Tak mluvil Zarathustra : kniha pro všecky a nikoho

23.05.2016

Nelze objektivně hodnotit knihu, kterou jsem nepochopil nejméně z poloviny.
Ale... Myslím, že jednou, až se budu cítit o něco moudřeji se k ní rád vrátím a zkusím to znovu. :)

07.02.2016

Po přečtení Nietzscheho Zarathustry si připadám jako blbec, protože jsem nepochopil, co tím chtěl autor říct! Vzhledem k mé nadutosti, absolutnímu nedostatku pokory a sebestřednosti, je to samozřejmě autorova chyba. ;-)
Uznávám, že myšlenka evolučního překonání člověka "nadčlověkem" a myšlenka "věčného návratu" mohou mít hypoteticko-teoreticko-akademicko-filozofickou hodnotu, ale snad to šlo prezentovat méně pateticky. Já jsem sice taky tak trochu (někdy) misantrop (hlavně v přecpaném dopravním prostředku), ale Nietzsche - to je jiný level. Obsah ani forma mě nenadchly. On asi fakt nechtěl, aby to ti "malí" lidi četli! Nietzsche BYL asi filozof, ale básník teda nebyl (anebo mizerný). Aby člověk jako já pochopil alespoň některé jeho myšlenky a názory, musí si o něm přečíst pojednání od jiných autorů (např. od Irwina Yaloma, že?). Hranice mezi genialitou a šílenstvím se tady naprosto stírá a já se cítím - jak už jsem napsal - jako blbec, protože ji nemohu rozpoznat! Některé pasáže se čtou lehčeji, dokážu vnímat myšlenku, zahalenou do alegorií, obrazů, představ. Většina textu je však pro mě nesrozumitelná, jako čmáranice na plátně, jako skvrny na expresionistickém obraze - vyjádření pocitů a prožitků z Nietzschova vnímání člověka a jeho bytí. Nietzsche odmítá náboženství ("Bůh je mrtev!") a hlásá a vyzdvihuje lidskou vůli:
"Ano! Já jsem Zarathustra, bezbožník!
Ti učitelé oddanosti! Kde je co malého a chorého a prašivého, tam všude vlezou jak vši! a jen můj hnus mi zabraňuje, abych je rozmáčkl.
Nuže dobrá! Toť kázání mé pro jejich uši: jsem Zarathustra, bezbožník, jenž káže 'Kdo jest bezbožnější mne, abych se radoval z jeho návodu?'
Jsem Zarathustra, bezbožník: kde koho naleznu sobě rovna? A všichni ti jsou mi rovni, kdož sami si určují svou vůli a odhazují od sebe všechnu oddanost.
Jsem Zarathustra, bezbožník: já i každou náhodu si vařím ve svém vlastním hrnci. A teprve, je-li tam dovařena, vítám ji jakožto potravu svou.
A věru, nejedna náhoda pánovitě ke mně přišla: pánovitěji však promluvila k ní má vůle, -- tu ležela již, prosíc, na kolenou -- prosíc, aby u mne nalezla přístřeší srdce, a lichotivě domlouvajíc: 'Jen pohleď Zarathustro, kdo to přátelsky k příteli přichází!' --"

02.07.2015

Knihu vidím jako určitou formu poselství. Zarathustra svobodný, zároveň svázaný. Svázaný poselstvím, co si z něj kdo odnese:-) Na tom asi záleží nejvíc, protože se dá chápat různě, je totiž hodně "balancující" proklamací. Jinak ve své podstatě určitě posilující. Důležité je, oprostit se ode všech řečí, které knihu provázejí. Kdo to nedokáže, ať se oprostí i od autora samotného a kdo nedokáže ani to, ať se zamyslí nad jinými pisálky a jejich šílenstvím, protože v každém velkém díle je patrné. Každý autor, ať již záměrně či ne, svádí své čtenáře k tomu, čemu sám věří, nebo inklinuje. Ať je tím "něco", třeba náboženství, nebo jiné smýšlení. Tak by pravil Zarathustra.

Je mrtev. Hlásám vám nadčlověka. Tak pravil Zaratzhusta. Nejen verbálně chorý člověk.

03.03.2015

Nietzsche má velmi osobitý styl na který je potřeba si zvyknout, a pokud se to člověku nepodaří tak tuhle knihu jednoduše nepřečte. Ale pokud se to podaří - bude to pro vás naprosto skvělé čtení. Kniha tedy rozhodně není pro všechny! Jde o intelektuální četbu a na pochopení této knihy je potřeba mít za sebou víc než jen filozofickou propedeutiku. Myslím také, že pro podrobnější informace a fakta, která mohou podmínit úhel pohledu na toto dílo, je potřebné přečíst si minimálně stručný Nietzscheho životopis. Nejenže hodně prozradí, ale také vám napoví, za jakých podmínek a především za jakého duševního rozpoložení svá konkrétní díla napsal.

Předpoládám, že silně věřící člověk s ní může mít určité problémy. Kniha působí silně náboženským, ale zároveň i protináboženským tónem a celá je zpracovaná způsobem, který v člověku nechá vyklíčit hluboké otázky o životě. Vyjadřuje jeden z vrcholů lidského myšlení a je nabitá takovým nábojem jako málokterá jiná kniha.

Doporučuji všem, kteří knihy jen nekonzumují, ale nechají se jimi měnit..

15.01.2015

Číst tuto knihu je očistec! Celou jsem ji přečetl až na potřetí a o nějaké hodnocení se ani nepokusím. Přesto všechno jsem měl po jejím dočtení opravdu dobrý pocit a myslím, že jsem si z toho něco odnesl.

19.10.2014

Kniha, která ovlivnila můj život. Bůh je mrtev.

20.06.2014

Dílo je samo o sobě zajímavé, ale k pochopení je potřeba duševní vyzrálosti, zkušeností a možná i trocha iracionality, proto tohle dílo nezahazuji a zkusím ho znova přečíst někdy později.

26.01.2014

Nádherná kniha, která určitě v zaujme každého.

30.06.2013

Krásná kniha, patetická a ostrá jako břitva.

27.05.2013

Na túto knihu treba ČAS a POZORNOST.
Síce som ju prečítal celú, nepochybujem o tom že niekedy v budúcnosti ju ocením a pochopím ešte lepšie. Teraz som relatívne mladý človek (momentálne počas skúškového obdobia na výške) takže zrejme mi nedošli všetky pointy a skryté význami avšak napriek tomu sa mi to celkom páčilo, i kde nie veľmi. :)

25.10.2012

Velmi náročná četba, některé pasáže jsem četla několikrát a přesto jsem je nepochopila, předpokládám, že to zkusím časem znovu a najdu v ní úplně jinou podstatu než napoprvé.

03.10.2012

Přiznávám se, že tohle dílo jsem dal až na potřetí :o)
Je to těžká četba a jsem si jistý, že když bych si to přečetl ještě 10x, tak 5x zjistím, že jsem tam nějaké myšlenky nepochopil a 5x tam najdu myšlenky nové :)

Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla...ale myslím, že někdy v budoucnu dostane druhou šanci...

24.11.2011

Tato kniha by se neměla komentovat.
Je totiž záměrně v opozici proti všem snahám ji nějak pojmout a má význam jenom v odporu (tj. ne v souznění nebo chápání) - stejně jako princip vůle sám.
Proto sem umístím tento komentář - jako každý, kdo ji miluje...

Alper bezpečně rozeznala, kde se objevuje již nemoc autora. A proto lépe číst v originálu, to je její rada...Je zajímavé, že až do dnešních časů je shledáváno dílo F. Nietzeche za zajímavé, a nové generace čtenářů ho čtou, zatímco ti oficiální a žijící autoři zůstávají stranou jejich zájmu... F. Nietzeche žil vyhroceně individuaisticky a právě takové psal i knihy a filozofické traktáty. Je to zjevně literatura 19. století, a hlavní schémata a možnosti jak žít ovlinily řadu jeho součastníků, ale taky řadu ideologů, obzváště ty, co měli potřebu zdůvodnit si své počínání, třeba i Adolf Hitler nebo předtím literát Dostojevskij užil "Zarathustru" v románu "Zločin a trest" . A to ani nemluvím o výtvarné podobě, kdy potřeba obzvláště mladých mlířů zobrazit "Zarathustru" už po desetiletí je hitem mezi studenty výtvarných škol.

Jedna z mála knih, ve které nedokážu souhlasit snad ani s jedinou autorovou větou!