozradí zde toho na sebe dost, ale nejspíš neuspokojí hltače bulváru. Je to velmi emocionální i realistické čtení pro ženy, nešetří zde sebe ani ostatní, ale není zlá ani pomstychtivá. Doporučuji, je to dobrý ročník :)
Jj Sárinka je moje káva. Když milovat i nenávidět tak na dřeň a pěkně si to prožít. Nečekejte žádné pikantní drby nebo pomluvy. První část o dospívání se dost vleče. Zajímavá je část o soužití s Janem. Další kapitola, to už jsou dětičky a ON. Poslední už moc nebavila. Ale mám podobné vidění na svět, muže, bioženy, děti a život jako Sára. Toto asi nebude moc počtení pro "bydlenkové mamči s mimísky a jejich manži".
Přečetl jsem všechny knihy vypůjčené z místní knihovny a tak došlo na knihu vypůjčenou manželkou.Ze začátku se četlo docela dobře, sem tam i vtipné.Říkal jsem si na nespisovatelku docela dobrý.Nejméně záživná byla část věnovaná dospívání.Nevžil jsem se do zlehčování problémů soužití s fotografem Saudkem.Snaha popisů vzájemných vztahů, vzletným a květnatým způsobem.Moc nám čtenářům neprozradila o svém skutečném životě.Poslední část zcela vymyšlená.Rozhodoval jsem se - 3 nebo 4*, nakonec jsem dal 3*.
Autorovy další knížky
2022 | Povídky, které pomáhají |
2018 | Déšť |
2015 | Ta zrzavá |
2017 | Zpocená záda |
2019 | Špína za nehty |
Co některé lidi vede k předvádění vlastního soukromí, kromě narcismu a hrabivosti, to se mi těžko chápe. Ale díky tomu máme my, obyčejní smrtelníci, co drbat, s čím se porovnávat, kam nahlédnout. Tahle ženská psát umí (překvapivě?), tohle nejsou jednoduché věty vypocené s deseti najatými pisálky, ale čtivý sled impresí, myšlenek a sebereflexí. Potěšilo mě, že to nestojí na Saudkovi (ani starším, ani mladším), že to není příspěvek do mediální války, i když sebeoslavné to samozřejmě trochu je. Ve výsledku docela příjemný exhibicionismus.