Tajemství sídla Craven Manor - limitovaná edice
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532760/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-limito-65d8744a1f5c1.jpg
4
1561
1561
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
Craven Manor, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Autorka zprvu vykreslila zajímavé prostředí i začátek příběhu (přece jen jet na zchátralé panství dělat zahradníka a bydlet v zahradním domku není úplně obvyklým formátem příběhů točících se okolo strašidelných sídel). Plíživé hororové náznaky obestřené úvodním tajemstvím mě navnadily, ale čím dále jsem se knihou pročítala, tím více mi příběh přišel poněkud přitažený za vlasy (zmizelé město, polohmotná forma, měničství apod.)
Přišlo mi to překombinované a osobně bych víc ocenila žánrovku, tedy klasickou duchařinu, jelikož takhle dané dohromady to pro mě ztrácelo smysl. Zejména mě mrzí absence jakéhokoliv charakteru nejzlovolnější bytosti a obrovská naivita hlavní postavy, která se viní z charakterových vad Kylea, postavy vedlejší (přitom je však Daniel laskavý, fandila jsem mu).
Knihy od Darcy Coates hodnotím po přečtení doposud vyšlých dílů série jako více či méně příjemné jednohubky, ale nejedná se o knihy, ke kterým bych měla potřebu se vracet.
Knihy ze série nečtu popořadě, ale jak se mi dostanou pod ruku. Tuto řadím zatím mezi nejlepší. Od prvních vět svižná, čtivá. Poměrně dost napínavá. Pasáže s ťukáním a škrábáním nehty na dveře jsou prostě prima fajn strašení. Jediný můj malý osobní problém, po vykreslení vzhledu Brana mi automaticky před očima naskočil Johnny Depp jako Barnabas z Temných stínů :-D
Kniha je čtivá, ale čekala jsem trošku větší horůrek. Ostatní knihy, co mám od Coates přečtené, jsou trochu tajemnější, děsivější. Tato mi přišla spíš jako román o přátelství s trochou nadpřirozena. Jinak je kniha pěkná.
Tajemství sídla Craven Manor mě docela mile překvapilo. Kniha se dobře čte, příběh pěkně plyne a vykreslení místa a sídla je krásné.
Musím říct, že si mě získala a určitě si pořídím od autorky další příběhy děsivých domů.
Za mě super.
Poprvé jsem se pustila do knihy s hororovou tématikou a musím říct, že i když tento žánr je pro mě nový, příběh se mi moc líbil a určitě se pustím i do dalších knih autorky.
Zrejme začínam byť fanúšikom duchárskych príbehov, ktoré majú šťastný koniec a užívam si to!
Aj napriek tomu, že som určité okamihy z príbehu vedela predpovedať, alebo som aspoň trošku tušila čo sa asi stane, nemôžem povedať, že som sklamaná.
Skvelý štýl písania autorky si ma hneď na začiatku úplne podmanil a ja som mala problém sa od príbehu čo len na chvíľočku odtrhnúť. A to aj navzdory tomu, že som opäť zažívala ten nepríjemný pocit, že v byte nie som sama, spojený so zimomriavkami po celom tele a tiež tomu, že som po zotmení odmietala umývať riad, keďže kuchynské okno máme otočené do tmavej záhrady.
Hlavný protagonista - Daniel - mi bol znovu veľmi sympatický a do jeho pocitov v určitých momentoch som sa taktiež dokázala vcítiť - keď sa bál on, bála som sa tiež. Keď sa on smial, ja som sa síce stále bála, ale aj sa mi podarilo trošičku sa zasmiať. Akurát stále nechápem, čo majú tie postavy s tými prehnanými hrdinstvami. Ako som napísala v minulom príspevku k prvému strašidelnému domu - ja už by som nežila.
Jediné, čo ma v prípade tejto knižky zarážalo, bol fakt, že Daniel mal určité pravidlá, ktoré nesmel porušiť a že ich nebolo zrovna málo. No i tak, keď nejaké porušil (a nie raz) vôbec nič sa mu nestalo. Neniesol za ne žiadne následky. Neviem, či už mám vďaka tomuto žánru tak pokrútenú myseľ, no možno by mu trošku viac utrpenia neublížilo. Možno nejaké to bububu navyše by mu dokonca aj prospelo.
Čo sa ale celkového príbehu týka, ani v tomto prípade nie som vôbec sklamaná a s čistým svedomím odporúčam. Veď sa pozrite, v krátkom čase som dočítala už druhú strašidelnú knižku a teším sa na tretiu.
Čekala jsem strašidelnější knihu. :( Tajemství sídla Craven Manor byla taková roztomilá pohádka se strašidly. Mám doma ještě další dva díly, tak jim dám šanci, ale kompletovat sérii asi určitě nebudu. :(
Přišlo mi to ve své podstatě jako přes kopírák s prvním dílem. Motivy naprosto stejné, tím pádem hrozně předvídatelný děj. I tak mě to ale docela bavilo a bylo to místy opravdu napínavé. Postavy byly sympatické, zejména Brana jsem si oblíbila. Celkový dojem z knihy ale opět zkazil konec. Jestli se mi v prvním díle zdál směšný, pak už nevím, jak ho nazvat tentokrát.
Chm... u prvního dílu jsem nadával na wattpadovský styl psaní. Teď už došlo k sešupu rovnou do celkové wattpadovské produkce. Příběh je prosťoučký, dialogy hloupé, postavy vesměs nesympatické a od absolutního odpadu knížku uchránilo pouze to, že není příliš dlouhá a Coates prostě zvládá psát čtivě, takže stránky celkem ubíhají.
Nicméně zatímco první díl série místy docela obstojně zvládal i hororovou atmosféru, tady se s duchy spíš kamarádí, takže o ní němůže být ani řeč. Tohle je opravdu horor pro děti tak do 10 let věku.
Co k tomu říci. Je pěkná na přečtení, ale oproti předešlé knize ,,Duch domu Ashburnů” o dost méně čtivá. Děj nebyl tolik děsivý, ale jako taková oddechovka to ujde.
Kniha byla také velmi čtivá. Bohužel hlavní postavu Daniela jsem si tak úplně neoblíbila. Maličko mi vadila jeho “naivita” , ale oproti postavě Kyla byl zlatíčko. Kyle mi byl vyloženě nesympatický. Líbilo se mi pojetí “hodného” ducha, který se okolo domu objevuje a celkový nápad příběhu, ale přesto mě příběh úplně nevtáhl. První polovina knihy mě navnadila příjemnou atmosférou, ale konec mě trochu zklamal.
Mně se druhá kniha od Darcy Coates líbila snad i více, než ta první, i přes opačné hodnocení zde. Poslouchala jsem jako audioknihu a místy jsem se opravdu bála -takové příjemné mrazení - tohle je přesně ta míra strašidelnosti, která mi stačí. Nepochybuju, že pro více otrlé lidi to bude málo, ale pro strašpytly značka ideál. Strašidelné, opuštěné domy a rozuzlovávání životů lidí, kteří v něm dříve žili, to je moje. Byla jsem opravdu zvědavá, co se v domě přihodilo a to mě nutilo poslouchat dál a dál.
Postavy mi přišly sympatické, až teda na Kyla, u kterého jsem se nemohla dočkat, až ho konečně něco sejme. To už mi byla sympatičtější i Eliza. A co u postav paní autorky naprosto miluju je, jak do nich promítá svou lásku ke kočkám. Danielovi to nedá a pečuje o záhadného starého kocoura v domě, který o to nestojí, stará paní Kirschnerová, která strádá kvůli nedostatku peněz, ale když se jí nějaké dostanou, tak za ně raději koupí nový kočičí strom pro svého kocoura a na konci mě hodně pobavilo, když si Bran, sto let starý duch, adoptoval koťátko z útulku. :D
Nevím čím to je, ale já Darcy Coates prostě můžu.
⭐️"Prostě běž a osol ty dveře, jak to běžně dělají všichni normální lidé." (Daniel)
Už jsem od této autorky, a konkrétně z této série četla další tři knížky, ale tahle byla zatím nejhorší.
Už jsem si u téhle autorky zvykla na duchy, přízraky a celkově nadpřirozeno, ale to co se dělo v téhle knize už bylo teda pěkně přitažené za vlasy. Hlavní hrdina byl hrozně hloupý a mně nesympatický. Co mě ale zrovna u něj dostalo, bylo setkání s duchem, které vzal vlastně úplně v pohodě. Celkově mi celý děj přišel až moc nedomyšlený.
Knížka je krátká, přesto v ní je toho na jednu stranu moc a na jednu zase málo.
Upřímně to byla taková houpačka, která se mi ale úplně nezamlouvala.
Co můžu vyzdvihnout bylo rozuzlení, bohužel konec to zase pokazil.
Ještě můžu vyzdvihnout lehké napětí v jistých scénách.
Za mě to ale účel nesplnilo, jelikož to má být horor, a to já se nebála, ani na moment.
Doporučuji si od autorky přečíst jiný kousek, tento se teda moc nepovedl.
Taková pohádka s trochou strašení a fantasy prvky.
Do knihy jsem šla bez jakéhokoli očekávání a byla jsem mile překvapena. Bylo to milé čtení a když přimhouřím oči před jistými malými nedostatky, bylo to super a moc ráda se poohlédnu i po ostatních dílech série.
Kniha se četla lehce a byla i velmi poutavá, bavila mne.
A žili šťastně dokud neumřeli... Hororová pohádka se šťastným koncem. Lepší přirovnání pro tuto knihu nemám.
Lehce předvídatelné, ale čtivé.
Knihu jsem přelouskala doslovně do pár hodin ... Je pravda, že se mi děj začal líbit až tak v polovině, jakmile se objevily duchové... A také je pravda, ze jsem chvíli nevěděla zda mám věřit jednomu vyjádření, co se stalo s obyvateli domu či druhému tvrzení.... Ale jsem ráda za konec ... Jak zlo bylo poraženo...
Štítky knihy
tajemství australská literatura strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Jsou to takové příjemné duchařinky pro ty, co se nechtějí příliš bát. Takže za mě super. Stejně jako první díl přečteno na jeden tah, nešlo jinak :)