Osudy porodní báby
Sabine Ebert
Tajemství porodní báby série
< 2. díl >
Sasko v roce 1173. Porodní bába Marta a její manžel Christian by mohli žít šťastně a spokojeně, ale přichází špatná zpráva: Randolf, Christianův úhlavní nepřítel, se vrátil z cesty do Svaté země.A navíc se ve vesnici objeví medikus, jemuž je Marta se svou schopností léčit lidi už dávno trnem v oku
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Die Spur der Hebamme, 2007
více info...
Přidat komentář
Sabine Ebert se si po přečtení jejich dvou knih zařadila mezi oblíbené spisovatele . Knížka lehká na čtení přitom velmi zajímavá. Stránky jsem hltala jednu po druhé. Vřele doporučuji.....
Velice pěkně se to čte. Ale mám rád, když děj odpovídá historickým reáliím. Vadí mi třeba, když autor/-ka píše v románu z Evropy z 12. stol.: "... zrudl jako rajče." Vždyť rajčata se se dostala do Evropy nejdřív o tři století později!
Stejně jako první díl slabé. Další rozhodně číst nebudu. Stále přemýšlím, zda je chyba v autorce, nebo překladateli.
Celkem se mi to líbilo, ale první díl byl lepší. Asi proto, že se to trochu opakovalo, že to bylo podobné, asi jsem čekala něco víc oproti prvnímu dílu. Ale jinak jsem se nenudila a do knížky se hned začetla :-)
Ale ano, osudy se rozvíjejí dále a neméně dramaticky... sice občas dýka do zad řeší téměř neřešitelně zamotanou zápletku, ale koneckonců jsme v době, kdy to byl nejjednodušší prostředek vyřešení problému. A dostatečná romantika na konec, návrat na poslední chvíli... prostě rytířský román. Jsem zvědavá, jak to bude dál...
Spolu s prvním dílem jsem si zároveň půjčila i druhý. Přiznám se, že je to na mne už příliš sladkobolné a kýčovité. Měla jsem docela problém to dočíst. Není to špatně napsáno, děj má spád, ale nejsem asi ta správná cílová skupina. Třetí díl už jsem číst ani nezačala.
Podle mého názoru, byla tato kniha stejně zajímavá jako ta první. Opakování je matka moudrosti, proto asi byly důležité okamžiky první knihy připomínány, ačkoliv mi to přišlo zbytečné...
Jelikož mám ráda historické romány, tak jsem knihu přečetla jedním dechem. Trošku mě tam rozčilovalo neustálé připomínání prvního dílu. První dvě části knihy jsem opravdu zhltla a pak jsem se trošku zalekla že jsem si vzala opět první díl. Opět tam bylo uvěznění hlavní postavy........ a víc prozrazovat nebudu. Kniha každopádně stojí za přečtení a já se jdu vrhnout na třetí díl .
Druhý díl byl slabší, než ten první. Plný klišé, když se oba hlavní hrdiny podaří zachránit těsně před smrtí z těžkých žalářů, Christian zabrání naplnění nového manželství asi pár vteřin před tím, Marta je tak strašně statečná a obětavá, všichni jsou na umření, ale stejně se uzdraví...
Ale i tak se to celkem dobře četlo a místy to bylo napínavé a člověk se ponořil do středověku.
Styl stejny jako prvni kniha, cte se to dobre, akorat je to trochu na nervy, clovek furt trne kdo na dalsi strane padne a stane se obeti zrady;-)ale ta doba asi takova byla. Souhlasim ze strach hrdinu navzajem o sebe a uvezneni se zbytecne opakuje. Ale opet pekny pohled na tuto etapu dejin.
Středověk mám v knihách ráda, plno zvratů, sice je tam spíš pletichaření a souboje mezi mužskými hrdiny, ale popis trestání "čarodějnic" a neustálý strach i na straně šlechty o svou moc a majetek. Jsem ráda, že hlavní hrdinové vše zatím přežili.
Opět zajímají pohled na středověk, i když už to hodně zavánělo červenou knihovnou. Nejvíc mi vadilo neustálé připomínání děje prvního dílu. Ale jinak se kniha dobře četla.
Tak opět rozporuplné pocity z knihy. Pěkná určitě je a zaslouží si nějaký ten počet bodů. Akorát si myslím, že Christian už neměl být uvězněn, to mělo zůstat jen v té první knize. Uvidíme, co nám přinese třetí díl .....
Štítky knihy
12. století Německo historické romány
Autorovy další knížky
2011 | Tajemství porodní báby |
2011 | Osudy porodní báby |
2013 | Sen porodní báby |
2014 | Krev a stříbro |
2012 | Kletba porodní báby |
První díl mě bavil víc. V knize bylo tolik děje až jsem se v něm občas ztrácela. Trochu nerealně zní jak se do Marty skoro každý muž zamiluje. A musím přiznat, že mi bude v dalších dílech chybět Randolfovo řádění. Ach jo, byl to pravý zákeřný protihráč.