Tekutý písek
Malin Persson Giolito
Severský krimiromán roku 2016, nositel prestižní Glass Key za nejlepší skandinávskou detektivku roku, vyšel ve 27 jazycích - a v podobě televizního seriálu přístupného od 5. dubna tohoto roku na Netflixu se tento provokativní a originální příběh dostane k divákům 192 zemí celého světa. Osmnáctiletá Maja Norbergová, obyčejná dívka, výborná žačka a oblíbená kamarádka, se ze dne na den stala nejnenáviděnější osobou ve Švédsku, obviněnou z účasti na masakru na střední škole a vraždy svého chlapce a nejlepší přítelkyně. Maja však nebyla sama, kdo ten den střílel… Po devíti měsících začíná soudní proces. Po devíti měsících absolutní izolace se Maja pokusí dokázat, že se jen bránila. Veřejnost ani média jí ale nevěří. Případ však odkrývá mnohem hlubší příčiny – maska zdánlivě uhlazeného, bezproblémového života bohaté mládeže padá a vynořuje se skutečnost plná rasové i sociální šikany, drog, lhostejnosti a bezcitnosti…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
Störst av allt, 2016
více info...
Přidat komentář
Dnes jsem knihu přečetla, ti z vas co zde píšou, že je odpad a je to jen o nudné skolačce měli to štěstí, že do jejich života nevstoupil podobný traged jako byl Sebastian (samozřejmě nemyslím mrtvou celou třídu ;) kniha je dlouhá, cca vprostřed me na par dnu přestala bavit, ale jelikož jsem se s hrdinkou dokázala ztotožnit, tak mi nedala spát... Je skvěle vyrekonstruovana co se týče beznaděje a lhostejnosti, jakmile vse překročí úměrnou miru, tohle nedokáže pochopit nikdo kdo se v teto situaci nenechazel.. Jako jedné z mala mi Maja nebyla od začátku do konce protivna, ani jsem ji nesnášela jako jiní, snažila jsem se celou dobu pochopit proč, a to tam vystihla, ukazuje nejhlubší nitro, beznaděj a nevychodnou situaci. Ba naopak nejvíc mi byl nesympaticky Samir, ktereho každý viděl jako toho chudacka... Ano Maja byla bohatá a byl to trochu spratek, nabrnkla si největšího zoufalce snad v celém Švédsku, ale nebyla zla, za což Samir byl. Trošku me zklamal konec, nemám rada happyendy :) za mě 85%, opravdu mě kniha donutila přemýšlet nad tím jak člověk dokaze sam sobě byt hrozbou a jak je někdy úplně blbej ale je to jen člověk.
P.s. vygooglete si na mapách Tenstu o které tam píše jako arabské čtvrti a pobavte se nad street view co Švédi považují jako nebezpečnou čtvrť :D
Tenhle švédský thriller je předmětem mnoha rozporů. Pravda je, že je to něco jiného, sledujeme tady soudní proces mladé Mayi, které do konce nevíme, jestli věřit.
Není to žádný těžký příběh, prakticky se jen vyšetřuje, zda-li je dívka vinna.
Příběh se zajímavě rozvíjí, nechybí ani flashbacky z minulosti. Ať se vám kniha líbila nebo ne, je nutné podotknout, že autorka rozvádí velkou hru mezi úsudekem a lži.
Já doporučuji pokud si chcete odpočinout od vražd a zatoulat se k mysli mladé dívky, která sama rozvažuje, jestli je nevinná nebo ne
Hlavní myšlenka slibovala skvělé čtení, ale realita byla bohužel jiná. Nezáživný průběh jen částečně vyvážil celkem povedený závěr. Dle mého názoru se autorka snažila do poslední chvíle nechat čtenáře v napětí, zda je hlavní hrdinka vinná či nevinná, až to zkazilo celou snahu udělat si vlastní názor. Popis děje byl natolik povrchní, že se člověk nedokázal pořádně vžít do citového a myšlenkového rozpoložení hrdinky, až nakonec autorka předložila rozuzlení čtenáři na zlatém podnosu. Zase taková katastrofa to nebyla, ale kdyby se mi pod ruku nedostala, tak litovat nebudu.
Těžká kniha, která určitě není pro každého. Ale pozor, je to vynikající příběh, jen musíte přijít na to, jak jej číst. Strana 7 je zcela zásadní (mockrát jsem se k ní vracela). Pak jsem jen očima listovala stránkami a chtěla knihu zahodit, nedala se číst. Změna nastala, od stránky 127, kdy začal děj a od té doby jsem knihu nepustila z ruky. Psychologický, temný příběh ze života bohaté mládeže. Po přečtení jsem jsem si znovu ujistila své životní motto. Jsem sice chudá na peníze, ale bohatá na štěstí. A o tom je život. Kniha je i skvěle napsaná, jen prostě musíte začít st.7 a pak od str.127.
Moc zdlouhavé povídání z prostředí soudní síně, s přeskakovaním stránek kniha na jeden den.
kniha je napsaná zajímavým stylem a nutí vás číst i když vás to zrovna moc nechytlo, přečetla jsem jí ale moc mě neupoutala.
Na obálce knihy je uvedeno: "Vyhlášeno jako nejlepší švédská krimi roku 2016" a mnoho čtenářů s tím nesouhlasí. Někteří příběh dokonce přirovnávají k young adult literatuře a nálepky "krimi" nebo "thriller ze soudní síně," jak uvádí anotace, rozporují. Nemůžu s nimi nesouhlasit, ale "na každém šprochu pravdy trochu";-) Co když je román Tekutý písek jinou alternativou krimi, kterou od švédských autorů neočekáváme? Já osobně, dle zavedených pravidel, knihu nevnímám ani jako krimi nebo thriller, a do klasického drama má možná kniha taky daleko, ale psychologickým příběhem Tekutý písek bezesporu je, a ze soudní síně taky, ale "Dvanáct rozhněvaných mužů" nečekejte...
Autorka, původní profesí právnička, opravdu velmi zdařile vystavěla pasáže knihy odehrávající se v soudní síni. Taktéž vystihla, alespoň zdání, mluvu i chování švédské zlaté mládeže, které neplatí jen pro ni. Poukázala, bez odsouzení, jak krutí mladí lidé můžou být, zvlášť když jsou "finančně bezstarostní" a neumí s tímto "problémem" naložit. Může to znít jako klišé a to v tématu knihy pro zamyšlení nad chováním jedinců švédské "high class", které se snaží autorka v knize předložit, ale opravdu i v každodenním životě by měl být prostor pro reflexi.
Dávám za 3, protože kniha je "dobrá", místy velmi čtivá a neodkladná. A na "odlehčení" právě od klasické, často krvavé a depresivní švédské krimi, vhodná k doporučení;-)
Kniha která mohla bíti klidně povídkou a nic by se nestalo. Jednoduchá zápletka,zbytečně roztahaná do třistašedesáti stran.Musí říci ,že tak zbytečně roztahanou knihu jsem dlouho nečetl.Přišlo mi to celé takové nezáživné a některé kroky postav mi přišli vůbec divné ,co je vedlo k činům co se v knize odehráli. Nezáživné ,bez děje a napětí.
Kniha má určité dobré téma, je napsaná nestandardním stylem, který asi nesedne každému.
Vypravěčem je samotná Maya, která vypráví co se stalo před tragédií při které došlo ke střelbě v její škole. A dále je tam okrajově popsaný proces se samotnou Mayou. Spíše než o příběh tam jde především o psychologii postav.
Jedno mi určitě knížka dala a to že jsem si uvědomila do jaké míry si můžeme dávat za vinu činy druhých?? Kolikrát jsem řekla kdyby mi to řekl, napsal ale nemůžeme si dávat za vinu něco co jsme nemohli ovlivnit, když jsme o tom nevěděli a nemůžou nám to dávat za vinu ani druhý.
Celkově mi kniha dala asi víc než autou zamyšlel. :)
Kniha se mi líbila, ale až tak od té stránky 150. Do té doby jsem se někdy začetla, jindy zase jsem u toho nedokázala vydržet déle jak 10 stran. Hodně jsem ale byla ovlivňována tím, že mám zkouškové a knihu jsem četla tak nějak rozkouskovaně v průběhu měsíce. Ale vím, že občas mě tak chytla, že jsem zapomněla na realitu. Jindy však jsem jí otevřela ve vlaku a po 15 minutách čtení jsem radši koukala z okýnka, protože jsem vůbec neměla náladu na tuhle knížku. Párkrát se mi i chtělo začít číst jinou a tuhle odložit, ale nedokázala jsem to. Zajímalo mě finále a taky nejsem zrovna typ, co by odkládal knížky. Nevzdávám to s nimi, dávám všem šanci překvapit mě až do jejich úplného konce. Sečteno, podtrženo - kniha je ale opravdu nakonec pěkné počtení, dokonce i ta slzička kápla! Musíte se do ní ale opravdu ponořit minimálně posledních 100 stran, protože číst to povrchově, tak přijdete o tu krásnou husinu na konci knihy. A právě tu husinu na konci knížek mám na čtení knížek nejraději, protože vím, že mě dostala ! :)
Velmi dobrá sonda do psychologie jednotlivých osobností a vztahů. Každá událost má svůj počátek a nikdo nevidí do hlavy toho druhého. Čím se vlastně člověk proviní? A někdy i nevinná snaha pomoci člověku znamená velkou tragédii pro sebe sama. Kde je ta hranice, co je ještě smysluplná pomoc? A neotočí se to nakonec proti mně?
Začátek byl pro mě dost strašný. Nesedl mi styl hovoru Mají - opravdu nemusím vulgarity a že jich tady bylo :-) Postupně se začal děj rozjíždět a nakonec jsem nemohla knihu odložit.
Mně se tahle kniha hodně líbila a nemohla jsem se od ní otrhnout.
Tématicky jsem nikdy nic podobného nečetla a musím uznat, že je to velmi "přitažlivé" čtení.
Velice oceňuji, že se do tohoto tématu nějaký autor pustil. Ukazuje nám to, že v životě skutečně vůbec nic není černobílé a je nutné se na věci dívat z více úhlů pohledu. Občas jsem měl problém v orientaci ve dvou postavách, protože jejich obě jména začínaly na písmeno S. Také jsem upřímně moc nepochopil důvody, které k vraždě vedly. Rozhodně ale doporučuji přečíst. Je to zase něco nového, co se ostatním thrillerům vymyká.
Výborně vystižená povaha hlavní postavy - naprosto nesympatické holky, protivné, rozmazlené, nevděčné, fracka, který si ničeho neváží a ještě má tu drzost tvrdit, že my všichni bychom na jejím místě jednali stejně. Dobře napsané, puberťáci se možná s lecčím ztotožní, ale dospělí, soudní a zodpovědní lidé by určitě čekali jiný konec.
Když jsem knihu vkládala do košíku, tak jsem se těšila na něco z prostředí ze kterého jsem ještě nic nečetla, něco co mi odhalí myšlenky, řekne co se třeba odehrává v těchto lidech... Ale bohužel se nestalo. Toto je jedna z knih u které se mi potvrdila otázka ,,A co tím chtěl básník jako říct?!" Úvod knihy žádný, v podstatě na první straně Vás autorka loupne rovnou doprostřed děje na bázi - poraď si sám. Kniha mi přijde totálně bez děje, vše je otevřeno, myšlenky veškeré žádné, do čtení jsem se musela hodně nutit, ale spíš jsem to dočetla z důvodu, že jsem to chtěla mít za sebou a vědět jak to dopadne. Kniha poputuje, doufám, k jinému majiteli...
Podle mě je kniha jedinečná tím, že jejím cílem není říct nám kdo zabil koho, ale proč ho zabil. Téma je (bohužel) docela aktuální a proto jsem si ji vybrala. Styl psaní asi nesedne každému, časové linie se různě přeskakují. Nicméně výsledek stál za to. Sice jsem četla lepší, ale i horší. Jedna z mála detektivek bez detektiva, za to s právníkem.
Spisovatelštin styl psaní mi sedl hned ze začátku, knihu jsem na své poměry dočetl extrémně rychle. Tajně jsem zhruba od poloviny doufal, že se dočkáme nějakého zvratu ve smyslu, že Maja všechno zinscenovala, ale i bez toho to byl super zážitek.
Psychologicky roman, nic moc krimi bych tam nehledal. Dopodrobna rozepsana psychologie jednotlivych postav stridajici se se soudnim licenim. Toho je tam poskrovnu a nijak detailne coz je za me skoda. Nakonec me pribeh Mayi a Sebastiana vtahl, zacatek byl unylejsi, od pulky v podstate jednim dechem. Paradni zazitek
Štítky knihy
drogy zfilmováno vězení, věznice švédská literatura soudní procesy násilí alkohol švédské detektivky puberťáci
Za boha jsem se nemohla začíst... Zhruba v polovině mě to chytlo a stránky ubíhaly. Jinak průměr, čekala jsem něco víc.