Tajomný ostrov
Jules Verne
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2006 , Slovart (SK)Originální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih mého dětství. Četla jsem ji několikrát a třeba se k ní ještě někdy vrátím. Jsem ráda, že jsem zažila ještě dětství, kdy byly verneovky populární, četly se, vydávaly i filmovaly.
V dětství jsem viděla seriál a později četla knihu - celkem pětkrát, což je můj zdaleka největší rekord. Fascinovalo mě, jak pětice různorodých lidí na základě vědeckých znalostí, manuální zručnosti a znalosti přírody dokázala z ničeho vybudovat na ostrově v podstatě takovou malou civilizaci, která dokázala odolat nejhorším rozmarům počasí nebo i nájezdům pirátů.
Škoda, že jsem tuto knihu nečetla jako dítě nebo dospívající, byla bych jí úplně unešená. Ale ačkoli mám ráda popisy, tak tady už toho na mě bylo moc, přeskakovala jsem. Myslím, že moje děti už by to nebyly ochotné číst. Dávám tři hvězdičky, i když si to kniha asi nezaslouží.
Moje absolutně nejoblíbenější verneovka. Toto vydání dodnes mám. Ta kombinace dobrodružství, přátelství, statečnosti, vynalézavosti, ale i záhad a tajemství - to snad nikdy nikdo nepřekoná.
Uzasne! Cetl jsem tuto skvelou knihu v jejim vydani z roku 1957 od nakladetlstvi SNDK a ja se od ni nemohl ani v mych 42 letech odtrhnout. Tak uzasny pribeh, pravda, nerealny, ale o to vic jsem zatouzil byt prave tam, na Lincolnove ostrove, abych podal pomocnou ruku k dilu pri objevovani vseho noveho. Jules Verne me doslova nutil cist dal a dal, abych zjistil kdo je ten tajemny pomocnik, abych se dovedel, jestli se trosecnici dostanou domu a jak to cele dopadne. No jiz jsem s panem Vernem stravil 80 dnu na ceste kolem sveta, urazil 20 000 mil pod morem a prozil 4 roky kdesi na tajuplnem ostrove, je cas podivat se do vysek a stravit 5 nedel v balonu :)
Jedna z mých prvních přečtených "verneovek" - a mám na ni vzpomínku z dětství: měli jsme ji v třídní knihovně - ve 4. či 5. třídě jsem si ji půjčila a za necelé dva týdny vrátila. Paní učitelka se mě ptala, pro ji vracím, řekla jsem, že ji mám přečtenou - nevěřila mi, že bych tak rychle obsáhlou knihu přečetla a tak si mě z ní "vyzkoušela" a přesvědčila se, že jsem ji opravdu nelhala. Bohužel jen málo verneovek mám ve své knihovně, protože je měla půjčené z knihovny, nebo byly bratrovy.
S Ocelovým městem jedna z mých nejoblíbenějších verneovek. Literární manuál, jak na pustém ostrově znova vybudovat civilizaci konce 19. století včetně receptu na nitroglycerin. Jelikož jsem nenalezl ledek, tak jsem naštěstí při mladických pokusech nevyzkoušel :-). Trochu mám strach, že se to ještě bude hodit.
Je těžké vtělit myšlenky do slov. Nepodaří se mi to. Snad stačí, že Tajuplný ostrov je geniální kniha geniálního autora. Četla jsem ji podruhé, poprvé někdy v 10 - 12 letech...
Ano, spisovatel využil beze zbytku autorskou licenci. Ano, stvořil charaktery, jaké se dnes nenosí, podle některých názorů ani neexistují. Ano, s jeho svolením trosečníci dokázali provést postupy, které známe spíš z průmyslu. Ano, použil pár oslích můstků, pár šťastných náhod a několik zázračných zákroků "tajemné bytosti". Každý ví, kdo to byl, ale - mlčím! :-)
To tam všechno je... Drobné nesmysly, jakože Lincolnův ostrov, s výběrem rostlinstva, živočichů a nerostného bohatství, je taková planeta v malém. Ale jinak je to (krom pár vědeckých pasáží, které mi v hlavě neutkvěly, pardon, monsieur Verne) úžasné, napínavé a dobrodružné čtení.
Dnes by do takové knihy musela být zamontována všechna předepsaná klišé, která tu nebudu rozvíjet. Knihy a filmy jsou jich plné. Dnes by taková kniha nemohla vůbec vyjít!
Díky, krásné 19. století, století páry a velkých objevů! Díky, až nyní mnou doceněný pane Verne! Bylo to nádherné čtení! Nádherný návrat!
:-)
Masterpiece. Takový knižní předchůdce seriálu Ztraceni, který má narozdíl od něj velmi dobrý závěr.
Nema som v detstve najskôr spoznal cez pána Trosku. Potom som sa dostal k tejto knihe a tak nejak som už zabudol precestovať 20000 míľ pod morom. Kniha natoľko známa, že ťažko k nej ešte niečo dodať. V správnom veku je to bombaaaa. Len neviem, či dnes ešte niekto dokáže na toto ten správny vek nájsť. Budem však dúfajúci ;))
Moc pěkná knížka, dobrodružství, tajemství a spousta praktických věcí pro Robinsony, vyplatí se.
NAPROSTO SKVĚLÁ DOBRODRUŽNÁ KNIHA za mě nejlepší kniha která byla napsána a nejlepší od Julesa Verna.
Vyrábali a ťahali káble, vyrábali nitroglycerín, do jaskyne chodili výťahom vlastnej konštrukcie, no loď na plavbu domov si nepostavili, lebo by vraj musela byť niekoľkosto tonová, hoci bežne sú aj boli offshore unlimited lode okolo osem ton výtlaku (Spray Joshuu Slocuma mala jedenásť a oboplával s ňou svet, podotýkam v 19stom storočí); vyšinutý kapitán Nemo zachraňoval pána inžiniera vnoci v búrke búrok, lebo vtedy je najlepšie flákať sa po mori okolo ostrova, morská krava napáda psy a tajomný potápač vymrští toho psa z vody oblúkom nahor do vzduchu, pes sa často nervózne moce okolo zadeklovanej šachty v jaskyni (logicky by to bol záchod, Verneho postavy sa však nevyprázdňujú), no nik z osadníkov tam nenakúkne, žeby rozlúskol veľké tajomstvo, divoká opica s nimi žije ako člen domácnosti, nosí šaty a servíruje polievku, darebák na susednom ostrove sa po pár rokoch zmení na opočloveka a nechápe čo za tvory sú priševší ľudia a prečo žerú tepelne upravenú stravu, potom prehupsne do človečieho módu a je z neho kajúcnik a Čestmír Šľachetný; z pár stotisíc zločincov príde na ostrov na čajznutej lodi zrovínka komplic napraveného hriešnika, načo ho všadeprítomný kapitán Nemo pošle na dno torpédom. Ženské tam nie sú, Jules Verne ich celkove nemal príliš rád a viacmenej sa nimi nezapodieval; (osadníci možno obrábali Herberta a pán spisovateľ to zamlčal); námorník Bencroft je ťažko znesiteľný pitomec, Gedeon Spilet je rasista, černoch Nabuchodonozor je nezrozumiteľný dobrovoľný otrok Vševedátora Cyrusa Smitha na Výsostiach, ku ktorému všetci vzhliadajú tak, že ich musí bolieť za krkom, a tá kniha je zabitý nápad na potencionálne dobrý román.
Za nápad dám dve.
Tajuplný ostrov - kdesi v oceánu - to je dobrodružná pohádka mého dětství ....
Nechtěná robinzonáda 5 trosečníků - a samozřejmě i čtyřnohého kamaráda Topa
/ a později i opičáka Jupa/ nám přináší kvantum informací o přežití....
Líbilo se mi, že mezi nimi nevládne žádná rivalita - pouze spojení sil k vybudování základních životních podmínek ....
A samozřejmě trocha tajemství - je tu záhadný zachránce, s nímž se v závěru knihy setkáváme ....
A závěr pohádkový - trosečníci jsou zachráněni a co ostrov ?
" ... z něho teď zbylo jen malé žulové skalisko, omývané vodami Tichého oceánu....
A toto skalisko bylo zároveň i hrobem muže, který si kdysi říkal kapitán Nemo . "
Znovu po letech návrat do světa fantazie ....
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy trosečníci dobrodružství rozhlasové zpracování Tichý oceán, Pacifik
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Moje kdysi první přečtená autorova kniha,je to poklad,který si musím určitě znovu přečíst,ano,koukám na tebe,máš svoje místo v mé knihovně a lákáš mě.Vlastnim výtisk z roku 1969 za 49,-.