Tajuplný ostrov
Jules Verne
Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1995 , SfingaOriginální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
Robinson Crusoe mi prišiel príliš krátky, Tajuplný ostrov mi prišiel príliš dlhý. Pána Verna mám v úcte, ale toto už trošku prepískol. Príliš sa asi spoliehal na zhovievavosť svojich čitateľov, pretože toľko šťastných náhod a hlavne toľko skrz-naskrz ušľachtilých mužov na jednom mieste, to je rarita a tiež vysoký stupeň nepravdepodobnosti. Až mi to liezlo na nervy, ako sa dalo správanie postáv predvídať. Každý z hlavných postáv bol verný, zásadový, dobrého srdca, no všetky dobré vlastnosti, ktoré len máte poruke, si k tomu pripočítajte. Cyrus Smith bol chytrý ako google (dnes už je pojem "chytrý jak rádio" zastaralý), čo prisudzujem radšej tomu, že v tej dobe bolo nových priemyselných poznatkov práve toľko, čo by jeden človek vládal obsiahnuť svojím intelektom aj pamäťou. Dnes už by nemal šancu ťahať zakaždým esá z rukáva. Čo mi ešte strašne bilo do očí, bolo to, že tam bolo šesť chlapov, ale ani jednému ani na okamžik neprišla na rozum žena. Nie som žiadna feministka, len uvažujem, že každý normálny chlap rád myslí na ženu a to celkom často (či už je to jeho priateľka, manželka, dcéra, matka, [svokra asi nie, hehe], alebo hoci len nejaká cudzinka, o ktorej sníval, že ju dostane). Takže to všetko mi pokazilo celkový dojem z knihy a rušilo ma to v tom, aby som si dej úplne vychutnala. Slabé 4 hviezdičky.
Když pominu Honzíkovu cestu a Čuka s Gekem, knihy které nám byly povinně vnuceny ve škole, tak Tajuplný ostrov, byla moje první přečtená kniha a musím říct, že jsem se díky ní stal čtenářem. Přeci jen 564 stran to už je na osmileté dítě pěkná porce. Každopádně styl kterým psal Verne byl natolik poutavý, že mne zcela pohltil a později jsem přečetl všechny verneovky přeložené do češtiny. Verne byl prostě spisovatelem mého mládí.
Neznámý ostrov, trosečníci z balónu, tajemná, téměř všemocná bytost, dobrodružství.. To je prostě Verneovka a na ty já nedám dopustit.. Nádherný příběh, který prostě chytí za srdce každého, bez rozdílu věku a pohlaví..
Podle mého soudu nejlepší verneovka ze všech. Kdyby bylo deset hvězdiček, dostala by je.
Jak se říká - co člověk to názor. Mě kniha bavila a celá byla skryta pod rouškou tajemné bytosti, ale konec mě docela zklamal. Celý děj je napsaný, jako by se to opravdu mohlo stát, ale konec na mě působil odbytě a zabil celý můj zprvu dobrý dojem z knihy.
Skvělý příběh!
"To je typický rys lidského snažení. Nechat po sobě trvalé dílo, které by přežilo svého původce a vtisklo pečeť jeho velikosti všemu, s čím se potomstvo setká..."
Pěkná knížka, která je místy dosti napinává. Hlavní hrdinové se snaží zvelebit ostrov (výroba keramiky, stavba ohrady, atd.), což je velmi zajímavé. Je to dobrá knížka.
Bože,proč jsem ji nečetl v mládí a ne až teď v 35ti! Měl jsem víc rodiče poslouchat :-)
Přesto paráda veliká.
Cyrus Smith na ostrově zřídil sklárnu, hutě, cihelnu, loděnici, farmy, chovy, plantáže, chemickou výrobu třaskavin, telegrafní síť i výtah a všichni mu proto právem neustále lezou v řiť. (Po Ledové sfinze moje nejoblíbenější verneovka.)
Tato kniha mě nejspíš vychovala. Jako dítě jsem ji přečetl 3x. Napotřetí jsem se chtěl jenom podívat na obrázky, ale oči mi sjely na text a už jsem se neodtrhl. Bylo mi asi 14.
Je to pohádka, ale já pohádky rád. Toto dílo řadím v autorově tvorbě nejpovedenějším. Doporučuji.
Jedna z mých prvních "tlustých" knížek. Dlouho byla v knihovničce a jen jsem na ni s úctou koukala, ale jednoho dne jsem se do ní pustila. Zároveň je to první kniha, ve které mi vadil happyend. Protože jsem si hezky obrečela domnělý konec příběhu i knihy a až pak jsem otočila list a k mému překvapení tam byla neuvěřitelná poslední kapitola, ze které jsem vlastně vůbec neměla radost. Na druhou stranu by to bez ní asi nebylo pro děti... Tak snad jsem to moc nevyspoilerovala :)
Staré knihy majú čaro a ja ich z nejakého tajomného dôvodu až teraz čítam. Verne je jednoducho dobrodruh a toto bolo ďalšie výnimočné dobrodružstvo. Mala som síce trocha problémy s angličtinou miestami, ale naozaj môžem len a len odporučiť. Myslím, že to skúsim ešte raz doma v slovenčine :) AJ
Verne mě nějak celou dobu míjel, proto jsem se rozhodla to napravit a aspoň něco si od něho přečíst. Na doporučení jsem sáhla jako první po Tajuplném ostrově. A asi si rozmyslím, jestli v bodoucnu sáhnu i po něčem dalším. Knížka je čtivá, celkem rychle utíká, čtenář se většinou nenudí... kdyby mi bylo tak o 10 let méně jsem nadšená, ale teď očekávám od dobré knihy něco víc.
Pozor, obsahuje SPOILERY!!
Za války severu proti jihu prchá skupinka seveřanů z jižanského zajetí. Pod vedením inženýra Cyruse Smithe, který je takový prototyp renesančního člověka, který všemu rozumní, všechno zná, všude byl dvakrát a od všeho má klíče, s rozhodnou uletět balónem, který však za bouře ztroskotá a oni zkončí na opušteném ostrově. Ještě, že je inženýr takový všeuměl a za pomoci svých přátel, kteří jsou také velice zruční ve všech možných oblastech lidské činnosti, dokáže obstarat, vyrobit a sestrojit vše, co je potřeba k obživě a pohodlném přežití na pustém ostrově, od hliněného nádobí po elektrický telegraf. Kdyby někdo chtěl, sestrojí mu jistě i vířivku. I přesto se však hlavní hrdinové mohou občas ocitnout ve smrtelném nebezpečí, naštěstí je však vždy dokáže zachránit jakási tajuplná síla, kterou potom nazvou duchem ostrova. Na konci se dozvídáme, že duchem ostrova není nikdo jiný než kapitán Nemo, který schovaný se svým Nautilem v podvodní jeskyni nemá, co lepšího na práci, než na ně dohlížet, nechávat ji na ostrově dárky a zachraňovat jim zadek. Což jim společně s blbou náhodou a nehorázným štěstím pomůže se zachránit poté, co byl celý ostrov zničem sopečnou činností.
Nemůžu si pomoct, ale tohle líčení v podstatě idilického života na ostrově, kde mají vše na co si vzpomenou, a když už jde do tuhého, zjeví se jako Deus ex machina nikým neviděný Nemo a dá všechno do pořádku, mě neskutečně štvalo. Takže za mě přečíst si knihu, jako sentimentální vzpomínku na dětská léta, kdy jste tuhle knihu četli, jo, ale jinak nevidím důvod to číst. Myslím se, že se jistě najdu lepší knížky s podobnou tématikou, ačkoli si teď vybavuju pouze Robinsona, který se mi však líbil podstatně víc.
kniha ke které mě navedla mooreova liga vyjímečných. sice když jsem chodil na základní školu kdysi dávno, mi pod rukama pár verneovek prošlo, ale od tajuplného ostrova jsem čekal trochu víc i když je to samozřejmě jedno z vrcholových děl žánru. na mě trošku moc ideální podmínky na ostrově a vůbec těžká idylka. ale knížka je určená spíš mladší generaci tak jsem se tak nějak naladil a bylo to celkem dobré čtení i když chvilkami nezáživné.
Kniha je pokracovanim knih 20 000 mil pod morom a deti kapitana Granta.
UPOZORNUJEM : odporucam najskor precitat vyssie uvedene knihy, nakolko v tejto knihe sa vyskytuju postavy s tychto dvoch knih.. samozrejme, pokial ich citatel nebude citat, v tejto knihe sa dozvie o com boli tie knihy :) je tam v par kapitolach strucny dej s tychto knih
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy trosečníci dobrodružství rozhlasové zpracování Tichý oceán, Pacifik
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Věčná klasika. Z dnešního pohledu by se tomu sice dalo ledacos vytknout (así délka, místy moc detailní a rozvleklé popisy), ale když uvážím, kolikrát jsem se tím jako kluk prokousal (a ještě si to asi tak ve třiceti jednou nostalgicky zopakoval), tak se tomu nic jiného než plný počet dát nedá.