Tajný život stromů
Peter Wohlleben
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318560/bmid_tajny-zivot-stromu-FBu-318560.png
5
999
999
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích. Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Jen v Německu se za rok od vydání prodalo na 500 000 kusů a práva na překlad byla dosud prodána do 27 zemí.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata Přírodní vědy
Vydáno: 2016 , KazdaOriginální název:
Das geheime Leben der Bäume, 2015
více info...
Přidat komentář
Tajný život stromu už úplně tak tajný není, ale stále si některá svá tajemství ponechává. Tato Wohllebenova kniha pro mne byla skoro až nadpřirozenou vycházkou do míst, která jsem absolutně neznala. Jenže slovíčko "nadpřirozenou" je zde nemístné. Autor má většinu svých argumentů podloženou buď vědeckými výzkumy nebo svým dlouholetým pozorováním.
Ano, často chodím na procházku do lesa, vždyť ho mám skoro za domem, ale teď teprve si jsem schopná všímat mnoha detailů, kterým jsem dříve nevěnovala pozornost.
Už před několika lety jsem zjistila, že mi dělá dobře, když se procházím v listnatém lese, namísto v jehličnatém. Netušila jsem proč. Možná z pohledu celkové energie lesa na mě ten listnatý prostě působil příjemněji. Překvapilo mě ale, že je dokázáno, že procházkami v listnatém lese člověku klesá tlak, zatímco v jehličnatém se tlak zvyšuje.
Tohle je kniha, kterou každý, kdo se zajímá o přírodu, měl mít ve své knihovně. A rozhodně to není na jedno přečtení. Je plná různých informací a po jednom přečtení je prostě nemožné je všechny vstřebat.
A já už se teď znovu chystám ven, do lesa, vždyť je slunečný den a byla by škoda ho prosedět doma.
Knihu můžete číst několikrát dokola a vždy se milým, příjemným a zajímavým způsobem dozvíte něco nového a krásného o životě lesa a vlastně i o životě člověčím, který s tím úzce souvisí. Nikdy knihu neprodám a oporučuji opravdu všem.
Velmi zajímavé a až udivující...pokud máte rádi přírodu a chcete se dozvědět něco atypického, je to kniha přesně pro vás.
Přestože ke stromům a dalším rostlinám již dávno přistupuji jako k živým bytostem a co víc, k bytostem, které mají vlastní duši, čtení této knihy mne velice obohatilo o nové poznatky.
Autor velice srozumitelně a často i s vtipnými přirovnáními vysvětluje, co obnáší život stromu, jak funguje, jak se živí, ale i co ho ohrožuje. Popisuje, co my, jako lidstvo děláme špatně v přístupu k lesům a hlavně jak bychom to měli a mohli zlepšit.
Tuto knihu velice doporučuji každému milovníku přírody, každý si zde jistě najde něco nového, co nevěděl a nám všem dává kniha možnost dívat se na stromy trochu jinak při naší příští návštěvě lesa. A pokud je tu někdo, kdo stromy stále bere jako necítící, téměř "neživé" věci, kterým je jedno, co se s nimi stane, tak vás velice a s pokorou prosím, abyste si tuto knihu přečetli. :)
Už teď se moc těším na další autorovu knihu, vyhlídla jsem si Citový život zvířat.
Laskavá a poučná knížka od obdivovatele a znalce přírody. Změnila můj pohled na stromy a les. Vše krásně vysvětleno. Škoda jen, že součástí knížky nejsou ilustrace nebo fotografie.
Kniha mi byla pohlazením po duši. Málokterou knihu čtu vícekrát, tuhle bych mohla číst stále dokola. Klobouk dolů před pozorovacími schopnostmi a laskavými slovy pana Wohllebena. Přála bych všem stromům a lesům, aby pocítili od lidí stejnou pokoru a lásku, jakou jim dává právě tento hospodář. Čtěte a milujte stromy jako všechny živé bytosti.
Mám moc ráda les a přírodu a trávím v ní spoustu času, takže tato kniha mě bavila. Jednu hvězdičku jsem ubrala, protože se některé informace zbytečně opakují a také mi autor přijde příliš zamilovaný do buků a jiné stromy malinko upozaďuje :) Ale to je možná jen můj subjektivní pocit. Jinak je to velmi milé a přínosné čtení.
Jsem celoživotní milovník přírody, lesa a klidu a protože toho tichého a klidného lesa máme u nás už celkem pomálu, rád si o něm i přečtu. Jelikož se vzdělávám a příroda mě zajímá ze všech stran od dětských let, sleduji pořady i výzkum, kniha mi tak nedala mnoho nového, přesto ji hodnotím jako skvělou, je příjemně ucelená a o pro mnohé nudném tématu autor vypráví čtivě a poutavě.
Velice zajímavé čtení, které musí každého aspoň trochu na přírodu zaměřeného člověka upoutat.
Z knihy jsem se dozvěděl spoustu nových věcí o fungování stromů a lesa jako celku.
Pokud jste dodnes viděli stromy jako polínka na otop, případně jako místo pod kterým hledat houby, tak tahle kniha je parádní čtení i poslech. Když jen mám trochu příležitost, tak mluvím o informacích z knihy, o komunikaci, přenosu dat a živin. Přesvědčil jsem další 4 lidi, aby si knihu alespoň poslechli a byli stejně nadšení.
Naprosto úžasná a krásně naučná kniha o životě stromů. Kniha je napsaná s velkou láskou k přírodě a kdo miluje přírodu ,bude určitě z této knihy nadšený. Stromy mám velmi rád a vždy mě to bolí u srdce ,když se kácí strom a po přečtení této knihy, to bude asi ještě citovější.
Spousta zajímavostí o lese a stromech napsaná v krátkých a čtivých kapitolách. Jenom v druhé polovině se některé postřehy trochu opakovaly. Pokud vás zajímá třeba to, kolik litrů vody potřebuje strom na vytvoření 1 kg dřeva, nebo které stromy první osídlí prázdnou planinu, doporučuji přečíst tuto knihu.
Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem četla. Navíc vydání s fotografiemi nemá chybu.
Nadchlo mě, s jakým vhledem a láskou autor o stromech píše. A něco z jeho nadšení ulpělo i na mně. Procházka lesem už odteď nebude jen procházka lesem! Navíc jsem získala hromadu zajímavých informací. Dokonce své okolí už několik týdnů „terorizuju“ zajímavostmi z knihy – začalo to myslím největší václavkou, ke které si můj manžel musel i dohledávat informace, aby se mnou mohl večer vést smysluplnou diskusi a pokračovalo celou dobu mého čtení.
Za mě jen škoda, že v knize nejsou i fotografie. (Edit: v druhém vydání prý už jsou - to by asi bylo ještě o hvězdičku víc - kdyby to šlo)
Audiokniha. Pocuvam v noci a zarucene do 15 minut zaspim. Potom dalsi vecer odznova. A znova... Kto pocuva audioknihy rovnako?? :)
No, kedze mam lesnicke vzdelanie, nemalo by ma o stromoch uz nic prekvapit. Aj tak sa naslo par veci (par rozumej dost vela), ktore som nevedel. Autor nas uvadza do zvlastneho sveta lesov a stromov, za to mu vdaka. Kto chodieva po lesoch, tusi ze to nebude len taka obycajna hustina rastlin. V tejto knihe sa vam potvrdi podozrenie, ze les je zvlastny, stromy maju svojsky zivot, a ze je stale co objavovat hoci pol kilometra od vasho domova. Cenim hlavne ten iny pohlad.
Nemám ráda tuhle větu: "Kdo nemá rád zvířata, tak nemá rád lidi." Já lidi moc nemusím, to ví každej, kdo mě zná, takže obracenou cestou bych neměla mít ráda zvířata. Nemám žádný, nikdy mít nebudu a nechci. Proč? Protože je mám ráda. Tímto zdravím sousedku z vedlejšího vchodu, která si venčení labradora (!) představuje tak, že ho pustí na trávu před barák, než dá cígo. Proč bych měla mít ráda lidi? Jo, a proč tohle píšu u knihy vo stromech? Asi proto, že je to úplně stejné jako s těma zvířátkama. Jenže dost lidí to tak nevidí. Přeci jen je ten pes na pohled mnohem roztomilejší než ten strom na kterej chodí chcát. Že? Strom si prostě stojí v ulici před barákem, kde s tím psem hezky v teple vegetujete. Ale není to věc, je to strom. Ale psala jsem to už u jiné knihy. Trochu mi přijde, že teď je těžké (dostali jsme se tam sami) udělat něco správně. Rozhodnu se, že budu fér ke zvířatům a přestanu je jíst. Vykácíme stromy, aby bylo na moje nové žrádlo. A umře při tom dost zvířat i stromů, ale dost lidí vidí jenom to, jak je teď ta kráva šťastná. Ale už nevidí, jak je všechno se vším propojené (to jsou většinou mladá děvčata opičící se po nějaké hvězdičce). Jenže všechno je se vším propojené. Už dávno jsme zapomněli, jak máme být přírodě vděční za to, že vůbec je. A byli bychom my, kdyby nebyla ona? Hmmm...
(Samozřejmě, že za ty špatný věci a změny si člověk může sám. A kdo to popírá, je...ne, tohle je pozitivní komentář, žádná sprostá slova...)
Kniha obsahuje dost zajímavých postřehů, laik se i něco nového dozví a líbí se mi, že je to psané s takovým lehce naivním přístupem a náhledem, ze kterého ale cítíte neskutečnou lásku a respekt. A pokud rádi chodíte do lesa, sami jste si dost věcí museli všimnout. A tohle vám to všechno hezky sesumírovalo.
(Ale zase. Tohle si přečtě ten, kdo chce, kdo chápe v souvislostech, kdo vnímá věci kolem sebe. Ten, kdo by si to měl přečíst především, ten si knihu nepřečte.)
Je ale jedna věc, se kterou jsem stále na vážkách. Požáry. Požáry jsou blbý, když sebou berou i lidské obydlí, a nedej zvířata, to lidi ve zprávách i obrečí. Pravdou je, že hořet v přírodě prostě musí. Ať už řízené vypalování přírodou samotnou či nechtěné hoření, které bohužel bere i ty životy. Vždyť jsou stromy, které bez toho ani nevyklíčí a nepředají "své vědomosti" dál! Ale když je to moc a v místech, kde to není přirozené, to je špatný. Ale...není na druhou stranu krásný potom pozorovat, jak se o sebe příroda sama postará? Je mnohem komplexnější a přizpůsobivější než velký myslící člověk. Stejně se mi nejvíc líbí pohled na skálu a tam nic, zase chvíli nic, pak ještě dlouho nic a najednou...hele bříza.
Zmiňované zahradničení v příkladu promíchávání druhů jako v lese, je kapitola sama o sobě. (To jak jedna rostlina využívá (ne zneužívá ke svému prospěchu) druhou a žijí spolu v symbióze a vzájemně se podporují, potřebují, aby jim bylo lépe.) Spousta zahrádkářů to má u sebe hezký, ale je pravda že u nás na zahrádku už nemůžu chodit zadní brankou, protože tam ty debilové hází všechno, co má přijít do kompostu. A potom se diví, že mají podrytej plot, když si tam ty prasata vyhazováním špatných jablek sami zvou. Všechno se vším.
(A jelikož se blíží ty Vánoce...stromek už je přesunut do skleníku, aby se připravil na teplo a za chvilku půjde domů. Samozřejmě kontejnerový. Ale na druhou stranu, což je opět to propojení. Vzpomenu si na to, až zase budeme sbírat stromky od popelnic v okolí na stěpku (tak nepruďde a prosím všechno dolů, ať mám míň práce ;) dík. Protože kvůli tomu nebude cesta do lesa, kde se to přeci "neválí jen tak".)
Chápu, dost lidí nad touhle knihou a jejím obsahem mávne rukou. Jsou to jenom stromy. Nemyslí jako lidi a nejsou roztomilý jako psi. Já teda nevím, ale pes je sice roztomilej, ale co vrací, díky čemu můžu jako člověk přežít? (Kdy jste si naposledy přečetli o statečné záchraně čivavou turistu, chápeme tedy, jak to myslím). Možná proto to u mě doma vypadá jako v džungli, ne jako v zoo...
Vtipná storka na závěr...přestože to sem nepatří, ale to je mi jedno:
Začalo pršet, tak jsem rychle zaběhla pod střechu a potom už tak nějak zapomněla, že jsem zapomněla koště opřené o strom. Je to oblíbený strom. Veverka si do něj schovává oříšky (je fakt dobře rozvětvenej) a taky na něj chodí strakapoud. A teď k tomu košteti. Na konci hliníkové tyče je korkový špunt. Takže je asi jasné, kam ta storka směřuje. Strakapout svačí na stromě a najednou svačí konec koštěte. A že se fakt rozjel, šikula! Kdybych to neviděla na vlastní oči, tak by mě potom důvod té díry ani nenapadl...
Pro mě top kapitoly:
Je to strom, nebo není?
Co je tvoje, to je moje?
Moc se mi líbilo, jak je knih psaná. Způsob, slova, přirovnání. Jenom škoda, že se kvůli své životní praxi autor věnuje víc určitým druhům stromů. Asi je má prostě raději chápeme proč, že? Tak snad příště i jiné...
Pro milovníky přírody laiky velmi příjemné čtení, plné moudrosti, pokory a lásky ke stromům, kde se dozvíte nové a zajímavé informace o stromech a jejich životě. Například jak mezi sebou komunikují, vychovávají své potomky, podporují slabší jedince či putují. Pro odbornější veřejnost, pokud jste vystudovali ekologii či lesnictví, nemějte od knížky velká očekávání, zajímavá fakta bych jednoduše shrnula max. na 10 stran.
Štítky knihy
eseje ekologie stromy lesy pralesy lesnictví, lesní hospodářství ekosystémy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tajný život stromů |
| 2017 | Citový život zvířat |
| 2018 | Moudrost lesa |
| 2018 | Tajná síť přírody |
| 2017 |  Les - Návod k použití |
Kniha se mi díky svým krátkým kapitolám četla dost dobře a svižně. Její obsah pro mě byl velmi přínosný a dozvěděla jsem se spoustu nových informací. Při každé další procházce lesem mám ke stromům zas úplně jiný a hlubší vztah.