Tajomný hrad v Karpatoch
Jules Verne
V obci Werst, si pastier Frick jedného dňa všimne dym stúpajúci z komína zrúcaniny hradu baróna Rudolfa Görtza. Táto správa vystraší dedinčanov, sú presvedčení, že hrad je strašidelný. Mladý lesník Nick Deck a dedinský lekár, ktorý ho sprevádza, sa rozhodnú ísť na hrad, ale stanú sa obeťami prekvapivých javov. Pri ich návrate sa v dedine objaví mladý gróf Franz de Telek so sluhom. Keď sa dozvie meno majiteľa hradu, rozhodne sa preskúmať hrad. Ten, ako aj Franz boli totiž zamilovaní do opernej divy Stilly, z ktorej smrti práve Rudolf Görtz viní Franza.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1968 , Mladé letáOriginální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Přidat komentář
Román (rozsahom skôr novela) sa veľmi líši od iných Verneových románov a to nie obsahom, prvkami fantastična a nadprirodzena, ale štýlom, ktorý vyznieva tak, akoby knihu napísal niekto iný. Okrem toho, ako znalcovi filmu, som sa nemohol ubrániť porovnávaniu Verneovho príbehu a tu kniha (hoci to nerád priznávam, predsa len preferujem knihy pred filmami) ťahá za kratší koniec, film je v mojich očiach jednoznačne lepší. Sorry, Jules, ale Dočolomanský, Kopecký, Hrušínský, Brodský (hmm ... toľko mien končiacich rovnako) všetci vedení Lipského rukou dali to pravé orechové filmu, niečo to, čo v knihe jednoznačne chýba a to je skvelá paródia samých seba. A na výsledku (knižnom aj filmovom) je to poznať.
I pro mě je tato Verneova kniha spíš průměrem vzhledem k jeho ostatním (= skvělým) knihám.... Skoro 150 stran jsem čekala na nějaký dějový zvrat nebo akci a doufala jsem v trochu hlubší příběh Nika Deka nebo hraběte Teleka nebo Barona Gorcze..... Víc, víc do hloubky měl ten příběh jít...
Škoda....
Jules Verne je genialita sama o sobě. Tahle kniha je bezchybná, akorát tam byl možná moc dlouhý rozjezd, ale kdyby to Jules upravil, tak by to už nebylo ono. 100%
Tuto knihu jsem chtěl mít rád, ale opravdu si z ní skoro nic nepamatuji. Bohužel....je to slabší kousek, ale pořád dobrý.
Jednoduchý, naivní příběh, stejně jako obyvatelé rumunské vesnice. Očekávání od knižní podoby byla daleko vyšší, česká filmová verze je v mých očích tou nejlepší Verneovskou adaptací ( snad ještě s výjimkou legendárních kusů "na motivy" románu od Karla Zemana ). Audiovizuální projekce jako další střípek vizionářství přenesl Tajemný karpatský hrad do průměrných vod, takže u mě čistý střed - 50 %
Tuto knihu jsem dlouho sháněla,abych si ji mohla přečíst,protože jsem byla navnaděná z části rozhlasové hry,kterou jsem kdysi nedoposlouchala. Paradoxně z knihy jsem zase až tak odvázaná nebyla,ale i tak jsem ráda,že jsem se k ní dostala
Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.
Příjemná kniha k odpočinku. Četla jsem ji mnohokrát. Moje oblíbená kniha od autora. Přála bych si, aby byla delší. Jinak není co dodat.
Dlouho jsem se chystala, že si knihu přečtu, protože film jsem viděla několikrát a nedávno jsem se v práci dostala i na divadelní hru. Kniha byla... některé pasáže mě nebavily a měla jsem tendenci je přeskakovat. Příběh jsem si ale i tak užila, ale neubránila jsem se myšlenkám na film.
Za prvé se musím přiznat, že jsem barbar, který až doposud film neviděl. Možná ale právě proto, jsem celou knihu přehltala s nadšením a velmi se mi líbila. Na rozdíl od ostatních knih, které jsem přečetla do teď, se mi zde opakovat ten stejný motiv, jen s jiným dopravním prostředkem a místem cesty. Takže za mě spokojenost!
byla jsem moc zvědavá na rozdíl mezi literární a filmovou verzí. četla jsem verzi knihy, která byla vydána ve dvacátých letech minulého století, takže když se přenesu přes jazyk, který už dnes není aktuální a přes antisemitismus, který mne v knize docela překvapil, se ta filmová verze v podstatě shoduje s dějem knihy. asi to je mým věkem a "jinou dobou", příběh mi přišel spíš srandovní, uznávám že v době vzniku to byl superpříběh. dnešního čtenáře (představím si třeba svého syna) by ty obsáhlé popisné pasáže nejspíš uspaly.
Ještě jsem nezažila ,,verneovku,, , která by mě zklamala nebo nudila. Hrad v Karpatech není vyjímkou. Dobrodružné čtení, vhodné i pro menší čtenáře, není nudné ani zdlouhavé.
Teda, přiznám se, že bylo velmi těžké neporovnávat tuto knihu s filmem Tajemství hradu v Karpatech s Dočolomanským, který vznikl na motivy této knihy (a který jsem viděla první a který miluju). Nicméně i tak jsem si knihu užila. Je to velmi zábavné a dobrodružné čtení – typické 19. století – moc mne bavilo skloubení prvků romantismu (tajemství, ruina hradu, příroda, …) s průmyslovou revolucí (Orfanikovy vynálezy). Paráda!
Docela dobré, ale jeho filmová parafráze: Tajemství hradu v Karpatech je neporovnatelně vtipnější.
Tajemný hrad v Karpatech je příjemné svěží čtení. Příjemně mě překvapil decentně humorný nádech, který se táhne celou knihou a díky němuž jsem měl při čtení neustále úsměv na rtech.
První půlka knihy mne nebavila vůbec, druhá byla už o něco zajímavější, ale pořád nic extra. Rozsáhlé popisy krajiny, někdy i předvídatelné situace. Člověk u ní nemusel moc přemýšlet, pohodová oddychovka po náročném dni. Za mě dvě hvězdičky.
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Od knihy jsem očekávala něco jiného, ale nakonec to nevadilo. Byla jsem příjemně překvapená, jak lehce se příběh četl, i když se většinu knihy nic zvláštního nedělo, ale konec to vynahradil. Tohle byla každopádně moje první dočtená Verneovka, před pár lety jsem zkoušela Cestu do středu Země a nějak mě to nevzalo. Tak teď už třeba ano :)