Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447499/bmid_tajemny-hrad-v-karpatech-Sag-447499.jpeg
4
783
783
Televízor o sto rokov skôr než skutočne vznikol? V hlave tohto výborného autora dobrodružnej a fantastickej literatúry nič nemožné. Klasika zo Zlatého fondu SME. Digitalizovaná podoba publikace: Julius Verne. Tajemný hrad v Karpatech. Nakladatel Jos. R. Vilímek. Praha 1924. 148 s.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2016
,
Petit Press
Originální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Přidat komentář
Poslechnuto jako audiokniha. Moc hezká "stará" osvědčená klasika. Konečné jsem se dostala k tomu abych si udělala obrázek a původní dílo je seriózní i když mi dalo značnou práci nemyslet na tu parodii ve filmovém zpracování a toho bláznivého pana Dočolomanského.
Po filmu s fenomenálními hereckými výkony Michala Dočolomanského, Rudolfa Hrušínského a dalších, jsem se dlouho odhodlávala sáhnout i po knize, protože jsem měla obavy, že se mi hluboké dojmy z obrazovky budou plést do čtení. Avšak zbytečně. Jak jsem zjistila, bylo filmové zpracování pojato skutečně velmi, velmi volně, takže románová předloha byla v podstatě novinkou. Hlavním hrdinou není hrabě Teleke, který ostatně nepochází z Töleke (a není operní zpěvák), nýbrž lesník Nik, do hradu sice skutečně pronikne hrabě, avšak sám, a tak by bylo možné pokračovat dále.
Autor tentokrát věnoval opravdu hodně péče popisům, zejména krajiny, osob a místních zvyků. Smyslem bylo zjevně vybudovat tu správnou atmosféru pověrčivosti a hrůzy vesničanů, kteří věří, že se na nedalekém hradě dějí nadpřirozené jevy. O to více mě pak mrzel závěr, který z tohoto úhlu pohledu vyšel jako s prominutím odfláknutý. Zatímco předtím byly i ty nejbanálnější příhody sáhodlouze rozepisovány, zánik hradu a události jemu bezprostředně předcházející, či po něm bezprostředně následující, jsou pojaty "letem světem". Ano, vyvrcholení knihy se v důsledku toho četlo asi nejsnadněji, ale mě osobně nedodržení nastaveného stylu dost mrzelo.
Každopádně - kdo z vás zná pouze filmové zpracování tohoto románu, určitě neváhejte sáhnout i po knize. Budete pak stejně překvapeni jako já.
Slyšeno jako výborná stará rozhlasová hra. Tak si to sem spíše odkládám, protože knihu hodnotit nemůžu. Nicméně po shlédnutí výtečné filmové komedie se lze jen těžko zbavit parodického vyznění a vlastně tuto knihu ani nemohu brát vážně. Je otázkou, jestli to originálnímu dílu uškodilo nebo naopak prospělo, JV obvykle v knihách moc nadhledu nemá, možná ku jeho škodě.
Tajemný hrad v Karpatech je kniha kterou mám hodně rád. Příběh je vcelku napínavý a čtení pěkně ubývá. Znám i filmovou verzi, ta se ovšem knižní předlohy drží jenom okrajově, autor filmu vytvořil místo dobrodružného příběhu ztřeštěnou komedii. Knihu hodnotím kladně, filmová verze mě osobně moc nebrala.
Přiznám se, že mi film nesedl vůbec. Kniha je sice lepší a i když se čte poměrně rychle děj se vleče jak starý psopes. Mé Omega vydáni má totiž přes 200 stran. Na celostránkové detailní rozbory nedůležitých postav jsme u verneovek zvyklí, ale zde se skoro do půl knihy krom fantazírování v místní krčmě nedaleko hradu nic neděje. Teprve po zdlouhavé hecovacce jestli jít a kdo půjde na obhlídku hradu se pomalu začíná něco dít.
Po prvním incidentu v hradě se následně zpátky v krčmě seznámíme s mladým hrabětem Telekem, který vypráví mysteriózní minulost barona Gorcze během pobytu v Neapoli. Do té doby mi v žilách kolovaly kostky ledu a kniha mne krom ilustrací nerajcovala. Čtivější a napínavá je poslední čtvrtina knihy, kdy se poblouzněny hrabě Telek vydává na vlastní rokokovou pěst do útrob ponurého hradu...
Český čtenář má bohužel požitek z knihy zkažen filmovým zpracováním. Tím ani náznakem nechci říct, že by Brdičkův film byl strašný, to ani náhodou, přesný opak, jedná se o geniální komedii. No jo, ale kniha je vážná, a jak má zůstat vážný i čtenář, když mu při jejím čtení zní v hlavě "pan hrábě" nebo dokonce "bitvu jsem presrál, ale zato jsem se dobře vyspál"?
Při hodnocení této knihy, se nelze ubránit srovnání s filmovým zpracováním, ale také porovnání hned několika rozhlasových her. Příběh je jednoduchý s nádechem tajemné a romantické atmosféry. Většina verneovek se utápí v sáhodlouhých popisech, ale tato snad jediná je jiná. Má přímočarý děj, přiměřenou délku a jednu dějovou linku. Kniha je psána seriózním způsobem. Má vyvolávat strach a ukázat jak jsou lidé pověrčiví. Filmové zpracování se dějově drží knižní předlohy, ale jinak se jedná o úplně jinak pojatý příběh. Pod režijní taktovkou komediální dvojice Brdečka, Lipský, nemohlo vzniknout nic jiného, než absurdní parodie. Rozhlasových her bylo zpracováno hned několik. Sama za sebe všem nejvíc doporučuji hru z roku 1971, ve které excelují herci jako: Adamíra, Brabec, Velda, Růžek, Leraus, Hollar a další. Tato audiokniha je načtena také velice dobře a načetl ji pan Libor Hruška.
Geniálny fyzik Orfanik!
Tajomná atmosféra Karpát. Zaujímavý, ale smutný vedecko fantastický príbeh o láske, pomste i technických finesách geniálneho, ale neuznaného vedca Orfanika, ktorý sa dal do služieb baróna Gortza, aby mu pomohol „žiť“ s mŕtvou opernou divou Stillou, ktorá počas života odmietla jeho ponuku na sobáš. Jules Verne opäť ako vizionár, ktorý predpovedal nielen bezdrôtový prenos zvuku, ale aj obrazu - v tom čase už bol známy fonograf od Edisona. Zaujímavá je aj zmienka o odpočúvacom zariadení i časovaných náložiach. Ja som sa bavil…
P. S.: Ak dobové zdroje neklamú, malo by ísť o prvý román francúzskeho spisovateľa, ktorý bol preložený do slovenského jazyka. A bolo to v roku 1917 zásluhou Páričkovej Slovenskej knižnice, ktorá pôsobila v Ružomberku…
Za me je tohle zatim nejslabsi kniha, co jsem od meho oblibeneho autora cetl... jakoby ztratil po sto stranach chut psat a jen to rychle ukoncil, aby se nereklo...
Bohuzel, trochu zklamani...
Moc krásná a romantická kniha plná strachu, děsivého kraje, pověrčivých lidí, staré křivdy a tajemné události. Celý příběh vás neskutečně vtáhne do děje. Obrázky a ilustrace podkreslí tajemnou atmosféru a čtení se tak stane krásným odpočinkem ducha a vy se společně s několika odvážlivci vydáte na Karpatský hrad, kde se ukrývá tajemná postava, která společně se svým sluhou ovládá kraj svými kouzly. Moc hezké čtení.
Krasne a tajemne. Jine nez film a napinave! Takove opravdu krasne romanticke. Moc hezky se to cte! Kniha je plna podivuhodnych veci, zazitku. A vsechno kontrastuje s prostinkou hrstkou lidi z male vesnice. Tato kombinace ma za nasledek slepou duveru v nevysvetlitelne jevy, ktere obklopuji hostinec u krale matyase - kdo ma jen trochu predstavivost, ta usina v male vesnici a rano se vida na cestu do tajemneho hradu! Jsou tam strasidla? Lupici? Nebo se zde skryva padouch, ktery by mel byt potrestan za svoje zlociny…
Většina lidí to má jistě za "úžasnou řachandu" dle výborného CS filmu. Předloha je úplně jiná, podstatně temnější, beznadějnější. Jedna ze NEJ Verneovek, protože je tak nějak jiná!
Prijemne dvoudenni cteni, trosku jiny Verne, nez ktereho jsem doposud cetl. Musim rict, ze kniha me bavila, nicmene po tom, co jsem projel svet za 80 dni, stravil 20000 mil pod morem, 5 nedel v balonu, nejaky ten cas na tajuplnem ostrove a vychazkou na hrad v Karpatech je potreba trosku vypnout. Cekaji me asi 2 roky prazdnin :)
Tohle byla nejslabsi kniha J.Verna, sah sem po knize, protoze nas cesky film je top a zajimala me predloha, ale bylo to opravdu nudne cteni o hovnu. Nectete to !
Typický Verne v nejlepším rozmachu tvorby. Nutno podotknout, že filmová adaptace je rovněž velmi zdařilá, zachovávajíc ducha díla i doby a navíc přidávající notnou dávku humoru. Nezbývá mi než dát oběma plný počet a doporučit všem milovníkům vtipného dobrodružství.
Zdařilý příběh, stydím se, že ji poprvé čtu až ve svých třiceti letech. Knížka se mi líbila, ale dělalo mi problém samotné čtení textu z onoho roku. Špatně se mi čtou tady ty starší tituly. Jinak velmi povedená kniha
Příběh začíná nabídkou k sňatku hraběte Franze Teleka s krásnou operní pěvkyní Stillou. Při operetě náhle umírá a děj se přesouvá do karpatské vesnice Verst. Místní obyvatelé jsou svědky zvláštních iluzionických jevů, které si vysvětlují, že na místní hradě straší. Autor zde popisuje různé nadčasové jevy a vnáší do knihy tajemno, jenž má místní obyvatelé zastrašit. Zda-li toto tajemství bude odhaleno nepovím, přečtěte si. Akniha se mi líbila a je velmi nápaditě zdařílá.
(SPOILER) Tajemný hrad v Karpatech je jednou z knih, které nejvíc trpí na svou filmovou adaptaci. Nevadilo by to, kdyby se knize dávala přednost před filmem a byla by známější než zmíněný film. Příběh v knize je totiž jemný, o dost jemnější než ve filmu. Chybí vtipné scény, gegy, ale také mnohé šílené vynálezy, postavy i mumifikovaná operní pěvkyně, která mě vždy v dětství u filmu naprosto šokovala. A kromě toho začíná hlavní příběhová linka s hrabětem Telekem až od poloviny knihy, předchází jí totiž část, kdy se o průzkum hradu pokouší lesník Nik Dek a doktor Patak, z jejichž pozdějšího vyprávění (a také z jiných informací) usoudí pak hrabě, že by stálo za to pokusit se hrad prozkoumat znovu. Navzdory tomu, že jde o verneovku, není v knize tak moc sáhodlouhých popisů přírody a pojednáních o historii (neznamená to však, že by v knize vůbec nebyly) a děj svižně ubíhá. Je to vskutku velmi dobrá kniha, která je však bohužel zastřená svojí ještě lepší filmovou adaptací, proto doporučuji si nejdříve přečíst Tajemný hrad v Karpatech a až poté zhlédnout Tajemství hradu v Karpatech. Sám mívám problém si rozpomenout, zda se daná scéna odehrávala v knize, nebo ve filmu, a spíš si vzpomínám na filmovou verzi.
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Poprvé jsem se potkal s baronem Görtzem a hrabětem Telekem díky komiksu v časopise Pionýr. Poté - překvapen - přišla geniální Brdečkova verze „čortova hrádu, kde strašá“ a až pak dostal šanci Verne. Špatný tisk v Pionýru udělal některé pasáže nečitelné, kniha byla očekávána a maličko zaostala, takže film nakonec svou brdečkovsky typickou stavbou zvítězil. Tím ale nijak nechci snížit Vernův příběh, opět dokazující, jak široký záběr tento mistr pera a vizí měl.