Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Je to taková snaha o poetickou oddechovku, kterou je příjemné číst, ale která zároveň nenabídne hlubší zážitek a nezanechá delší dojem.
Moje již čtvrtá kniha od tohoto autora. A opět skvělá. Líbí se mi jeho styl psaní a mnohdy jsem u jeho knih měla nutkání si některé věty někam přepsat, abych je nezapomněla. Britt-Marie volně navazuje na "Babička pozdravuje a omlouvá se". Ano, je to tak trochu "hašteřivá babizna", ale vlastně jí chápu a cítím s ní. Dokonce jsem se v některých situacích i našla..
Autor má styl psaní, který opravdu ne všem sedne. Začátek knihy byl rozpačitý, ale pak to nabralo rychlost a musíte číst a číst,.... Kniha má vtip, ale přesto vás donutí se i zamyslet. Za mě palec nahoru a těším se na další jeho knihy :-)
První kniha, kterou jsem od tohoto Šveda četla, a hned napravila reputaci švédské literatuře. Jasně, nadsázka, ale fakt je, že už jsem měla těch chladných severských kriminalek dost. Toto je napsáno tak mimořádným vypravecskym stylem, že se celá tetelim. Přestože jakoby sarkasticky podané, jde o vřelý pribeh starší puntickarske, zapšklé ženy, která svou povahou a chováním změní život nejen celé vesnice a jejich obyvatelů, ale vlastně i sama sobě. Naprosto originální stylistika, kde humor střídá dojemné chvíle a kterou autor uplatnil už i u své prvotiny o Ovem. Skvělé.
Od tohoto autora je to moje první kniha a mile mě překvapila. Skvěle jsem se bavila. Britt-Marie byla skvělá. Už se těším na další knihy tohoto autora.
(SPOILER)
Kniha se mi obtížně hodnotí, protože vykazuje jak úžasné klady, tak velké zápory.
Dlužno dodat, že mi autorův styl sedí a opravdu dobře se čte. Taky se mi líbí, jak se zdánlivou lehkostí dokáže trefně popsat poměrně tíživé momenty a obecně černobíle chápané situace.
Britt-Marie mi byla od první řádky protivná, úzkoprsá konzervativní maloměšťačka, která nejvíc řeší, co si o ní pomyslí lidi, a leštění oken pro ni představuje jedinou životní náplň. Jo, časem projevila i světlé momenty, takže asi od třetiny knihy jsem ji vzala na milost. Autor má zvláštní oblibu v postavě nazvané Osoba, která se vyskytuje ve všech jeho knihách, které jsem zatím četla. V knize Úzkosti a jejich lidé to mělo opodstatnění, ale tady ne a vlastně mě to rušilo. Kent příjemně překvapil, zařadila jsem si ho do kolonky padouch, ovšem nespravedlivě a stejně jako my všichni byl dobrý i špatný zároveň. Takže charakteristika a vývoj postav na jedničku.
Tentokrát mi nescházely ani popisy, takže jsem se do příběhu ponořila, další palec nahoru.
Nejlepší složkou díla byl jednoznačně humor. Nad mnohými situacemi jsem plakala smíchy, za mě vede scéna, kdy se Pádlo poprvé trefí míčem do vytčeného cíle. Kvůli Backmanově vtipnosti bych si knihu koupila, kdyby...
Chjo. Vážený autore, když čtenář celou dobu očekává nějaký dějový zvrat, a vy mu ho poté naservírujete, je to špatně. Ždímačka na city v poslední čtvrtině nebyla vůbec nutná, toho dramatu a tíživých životních situací jste nastolil i tak požehnaně. Dokonce by hrdinčin duševní boj byl bez té tragédie důraznější, takhle jí vlastně ani jiné řešení nezbylo. A ten úplný závěr? Jako jo, zase jsem ho čekala (což pro vás opět není dobrou vizitkou), navíc – ehm, jak Britt-Marie ten benzín převážela? To si místo svého sedanu koupila cisternu nebo náklaďák nebo co? Ale to je detail. Nejhorší je, že jsem knihu dočetla smutná, a tak se nechci cítit.
Velké plus a velké mínus dávají dohromady... průměr?
Skvelý príbeh, ktorý sa číta jedným dychom. Od knihy som sa nemohla odtrhnúť, kým som nenalistovala poslednú stranu. Ako fanúšička Liverpoolu pridávam ešte ďalšie, pomyselné body naviac. :D
Opět skvělá knížka. Tentokrát se vydáváme spolu s Britt na její životní cestu. Tady byla Britt - Marie, kniha o tom, že nic není nemožné a nikdy není pozdě na nový začátek. Opět nechybí skvělý humor, hluboké emoce.
A je to tu opět: smích, slzy, smích, slzy. Hluboké emoce a životní pravdy.
Dostaly mě dialogy s krysou.
Nemohu si pomoct - když tuto knihu čtete již jako šestou v řadě od Backmana, některé autorovy triky již nefungují. Do třičtvrtiny silný příběh, stejně jako ty předchozí, uvěřitelné postavy, tajemno, poslední čtvrtina už je o ničem a tak nějak na jedno brdo.
(SPOILER)
Při čtení Babička pozdravuje a omlouvá se, máte dojem, že je Britt-Marie stará hašteřivá babizna, ale nakonec zjistíte, že je to vlastně jen nešťastný člověk. Proto jsem byla hodně zvědavá na tuto knížku. Na začátku mi Britt-Marie lezla na nervy, ale pak jsem si ji postupně oblíbila. Stejně jako Osobu, Tutovku nebo krysu. Knížka mě chvílemi dojímala a chvílemi jsem se smála nahlas.
"Stejnou bundu má i můj manžel."
"Tak to má asi dobrý vkus"
"No, on ji na rozdíl od vás nosí ve správné velikosti'
"Myslím, že tady byl spíš problém s míčem na hlavě než s citrónem v zadnici."
V jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?
A člověk také potřebuje, aby ho někdo potřeboval.
Někdy se člověku žije lépe s tím, že neví, kdo je, když aspoň ví, kde je.
A do všech těch sraček, do toho nejhoršího, nakonec pokaždé přijde nějaký sluníčkový příběh.
Kniha o Britt-Marie je takový sluníčkový příběh.
Přečteno a i posloucháno jako audiokniha ve výborném podání Valerie Zawadské.
Doporučuji.
Autor umí dokonale popsat postavy, které nejsou zrovna ideální a rozhodně si nelibují v sociálních kontaktech. Kniha pobaví i rozesmutní. Můžete se stát koučem týmu malých fotbalistů navzdory tomu, že fotbal nemáte rádi a navíc o něm vůbec nic nevíte? V Borgu ano!
Knížka se mi líbila, četla jsem s pobavením a zároveň jsem jisté události probrečela...
Za mě úžasné čtení, které se mi dostalo do srdce. Ráda bych si knihu přečetla i v budoucnu a víc si ji užila. Doporučuji.
V "Babičce" vám bude Britt-Marie pravděpodobně lézt na nervy, protože je to "protivná bába". Ale v této knize si ji zamilujete, neb zjistíte, že je ve své podstatě velmi laskavá a čestná a že se na ní "jen" podepsal nedostatek lásky a odmítnutí od těch, které milovala.
A samozřejmě se zase dost nasmějete.
Backmanovi se opět podařilo mě nesčetněkrát pobavit, dojmout a navrch mi zlomit srdce. Miluji jeho postavy, jeho humor, styl vyprávění a myšlenky, které mají neskutečnou hloubku, i když se to nemusí na první pohled zdát, vzhledem k lehké formě, kterou jsou podány.
Teď mě mrzí, že jsem se jeho knihám tak dlouho vyhýbala, na druhou stranu se už nemůžu dočkat, až se pustím do dalších a tetelím se blahem, kolik jich na mě ještě čeká.
"vikendovka"
Ze začátku jsem druhou knihu od Backmana brala jako další příběh o smrti spojený s humorem autora,ale opak byl pravdou.
" Právě proto Britt-marie nesnáší cestování. Kvůli smrti. Proti smrti nepomůže ani jedlá soda."
" Leštidlo na okna je lepší než jedlá soda."
Ke knize: starsi paní se po odchodu od nevěrného manžela přestěhuje do jiného města, aby zapomněla. Ale v tak malém městě je tolik impulsů (rituálů, které Britt- Marie, dělala, když byli ještě s Kentem spolu a dělá je pořád) , které připomínají společné manželství a jedno z toho Britt- Marie nesnáší. Fotbal. Její bývalý ho miloval. Změní se ale něco v životě Britt- Marie, když je místní dětský fotbalový tým bez trenéra?
Román o tom, že všechno musí mít smysl . A když nemá je nutné najít hned řešení.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Krásný příběh, vtipný, místy k zamyšlení. A konec prostě super! Doporučuji.