Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291501/bmid_tady-byla-britt-marie-nSQ-291501.jpg
4
1684
1684
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Můj obdiv k tomuto Švédovi se s touto knihou ještě zvýšil. Je těžké říci, která z jeho knih je nejlepší a ačkoliv jsou si v jistých rysech všechny podobné, všechny se čtou jedním dechem (nedoporučuji, pokud čtete před spaním a ráno brzy vstáváte, neboť je těžké donutit se, nepřečíst si ještě další kapitolu a pak další a další a ani se nestačíte divit, že už slyšíte venku štěbetat ptáčky:))
Pro ty kdo knihu ještě nečetl, se vyhnu tomu, abych prozradila děj, ale určitě nic nezkazím tím, když napíši, že Britt-Marie je velmi složitá osobnost, čímž může trochu připomínat Oveho, ačkoliv, zcela jiným způsobem. Jedno je ale stejné, v případě Britt-Marie ještě více výraznější a to, že autor čtenáři dává nahlédnout do nitra duše postav způsobem, že pokud máte srdce, není možné, je prostě nepochopit. V knize samozřejmě nechybí humor, kterým Britt-Marie opravdu velmi překvapuje. V knize Babička pozdravuje a omlouvá se, jsem k Britt-Marie měla více méně záporný vztah, ale po přečtení této knihy mohu říct na závěr jen jedno. Mám Britt- Marie ráda:)
Opět - stejně jako v případě "Babičky" budu kazit pěknou statistiku, ale opravdu nemůžu jinak: Jak jsem hodně milovala Oveho, brečela i usmívala se nad ním, tak "Babičku", stejně jako Britt-Marii bohužel ani nedočítám, ač se opravdu snažím. Divná osůbka, tahle Britt-Marie, infantilní, ujetá a pro mě nesympatická a nepochopitelná. Děti se taky nechovají jako děti, ale jako přechytralí dospělí. A korunu tomu nasadila večeře s krysou. Takže ne - za mě opravdu ne.
Jako vždy, když dočtu Backmana, dávám 5 hvězd. Je to můj oblíbenec od Oveho. Ač Britt-Marie nepřekonala "Babičku", zase to bylo skvěle napsané. Backman prostě lidské příběhy umí, jsou vtipné, jsou smutné, jsou okouzlující. Snad již autor pracuje na nové knize! Jo a pro fanoušky Liverpoolu jako jsem já, by tady měla být ještě jedna extra hvězdička za správný výběr fotbalového týmu autorem :-))
Neznám ostatní autorovy knihy, ale tahle mi přišla jak financovaná z projektu švédského Ministerstva sociálních věcí na podporu integrace mentálně postižených a podporu revitalizace maloměst. A byla by to fakt dobrá investice.
Nevím jak vás, ale mě vždy po dočtení dobré knihy zachvátí smutek. Kvůli tomu, že už je konec a že se s postavami z knihy už nesetkám. Alespoň co se týče Backmanových knih. Tady byla Britt-Marie je příběh plný vtipu, nádherné ironie, srdcebolů a smutku, ale i odvahy postavit se tomu všemu co se člověku děje, čelem. A někdy prostě stačí, aby lidé věděli, že tady jste...
Jsou knihy s příběhy, které rychle zapomenete, a které ve vás nezanechají žádné emoce, a pak jsou knihy obsahující příběhy lidí, kteří se vás dotknou až u srdce a nemůžete na ně zapomenout. Tady byla Britt-Marie je jednoznačně ten druhý případ. Myslím, že je důležité být tam, kde jsme potřeba a být pro někoho, ale je také pravdou, že u toho nesmíme zapomenout na plnění svých vlastních snů, protože život utíká mnohdy mnohem rychleji, než bychom si přáli. Možná stačí říct komu fandíš, aby se dalo poodhalit, jaký jsi a možná stačí napsat, co si myslíš a někdo jiný ti poví, že nejsi sám.
S tímto autorem bych ráda poseděla u kávy. Lidskost, jemný humor, pokora, skromnost. Všichni máme svoje trápení, nikdo na světě není se svým trápením sám.Nezoufejme a předávejme lásku, porozumění druhým.Všechny knihy jsou skvělé.
Tento spisovatel se začíná stávat jedním z mých nejoblíbenějších. Podle mě je to neskutečný dar umět psát takovéto krásné a humorné příběhy, které by člověk mohl číst pořád dokola. Opět se chvílemi smějete až se za břicho popadáte, chvíle dojetím (skoro) brečíte. Pokud jste předtím četli Babička pozdravuje a omlouvá se, tak je to určitě plus, protože o Kentovi a Britt-Marii už něco víte. Pokud jste ji nečetli, tak vůbec nevadí. Všem doporučuji, tato kniha vás chytne za srdce.
Britt-Marie je Ove v sukních. Kniha Tady byla Britt-Marie je další variací na Muže jménem Ove. A trošku v ní cítím i "Babičku". Vlastně se mi do ní nevčítalo nejlépe, protože jsem tušila od počátku, kam se příběh Britt-Marie asi bude ubírat a bohužel to bylo opravdu dle předpokladů. Po nějaké třetině knížky se tím, jak přibyly další postavy, děj pohnul dopředu i do stran. A já, i když jsem si od počátku říkala, že tentokrát už Backman od mě získá tak maximálně tři hvězdičky, začala váhat. Chvílemi se příběh katapultoval k hvězdám čtyřem, vzápětí ale zase klesl. Jak mi k srdci přirostl Ove i Elsa, Britt-Marie si ke mně prostě cestu neproklestila. Nějak jsem jí nedokázala uvěřit. Kdo si mě získal, byly děti z Borgu - ty Backman zase obdařil neuvěřitelnou tíhou a neobyčejností.
Když už jsem byla přesvědčená, že Britt-Marie si přece jen ty 4 hvězdy zaslouží, knížka měla v tu chvíli skončit. Jenže nekončila a plazila se zbytečně dál. Škoda toho, je to teda tak za 3 a půl a vzhledem k "Babičce", která byla pro mě mnohem nápaditější, to ke čtyřce nakonec nedoleze. (Ale díky Britt-Marie se k Babičce budu muset zase vrátit.)
Pro mě knižní překvapení, netušila jsem, že si tu svéráznou Britt-Marii tak zamiluji. Knížka plná laskavého humoru, krásných emocí a myšlenek, určitě předčila mé očekávání. Dojemné a vtipné dialogy s krysou, uklízecí vášeň Britt-Marie, svérázné postavičky v Borgu, vzpomínky na dětství, oddanost k manželovi, no u mě tato kniha zabodovala. Dokonce mám chuť si pořídit jedlou sodu a čistit okna octovými novinami! Britt-Marie mi dodala chuť žít a uklízet! Krásné!
Líbilo se mi to o trochu méně než kniha Muž jménem Ove, ale pořád je to tentýž Backman. Prostý příběh obyčejných lidí. Žádné exotické lokace, thrillerově nadupaný děj nebo hrdinové s nereálnými schopnostmi. Zapomenutá vesnice postižená ekonomickou krizí, nezaměstnaní bez naděje, děti bez budoucnosti. Nejméně pravděpodobným zachráncem takto špatně rozdaných karet je jedna hádavá důchodkyně z města. Přesto je síla tohoto obyčejného příběhu větší než u některých „přeleštěných“ příběhů z přeceňovaných bestsellerů.
Těším se na švédský film Muž jménem Ove podle Backmanovy první knihy.
Knížka se mi líbila pro svou bezelstnost. Číst ji bylo pro mě stejně přirozené, jako dýchat. Vše šlapalo, jak má. Ano - byly tam momenty, kdy jsem si řekla, že to autor přitáhl za vlasy (SPOILER: třeba jak Tutovka aplikovala nacvičený trik se psem na Omara, který hlavou upadl do psí loužičky.. no fuj!; nebo momenty, kdy Britt-Marie pila alkohol), ale v protipólu zase stály momenty, které vycházely postavám od srdíčka. Nepotřebovaly přehnané vysvětlování. Konec knížky se mi už tolik nelíbil (SPOILER: Kdy Kent pomáhal Britt-Marii běhat po úřadech kvůli hřišti).
SPOILER:
Frederika Backmana mám ráda hlavně ze dvou důvodů:
(1) Má skvělý pozorovací talent. Dovede vystihnout a slovy pospat momenty, ve kterých slova nehrají žádnou roli. Jeho popis pohledů do očí, síly obdivu, rodícího se respektu a dalších momentů není přehnaný, křečovitý, přemrštěně dramatický. Naopak. Vše je plaše nádherné, nechamtivé. Jako když člověk zahlédne z dálky v přírodě divokého vlka. Užije si jeho majestátnost, krásu, sílu, výjimečnost okamžiku atd. a pak ho nechá jít. Nesnaží se vytěžit. Postačí mu vědomí, že vlka viděl.
(2) Jelikož mám přečtené všechny tři knihy, co od něj vyšly v češtině, zaujaly mě motivy. V každé jeho knize nalezneme zvíře (kocour, wors, krysa), invalidu (Oveho žena Soňa, Chlapec s Downovým syndromem, Osoba, Tutovka), Zvláštního důchodce s bohatou minulostí (Ove, babička, Britt-Marie), děti (tříletá a sedmiletá, Elsa, fotbalový tým Borgu), smrt, homosexuály,..
nevím, jestli mi uniká smysl, ale proč myslíte, že vždy zařadí tyto motivy... ne vždy se v životě setkáváme s celou paletou uvedeného. Například krysa v knize Tady byla Britt-Marie.. proč? Je to nějaký skrytý důkaz toho, že se Britt.Marie změnila? Nebo ta smrt...
.. jo a taky se z knížek dají vyčíst nádherné citáty:
"Je těžké nechtít se vrátit, když už víte, jak obtížné jsou nové začátky. Je těžké nechtít zpátky svůj starý život, když už jste zjistili, jak náročné je začít znovu."
-Tady byla Britt-Marie
Souhlasím s komentářem pavlina2323, ale 2 hvězdičky mi jsou málo. Nejspíš bych dala 3,5 - 4 =)
Jen taková drobnost, která mě ale hned udeřila do očí. Jedná se o obálku knížky. "Mrzí" mě, že na ní není vyobrazená Britt- Marie, která stojí zády, jako tomu je u předchozích knížek (Muž jménem Ove a Babička....) Líp by se ta "série" vyjímala v knihovně ;)
Pro mě typická kniha od Fredrika Backmana. Ze začátku jsem bojovala, jestli pokračovat a na konci jsem litovala, že už to končí. "Babičce" konkurovat nemůže, ale vyplatí se dočíst.
Moc příjemná kniha! Britt-Marii jsem nejdříve měla chuť zaškrtit, knihu odložit a najít si nějakou s milejší hlavní hrdinkou, ale jak jsem ji více poznávala, začala mi být sympatická. Kniha byla mým prvním setkáním s panem autorem, ale rozhodně ne posledním.
Prečo práve "Britt-Marie" ?!? ,veď v tom dome žilo toľko iných ľudí...
..je to vec osobných sympatií s hlavnou hrdinkou, inak ten príbeh mal všetko podstatné i keď pocit že sa pán Backman začína pomaly vykrádať nepopieram.
Moc hezká, dojemná knížka, přesto jsem po Ovem a Babičce byla malininko zklamaná. Koukala jsem, že se změnila překladatelka, tak to možná bude i tím. Jinak postavy Britt-Marie, krysy a dalších jsou prostě neodolatelné.
Líbilo se mně to a moc !
Milá optimistická kniha plná lehkého a laskavého humoru, ale i svérázných postaviček z malého městečka, které jsem si oblíbila. A tu podivínskou Britt-Marii, jež mne dokázala rozesmát a v závěru i dojmout, jsem si zamilovala. Od autora je to má první kniha, ale určitě ne poslední, protože ještě dlouho po jejím dočtení jsem se usmívala :-).
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
V komentáři k Babičce jsem napsal, že postava Britt-Marie je těžko uvěřitelná, že nikdo takový přece nemůže existovat. Beru zpět, v nové knize, která navazuje na Babičku a přitom je tak trochu variací na Oveho, nám autor dokazuje, že Britt-Marie je nejen skutečná a velmi velmi uvěřitelná, ale že to zdaleka není taková nepříjemná můra, jak se nám na první pohled zdála, že to je také jen člověk, dokonce docela milý člověk. Nu, možná s citronem v zadku, ale co už, jak se dozvíme, má to své důvody. Přiznám se, mnohem víc mne bavila první polovina knihy, její směřování je sice předvídatelné, ale interakce Britt-Marie s okolním světem vykouzlí nejeden komický dialog. Jistě, jistě, některé situace jsou poněkud přehnané, například monology s krysou, ale s tím je třeba u knih tohoto typu počítat. Co se druhé poloviny knihy týká, snad moc nevyzradím, když napíši, že je škoda, že Britt-Marii není o 10 let méně, jednak jsem si ji celou dobu představoval o něco mladší a jednak jsem jí velmi fandil, aby poznala i jiné hotely, takhle z toho bylo v závěru vcelku jednoduché dilema. Podtrženo sečteno, přijemná oddechovka, četlo se to dobře.