Tajomný závoj
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 34. díl >
"Niektoré z temných stránok nového demokratického režimu - drogy a prostitúcia - na seba nedali dlho čakať, prejavili sa krátko po revolúcii. Chlapci z oddelenia vrážd sa s nimi stretávali bežne aj predtým, no v menej drastickej podobe. Dnes nemali šťastie, vrah sa činil, nešetril ani ich, ani ju - mladú pouličnú prostitútku dopichal, podrezal a naaranžoval jej mŕtvolu tak, akoby ležala vystavená na márach. Ale bola naozaj podrezaná? Naozaj ju vystavil, aby im chcel zanechať nejaký odkaz? Zahráva sa s nimi? Detektívi zatiaľ netušia, či stopy na mieste činu čítajú správne, či im do mozaiky nechýbajú tie najdôležitejšie kamienky. Veľa času nemajú, zvlášť ak im hneď na začiatku vyšetrovania svojským spôsobom skríži cestu starý známy - hudobný skladateľ. Spácha samovraždu. Za jeden deň dva prípady spojené zvláštnou niťou, nezvyčajnými stopami. Zatiaľ nevedia, či im neušlo niečo dôležité. Je všetko tak, ako vidia na vlastné oči, alebo sú obidva zdanlivo nesúvisiace prípady zahalené tajomným závojom? Jedno je jasné, ak neodhalia tajomstvo skryté za oponou, ak nezmenia uhol pohľadu, záhada nebude nikdy vyriešená."... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2022 , PublixingInterpreti: Martin Mňahončák
více info...
Přidat komentář
Koľko prípadov naraz chlapci tentoraz riesili?
Zoo, prostitútku a umelca.
Sú vraždy prepojene?
Môj mozog si ich samozrejme spojil Tak perfektný motív, rozpletenie a vraha som si vyčarovala až ma sklamalo, že to dopadlo úplne inak
Ale to nič nemení na tom, že si to Richard tak pospájal, že tomu snáď ani sám neveril a vrah bol prekvapený tiež
Opäť výborná kniha nabita akciou, rozumom a humorom.
Naozaj to s hovnom no koniec išla som do kolien.
To, že su lepší ako FBI? No Richard určite
Veľmi sa mi páčilo ako dokázali prejaviť smútok tam kam patril, prejaviť sarkazmus tomu kto si to zaslúžil a dolapiť vraha takým odrbom, že bol chudák sám v koncoch.
Teším sa na ďalší diel a čakám vyriešenie vraždy s tejto knihy pretože dievča si ro zaslúži a dúfam, že s tetou si dajú rady a posadia ju do lochu!
Nebolo to úplne zlé, dej trochu predvídateľný, škoda, že nie oba prípady sa podarilo vyriešiť k spokojnosti. Pravdepodobne k tomu prišlo v nasledujúcej knihe. Klasická oddychovka od DD, fanúšika neurazí, čitateľa namlsaného napríklad severskými detektívkami až tak veľmi nenadchne.
Tahle kniha mi chyběla k dočtení celé série. Trochu mi vadí, že Růženka se nevyřešila. Další díl jsem četla už dávno a nepamatuji si to.
Ďalšia kniha s poradovým číslom nad 30., ktorá potvrdzuje, že staršie príbehy majú viac napätia, viac nápadu, viac uveriteľnosti, tak nejak viac všetkého, čo robí príbeh zaujímavým a menej všetkého, čo túto knihu zhadzuje dole. Čiže nikam nevedúce siahodlhé jalové dialógy, ktoré by sa v realite nikdy nemohli takto odohrať, super inteligentní svedkovia, vrátane tých z najnižších sociálnych skupín, nikam nevedúce odbočky....Keby to malo celé tak polovičný rozsah, tak by to nestratilo nič na údernosti, skôr naopak. Chápem, že skalní fanúšikovia sa budú opäť tešiť, aký skvelý diel si autor pripravil, no mnohí si už o mesiac nespomenú, o čom kniha bola a kto bol ten záporný hrdina, ten zločinec, ktorý by mal naháňať strach ako Ondrej R. alebo Jozef S. (Beštia a Mucholapka). Pokračujem chronologicky starším dielom Smrť na druhom brehu a tak nejak tuším, že to bude o stupeň lepšie.
Bohužel jsem si před touhle knihou přečetla Dáma kontra strelec, takže jsem neměla moc příležitosti si užít pátrání po vrahovi Růženky. Konkrétně u dánovek je naprd, když předem víte, kdo je vrah.
Taky se Vám už někdy stalo, že jste šli do obchodu pro koblížky, ale protože už nebyly, odešli jste domů s vánočkou? Přesně v tomto duchu je další Dánův příběh. Ne vždy je vrahem zahradník. A jen výjimečně se stane, že se jméno vraha vůbec nedozvíte. Ale to nebrání tomu, aby čtení další "dánovky" nebylo vtipné a zábavné. Možná právě skutečnost, že se pachatele tentokrát nepodari vypátrat dává příběhu větší autentičnost a ještě více ho přibližuje realitě. Naštěstí Boží mlýny melou...
(SPOILER) Dominik Dán si vesměs udržuje stejnou kvalitu knih a kdo od něj čeká něco extra nového, je tak trochu blázen. I v tomto případě nezůstane čtenář ušetřen špičkování mezi detektivy, ačkoli ho tentokrát není úplně hodně. Možná je to tím, že první případ ubodané prostitutky je dost krutý i na vraždaře a od začátku se řádně zamotává, protože je zdánlivě bez motivu. O to větší škoda je, že se v této knize rozřešení nedočkáme, což osobně nepovažuji za úplně šťastné, protože i když tzv. cliffhangery chápu a respektuju, sdílím názor, že čtenář by si pachatele zasloužil. Druhý případ se zdá být zdánlivě rutinní, právě on ale detektivům dost zamotá hlavy a končí poměrně slušnou konspirací. Je znát, že Dán už se vypsal, protože přesně ví, co je nutné a co už ne, píše hodně čtivě a děj má po celou dobu spád. Jak ale píšu u všech jeho knih a zdá se, že to budu psát pořád - jeho knihy jsou pro laika asi nejblíž běžné policejní práci, která spočívá v naprosté rutině sepisování různých výslechů a řešení několika zločinů najednou. I proto (a zejména díky sympatickým hrdinům) není moc autorovi co vytýkat a jako oddechovky jeho díla pořád slouží víc než dobře. 70 %
(SPOILER) Za mě slabší díl, tentokrát se řeší dva případy, ten který se zdá stěžejní a je uvedený v anotaci knihy vlastně není ani dořešený, tak snad vraha najdou v nějakém dalším díle. Bohužel až posledních pár knih jsem začala číst chronologicky, předtím jsem knihy četla tak, jak byly v knihovně k dispozici, tak je docela možné, že už vraha znám a ani nevím, ale radši bych se ho tedy teprve dozvěděla :) druhá vražda tak nějak plyne, ke konci to vykrystalizuje, ale přiznám se, že tato dějová linka mě tentokrát moc nebavila a celkově mě tato kniha až tak nezaujala
Tak jsem se tentokrát nemohl úplně dostat do příběhu, začátek mi šel trochu ztuha. Jakoby autor při zpětném chodu proti proudu dílů v tomto nemohl nějak uchopit zpětně dobu a příběh. Kniha je vydaná v roce 2022, o mnoho let později než jiné předchozí a následující díly série Naše Město. To je ostatně ten problém, který řeší všichni čtenáři. Jestli číst díly v pořadí, tak jak byly chronologicky napsány a vydány a nebo v pořadí, jak se příběh odehrává. Tento např. v roce 1993.
Já jsem si po prvních dílech zvolil časovou osu podle toho, ve které době se příběhy odehrávají a ne kdy je autor napsal. A nelituji. Má to určitě smysl.
Tento díl se mi ze začátku tak úplně nelíbil, ale po prvním oťukávání už to zase nabralo obrátky a ke konci už jsem si to zase užíval. Do detailu jsem měl možnost poznat nejstarší řemeslo, i když tento případ nebyl vyřešen. Ale ten druhý nakonec byl vlastně docela klasický, jen bylo potřeba projevit trochu fantazie a fabulace, ale to mistr Kraus dokáže vykouzlit na požádání.
Ano, opět další dobrý díl. Těším se na další knihy této série. I v tomto roce si pár dílů určitě přečtu. Autora řadím k mým oblíbeným.
(SPOILER) Když se prokoušete ohraným úvodem o tom, jak se pánům z kanceláře 141 nechce makat, dočkáte se dvou docela zajímavých případů. Ten o němž se píše v anotaci se sice nevyřeší, ale to se u Dána občas stane, že mu něco přeteče o pár knih dál. Nemám to rád, ale odpustím mu to. Nicméně už jsem od něj četl lepší knihy.
Konečně se mi po pár měsících podařilo sehnat v knihovně další díl Dánovek, jsou totiž, a kdo by se divil, značně rozpůjčované. Už jsem se nemohla dočkat a taky jsem ho za dva dny zhltla. Tak do poloviny knihy se detektivům moc nedařilo a v jednom z řešených případů sáhli úplně vedle, ale to se asi také stane. Ovšem Krauzova dedukce u druhého případu byla brilantní, ale bez machrů z laborky by tentokrát vavříny neměl.
Už jsem četla od pana Dána lepší knihy. Ale i tato byla zajímavá i když mě zklamalo, že jeden případ nebyl vyřešený, předpokládám že bude vyřešený v další knize.
Tak já nevím, DD super top, všude to slyším, ale já jsem zklamaná. Nebo jsem narazila na slabší knížku? První případ nevyřešený, sakra a to mě zrovna zajímalo, druhý sice vyřešený, a docela zajímavé rozluštění, ale jakési utahané. Ale co mě strašně vadilo, a to jako že moc, byl překlad. Slova eště, dycky, já sem, to je oči trhající. A navíc jsem nepochopila ten incident ze zoologické zahrady, to jakože chybělo pár stránek, tak tam vrazíme nějaký krátký případ pro zasmání? Za mě ne e.
Výborné jako vždycky. Jenom je zase nějak pomotaná chronologie. Určitě to nebude 34. díl v sérii, ale našinec si to srovná.
Detektivové i tentokrát řeší dva případy. Ten první se týká brutální vraždy mladé prostitutky, jejíhož pachatele nebude vůbec snadné odhalit. A možná se to tentokrát ani nepodaří... Druhý případ detektivů z oddělení vražd se týká podivné sebevraždy jednoho otravného umělce, který jak se zdá, tak dlouho chodil na policii si stěžovat, že ho někdo obtěžuje, až se nakonec raději zastřelil. Nebo to bylo celé úplně jinak? Dozvíte se v Tajemném závoji, který přináší vše, na co jsme od Dominika Dána zvyklí. Napětí, kousavý humor i lidové obžerství. Tak pěkné napínavé čtení.
Kniha je dobrá. Nie je zlá, veľmi slabá alebo slabá ale bohužiaľ ani skvelá, vynikajúca a parádna. Občas mi prišla zbytočne natiahnutá, a tým pádom trochu aj nudná a zdĺhavá. No a poriadne som sa zasmiala na nej len raz. Kde sú tie časy keď som sa učila chodiť Na podpätkoch, prežila som Noc temných klamstiev, spoznala Sáru a Nehanebné neviniatko, strávila pobyt v Cele číslo 17 a vôbec mi nevadilo, že sa občas udiala aj Smrť na druhom brehu. Nebála som sa dokonca obávaného krycieho mena Červený kapitán, vtedy som si zapálila Cigaretku na dva ťahy, dostala som List zo zahrobia a zistila som že Nevinnym sa neodpúšťa! Samozrejme dánovky budem čítať stále ale už pri ich čítaní nemám žiaĺ ten pocit, že čítam niečo výnimočné.
Další super Dánovka. Sex, drogy a vraždy. Krauz a jeho parta musí vyšetřit další zapeklité případy.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Slovensko, Slovenská republika slovenská literatura tajemství krimi
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Máj 1993. Kniha začína mimoriadne vtipným prípadom údajnej vraždy ošetrovateľa v ZOO. Dominik Dán je známy svojimi trefnými hláškami, a tento úvod určte poteší každého fanúšika jeho kníh. Neskôr ale prejdeme na vážnejšiu tému, keď sa „vraždári“ pustia do riešenia vraždy mladého dievčaťa, prostitútky. A aby toho nebolo málo, do hry vstupuje aj údajná samovražda hudobného skladateľa, čo situáciu ešte komplikuje, keďže ide o človeka, ktorý je detektívom dobre známy. Prípadov je neúrekom, ale stôp je málo. Čo detektívom uniká?
Prípad v ZOO sa uzavrie veľmi rýchlo, zatiaľ čo ostatné prípady si vyžadujú viac pozornosti a vypočúvania, aby odhalili svoje tajomstvá a pochopili pozadie oboch prípadov. Autor nás v tejto knihe necháva nahliadnuť do problematiky prostitúcie, ale aj bezradnosti detektívov, ktorí sa snažia posunúť vpred. V oboch prípadoch akoby sa vznášal tajomný závoj, ktorý všetky stopy a vodítka ukrýva.
„Stále máme pocit, že riešenie máme pred sebou, no je zahalené, schované za závojom.“
„Odrazu máme dva podobné prípady. Nájdeme na zemi naaranžovanú mŕtvolu Ruženky, vieme, že je to vražda, ale nevidíme stopy, a z ničoho nič máme jasnú samovraždu, no sotva sa na ňu pozrú experti, zase máme mätúce stopy svedčiace o niečom inom. Ani v jednom prípade nevidíme skutočné stopy, ako boli... akoby boli za závojom.“
Richard Krauz mi v tejto knihe pripomínal Hercula Poirota, keďže sa tu ukazuje ako bystrý detektív s dôvtipom, bystrým umom, úsudkom a zmyslom pre detail a spravodlivosť, pričom si uvedomuje, ako jeden prípad môže napomôcť k vyriešeniu druhého.
Opäť ide o dynamickú, vtipnú, ale aj vážnu a tajomnú jazdu, kde sa prelína riešenie dvoch komplexných prípadov. Kniha má presah do ďalších dielov série, a na niektoré rozuzlenia, si budeme musieť počkať v ďalších knihách. Možno práve v Smrti na druhom brehu, ktorá chronologicky po Tajomnom závoji nasleduje?