Tekutý písek
Malin Persson Giolito
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405759/bmid_tekuty-pisek-cxy-405759.jpg
4
392
392
Severský krimiromán roku 2016, nositel prestižní Glass Key za nejlepší skandinávskou detektivku roku, vyšel ve 27 jazycích - a v podobě televizního seriálu přístupného od 5. dubna tohoto roku na Netflixu se tento provokativní a originální příběh dostane k divákům 192 zemí celého světa. Osmnáctiletá Maja Norbergová, obyčejná dívka, výborná žačka a oblíbená kamarádka, se ze dne na den stala nejnenáviděnější osobou ve Švédsku, obviněnou z účasti na masakru na střední škole a vraždy svého chlapce a nejlepší přítelkyně. Maja však nebyla sama, kdo ten den střílel… Po devíti měsících začíná soudní proces. Po devíti měsících absolutní izolace se Maja pokusí dokázat, že se jen bránila. Veřejnost ani média jí ale nevěří. Případ však odkrývá mnohem hlubší příčiny – maska zdánlivě uhlazeného, bezproblémového života bohaté mládeže padá a vynořuje se skutečnost plná rasové i sociální šikany, drog, lhostejnosti a bezcitnosti…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
Störst av allt, 2016
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst a vlastně celou dobu jsem se čtením bojovala. Nutila se do toho a moc se mi to teda nelíbilo. Přitom seriál jsem viděla dvakrát a ten je skvělý! Kniha je bohužel zklamání...
Při čtení máte pocit, te lezite na studeném ocelové lehátku uprostřed tmavě místnosti...
Zajímavá sonda do života dospívající dívky. Trochu mi trvalo, než jsem si zvykla na specifický způsob vyjadřování (ze začátku jsem z něj hodně cítila snahu o originalitu, ale nakonec jsem mu uvěřila). Napínavé, prolínání soudního procesu, pobytu ve vazbě a událostí před střelbou.
Mám ráda soudní procesy. Obzvláště ty, kde hlavní roli hrají děti. Vzhledem k mediální masáži a naopak nízkému hodnocení tady na DK jsem ke knize přistupovala s rozporuplnými pocity, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla a nakonec se mi moc líbila. Jen jsem nepřišla na to, proč se to jmenuje Tekutý písek...
Mě knížka docela bavila kvůli stylu psaní, ale nevrátil bych se k ní a nejspíš nikomu ani nedoporučoval. Jak jsem se dočetl v medailonku, autorka má s podobnými případy zkušenost a zabývá se jimi, a to se v knize odrazilo. Jen mě trochu překvapilo, že i přesto nešla příliš do hloubky a dějem se probírala jako někdo, kdo si je nejistý, jestli takový případ rozepisuje správně. Nevím, třeba to je proto, že kniha je určena pro mladé? Podle mě knížce ublížila retrospektivní kompozice, daleko lépe by fungovala chronologická, kdy by čtenář mohl sledovat, jak se mění přemýšlení hlavních postav. Takhle máte za každou stránkou: "Jo, tohle jsem podělala, takhle jsem to neměla dělat. Já vím, jsem mizerná, nesnáším se." A my, čtenáři, tohle dobře víme. Mně spíš tedy zajímalo, jak se člověk mění, než jak probíhá samotná scéna. Proto mě kniha příliš nezaujala: zaobírala se něčím, co jsem věděl už od začátku a příliš mě neobohatila.
Musím říct, že mě to opravdu bavilo, to bych ani moc nečekala. Byla jsem překvapená hned na začátku, protože jsem tentokrát nečetla anotaci, jinak by pro mě nebylo žádné překvapení o čem děj bude. Opravdu zajímavý nápad! Po dočtení knihy jsem se dozvěděla, že je i seriál, tak jsem se rozhodla se do něho hned pustit a také se mi moc líbil a byla jsem ráda, že se to drželo děje, tak jak je v knize. Každopádně kniha se opravdu líbila. Byla jsem hodně zvědavá, co vlastně se před onen dnem stalo a jaký byl důvod toho všeho. Musím říct, že mě hlavní hrdinka párkrát vytočila, ale i tak jí mám ráda.
Takový lepší průměr. Dobrý nápad, celkem zajímavá zápletka, provedení už poněkud slabší. Vrcholně nesympatičtí hrdinové, do jejichž psychologie nebylo možno proniknout, natož jim fandit, atmosféra navíc podpořena jakýmsi pseudoluxusem, který na vás zírá téměř z každé věty. Začátek přitom vypadal slibně, zaujala i kapitola, ve které Maja vysvětluje, co se vlastně ve třídě odehrálo, zbytek místy připomínal články ze starého dobrého Bravíčka. Znám hned několik autorů, kteří by se s podobnou látkou popasovali o mnoho lépe.
Příběh sice místy poněkud rozvleklejší, který ale za přečtení rozhodně stojí už jen kvůli snaze o objektivní pohled na švédskou občanskou společnost.
Přečteno na základě doporučení kamarádky, která je nadšená z TV série. Tu jsem neviděla, nemohu tedy srovnat.
Ač námět mi přišel hodně zajímavý a kniha byla psána čtivě, nedokázala jsem se s příběhem popasovat, nějak ho uchopit, pochopit , vcítit se do pocitů a vyprávění hlavní hrdinky. U knih mám raději, když to postavám věřím. Dočetla jsem spíše ze zvědavosti, jak to celé dopadne, co za tím stojí...a stejně jsem to podle svých představ nedostala.
Kdo je vrah a kdo oběť? Rozhoduje o tom soud, nebo vlastní svědomí? A čí verzi pravdy uvěřit?
Knížka, která je zařazená jako thriller a podle mého chybně. Rozhodně má více společného s psychologií, kdyby byl natočen film, začínal by záběrem "Já jsem Maja a tohle je můj příběh."
Knížka je napsaná skvěle, přehledně a jasně rozdělená a zaujaly mě i řečnické otázky hlavně ke konci. Příběh je vyprávěný od začátku, všechno, co se stalo a Maja k tomu dodává, co si myslí teď a co si myslela předtím.
Kniha, jejíž děj se odehrává ve Švédsku je napsaná formou vyprávění hlavní představitelky Maji a party mladých lidí. Drogy, pařby, sex, problémy s rodiči, život i násilná smrt. Toto vše se čím dále tím víc stává na všech místech světa.
Co se stalo, je řečeno už na počátku, postupně se rozkrývají vztahy a zázemí. Jsem smutná, že život může být takový, jak se zde píše, a jsem ráda za svůj všední.
Začalo to tak zajímavě, byly zde zajímavé pasáže. Ale pak to byla zas a znovu nuda. Ani nevím, co mě vedlo k tomu, abych knihu dočetla, asi hlavně zvědavost, jak to celé dopadne.
Prvních cca 50 stran jsem hodně přemýšlela, zda knihu dočtu. Pak se ale najednou děj nějakým způsobem změnil, tedy, nejednalo se jen o popisování soudního procesu, ale toho, co se stalo předtím, než zemřeli spolužáci hlavní postavy. Silný příběh, ale soudní proces bńebyl zase až tak zajímavý.
Bohužel, po 16-ti stránkách - odkládám. Nemohu se začíst. Špatně se mi čte. Není to pro mě... Souhlasím s Anna 13...
Nemám nejmenší tušení, co tímhle chtěla autorka říci. O čem kniha vlastně měla být?
Proč na ni svého času byla upřena taková pozornost?
Jak mohla být prohlášena za kriminální senzaci roku?
Není to spíš slaboduchý román o nezletilých z Young Adult žánru?
Vždyť je směšné, že kvůli tomuhle nás média tak vytrvale masírovali a my podlehli.
Kniha zpočátku vzbudí zájem. Neobvyklý způsob vyprávění vás ihned nerozčaruje. To až později vám bude děsně vadit, že autorka používá minimálně přímou řeč. Není schopna vložit postavám do úst slova a všechno to odvypráví a okecá pohledem hlavní hrdinky.
Ta je mimochodem něčím opravdu zajímavá, vzbuzuje soucit, mladé dívky se na ni v něčem mohou napojit. Na druhou stranu je to jedna z těch hrdinek, která nemá žádné zábrany a zásady. Fetuje, vede rozbouřený nezodpovědný sexuální život, má problém některé věci uchopit, je arogantní a povýšená, občas na facku - pak vám vytře zrak a vy ji máte zase chuť litovat. Dlouho jsem nečetla o někom, kdo ve vás vzbuzuje tak rozporuplné pocity. Z té holky však zbyde pachuť. Neslanost nemastnost. Nic... Zapomenete na ni. Já určitě.
Tato kniha je utahaná, rozvleklá, bez atmosféry a snad jediného opravdu sympatického hrdiny, za kterého byste se postavili a dali za něj ruku do ohně.
Nechápu, co bylo pointou. Kde byl nějaký konec, který to alespoň trochu zachrání a vy vydechnete: "Wow, když už nic, tak těchhle pár posledních stran mě připravilo o dech."
Nevěřit obálce a reklamám na tento paskvil. Nenechat se rozrušit dalším nepovedeným "thrillerem". To vám doporučuji. O nic nepřijdete, když knihu rovnou zase zastrčíte zpět do regálu v knihkupectví či knihovně. To si troufám tvrdit.
Kdybych mohla, dám deset hvězdiček! Kniha mně naprosto vtáhla, vyprávění hlavní postavy je tak autentické a otevřené, že si připadám, jako bych byla v její hlavě. Vůbec mi nevadí střídání popisu současnosti u soudu nebo ve vazbě a minulosti, ani to, že je vyprávění protkané ne vždy jasně uspořádanými myšlenkami hrdinky.. dodává to příběhu na autentičnosti, protože ani ve skutečnosti nejsou myšlenky vždy lineární a smysluplné. Příběh se s přibývajícími stránkami knihy prohluboval a na konci jsem už skoro nemohla přestat číst, ale taky jsem nechtěla přijít o žádnou myšlenku a každou stránku jsem si chtěla vychutnat. I na začátku mne ale kniha zaujala stylem psaní, který mne přenesl zpátky do kůže puberťačky. Knížku všem doporučuji a těším se, až se podívám i na seriál!
Bohužel knihu jsem nedočetla, vadí mi styl i vulgarita, prostě jsem čekala krimi, ale k ní má kniha opravdu daleko, nebaví mě číst co si myslí osmnáctiletá puberťačka
Štítky knihy
drogy zfilmováno vězení, věznice švédská literatura soudní procesy násilí alkohol švédské detektivky puberťáci
Nebylo to špatné čtení, knihu jsem četla celkem s chutí a nenudila jsem se, ale znovu bych se k ní nevrátila. Možná zkusím pro porovnání i seriál.