Medený jazdec
Paullina Simons
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154295/medeny-jazdec-154295.png
5
850
850
Taťána a Alexandr série
< 2. díl >
Dve sestry, Táňa a Dáša, žijú v malom leningradskom byte, kde sa v dvoch izbách tiesni sedem ľudí troch generácií.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (SK)Originální název:
The Bronze Horseman, 2001
více info...
Přidat komentář
Šlo poznat, že autorka psala knihu s láskou a se stejnou láskou jsem ji i četla. Nádherný příběh, více takových! ♥
Měděný jezdec je nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla. Příběh je velice silný. Autorka věrohodně popisuje utrpení lidí během blokády Leningradu i ostatní válečné události. Jen si myslím, že kniha by mohla být o 200 stran kratší. Erotikou nabité dny v Lazarevu vrhají stín na jinak dokonalý příběh.
Naprosto úžasná kniha....moc a moc se mi líbila. Už se nemůžu dočkat druhého dílu :-) Kniha si zaslouží právem plný počet hvězdiček.
Krásný příběh, neumím to popsat, to se musí přečíst, ale věřím, že ne každému se musí líbit.
kniha byla zajímavá do chvíle kdy se změnila v erotic magazín :) jinak poměry v leningradu apod to bylo velmi čtivé. pak se to jaksi zlomilo v popis sexuálního styku v chatce, v lese, na mezi, u řeky....
Krásná kniha, krásný příběh. Taťána a Alexandr zažili takovou lásku, jakou jiní nepoznají za celý život. Popis reality v Leningradu byl opravdu drsný a člověk opravdu potřeboval vůli a chuť k životu, aby měl sílu přežít další den.
Co ale knize ubíralo na kráse byly zdlouhavé pasáže a "mlžící" a opakující se rozhovory hlavních hrdinů. Taťána i Alexandr museli mít opravdu 9 životů, aby zvládli přežít všechno, co se jim přihodilo. Mockrát jsem se pro sebe usmála s myšlenkou, že Taťána je Nastěnka v pohádce pro dospělé.
Když to ale shrnu, tak jsem se do obou postav zamilovala a je mi líto, že už jsem knihu dočetla. Už se těším na další díly a k Měděnému jezdci se určitě zase vrátím.
Úžasná kniha, vlastně celá série. Děsivá realita války, ideologií, pokroucených lidských povah a krásný příběh lásky, tolerance, schopnosti odpouštět, sobeckosti i obětavosti.
Měděný jezdec je výborně napsanou historickou romancí popisující boj hlavních postav Taťány a Alexandra, a to boj o vlastní přežití a boj o to, aby tito dva hrdinové mohli být spolu. Autorka si při vyprávění rozhodně nebere servítky, co se detailů týče – důkladně nám popisuje, jaké to bylo žít v Leningradě během okupace, velice sugestivně líčí hladomor a mráz, který obyvatele sužovaly, zblízka popisuje pocity jednotlivých postav, nebrání se ani detailnějším milostným scénám. Konec knihy je pak úžasným akčním vyvrcholením, které nám nabízí jakousi naději do budoucna díky své neukončenosti. Což ale je jedině plus, protože to dalo Simmonsové možnost v příběhu pokračovat a napsat jeho pokračování, které si rozhodně velmi ráda přečtu. Co se týče mě, já knihu rozhodně chválím, a zase jen chválím. Čekala jsem romantický příběh (ale ne kýčovitě podaný) posazený na historickém pozadí, který se člověku vryje do paměti, a toho se mi dostalo ve vrchovaté míře. Určitě se k Měděnému jezdci ještě někdy vrátím!
A co všichni máte proti Lazarevu? Po tom všem, čím ti dva prošli (a co je ještě čekalo), jim nepřejete trochu idyly? Dobrá, sice to bylo občas na jedno brdo, a taky nevěřím tomu, že by to někdo mohl dělat po dobu 30 dní 8x denně a ještě 5x v noci, ale že jsem to sama nezažila neznamená, že to není fyzicky možné :-). K milostnému románu erotické scény patří a vzhledem k tomu, že v jiných momentech příběhu hlavním hrdinům podmínky dějinné doby, v nichž se odehrává, neumožnily prožít spolu něco víc, museli si to během jednoho měsíce prostě vynahradit :-). A autorka nám alespoň ukázala, že Taťána a Alexandr jsou kompatibilní nejen duševně, ale i tělesně, a že k sobě prostě patří :-).
Kdybych nejprve nečetla druhý díl, bylo by moje hodnocení asi vyšší, ale dvojka se mi líbila víc. Zjednodušeně by šlo říci, že vzpomínkové pasáže v "Taťáně a Alexandrovi" jsou vyprávěním z pohledu Alexandra, zatímco "Měděný jezdec" je pohledem Taťány. Díky tomu, že jsem věděla, co mezi hlavními hrdiny je, znala jsem hlavní body jejich příběhu (jak se seznámili, že než došlo ke svatbě, čekalo je mnoho překážek, ...), jsem si příběh víc vychutnala a jejich vzájemné toužení po sobě (kdy se často viděli jen jednou za týden, podívali se na sebe, nenápadně se dotkli loktem...) bylo krásné. I to, jak Alexandr na Taťánu působil, když ho viděla poprvé a když kvůli ní přešel ulici... Z tohohle hlediska je ten příběh nádherný a čtenář prostě musí hrdinům přát, aby dopadli dobře. Jen nerozumím tomu, proč je liberecké knihovně kniha řazena pod kategorii špionážní literatury, když v ní o žádnou špionáž vůbec nejde (pominu-li pochybná podezření SSSR směrem k Alexandrovi a jeho národnosti). Případné čtenáře/čtenářky proto nabádám, aby se případným zaškatulkováním knížky nedali odradit a začetli se, protože příběh je to krásný. Byť se odehrává v ne-krásné době.
Dokonalá kniha, četla jsem jí před rokem a do teď na ni myslím.
A je to moje nejoblíbenější kniha!
Kniha mě velmi příjemně překvapila. Kamarádka mi ji doporučila a na několik dní jsem se nemohla doslova odtrhnout. Mám pocit, že spisovatelka byla při psaní velmi dobře obeznámena s historickými událostmi, v některých chvílích sice něco málo nesedělo, ale hlad a krize obléhaného Leningradu byla velmi dobře vylíčená. Moc se mi ale nelíbily scény s Alexandrem na venkově, to jsem vyloženě protrpěla. Celkově však kniha ve mně zanechala výborný dojem. Zkusím druhý díl, ale moc neočekávám :)
Za mě jednoznačně 5 hvězdiček.Nevadil mi ani sex v Lazarevu,jako některým,kteří ubírali kvůli tomu hvězdičku.Vždyt k velké lásce ten sex přeci patří.Nebo snad né?
Abych to shrnula - je to okouzlující,emotivní,nádherná,nezapomenutelná,prostě boží kniha! :) Knížku jsem přečetla...tak zas na jeden dech,protože nejsem rychlý čtenář,ale tak na dva nebo na tři dechy určitě.
Knížka pro mě byla taková válečná romantika a potom už začalo jít do tuhýho - kanibalismus,hladomor,ukrývání.... to se mi líbilo nejvíce. Mohla jsem se u té knihy usmát i zesmutnět. Byly tam i momenty překvapení.
Je to moje srdcovka :-)
Pěkná knížka, příběh jsem hltala i když začátek mi dal trochu zabrat. jen jsem nevěřícně kroutila hlavou, jak je možný, že se něco takovýho dělo. Jediný co mi trochu vadilo a za co ubírám jednu hvězdičku tak to, jak byli v Lazarevu..furt jen samej sex ..a od té chvilky se mi pak příběh trochu táhl ..ale na konci zase napětí, jak to dopadne. Zkusím i druhej díl.
Ze zacatku jsem se nemohla moc zacist a oba hrdinove mi byli az protivni. Take zapletka,kdy naoko chodil se sestrou...ouvej,mela chut zarvat,co to hraji?!
Az jsem se zakousla,u scen,kdy umirajj vsichni kolem ni,mi samovolne odteklaly slzy a jiz nikdy nevymazu predstavu umirajici sijici matky a pohrbivani sestry do ledu...
Take laskyplne pasaze jsem hltala a po precteni,ano,musim uznat,tato bichle mne dostala a tesim se na dalsi dily.
Kniha se četla jedním dechem. 1 hvězdičku ubírám za někdy hodně neuvěřitelný děj a naivitu.
Knihu jsem se rozhodla přečíst hlavně na základě kladných hodnocení a komentářů. Mám z ní rozporuplné pocity. Nemohu říci, že by se mi vyloženě líbila až tak moc, ale ani nemohu hodnotit záporně. Při čtení prvních stránek jsem vnitřně bojovala s tím, že knihu odložím, nijak mě nenadchla. Při popisování života v Leningradě v zimě, boji o holý život a o každodenním obstarávání alespoň trošky jídla si člověk opravdu uvědomí, jak strašná tahle doba byla. V tento moment bylo čtení záživné. Druhá polovina knihy se zvrhla v jakýsi erotický román, dost stránek se nedělo na můj vkus nic moc extra. Závěr knihy byl o něco zajímavější, což mě přinutilo vypůjčit si - spíše ze zvědavosti - druhý díl. A kdo ví, možná přelouskám i ten třetí.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Rusko milostné romány Sovětský svaz Leningrad blokáda
Autorovy další knížky
| 2013 |  Měděný jezdec |
| 2013 | Taťána a Alexandr |
| 2013 | Letní zahrada |
| 2015 |  Bellagrand |
| 2016 | Ledové objetí |
Moc hezké, za srdce beroucí čtení.