Tajuplný ostrov
Jules Verne
Jedno z nestárnoucích děl slavného romanopisce, jenž v něm nejen vylíčil napínavé příhody pěti ztroskotanců na světu ztraceném ostrově v Tichém oceánu, ale vystavěl i pomník lidské solidaritě, vše přemáhající síle kolektivu a přátelství mezi lidmi. Předml. Setkání v Amiensu a vysvětl. naps. Zdeněk Valta. Edice Mimočítanková četba pro odb. učiliště a učňovské školy.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1965 , SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)Originální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších Verneovek. Tajemný kapitán Nemo, známý čtenářům již z knihy Dvacet tisíc mil pod mořem opět v akci. Každý správný dobrodruh/dobrodružka by měl mít přečteno. Howgh.
OSTROV V TICHOM OCEÁNE. Tak hoci obálka je iná (ja som čítal z tej klasickej edície), snáď sa bavíme o identickom diele. Veľmi som sa na to tešil, ale niektoré veci ma prekvapili. Hlavne - kapitán Nemo sa v klasickej filmovej šesťdielnej adaptácii ukázal už v prvom dieli, aj so všetkými zo zeme vyliezajúcimi družicami. V knihe, ktorá má 440 strán, sa s ním zoznámime až niekde po 400tej strane... A to hneď aj umiera. Hoci jeho (utajené) zásahy do života osadníkov sú zrejmé od začiatku. Inak kniha je mimoriadne rozvláčna. Opisy každodenného života, výroby jednotlivých potrebných komponentov opísané do najmenších detailov - výroba pušného prachu, lodí, látok na šaty, chleba. Inžinier Cyrus Smith je taký predchodca McGuyvera. Mám pocit, že keby som niekde stroskotal a mal tento manuál so sebou, tak by som sa tiež dokázal adaptovať na pustom strove. Menej niekedy býva viac. Občas tomu chýba dynamika. V porovnaní s Dvadsaťtisíc miľ pod morom môžem dať max 80 percent.
Z nostalgie dávám plné hodnocení,ale z dnešního pohledu se zde odehrává plno nesmyslů.Co ti chlapíci dokázali,s němi by se mohl směle měřit i McGyver.Nějak mi uniklo co stalo s věrným psem Topem a nebo na něho autor zapomněl?
Někdy jsem měla problém udržet pozornost. Všechny ty technické popisy mě nudily. Ale je to klasika a to se počítá... V nějakých čtrnácti patnácti jsem tuhle knížku milovala, teď jsem ale mnohem starší a v tom je ta potíž.
Mozna nejoblibenejsi kniha meho detstvi a tusimi druha-treti prectena od tohoto autora... Hodnoceno tehdejsima ocima je plny pocet. S odstupem let a hlubsim seznamenim dila JV bych musel hodnoceni snizit kvuli sebekopirovani ruznych del - dva roky prazdnin, pet nedel v balone atd...
úplně geniální knížka moc se mi to líbilo jenom bych tam asi nepotřebovala tolik postupů a vysvětlivek ohledně nitroglicerinu, střelné bavlny atd. já jsem totiž v 5.tř a moc tomu nerozumím (myslím že tomu nerozumí ani většina dospělích).
Verneovka jak má být nic jiného bych neočekával. Krásný dobrodružný příběh. Ale zde nejvíc ze všech Verneovek co jsem zatím četl mě vadila absence nějakého psychologického vývoje postav. Přece jen parta chlapů tři roky na ostrově a ani to s nimi nehne. Nemluvě o tom, že vše co chtějí tak toho dosáhnou bez zádrhelu. Chtějí mlýn, bum ho, a o tři věty dál už stojí a mele. Trochu mě tam zaráželo i bezúčelné zabíjení zvířat (ale chápu, je to jiná doba).
Jules je Jules. Pracovitý génius, který nás romantiky navždy poznamenal svou fantazií. Po letech jsem se podíval na televizní verzi s Omarem Sharifem. Zatímco tento seriál beznadějně zastaral (tedy až na geniální hudbu), texty páně Verneovi jsou stále úžasné. A vypadá to tak, že se to nikdy nezmění. Za mne plný počet hvězdiček.
Tak jsem se po dlouhých letech vrátila k této klasice. A opět jsem byla tou malou holkou, která hltá toto dobrodružství. Poslouchala jsem jako audioknihu s krásnou hudbou z legendárního seriálu. To nemělo chybu.
(29. 3. 21 - 9 433 - 25)
Jako kdybych se probudil a byl bych zase ten malý snílek, který prožívá všechna ta dobrodružství v knížce...
Čo päť hviezdičiek, to päť hviezdičiek, není kam plivnout. Divoký orangutan sa stane sluhom a rozumie ľudskej reči, do ohrady vzdialenej svetelný rok ťahajú káble s elektrikou, vypustia jazero, rúbu a trhajú skaly - a nie a nie si postaviť drevenú dvanásťmetrovú loď, na ktorej by odtiaľ vypadli. Jules Verne vymyslel dobrý príbeh o úteku, stroskotaní a prežití, no a potom ho asi vydavateľ s pištoľou v ruke prinútil dopísať tam oblaky krávovín, aby si to kúpil aj robotník z kovošrotu. K tomu čiernobiele postavy, toporné dialógy, miestami zamrznutý dej. Krásny príbeh, škoda bolo spizdiť ho balastom vyložených somarín.
(SPOILER) Na rozdíl od třeba Robinsona to Verne to hodně okořenil tím, že se objevuje Ayrton, piráti, Nemo a nakonec ničivá sopka. Jinak na jednu stranu trpí klasickými "verneovskými" neduhy, jako jsou naprosto černobílé postavy, psychologická plochost, nebo nepřirozeně skákající děj, který na třech stránkách popisuje přírodu, aby na čtvrté stránce trosečníci jen tak mimochodem postavili loď. Na druhou stranu ale přináší svoje typické kouzlo síly vědy a techniky ve spojení s exotickými lokacemi, přičemž je vidět, že autor psal s nadšením a měl extrémně široký přírodovědný přehled. Je pak jen na vás, jestli až pohádkovou naivitu, a fakt, že se kolonisté za tři roky ani nepohádají a všechno se jim do puntíku daří, zařadíte mezi klady nebo zápory. U mě to první - vidím verneovky jako únik do fantazie spíše než jako díla reflektující skutečnost, a proto se mi Lincolnův ostrov opouštěl těžko.
(SPOILER)
Pozor, mírné SPOILERY ke konci komentáře.
Po čtení s dětmi bych asi hodnotila jinak, 4 hvězdy, ale nebudu svému mladickému nadšení ubírat.
Moje děti teď čtou úplně jiné knihy, to za mých mladých let nebylo :)) Takže mi nezbývá nic jiného, než jim ty svoje srdcovky z dětství přečíst sama. Tajuplný ostrov je střídavě bavil i nudil, když to neodsejpalo, jak jsou ze současnější literatury zvyklí, ale dobře jim tak, já jim ty pomalejší knihy budu číst tak dlouho, až si je zamilují! ;)
Když jsem byla mladší, měla jsem za to, že bych si na opuštěném ostrově vystačila s touto knihou jako s příručkou pro přežití, Teď samozřejmě vidím, že je to blud, anžto valnou většinu Smithových postupů bych absolutně nebyla s to zreprodukovat a ani tak detailně popsané nejsou. Další iluze v tahu. Ale pořád je to báječná kniha, kterou jsem si ráda znovu přečetla (k tomu se ta zástěrka čtení dětem skutečně hodí), i když mě trošku rozvrkočil ten nadměrný happyend vprostřed všeobecného zmaru. Nicméně ten popis blížící se zkázy byl úžasný, to zaujalo i mé potomky, které jsem před nedávnem obtěžovala Pánem prstenů a sopečné dění na ostrově v nich vyvolávalo vidiny Mordoru. Že je to taková síla, to jsem si nepamatovala, je fascinující, co všechno po letech člověk vnímá jinak. Už se těším na další setkání s mládím :)
Učebnice budoucího cestovatele. Autorova konstrukce bájného ostrova, kde trosečníci naleznou prostředky k uspokojení všech svých potřeb. Podmínkou je nezbytné vzdělání, ale i schopnost své znalosti uplatnit v praxi.
Nejsem tak dobrý v chemii a fyzice, abych posoudil, co všechno kolonisté mohli dokázat, navíc zpočátku holýma rukama. To, jak se jim vše dařilo, je spíš pohádka, ale moc hezká. Pan Verne mne zase jednou zavedl do úžasného světa, po jakém jsem jako kluk snil. Dobrodružným a romantickým povahám vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Tuto knihu jsem jako dítě hltal a i já ji mám jako nejlepší verneovku. Četl jsem ji stále dokola.
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy trosečníci dobrodružství rozhlasové zpracování Tichý oceán, Pacifik
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Knihy pana Vernea jsou nezapomenutelné. Skvělé čtení a krásný svět fantazie do kterého jsme se jako děti s radostí přenesly. I filmové zpracování je výborné.