Tajuplný ostrov
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44705/bmid_tajuplny-ostrov-Djm-44705.png
5
1554
1554
Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1948 , Josef R. VilímekOriginální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
Tak tuhle Verneovku jsem jako děcko četl ráno při snídani, ve škole pod lavicí, venku na klepáči a ve finále s baterkou pod peřinou, snad nejlepší Verneovka, Kapitán Nemo jo!!!
Verna jsem v dětství měl hodně rád, dnes už jsem z toho vyrostl a mnohé jeho knihy se mi vůbec nelíbí, ale tato k nim nepatří. Naopak ji považuji za Verneovo vrcholné dílo. A je to v podstatě jediná jeho kniha která se mi líbí i dnes. Trosečníci na osamělém opuštěném ostrově je sice trochu klišé, ale naštěstí to Verne jako klišé nepojímá. A není zde ani taková náboženská agitka jako v Robinsonovi Crusoe. Kniha mne hodně bavila, ale do nejvyššího hodnocení něco chybí, takže dávám 4 hvězdy.
Asi se shodneme na tom, že Tajuplný ostrov patří k tomu nejlepšímu, co Verne kdy napsal. Není tam tolik vědeckých dialogů, jako ve 20 000 mil pod mořem a navzdory délce to lépe plyne. Děsně mě bavilo číst o tom, jak se trosečníci postupně zabydlovávali a podařilo se jim ostrov skvěle přizpůsobit pro život. Škoda, že to skončilo tak, jak to končilo (ano, doteď mě to mrzí!)... ale přečtěte si sami.
V jistém ohledu považuji Tajuplný Ostrov za esenci Verneova vidění světa. Hlavní hrdinové bez bázně a hany jsou vrženi vstříc nebezpečenství nejdříve v balónu zmítaném bouří, později na pustém ostrově. Ovšem nedostatek bázně a hany ještě Verneova hrdinu nedělá, ještě se musí přidat znalosti a dovednosti. Právě ty umožňují přežít dětem ve Dvou letech prázdnin, skupince doprovázené zeměpiscem Paganelem v v Dětech kapitána Granta a konečně umožní vybudovat z ničeho technickou civilizaci skupince vedené Cyrusem Smithem právě v Tajuplném ostrově. Na konci (SPOILER) mohou tak směle stát tváří v tvář kapitánu Nemovi, onomu technickému state-of-the-art jejich doby, jako rovný s rovným. (KONEC SPOILERU)
Člověk by možná mohl chtít vyčítat Verneovi, že nehledí hrdinům do duše a nenechává je trápit se příliš touhou po domově, ženách a strachem, co se děje ve vlasti donedávna zmítané válkou. Ale k čertu s tím, když čtete dobrodružný román, nezajímají vás nějaké fňukny a když jste malý a možná i trochu větší kluk, nechápete, co je na těch holkách tak skvělého, že by někomu mohly chybět. Z některých románů je navíc cítit, že tohle Verne příliš zprostředkovat neuměl. Ale asi znal svá silná místa dobře, protože do nešikovných pokusů o zprostředkování velkých citů se pouští jen opatrně a jen tam, kde je to nezbytně nutné pro děj.
Knihu "Tajuplný ostrov" jsem si půjčil v knihovně, aniž bych věděl, co bych mohl od Julese Verna čekat. Byl jsem příjemně překvapen.
Tajuplný ostrov je román a žánr je vědecko-fantastický, patří do Vernovy edice Podivuhodné cesty a originál je napsán ve francouzštině. Původně se román jmenoval "Strýček robinson". Hlavní hrdinkou byla jistá paní Cliftonová, její 4 děti a její manžel Harry. Rukopis se nezachoval, ale po deseti letech se autor k motivu vrátil, pana Cliftona přeměnil v Cyruse Smithe a jeho děti v členy posádky. Sama paní Cliftonová z knihy zmizela (zdroj: "Tajuplný ostrov" přeložený Ondřejem Neffem)
Příběh se odehrává na konci války Severu proti Jihu. Skupina pěti seveřanů prchá z Jižanského zajetí balonem, ovšem po dlouhé cestě ztroskotají na "opuštěném ostrově". Trosečníci pod vedením Inženýra Cyruse Smitha zkoumají a kolonizují ostrov, při čemž jim pomáhá i tajuplný "duch ostrova".
Kniha se mi velice líbila, škoda jen, že na můj vkus jsou některé věci poněkud nesmyslné. Přesto ji ale vřele doporučuji každému čtenáři.
Výborný, čtivý a napínavý příběh! Tato kniha je součástí trlogie Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem a Tajuplný ostrov a myslím, že z celé trilogie je toto dílo nejvydařenější.
Když jsem se po dlouhé době vrátil k Verneovkám, byla tato první po které jsem sáhnul. Jedná se o nepřímé pokračováni hnih Dvacet tisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta. Je to typicky Verneovská robinsonáda, ve které hraje ústřední roli schopný vědec.
Prvni kniha, kterou jsem od tohoto spisovatele cetl a hned si me ziskal. Knihu jsem cetl, kdyz mi bylo 15 let a stale se k Vernemu vracim, stale ctu jeho knihy a doufam, ze jeste dlouho budu cist.
Nejoblíbenější knížka mého dětství, přečtená několikrát. Z mého pohledu Verneova nejlepší kniha.
Tajomný ostrov som prečítal ako decko snáď 10 x a vždy ma fascinovala oná tajomná a záhadná atmosféra ktorou bol obklopený ostrov na ktorom uviazlo našich päť nešťastníkov. Nevzdávali sa a svojou šikovnosťou a chuťou prežiť si zriadili skutočný sen mladých chlapcov..vlastný sebestačný ostrov. Aby som neklamal..hoci boli šikovný a vynaliezavý ( Cyrus Smith ) veľmi im pomohla prítomnosť tajomnej bytosti ktorá im sprvu nenápadne ale časom razantne zasiahla do životov. Povedzte mi kto na konci knihy neoplakal majstra Jupa ?
a Alix tebou kritizované " chyby " v letopočte nie sú chybami ale je to výplod nekonečnej fantázie majstra technickej fantastiky ktorý brať vážne nepatrí k tomu čo hľadáme v knihách tohoto žánru.Iste,že je to kniha ktorá sa moc faktov nedrží a je tam chaos vo faune a flóre nehovoriac o geológii. Nie je to učebnica dejepisu ani botaniky či geológie..je to snívanie o tom čo je asi za skriňou alebo pod posteľou ... zavri oči a pridaj sa aj ty....je to ako odsúdiť šach za to,že figúrka " kôň " je nerealistická lebo skutočný kôň predsa neskáče do L.
V této knize je velmi zajímavě popsán osud samostatného trosečníka na ostrově Tabor. Je zajímavé sledovat rozdíl ve vývoji jeho psychiky oproti Robinsonovi Crusoe.
Příběh skvělý, provedení uchvacující a velmi tajuplné. V dětství moje první a nejmilejší verneovka. Ale 5 hvězd už nedám, protože Jules Verne (ač skvělý v technických záležitostech, jimž ani za mák nerozumím) zde velmi fantazíroval v popisu fauny, flóry a klimatu malého neobydleného ostrůvku v jižním Pacifiku, ležícím přibližně na 35° j. š. Jako by sám pánbůh namíchal koktejl zvířat (jaguár, orangutan s dlouhým ocasem) a rostlin z celého světa a všechny vypustil na tento malý ostrůvek s teplejším oceánským klimatem, kde je zima plná sněhu a panují tam téměř arktické mrazy.
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy trosečníci dobrodružství rozhlasové zpracování Tichý oceán, Pacifik
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
když jsem poporost ze "Štorchovského věku", přešel jsem postupně na Vernea a bylo to asi to nejlepší, co jsem v té době mohl udělat. Možná i přečtené Verneovky mají z části na svědomí, že jsem takový hračička a nadšenec do techniky..