Tajemství hedvábného vějíře
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457925/bmid_tajemstvi-hedvabneho-vejire-NvO-457925.jpeg
4
425
425
Mezinárodní bestseller o dvou křehkých ženách, jež v sobě našly dostatek sil postavit se krutým zvyklostem Číny 19. století. Ženu jménem Lilie pronásledují vzpomínky – na dívku, jíž kdysi bývala, a na dávno mrtvou přítelkyni, která výrazně ovlivnila její život. V Číně devatenáctého století, kdy manželky a dcery chodily s podvázanými chodidly a žily v téměř úplné izolaci, vytvořily ženy z daleké provincie Chu-nan své vlastní tajné „ženské“ písmo, nu-šu. Některé dívky byly tehdy spojovány do dvojic s lao-tchung, svým druhým já, v citových svazcích, které trvaly zpravidla až do smrti. Malovaly dopisy na vějíře, vyšívaly vzkazy na kapesníky a sepisovaly příběhy, jejichž prostřednictvím vystupovaly ze své samoty, aby mohly s ostatními sdílet své naděje, sny a úspěchy. Když Sněžný kvítek pošle Lilii hedvábný vějíř s textem v nu-šu, jejich přátelství je zpečetěno a v útlém věku sedmi let se z nich stávají lao-tchung. Obě musí čelit hladomoru a útrapám spojeným s rolnickým povstáním, přemýšlejí o svých sjednaných sňatcích, o své osamělosti, o radostech i tragédiích mateřství. Především jejich vztah, v němž nacházejí útěchu, udržuje obě duše při životě. Pak ale dojde k nedorozumění a celoživotní přátelství se ocitá v troskách. Tajemství hedvábného vějíře nás vrací do čínské historie. Tento hluboce jímavý román zaujme také realistickým dobovým koloritem a skrytou spřízněností s Goldenovou Gejšou. Kniha nabitá lyrismem a emocemi proniká do jednoho z nejtajemnějších lidských vztahů, jakým je přátelství mezi ženami.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno:
2019
,
Jota
Originální název:
Snow Flower and the Secret Fan, 2008
více info...
Přidat komentář
Očekávala jsem od knížky víc. Po přečtení Čajové dívky, kde jsem skončila s úžasem a potřebou ochutnat Phu-er. Tak tady jsou moje pocity vlažnější.
Je to zajímavé čtení, ale celý příběh je pojatý jako vyprávění. Děj není v žádném okamžiku napínavý, neobjevují se žádné zvraty a tak nějak se skoro nic neděje. Nicméně je to asi ovlivněné chováním lidí v této době a místě. A tím to nabývá na zajímavosti.
Každopádně doporučuji si knížku přečíst, pokud vás zajímají místní poměry. A samozřejmě s ohledem, že se nejedná o životopis, ale román, aby to bylo příjemné ke čtení. Je to odlišnost od naší mentality, co vás nutí ke čtení.
Rozhodně se těším na další knížky této spisovatelky.
Překrásný příběh čínských žen v 19.století. Příběh o přátelství, zradě, hlubokých citech, krutostech spojených s čínskými tradicemi, kdy ženy neznamenaly téměř nic, jediné co mohly, bylo poddat se osudu a poslouchat jak své manžely, tak i všechny včetně rodičů a nakonec i dětí. Velmi jsem si to nádherné a smutné vyprávění užila, ale byla jsem neustále rozhořčená. Taková nespravedlnost! Určitě budu číst další a vy byste měli taky.
Tři hvězdy dávám za to, že jsem měla možnost seznámit se s čínskou kulturou a mentalitou z devatenáctého století. Zvyky a obyčeje byly popsány dokonale. Dej jako takový mě moc nebavil a hlavní hrdinka Lilie mi byla nesympatická. Nevím, jestli se někdy pustím do další knihy od této autorky.
Zajímavé a neotřelé téma, které znám velmi povrchně, doba nedávná a přitom tak vzdálená.
Nedávám plný počet, protože bych uvítala popisy širší rodiny a manžela. V jeden moment se kniha stala monotónní a bez východiska, stálé tytéž chyby, stejně hrozné chování matek vůči dcerám, i když samotné si od svých matek hrozné zacházení vytrpěly. V jeden moment jsem si už přála knihu dočíst.
Velmi zajímavá sonda do myšlení čínských žen v 19. století. Do úplně jiného myšlení, než jaké znám. Všechny ty svazující zvyky a tradice počínaje svazováním chodidel, konče přístupem k dcerám jako ke zbytečným krkům na živení. Nejvíc mě asi dostalo, s jakou samozřejmostí to všichni prožívali. Jak jsem ráda, že nejsem v jejich kůži. Velmi dobře a čtivě napsáno. Autorku mám v oblíbených.
Popravdě jsem od knihy čekala víc. Určitě ale nelituji toho, že jsem knihu přečetla, protože jsme se dozvěděla spoustu pro mě dosud nepředstavitelných skutečností o tehdejším životě žen v Číně.
Beznaděj. Zpočátku mi to přišlo dobré. Ne, že by se mi to líbilo, kruté zvyky a tradice, které mě odpuzovaly a děsily, ale jako kniha se mi to zdálo dobré. Ale s postupem času je to čím dál tím stejně beznadějné.
Jedna generace předává své tradice té další a jedou další kolečko v tomto bolestném údolí. Není žádná naděje, že se někdo vzbouří tradici a zvrátí aspoň kousek po kousku zažité pořádky. To mi připadalo mnohem horší než samotné - z mého pohledu šílené - zvyky a kulturní obyčeje.
Hlavní hrdinky mi nejdřív bylo líto, ale nakonec se pro mě stala stejně nesympatickou jako například její matka.
Jsem ale ráda, že jsem zkusila aspoň jednu knihu od autorky, že vím, co od ní asi čekat. Je možné, že ještě dostanu náladu na nějakou její knihu, ale v blízké budoucnosti to nebude.
Kniha byla zajímavá neobvyklou kulturou a zvyky, pro mě čtivá, realistická, hluboká.
Japonská kultura je pro mě hodně zajímavá, a tak mě na knize bavily ty pasáže, které se věnovaly právě zvykům, např. svazování chodidel. Bohužel nemám takové znalosti v historii panovnických rodů, a tak pro mě tyto informace nebyly až tak relevantní.
Jak už zde bylo zmíněno, kniha mě na první dobou zaujala, ale časem už jsem se těšila, až bude konec, ačkoliv byl jednoduchý styl psaní pro mě vcelku vítaným.
Že bych si ale sedla na zadek, to zas ne, no...
Kniha mě hned na začátku nadchla. Ovšem jak příběh plynul, odcházelo i mé nadšení. Kniha dostala dvě hvězdičky pouze za zajímavé a pro mě nové informace o zvycích a mentalitě tehdejší Japonské společnosti. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale pořád se opakovala. Autorčino psaní mi přišlo jednoduché a nezajímavé. Tyhle všechny aspekty přispěly k tomu, že jsem knihu s úlevou po přečtení odložila.
Asijska kultura me posledni dobou hodne bavi a diky teto knize se z ni clovek dovi zajimave informace. Psano ctive a uveritelne.
Čtivé... Člověk byl chvílemi pohlcen... Někdy uchvácen, někdy trochu rozčarován.
Je těžké posoudit knihu z prostředí, které neznám, kterému nerozumím. Pochopit mentalitu lidí, jejichž život je založený na jiných tradicích, kteří vnímají jiné priority.
Vzhledem k tomu že je to psáno o tak odlišné kultuře, a nutnosti spisovatelky seznámit se s velkým množstvím zvyků a nezvyklého prostředí, dávám plný počet bodů. Kniha je navíc čtivá, přistupovala jsem trošku odtažitě a nakonec zvládla za pár dnů. Popisované pro nás možná až nepřijatelné chování k děvčatům a ženám, které by si žádná z nás nepřála zažít mě docela upoutalo. Možná by bylo zajímavé porovnat jak na tom byly ženy ve velkých městech, kniha pojednává o zvycích a chování na odlehlém venkově. Naštěstí je toto chování na venkově v Číně dnes už minulostí.
na knižku som bola veľmi zvedavá..až tak veľmi, že sa mi podarilo objednať si ju nezávisle na sebe v oboch jazykových mutáciách - česky i slovensky :D K slovenčine sa dostanem málokedy, tak som k prečítaniu zvolila knihu v rodnom jazyku. Zároveň som ale pre porovnanie prelistovala i to české, kde musím pochváliť grafickú úpravu. Drobné kresby maľovaného vejára, každý s iným motívom, v úvode kapitoly sa mi veľmi páčili a sedeli k téme. Aj poézia bola doslova prebásnená do rýmov...Možno skúsim aj viac textu a potom zvážim, ktoré pošlem ďalej...
Sám príbeh bol síce miestami desivý - áno, čínske, pre nás tak nepochopiteľné tradície. AKo len môže niekto obdivovať dolámané kopyto ? a ešte ho to vzrušuje ?? to bola len perla na celej hromade...horší mi prišiel uzavretý svet, obmedzený na jednu izbu a službu...prežijete v lepšom prípade lámanie nohy a dostávate sa do ďalšieho levelu
doživotného väzenia.....dobre, tradície - prečo to však bránilo ženám prejavovať dcéram viac citu ? chovať sa k vlastným deťom ako k onuciam...ba i horšie...a potom dcéra vypadne z drsného domova ku svokre, kde sa často dočká ďalšieho teroru (dobre ukázané na Snežnej Ruži i na rodine Tretieho syna v Ľaliinej novej domácnosti). Ako len táto výchova dokáže formovať srdcia a názory zas predviedla Ľalia...túžiaca po láske, hľadiaca iba sama na seba. Stačilo by trocha materinského tepla v dievčenských rokoch a aj vzťah s Ružou nemusel dopadnúť, ako dopadol. Veľmi zaujímavé aj boli obmedzené možnosti priateľstiev - len so sestrami v sesterstve, alebo iba jedna lao-tchung. Systém písania na vejáre sa mi zas naopak páčil veľmi - dochované vejáre musia byť umeleckým skvostom.
Samotný dej knihy ale prebiehal tak nejak neosobne, nedokázala som sa do hlavných postáv viac vcítiť. Ani útek do hôr, kde trpeli mrazom a hladom som nedokázala prežiť s nimi...s odstupom som čítala a čakala, ako to dopadne a aký prínos pre dej bude mať. Neobľúbila som si ani jednu. Až koniec Snežnej Ruže ma dojal - i keď vlastne pointu sme sa dozvedeli hneď na začiatku knihy pri zmienke o nü-šu - znaky treba čítať veľmi pozorne a dávať do kontextu, pretože význam môže byť rôzny. A toto mi vlastne vadilo aj v priebehu čítania - autorka prezrádzala a naznačovala dej - väčšinou katastroficky - "a keby som nebola šla tam, nebolo by sa to stalo..." a čitateľka už iba čaká, čo za katastrofu zas Ľaliu či koho postretne...
Nuž nahliadli sme do etáp života dievčat a žien v dvoch dedinách v určitej provincii..drobné odlišnosti iste boli, ale pravdpodobne to mali v Číne nastavené všade skoro tak isto..kniha skôr môže čitateľa navnadiť k ďalšiemu hľadaniu témy a zdrojov.
Opäť mi chýba možnosť polhviezdy, ale pre chýbajúce nadšenie a vcítenie sa do príbehu a plochosť postáv sa kloním k nižšiemu hodnoteniu...
Doporučujem komentár soukroma.
Jedna z těch knih, které člověka obohatí nejen o poutavý příběh jednoho přátelství, ale i o spoustu zajímavých informací.
Kniha, která otevírá čtenáři ženský svět Číňanek, plný bolesti a krutého zacházení.
Velké téma je zde svazování ženských chodidel, což je takové utrpení, o kterém se moc dobře nečte a člověku se nad tou zbytečnou bolestí spíš tají dech. Ale je zde poodhaleno i tajemství ženského písma a nebo třeba hierarchie a tradice v čínské rodině.
Jazyk je místy až poetický a je to takové pomalé vyprávění, které nevím jak by se mi četlo, ale v podobě audioknihy se mi poslouchalo velmi dobře.
Pokud vás zajímá čínská kultura a chcete do ní trochu více nahlédnout, tak tuhle knihu určitě zkuste.
Na toto téma jsem ještě nic nečetla, příběh si budu pamatovat asi hodně dlouho.
Místy drsné a místy tajemné. U popisu podvazování chodidel a lámání kostí se mi dělalo fyzicky zle. Kniha je o postavení žen v Číně v 19. století. Psané zvláštním ale přitažlivým jazykem. Pohltilo mě to.
Poslech audioknihy
Já jsem knihu četla již podruhé, tentokráte jsem si vybrala četbu ušima a knihu mi předčítala skvělá herečka Dagmar Čárová. Opět mě příběh pohltil, nešlo přestat poslouchat. A přiznám se, že poslech mi sedl asi více, než kdysi četba. Autorka má totiž takový zvláštní styl psaní, celkem strohý na můj vkus. Nicméně v rámci poslechu mi to vadilo méně, než kdysi při klasické četbě. Je to má třetí autorčina kniha a dá se v ní vysledovat v něčem podobný scénář, ale díky tomu, že se vždy dozvím spoustu zajímavých informací o této naprosto odlišné kultuře, to autorce ráda odpustím.
Tato knížka mě dostala, krásná, smutná, dojemná , moudrá. Pro mě něco naprosto nového, neznámého. Moc se mi líbila. Podívám se po dalších knížkách od autorky.
Štítky knihy
Čína tradice zfilmováno tajemství izolace osudy žen
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Autorka používala veľmi krásny poetický jazyk, pekné metafory a celkové vykreslenie celej kultúry je veľmi živé.
Aj keď druhá vec je, že v modernej dobe sa veľmi ťažko číta o kultúre, kde sa ženy bez slov podriaďujú svojim mužom.
A tu tak trochu končí pre mňa tá pridaná hodnota knihy, lebo postavy sú pre mňa trochu nedostatočne vykreslené a nedokázala som sa s nimi stotožniť tak ako by som sa mala.
Nedokázala som sa vžiť ani do jednej a ani jedna ma emotívne nejak nezasiahla.
Je to veľká škoda, lebo tento príbeh by si to zaslúžil.
Okrem toho postavy prechádzajú premenou, ktorá je tiež ťažkopádne uchopená a prejde bez nejakého hlbšieho vplyvu na čitateľa.
Možno je to tým, že je to autorkina prvotina a vôbec to nie je zlá kniha, ale na to aby ma emocionálne rozložila a stala sa úplne nezabudnuteľnou, takou teda nie je.
Určite ale stojí za prečítanie.