Tajemství
Radka Třeštíková
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Pro mě osobně velké zklamání, zhruba 450 stran uplácaných tak nějak "aby to bylo", druhá polovina knížky se zdála, že má lépe propracovanou hru se slovy....snažila jsem se to tedy nevzdat a dočíst do konce, s každou stránkou jsem se přemlouvala do čtení a asi u 350. strany jsem to nevydržela, knihu zaklapla definitivně a skoro jsem to brala jako svoji prohru. Pak jsem si uvědomila, že moje ta prohra není. Překombinované, opakující se velké NIC...
Kniha se četla velmi rychle, jednoduchý příběh se zbytečně mnoho postavami. Zápletky, děj ... Nějak jsem se v tom ztrácela a konec nedokončený. No nevím, znovu bych nečetla, žádný zázrak to tedy bohužel nebyl, ačkoliv její knížky čtu ráda.
(SPOILER)
K této knize toho mám tolik. . Za prvé je v příběhu tolik postav, že ani po dočtení knihy nevím, kdo ke komu patřil, který z mužů poučoval ostatní o přírodě, kdo měl dluhy nebo kdo kradl léky ze skladu (proč bylo toto v knize uvedeno jsem také nepochopila). Zmatek v tom měli očividně i editoři, protože v jeden moment byla Dita Zita.
Za druhé mi vůbec hlava nebere, proč se taková parta lidí roky schází na jedné chatě, když nemají nic společného a působí na mě, že se vlastně nemají rádi.
Za třetí mi přijde, že se dějová linka s horolezci do knihy dostala nějakým omylem a autorka se urputně snažila tvářit, že tam patří, když spojila Natálii s Anežkou (snad to byla Anežka, kdo ví).
Za čtvrté se opět projevila autorčina neschopnost psát konce. Po 500 stranách čtenář trochu očekává, že alespoň 1 dějová linka (z asi 30) bude nějak ukončena. Třeba i špatně. Ale dočká se jen zklamání...
Ze začátku nechápete, kolik postav tam je a už si začínáte dělat myšlenkovou mapu. Na konci je vám líto, že těch postav není víc a že vám to pořád nestačí a chcete víc a víc.
Těžká témata schovaná do obyčejných životů obyčejných lidí. Krása.
tato kniha mě nenadchla, i když jiné knížky mám od autorky moc ráda. Přišlo mi že je zde zbytečně moc postav, jejich příběhů a záhad a část z nich nebyla v knize vysvětlena (ani nešla odvodit).
Radka opět nezklamala, mám ráda její styl psaní, chaos v postavách, všechno do detailů propletené, každý detail má v ději nějakou svoji podstatu.
Občas je těžké vyznat se v postavách, ale potom si na ně tak zvyknete, že vyžadujete stále další odpovědi. Každá postava má nejedno tajemství, výrazný obal knihy při čtení začne dávat na významu. Za mě velmi povedené. Dlouho nad tím ještě budu přemýšlet, nad osudy postav a určitě si knihu přečtu znovu a objevím nové detaily, které mi mohly uniknout.
Radku můžu.. a můžu přesně to, na co skoro každý nadává, že to je guláš, směska a zmatek, desítky postav a nakonec nic z toho.. To já si naopak odnesu všechno a vždycky se bavím. Tajemství je o tajemství, která máme každý z nás a Radka uvařila hodně ostrej guláš :)
Klobouk dolů před Radkou Třeštíkovou především za to, jak se ve svých postavách během psaní sama dokázala vyznat. Je to fakt mazec! Radka má úžasný styl vyjadřování, doslova hltám její zcela nenucené popisy a hladké přechody z jedné postavy do druhé. V jediné větě dokáže zachytit myšlenkové pochody nebo akci až tří lidí. To je opravdu něco! A jak postupně odkrývá vlastnosti a osudy jednotlivých postav - jako je jich fakt hodně. Takže do hloubky moc jít nemůže, i když by si to některé zasloužily a mohlo by to být hodně zajímavé. Rozhodně chápu, že její psaní není úplně pro každého. Nicméně za mě jo, výborný!
Ani nespocitam, kolikrát jsem chtěla knížku odložit,ale vydržela jsem. Díky za to i přes velké množství postav, tajemství v každém odstavci, jsem dočetla. Ke konci knihy jsem pochopila, že autorka měla vše dokonale promyšlené, vše do sebe zapadlo jak skládačka. Někde jsem četla, že knize chybí rozuzlení, já si myslím, že celá kniha je vlastně rozuzlení příběhu.
Tajemství bylo přesně takové, jaké jsem si přála. Napínavé a plné zapeklitých vztahů. I když postav bylo celkem dost, nedělalo mi problém se v příběhu rychle zorientovat. Na konci sice zůstalo pár otazníků, ale když se nad tím s odstupem času člověk zamyslí, všechno do sebe tak nějak zapadne. Za mě rozhodně jedna z těch lepších autorčiných knih.
Jedním slovem: GULÁŠ... . Myslím, že je to poslední kniha, kterou jsem od této autorky četla.
Ano nutí vás to číst dál a odkrývat tajemství,ale stejně z toho na konci nejste chytří a to mě dost vadilo.
Geniální. Dlouho jsem se do ničeho takhle nezačetla. Člověk si uvědomí, co se kolem může dít, a že to, co sami prožíváme, nemusí být pro dalšího "normální". Že každý potřebujeme občas zachránit. Děkuju
Kniha se četla dobře, ale byla pro mě zklamáním. Příliš mnoho postav a příliš mnoho tajemství :-) Přiznám se, že nakonec jsem některé detaily úplně nepochopila. Z mého pohledu to byla asi nejhorší kniha od R. Třeštíkové, kterou jsem četla.
Na začátku má člověk problém zorientovat se v postavách a ději, ale jakmile ke knížce víc přičichne, tak je to příběh, který je reálny a poutavý. Jediné co bych vytkla, je až moc zdlouhavý konec a popisy Jiřího kurzu přežití. :D
Tak to byla jizda! Do knizky jsem se trochu premlouvala, nakonec jsem ji vzala jednim dechem. Presne jak pise Pdede v predchozim komentari - seznam postav by se hodil. Nedelala jsem si ho, tak to byl takovy trenink mozku:). Mix postav se vsemi myslitelnymi problemy spojeny do jednoho pribehu … Stalo by za to si to ted dat jeste jednou, kdyz uz clovek vi. A nebo nevi? :)
Po poslední knize od autorky se mi nechtělo moc tuto číst, ale nakonec jsem se do ní pustila a dobře jsem udělala. Akorát je tam mnoho postav, tak doporučuji si na začátku udělat seznam postav a vztahů. Jinak super zápletka a přechody z přítomnosti do minulosti.
(SPOILER)
Takhle kniha mě už před časem lapila do svých spárů povedenou reklamou a anotací, která slibovala napínavé čtení. Měla jsme hodně velká očekávání. A hned na začátku jsem byla zklamaná. Ani trochu mi nesedl vypravěčský styl, kdy je okomentováno každé slovo a každý pohyb každé postavy, bylo toho zkrátka moc. Dost mě to iritovalo a já se nemohla začíst. To množství postav a neustále skákání z jednoho místa na druhé a kupení záhad a nedořečeného mi v tom nijak nepomohlo.
Ale četla jsem dál a ani nevím jak, ale počáteční rozladění najednou zmizelo. Postavy se stávaly reálnějšími a rozpoznatelnějšími a já se najednou přistihla, jak spřádám teorie, vymýšlím, co se asi tak stalo... Kdo to zapálil? Kde je Lukáš? Co tají Robert? A Anežka? Proč Viky blbne? Kdo je Adam? Co se stalo Dušanovi a jak s tím podivným rodinně-přátelským propletencem souvisí Márty s Víťou?
Počáteční handicap zapomenut, ba co víc, už se jako handicap vůbec netváří, takhle to zkrátka muselo být.
Styl vyprávění je sice zvláštní, jak už jsem zmiňovala, je svým způsobem strohý a syrový, přesto ale oplývá množstvím detailů a dokáže skvěle navodit atmosféru.
Nádherná hra se slovy, místy omračující, přesto přirozená (viz třeba popis dne, kdy zemřel Franta).
Postavy jsou rozmanité a kdyby byl zvolen jen o fous jiný přístup, působily by dost možná jako karikatury. Ale takhle ne, takhle jsou to působivě vykreslené charaktery. Jako čtenář jsem měla pocit, že je všechny důvěrně znám a že dokonce chápu i všechny jejich vrtochy a podivnosti. Chápu, proč se chovají, jak se chovají.
A třešinkou na dortu je zvolený koncept, kdy nás autorka na konci prvního dílu nechává na faktickém konci, zmatené a popletené, aby nás následně hodila na začátek a krůček po krůčku nás v malých náznacích seznamuje s odpověďmi na (téměř) všechny předchozí otázky.
Zkrátka, tohle byla jízda a rozhodně to nebyla má poslední kniha téhle autorky.
Štítky knihy
přátelství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Trochu jsem se ztrácela v množství postav, kdo s kým. Dokonce jsem si chtěla vzít i papír a sepsat si propojení mezi jednotlivými postavami. Trochu mi to připomnělo pana Hartla, který má v knihách taky spoustu postav. Samotný příběh se četl moc dobře, všichni máme nějaká tajemství:-)