Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Bylo to lepší než Babička, ale na Oveho to nedosahuje. Knihu bych se zřejmě odložila, začátek byl na mě příliš zdlouhavý, ale vzhledem k tomu, že jsem ji nečetla ale poslouchala, díky Valerii Zawadské jsem nakonec udělila slabší 4 hvězdičky.
Backmanovy knihy jsem četla postupně, ale musím přiznat, že nejvíce mne přece jen zaujal Muž jménem Ove. Ostatní jsou sice psány ve stejném duchu, se stejným posláním či myšlenkami (člověk, který vyčnívá z řady; sociální cítění; tragikomický nádech..), ale už to není ono. Bála jsem se fotbalové tematiky, ale naštěstí je obsah zpracován nevtíravou formou, která však vystihuje autorův záměr. Byli tam věci na zamyšlení, na zasmání....ale Ove je Ove...
Moje první kniha od F.Backmana a rozhodně ne poslední. Britt-Marie mě bavila od první do poslední stránky. O Faxinu a sodě se mi bude snad i zdát :-)
Pěkné, ale nejlepší byl Ove, pak Babička a Britt-Marie je třetí :-) Ale až napíše další román, ráda si ho přečtu a zasměju se :-)
Po přečtení knihy mi došla slova. Teď jsem si přečetla ještě hodnocení a připadá mi už zbytečné něco dál psát. Tak jsem knihu "pouze" nominovala na Knihu roku 2016. Jen dodatek: Někdy mám strašnou chuť skočit... Někdy to dám... Někdy ne... Ha:-)
Já vám do toho samozřejmě nemám co mluvit, ale ráda bych vás informovala, že to byla skvělá kniha. :) A to ani nejsem milovnice fotbalu, ba dokonce neznám rozdíl mezi týmem a klubem. :-)
Již třetí kniha od Fredrika Backmana. Každá byla úplně jiná, ale v každé jsem našla znaky toho, že je napsal stejný spisovatel. Britt-Marie jsem kapátko měla ráda už v předchozí knize, i když tam hrála zápornou postavu. Ale teď jí mám ráda úplně bez předsudků celou takovou jaká je! A musím přiznat, že do předposlední stránky jsem netušila, jak to vlastně skončí :-) Moc hezký závěr. Děkuji za tuto knihu
Valerie Zawadská namluvila knihu na CD a tím zpečetila moji lásku k Britt-Marie, k této obsedantní okouzlující ženě. Naprosto doporučuji. Příběh nemá slabých míst, je vtipný a dojemný.
Po úspěšném Muži jménem Ově a (pro mě) obrovským zklamáním jakým byla Babička pozdravuje a omlouvá se, se tu objevila Britt-Marie. Ti, kteří četli Babičku, už Britt-Marie znají. A to je ten omyl. V babičce nevýrazná, nudná a prvoplánově protivná Britt-Marie je v této své knize naprosto dokonalá! Miluji tu její asociální a autistickou povahu. I přesto to s lidmi umí lépe než kdokoliv jiný. Je to nádherně citlivé a dojemné. Nemohla jsem přestat číst. Tady byla Britt-Marie se mi vryla hluboko do srdce.
Baba na zabití?
Pomalu, ale jistě současná švédská literatura nebude mít jen skvělé zástupce krimi literatury, ale i zástupce literatury humorné. Po skvělé Babičce, která pozdravuje a omlouvá se totiž přichází Backman s další skvělou knihou. Čtenářům, kteří babičku četli je postava Britt jistě dobře známá a proto ji doporučuji číst první a to už jenom proto, že v ní ještě není rozvedená. Když už jsme u té Britt, tak se jí pojďme na chvíli věnovat. Její postava je neskutečně skvěle napsaná. Litujete ji a přitom by ji část z vás pořádně naliskala aby se už konečně probrala. Rozhodně je fajn, že autor v textu alespoň trošku vysvětluje proč je vlastně Britt taková uzavřená, pedantská, proč se bojí odvázat atd. I když nakonec se i jednou opije a i kouřit bude. Ostatně Backman dokazuje, že svým postavám dokáže vštípit obrovský charakterový rozsah. V jeho Babičce, která pozdravuje a omlouvá se máme babičku, která dělá mírně řečeno převeliké skopičiny a je možná až moc akční, máme tu i její vnučku, která je na svůj nízký věk zase až moc přechytralá a vyspělá, ale zároveň i milá a zábavná. No a pak tu máme již výše popisovanou Britt, kterou si prostě přes všechny její charakterové vlastnosti oblíbíte. Místy je to chováním taková baba na zabití, ale svým způsobem na ní prostě něco je. I další postavy rozhodně hrají v příběhu prim. Například navenek gauner je skvělý kluk, vychovající své mladší sourozence atd. Popis prostředí se také rozhodně povedl a opravdu máte pocit, že onen Borg je snad opravdu ta pomyslná prdel světa. Co dál kniha nabízí? Třeba povídání si s krysou a různé rady na úklid. Kupříkladu prášek do pečiva na špinavé prostěradlo, pohovku, křesla a že jedlá soda vyčistí skoro vše. Samotný příběh pak plynuje odsýpá a neustále máte nutkání se smát či vám cukají koutky do úsměvu. Svou zásluhu na tom jistě má i sprostý, vulgární nespisovný jazyk v knize použitý. V textu se najde i pár skvělých hlášek. Jmenovitě za všechny třeba: Chová se jako by měl v prdeli zaražený citrón. Čtením tohoto příběhu si vlastně uvědomíte, že vy jste ještě normální a ani vám to čtení nezabere moc času. Kniha má 367 stran. Backman pak mnohé překvapí, že v poslední čtvrtině knihy rázem změní ráz příběhu z veselého na smutný a do děje zasáhne i smrt. Jakoby tím chtěl autor ukázat, že život není vždy jen veselý. Napjatě pak budete očekávat i konec. Zůstane Britt v Borgu a nebo ne? Vy však nemusíte čekat na mé procentuální hodnocení tohoto díla a to je 100 %. Tady prostě nemám co vytknout a už se těším, až se budu smát při čtení další knihy tohoto skvělého autora.
Obávala jsem se fotbalového prostředí, které moc nemusím. Ovšem a jako obvykle - Backmanův styl mě strhl. Nechci, aby to znělo banálně, ale je to asi nejkrásnější kniha, kterou jsem v posledních letech četla. Přiznávám řadu kapesníků.
PS: Po týdnu jsem knihu přečetla podruhé a s důrazem na každou scénu a celek. Stále deset hvězd:)
Tohle je opravdu krásný příběh:-)
Budete se smát a budete plakat a obojí vás zasáhne prudce a hluboko. Britt - Marie je krutopřísně hustá jako FAKT maso :)
Mojí sociálně nekompetentní maličkosti se ten příběh strašně líbil :-).
Smích skrze slzy, jak se říká. ǔsměvné a přitom smutné. Na začáku jsem nevěděla zda mám více litovat slečnu z UP nebo Britt-Marie.
Ke konci trošku moc protahovaná, ale holt věci srdce jsou občas protáhlé a kompikované... Konec potěšil!
Mám ráda zvláštní Backmanův styl psaní...smutek i radost ze života zároveň...mě se kniha líbila. I když babička je jeho top.
Měla jsem s tou knihou velký problém... dokonce takový, že to už už vypadalo, že ji odložím a nedočtu... ale zvědavost mi nedala a četla jsem dál a udělala jsem dobře...
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
"Oveho" mi doporučila kamarádka, pak jsem přečetla "Babičku" a jako poslední jsem si šetřila "Britt" ... Pro mě osobně to byl správný postup a myslím si, že kdokoli chce Tady byla Britt-Marie přečíst a měl by mít problém s její jedlou sodou, úklidem, ha, ...ha (které neznamenají smích :-) ... a dalšími jejími zvláštnostmi, měl by začít Babičkou ... Mně osobně Britt velmi přirostla k srdci, neleštím sice okna každé ráno, ale včera odpoledne po práci jsem to skutečně udělala :-) Nemám ráda fotbal a naprosto mě za normální okolností nezajímá, ale tady jsem si ho zamilovala ... A hlavně, jsem úplně, zcela a na vždy zamilovaná do knih pana Beckmana!!!