Táta Dlouhán
Jean Webster
Druhé vydání netradičního dívčího románu v dopisech.
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1920 , Nakladatelské družstvo Máje (Máj)Originální název:
Deddy-long-legs, 1910
více info...
Přidat komentář
Judy je mladé dievča vychovávané v sirotinci. Mala šťastie a jeden vplyvný a bohatý človek jej poskytne vzdelanie (predtým mali toto šťastie len chlapci). Judy nevie kto to je, podmienka bola, že zostane v utajení, ďalšia podmienka bola, že Judy bude písať pravidelné listy tomuto dobrodincovi, cez jeho tajomníka.....príbeh je vlastne zostavený len z listov, ktoré píše Judy....veľmi zaujímavé čítanie.....
Moje oblíbená kniha z dospívání. Ano, je to dívčí román, ale vtipná hrdinka mu dodává ten správný říz. Sé čtyřmi roky vysokoškolských studií Jerushy - Judy se seznámíme tak, je vidí ona sama a jak o nich píše tatíčkovi Sekáčovi, svému mecenáši, který ji studia platí. Nic o něm neví, nezná ho, ale udělá si z něho důvěrníka. Závěr může překvapit a nebo taky ne. Třeba vás rozuzlení napadne už při čtení. Knížka sice byla napsána už dávno, ale je vtipná a stále svěží.
Tak tuhle knížku jsem zbožňovala a s hlavní hrdinkou Judy jsem všechno prožívala. Vždycky mě dostala do dobré nálady.
Nevím, kdo psal na knihu anotaci, ale film s G. Cooperem jsem nikde nenašla. Kromě tady již uvedeného filmu byla tato kniha adaptována ještě v těchto letech: 1931, 1935 (Curly Top), 1938 (Nizozemí), 1955 (muzikál), 1990 (japonský animovaný seriál), 2005 (Korea).
Jeden ze správních radů útulku pro sirotky, si překvapivě vybere sirotka - dívku a pošle ji na studia. Má ale pár podmínek. Dívka musí mít dobrý prospěch, jednou za měsíc mu musí napsat dopis, ve kterém ho bude informovat o svých výsledcích a nikdy se s ním nesmí setkat. Mladá dívka ale nikoho na světě nemá, tak svá přání, myšlenky i city, vyjadřuje právě v těch dopisech. A stále víc a víc touží svého dobrodince poznat.
Štítky knihy
dopisy zfilmováno romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
1973 | Táta Sekáč |
1921 | Drahý nepřítel |
1921 | Jerry |
Tátu Sekáče jsem četla prvně asi ve svých 10 letech. Dodnes dobře nemůžu říci, zda mě více baví styl, jakým je kniha napsána nebo zda mě baví ta mírně romantická příběhová linka. Ráda se k této tenounké knížce vracím, a to hlavně pokud se chci u knihy uvolnit a užít si chvíli klidu a pohody.